SK Ševětín/ TJ Dolní Bukovsko - DOROST

 V sobotu dne 1. března jsme jako fotbalový oddíl SK Ševětín pořádali v naší "domácí" tělocvičně futsalový turnaj mladších žáků. Účast hlavnímu organizátorovi Renkovi Stoklasovi potvrdila mužstva SK Lišov, FK Borek, TJ D.Bukovsko a SKP ČB. Náš tým tvořili hráči a hráčka ročníků 2002 - 2004.

Sestava SK Ševětín - Standa "Stenly" Havel - Pepa "Basa" Syrovátka, Véna Syrovátka, Honzík "Jiras" Jirák, David "Dejv" Králíček, Tomáš "Hegy" Hegr, Jakub "Kyri" Kyrian, Natka Johnová, Lukáš " Luky" Chovanec, Ondra Maňas, Renda " Kulík" Stoklasa.

První náš zápas byl s týmem kamarádů z Borku. Nedávno jsme s nimi hráli v rámci tréninku u nás v tělocvičně a zápas pro nás nedopadl zrovna dobře. Popravdě řečeno moc jsme si "nekopli". To co ale tentokrát předvedl náš výběr byla paráda. Za sebe mohu říci nejlepší výkon co jsme kdy odehráli ! Od gólmana až po posledního hráče v poli. Konečný výsledek 3:1 pro SK Ševětín !! A to jsme neproměnili minimálně tři vyložené "gólovky". ( Natka, Kyri, Hegy )

Druhý náš soupeř byl tým kamarádů z D.Bukovska. Opět z naší strany krásný zápas. Nahrávky na jeden, dva doteky, pohyb, zodpovědnost v obraně, výborný brankář Stenly, šance všech našich útočníků !! Asi jste překvapili nejenom sami sebe, ale i hráče a trenéry ostatních týmů ... . A výsledek opět 3:1 pro Ševětín.

Třetí v pořadí soupeřů byl favorit turnaje SK Lišov. Šli jsme do utkání s velkým respektem a snahou uhrát co nejlepší výsledek. K překvapení všech jsme se ujali vedení 1:0 !! Všichni jste makali a hráli obětavě, ale soupeřovo kvalit zatím ještě nedosahujeme a tak skóre do poločasu otočil na 2:3 v náš neprospěch. Ve druhém poločase se herní kvalita obou týmů projevila a konečný výsledek 3 : 6 je spravedlivý. Fotbalová kvalita soupeře je jinde. Cit pro míč, zpracování, přehled ve hře, první dotek s míčem. I přes silného soupeře jsme ale hráli stále tzv. dopředu a nesnažili se jen bránit. Hráči našeho týmu dostali šanci ukázat se i na jiných místech než běžně hrají. Sami určitě zjistili, kde je "bota pálí" a že hrát ve věku 10-12 let musí umět na všech postech !! 

Čtvrtý a důležitý zápas o druhé místo v turnaji jsme odehráli s týmem SKP ČB. Tam je takový výběr hráčů, že zvládli v jeden den odehrát turnaj v Třeboni, současně zápas na "umělce" v Roudném a zbytek pak v sedmi lidech odehrál turnaj u nás. To se to pak dělá sestava na zápasy, když všichni na tréninku bojují o místo v ní .... :-). Ale k zápasu samotnému. Bojovali jste ! Byla znát únava z celodenního zápolení a všechno se tak úplně nedařilo na 100%  jako v prvních dvou zápasech. Výborně nám zachytal brankář. Snad i proto jsme obdrželi jedinou branku a prohráli tak těsně 0 : 1. Ale šance byly na obou stranách a náš gól při závěrečném tlaku visel ve vzduchu. Zkusili jsme v posledních minutách zapojit do hry i brankáře a hrát takové malé "powerplay", ale klička Stenlymu ne úplně vyšla a málem to skončilo po jeho faulu na hranici trestného území gólem v naší síti. Sice hned po utkání smutek ve Vašich tvářích převažoval, ale dnes si i tohoto výsledku musíte sami cenit !! Byl to krásný turnaj a jako trenéři jsme na Vás byli hrdí.

Výkon všech je pro trenéra před jarní částí OP starších žáků a po náročné zimní přípravě skutečně odrazem toho, že to a jak to dělá, je cesta správným směrem. Několik z Vás při turnaji předvedlo akce a hru, které si zasluhují obdiv. Není žádným překvapením, že ocenění "Nejlepší hráč turnaje" získal náš Lukáš "Luky" Chovanec. Ale protože je fotbal týmový sport, je to ocenění hry celého TÝMU. Gratulace všem pánové a dámo !

Tolik k turnaji a teď poděkování sponzorům a ochotným rodičům. Díky paní starostce Městysu Ševětín paní Hajské za podporu turnaje ( dokonce nám přivedla i televizi k natáčení reportáže z tunaje ), díky firmě Budějovický Budvar n.p. za dárky pro hráče ( zajistil pan Novák Zd. ml. ), díky za připravené dorty firmě Bekrovníček  ( www.bekrovnicek.cz ). Děkujeme panu Hegrovi za roli výborného rozhodčího a panu Kyrianovi za provoz na rychlo zorganizovaného bufetu s občerstvením. Za sebe a ostaní trenéry skutečně děkuji Renkovi Stoklasovi za organizaci a skvělý průběh turnaje !! ( Omlouváme se všem, kteří nebyli spokojeni. Pro případné možné další sponzory z řad rodičů dodáváme, že osobní aktivitě se nikdy nebráníme. Děti o turnaji věděli již minimálně měsíc předem a informace na webu a FB byla od 15.2.2014. Jestliže takto velkou akci organizuje jen jeden člověk, nevzpomene si vždy úplně na všechno ... )

Petr Z.

