Státy 2 (Řecko)
ŘECKO – Greece, Ellas, Hellas, Helada, kmeny Achajů (Helénů) žily v raně helénské době na území dnešního Řecka, které bylo později rozděleno na několik království, na př. Sparta, Ithaka, Trója – Ilion – Pergamon. Ve 12. století př. Kr. (1193 – 1183) bojovali Řekové proti Trojanům. Trojská válka byla vyvolaná únosem královny Heleny, manželky spartského krále Menelaa, kterou unesl trójský princ Alexandros Paris. Meneláovým spojencem byl ithacký král Odysseus. Královna Helena se po skončení války vydala s manželem zpátky do Řecka. V 9. století se rozvíjely městské státy, jedním z nich byla Sparta, hlavní město Mykény. V letech 500 – 450 př. Kr. probíhaly řecko – perské války. Průběh válek popsal historik Hérodotos.
499 př. Kr. povstání maloasijských Řeků proti Peršanům, 494 povstání poraženo.
490 pozemní bitva u Marathónu, kde zvítězili Řekové
480 (20. 9.) pozemní bitva u Thermopyl, vítěztví Peršanů. Padl zde řecký král Leónidás, kterého zradil jeden z Řeků.
480 námořní bitva u Salamíny, vítěztví Řeků nad Peršany, které vedl syn „krále králů“ Dáreia perský král Xerxés I.
479 pozemní bitva u Platají, zvítězili Řekové.
V 8. století se vyvinila řecká alfabeta (abeceda):
Α α = alfa;
Β β = beta;
Γ γ = gama;
Δ δ = delta;
Ε ε = epsilon;
Ζ ζ = dzeta;
Η η = éta;
Θ θ = théta;
Ι ι = jota;
Κ κ = kappa;
Λ λ = lambda;
Μ μ = mý;
Ν ν = ný;
Ξ ξ = ksí;
Ο ο = omikron;
Π π = pí;
Ρ ρ = ró;
Σ ς σ = sigma;
Τ τ = tau;
Υ υ = ypsílon;
Φ φ = fí;
Χ χ = chí;
Ψ ψ = psí (y);
Ω ω = omega.
Maratonský běh je vymyšlená legenda. Maratonská bitva se odehrála v r. 490 př. Kr. Podle legendy se běžec Feidippidés vydal se zprávou o řeckém vítězství do Athén, kde stihl zvolat „Zvítězili jsme!“ Padl na zem a zemřel. Trasu dlouhou 38 kilometrů zdolal za 2 hodiny. Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. Kr. se o tom nezmiňuje. O Feidippidovi píše, že byl před bitvou vyslán z Athén do Sparty, aby požádal o vojenskou pomoc. Trasu dlouhou 240 kilometrů zdolal za dva dny. O maratonském běžci Thersippovi (Thersippos nebo Euklés) píše poprvé dějepisec Plútarchos v 1. století po Kristu. Za dalších 100 let se v legendě objevilo jméno Fillipidos. Obnovení Maratonského běhu navrhl francouzský filolog Michael Bréal Pierru de Coubertinovi. Na obnovených Olympijských hrách byl 10. 4.1896 start běhu na stadionu v Marathonu. V r. 1908 se konaly OH v Londýně. Start a cíl byl před královským Windsorským zámkem, aby královská rodina měla dobrý výhled. Tím se trasa běhu prodloužila na 42 195 metrů a tato vzdálenost byla definitivně potvrzena na OH v Paříži v r. 1924.
Náboženství: víra v mnoho bohů, kterým byly přisouzeny různé dobré i špatné vlastnosti, sídlem pro většinu z nich byla hora Olymp, většinu božstev přejali Římané a dali jim římská jména, kterými byly pojmenovány planety. Nejvyšším bohem byl Zeus (2.p. Dia, 3. p. Diovi) lat. Iuppiter (Jupiter, Joviš, 2.p. Iova, 3. p. Iovovi), vládce bohů, lidí, hromu a blesku (Zeus Hromovládný, bývá nazýván Kronovec, podle otce Krona / Saturna), Diovy dcery a bohyně paměti Mnémosyny byly Múzy (lat. Musae), původně bohyně světového pořádku a ladu, později se staly bohyněmi umění: Kalliopé (epické básnictví), Euterpé (lyrické básnictví), Polymnia (Polyhymnia, náboženské básnictví a sborový zpěv), Erató (milostné básnictví), Melpomené (tragédie), Thalia (Thaleia, veselí a komedie), Terpsichoré (tanec), Kleió (dějepisectví), Úrania (hvězdářství), jejich vůdcem byl bůh světla Apollón (syn Léty a Dia).
