Dříve a dnes
Historie Sokola začala v 70. letech 19. století a 16.6.1887 byla založena sokolská jednota i občany Unhoště v hostinci U lípy. Prvním zvoleným starostou byl Jaroslav Sekerka a prvním náčelníkem Josef Urban, kteří s ostatními členy skoro dvacet let využívali ke cvičení různých provizorních prostor. Navzdory rakousko-uherským úřadům založený Sokol potřeboval pro svou činnost vlastní prostory. Proto bylo roku 1902 zřízeno Družstvo pro stavbu sokolského domu a tomu se od srpna do prosince 1907 podařilo z členských peněz postavit novou sokolovnu. Bohužel po několika letech provozování byla během první světové války určena pro raněné vojáky a tak si na svou nejslavnější éru během první republiky musela ještě počkat.
Rok založení připomenutý na štítu sokolovny
Vůbec období mezi válkami přálo Sokolu nejvíce v našich novodobých dějinách. Sokol té doby nebyl jen sportovní organizací, ale i spolkem pro volný čas, který pořádal například pěší i cyklo výlety a členové naší místní jednoty se účastnili také meziválečných sletů. V tomto období se počet členů celého Sokola blížil skoro jednomu milionu a nebýt další války a následných politických změn jistě by tato hranice byla zlomena. Během druhé světové války byl Sokol prakticky úplně utlumen a jeho členové i přes veliké oběti dokázali tyto těžká léta překonat.
Sokolský dorost v roce 1928
Nikdo by určitě nečekal, že po šesti letech okupace může přijít pro Sokol ještě něco horšího. Více jak čtyřicet let ničení osobních svobod a deformace společnosti odvedlo "dobrou" práci. Nejde vůbec odhadnout, zda se vůbec někdy podaří zmírnit následky těchto let. Jistá šance k nadechnutí proběhla během Pražského jara, ale to byla na dlouhou dobu poslední možnost k obnově Sokola.
Sokolovna v nejlepších letech (vlevo nahoře)
Je dobré, že se spousta pamětníků zlatých časů Sokola dočkala plné obnovy po roce 1989. Plnost naší sokolovny by se jistě s meziválečnou dala srovnat. V následných letech sice prvotní živelný zájem ochabl, ale to lze přičíst hlavně většímu množství sportů dostupných pro rekreační vyžití.
Sokolský prapor z roku 1927
(z knihy Prapory sokolských jednot v župě Budečské, M. David, 2012)
Proto Sokol dnes ke klasickému všestrannému cvičení bere pod svá křídla další sporty, u nás jsou to stolní tenisté, běžci, volejbalisté a v budoucnu bychom se určitě dalším nebránili. Právě touto svou otevřeností a volností dostála tělocvičná jednota Sokol vždy svému jménu.
Za zapůjčení fotografií děkujeme Melicharovu vlastivědnému muzeu v Unhošti.