Děkuji všem Vám hráčům, kteří jste poctivě makali přes zimu na trénincích a v zápasech. Část z vás má šanci najít své místo i v dalších letech v některém fotbalovém týmu. U některých jsem si ale nikdy nebyl jist, zda chtějí být "fotbalistou" nebo skutečně chtějí hrát fotbal ... .  Pro všechny, kteří to myslíte vážně doporučuji přečíst si článek pana Jaromíra Jágra po návratu z OH zde:   

Ahoj rodino. Včera jsem po jedenáctihodinovém letu přistál v Americe a byl jsem ze všeho tak unavený, že jsem si šel hned lehnout a vzbudil jsem se dnes v osm ráno. To se rovná 18 hodin spánku v kuse:) V letadle jsem měl dost času o olympiádě, svém týmu a své budoucnosti přemýšlet a shrnul bych to do několika bodů.

1. Rád bych poděkoval všem fanouškům, kteří nám fandili, za jejich podporu, i když se nám ne vždy dařilo. Ale takový je prostě sport. Za sebe a za mužstvo můžu říct, že jejich fandění si strašně moc vážíme a bez vás by nemělo cenu vůbec hrát.

2. I přes všechny obavy před začátkem, musím říct, že pro mě to byla nejkrásnější olympiáda, které jsem se zúčastnil. Pokud jde o prostředí nebo o organizaci. 

3. Co se týče naší hry, nemyslím si, že jsme hráli až tak špatně. Jasně, že každý by si přál vyhrát všechny zápasy, ale já jsem vás, fanoušky, předem upozorňoval, že jste až moc velcí optimisté.

4. Zápas s Amerikou - Z mého pohledu byl výsledek až moc krutý. Kdyby naše pětka zahrála lépe, hlavně já (byl to asi můj letos nejhorší zápas, cítil jsem, že mi došly síly. Hrát pět utkání v sedmi dnech na velkém hřišti je pro mě moc) a kdyby Ondra Pavelec měl větší štěstí, věřím, že jsme je mohli udělat.

5. A jak dál? Musíme začít u mládeže, mladí hráči si musí uvědomit, že bez super tvrdého tréninku a s trénováním navíc nemají ve světové konkurenci šanci. Naše země není až tak velká, abychom mohli spoléhat jenom na talent. Je třeba dobře zaplatit kvalitní mládežnické trenéry a nechat je trénovat. A ne aby, když trenér zvýší hlas na hráče (viz Klášterec nad Ohří), byl druhý den bez práce. Takhle to nejde. Hokej je kolektivní sport, při němž výkon hráče je závislý od výkonu spoluhráče. Proto se hráči v mládí musí naučit pokoře, disciplíně a odevzdat maximum nejen pro sebe, ale i pro druhého. Hráč si musí být jistý, že se může na svého spoluhráče stoprocentně spolehnout. A k tomu, aby se to naučili, je potřeba i někdy, aby trenér zvýšil hlas. Jestli se to hráčům a jejich rodičům nelíbí, bylo by možná lepší, aby svoje děti místo na hokej přihlásili do kroužku vyšívání...  S námi se zamlada taky nikdo nemazlil.

6. Trenéři. Jsem toho názoru, že by měla být práce rozložená rovnoměrně na více trenérů. A každý z nich musí být zodpovědný za svoji práci. Přesilovky, oslabení, sledovaní hry mužstva i soupeře, posílání hráčů na led - to prostě jeden člověk nemůže zvládnout. Co si budeme namlouvat, hokej je tak vyrovnaný, že každý detail může rozhodnout zápas. Prostě dát naše nejlepší trenérské odborníky před mistrovstvím světa nebo olympiádou dohromady na jednu střídačku. A všichni musejí táhnout za jeden provaz.

7. Budoucnost týmu. Vůbec se toho nebojím. Hráči jako Plekanec, Židlický, Hemský, Krejčí, Voráček, Frolík, bratři Michálkové nebo Sobotka jsou výborní hráči a v nejlepších letech. K tomu mladí talenti Hertl, Gudas, Palát a základ je hotový. K tomu se ještě někteří další přidají a vy se můžete těšit na další setkání s hokejisty na Staroměstském náměstí...

8. Závěr: Věřte mi, že není pro hokejistu nic krásnějšího, než se po vítězném turnaji přivítat na Staroměstkém náměstí se svými fanoušky. Ale také není nic horšího, než když lidé do vás vkládají veškerou naději ve vítězství, a vy je zklamete. Je to hrozný pocit. Úplná beznaděj. Je vidět, že s věkem se snášejí porážky hůř a hůř. Ještě jednou bych rád poděkoval všem, kteří nám drželi palce a omluvil se těm, které jsme svým výkonem rozčarovali...