Státy 5 (panovníci Ruska v exilu 1918 - 2013)
Většina velkoknížat a velkokněžen z carské rodiny byli popraveni 19.7.1918 v Alapajevsku a 30.1.1919 v Petrohradě. Některým se podařilo uprchnout do ciziny.
Kiril Vladimirovič Romanov *12.10.1876 (juliánského kalendáře 30.9.) Carskoje Selo, +12.10.1938 Neuilly-sur-Seine u Paříže. Syn velkovévody Vladimíra Alexandroviče Romanova (mladšího bratra cara Alexandra III.) a Marie Mecklenburské ze Zvěřína (Mecklenburg-Schwerin), která po přestupu na pravoslaví přijala jméno Marie Pavlovna. Bratranec carů Mikuláše II. a Michala II.
V roce 1891 se poznal s Viktorií Melitou z rodu Sasko-Coburg-Gotha (jeho otec a její matka byli sourozenci, vnučka anglické královny Viktorie a jeho sestřenice), ale nemohli se vzít. Viktorie se provdala v roce 1894 za hesenského vévodu. Kiril byl poslán na Dálný východ. V roce 1904 se vrátil jako válečný hrdina z rusko-japonské války. Viktorie se v roce 1901 rozvedla. Kiril za ní odjel do Coburgu a 8.10.1905 se tajně vzali v Tegernsee v Bavorsku. Viktorie přijala s pravoslavím jméno Viktorie Fjodorovna. Měli tři děti: Marie Kirilovna (vdaná za prince Fridricha Karla z Leiningenu), Kirila Kirilovna (manžel Ludvík Ferdinand Pruský) a Vladimír Kirilovič. Car Mikuláš II. mu odejmul všechna privilegia a hodnosti. 15.7.1907 ho přijal zpět do rodiny a uznat mu třetí nástupnictví, jeho manželka obdržela titul velkokněžna. 14.4.1909 mu byla vrácena práva členů carské rodiny. Vrátili se do Ruska, ale po bolševické Říjnové revoluci musela rodina uprchnout vlakem do Finska, kde byli do roku 1919.
V Nice ve Francii a v Coburgu v Německu žili v letech 1920-1925 u manželčiných příbuzných. V roce 1925 se přestěhovali do Saint Briac-sur-Mer ve Francii, kde Kirill pracoval jako soudce. 8.8.1922 se prohlásil za ochránce ruského trůnu a 31. 8.1924 převzal titul Imperátor samovládce Rusi. Byl podporován ruskými emigranty, kteří ho uznávali za svého panovníka.
Pohřben s manželkou Viktorií (+1936) v Coburgu v Německu, po pádu sovětské moci byli 7.3.1995 převezeni a pohřbeni v Petrohradě.
Vladimír III. Kirilovič Romanov *30.8.1917 Porvoo ve Finsku, +21.4.1992 Miami na Floridě, USA. V roce 1938 se po smrti svého otce stal hlavou ruské carské dynastie. Studoval na Londýnské univerzitě a pracoval na farmě.
Za 2.světové války žil v Saint Briac-sur-Mer v Bretani, odkud byl odvezen do koncentračního tábora v Compiegne. V roce 1944 ho Němci převezli do Paříže. Odtud ho dal převézt Fridrich Karel, manžel jeho sestry Marie do Bavorska. Po válce ho chtěli zajmout Sověti, ale podařilo se mu uprchnout do Rakouska. Jeho teta Beatrice Bourboun Orleánská, španělská infantka mu zařídila víza do Španělska. V Madridu se oženil 13.8.1948 s dcerou gruzínského knížete v exilu Georgije Iraklieviče Bagrationa, gruzínskou princeznou Leonidou Gregorijevnou Bagrationovou. Spolu měli dceru Marii Vladimirovnu (* 23.12.1953 Madrid). Celý život prožil ve Španělsku.
V roce 1991 byl pozván do Ruska petrohradským starostou na návštěvu Petrohradu. Rusko navštívil během roku 30x. Za rok zemřel na návštěvě Floridy, kde jednal s americkými podnikateli o ekonomické podpoře Rusku. Byl pohřben moskevským patriarchou Alexejem II. v knížecí hrobce Petropavlovského chrámu v Petrohradě. Následnicí carského trůnu se stala jeho dcera Marie Vladimirovna, která poprvé při otcově pohřbu navštívila Rusko.