božstva:
řecká římská funkce:
Afrodité Venuše bohyně lásky
Apollón Apollo bůh světla, lékařství a poezie
Arés Mars války
Artemis Diana lovu a porodu
Asklépios Aesculapius lékařství
Athéna Minerva řemesel, moudrosti a obranné války
Démétér Ceres úrody
Dionýsos Bachus vína
Erós Cupido (Amor) lásky
Gáia Terra matka Země a Urana i jeho manželka
Héfaistos Vulcanus ohně a kovářství
Héra Junó manželství, manželka Dia (Jupitera), pro Řeky Diova sestra
Hermes Merkur posel bohů, obchodu a vědy, cestujících a zlodějů
Hestlá Vesta domácího krbu
Hypnos Somnus spánku
Kronos Saturn v Řecku vládce Titánů a otec Dia, v Římě bůh zemědělství
Hádés Pluto podsvětí
Rheá Ops Kronova (Saturnova) sestra a manželka
Úranos Uranus syn a manžel Gáii a otec Titánů
Zeus Jupiter (Joviš) vládce bohů, nejvyšší bůh
Filosofie vznikla na rozhraní 7. a 6. století před Kristem v Řecku, hlavně v Mílétu žili filosofové, kteří chtěli dojít vlastním rozumem k tomu, co je příroda, proč, a jak, se v ní něco děje později se zájem filosofů obrátil i na člověka, uvažovali jako se chovat, aby člověk dosáhl dokonalosti a mohl žít šťastně, přes různost názorů stále hledali odpovědi na otázky o světě, pravdě, poznání a dobru, filosofie ovlivňovala postoje lidí a utvářela jejich světový názor
v dějinách jsou tři velké epochy:
Antická filosofie 6. stol. př. Kr. – 6. stol. po Kr.
Středověká filosofie do 14. století
Novodobá filosofie od 15. století.
Lesbos – řecký ostrov (10 km od tureckého pobřeží). Byl osídlen v době bronzové, v r. 1000 př. Kr. ho kolonizovali Řekové, později Římané. V letech 1462 – 1912 patřil turecké Osmanské říši. Na ostrově se narodila v r. 600 př. Kr. řecká antická básnířka Saptó, která ve svých básních opěvovala lásku dívek a mladých žen. Podle názvu ostrova vzniklo pojmenování pro homosexuální ženy – lesby.
Sedm divů světa:
1) Pyramidy v Egyptě postaveny v letech 2650 – 2500 před Kristem
2) Visuté zahrady Semiradiny 600 př. Kr. v dnešním Iráku.
3) Chrám bohyně Artemis v Efesu (Turecko) postaven v letech 650 – 530 př. Kr. Vyhořel v r. 356 př. Kr. Zapálil ho Herostratos.
4) Socha Dia Hromovládného (Zeus) v Olympii. Zhotovil řecký sochař Feidiás (490 – 430 př. Kr.) v letech 432 – 430 př. Kr. Sedící socha byla umístěna v chrámu, který byl postaven v letech 468 – 456 př. Kr. architektem Libónem z Élidy. Socha byla 12 metrů vysoká, zničena řeckými křesťany v ř. st. po Kr.
5) Mauzoleum v Halikarnasu postaveno v r. 351 př. Kr. (Turecko)
6) Maják na ostrově Faros (Egypt) postaven ve 3. století před Kristem.
7) Kolos rhodský, socha boha Hélia (Slunce) vysoká 40 metrů. Na ostrově Rhodos v Řecku.
Alexandr III. Veliký, zvaný Makedonský, * červenec 356 př. Kr., Pella na severu Řecka, sídelní hlavní město Makedonského království za krále Filipa II., + 11. 6. 323 před Kristem, Babylon. Syn Filippa II. Makedonského (359 – 336) a (jeho čtvrté manželky) Olympiady. Po smrti otce se stal v r. 336 králem. Měl nevlastní sestru Thessaloniké, podle které pojmenoval město Thessalonika (Soluň). Ve svých 13 letech (r. 343 př. Kr.) se Alexandrovým vychovatelem stal řecký filosof Aristoteles. V r. 331 vstoupil Alexandr III. do Egypta, kde byl jako jeho osvoboditel od Peršanů, korunován na krále a uznán za faraona s božským původem.
Ve městě Gordia rozťal mečem složitý „gordický“ uzel. Podle věštby ten, kdo rozváže uzel, má panovat Asii. Měl koně Bucefala (volohlavý) a podle něho pojmenoval nově založené město v Indii Bucefala. Ovládl východní část tehdejšího světa.
Jeho vojevůdce Ptolemaios založil nové hlavní město Egypta nazvané podle panovníka Alexandrie (Iskandrija).
Alexandr i jeho otec dali razit stříbrné peníze zvané tetradrachmy, které se dostaly obchodem Bójů až na naše území. Alexandr III. Veliký zemřel na horečku.
Od r. 150 př. Kr. bylo Řecko pod Římskou nadvládou.