Leonida Georgijevna *1914 Tbilisi, +24.5.2010 Madrid. Otec Jiří Alexandrovič z dynastie Bagrationů, která odvozuje svůj původ údajně od biblického krále Davida. Matka Helena Zikmudovna rozená Novina Zlotnická.
V roce 1934 se Leonida vdala za Sumnera Kirbyho. Jeho předkové odešli z Anglie do USA. V roce 1935 se jim narodila dcera Helena, za dva roky se manželé rozvedli. V roce 1948 si Leonida vzala velkovévodu Vladimíra III. Kiriloviče Romanova, bratrance sv. Mikuláše II. Pohřbena v katedrále sv. Petra a Pavla v Petrohradu.
Marie I. Vladimirovna Romanovová *23.12.1953 Madrid. Ruská carevna v exilu. Vystudovala univerzitu v anglickém Oxfordu a na Sorbonně v Paříži. Mluví plynně rusky, italsky, anglicky, francouzsky, německy, arabsky a španělsky.
22. 9.1976 se vdala za pruského prince Františka Viléma, který konvertoval k pravoslaví a přijal jméno Michail Pavlovič. Spolu měli syna Jiřího (Georgije) Michailoviče (*13.3.1981). František Vilém požádal v roce 1985 o rozvod a 19.6.1985 se vrátil k luteránské církvi i k původnímu jménu.
Hlava ruského císařského domu, velkovévodkyně Marie Vladimirovna, navštívila 24.-25.5.2011 Ukrajinu. Velkovévodkyně si prohlédla Kyjevskopečerskou lávru (Kyjevský jeskynní klášter), kde se setkala s představiteli ukrajinské pravoslavné církve.
Podle Zákona o následnictví (ст. 30 Основных законов) po přerušení mužské následnické linie rodu přechází nárok na trůn na ženskou linii posledního vládnoucího panovníka. Výnos ustanovil 5.4.1797 car Pavel I., doplnil 2.7.1886 car Alexandr III. Následníkem trůnu a hlavou carské rodiny je nejstarší syn. Pouze při úplném přerušení mužské linie může následníkem být žena.
Pouze děti a vnoučata (včetně žen) po mužské linii vládnoucího imperátora mají nárok na titul Velkoknížete či Velkokněžny a Jeho (nebo Její) Carská Výsost. Pravnoučata vládnoucího cara (pouze v mužské linii) mají titul Velkoknížat a Jejich Výsost. Všichni ostatní potomci vládnoucího imperátora (a to pouze v mužské linii) mají titul Kníže a Jeho Jasnost. Pouze nejstarší syn vnuka vládnoucího cara má nárok na titul Jeho Výsost.
Kterýkoli člen carské rodiny, vstupující v manželství s představitelem neuznaného panovnického domu, pozbývá nároku být členem carské rodiny a všichni jeho potomci ztrácejí právo na následnictví. Výnos doplnil 11. 8.1911 car Mikuláš II.:Pravnoučata vládnoucího panovníka mohou vstupovat do manželství s členy urozených (ne však bezpodmínečně panovnických) rodin.
Jiří Michailovič Romanov Ruský *13.3.1981 Madrid. Pruský princ, ruský carevič.
Syn Marie I. Vladimirovny a Františka Víiléma (Michila Pavloviče). Jiří studoval na benediktinské vysoké škole v Oxfordu. V roce 1992 navštívil poprvé Rusko.
Pracoval v Bruselu v Evropském parlamentu. Později se odstěhoval do Lucemburska, kde pracoval v Evropské komise pro atomovou energii a bezpečnost. V roce 2008 se stal poradcem generálního ředitele ruské společnosti na výrobu niklu MMC Norilsk Nickel.
1.10.2021 se oženil s Italkou Rebeccou Bettariniovou, která před svatbou konvertovala k pravoslaví a přijala jméno Viktoria Romanovna Romanovová. Svatba se konala v chrámu sv. Izáka v Petrohradě.