Katedrála sv. Víta jako pohřebiště
Hroby světců:
1. sv. Václav (+ 935), kníže – od roku 938 na stejném místě - svatováclavská kaple.
2. sv. Vít (+ 304), sicilský princ – oltář sv. Víta, východní strana presbytáře chrámu za hlavním oltářem.
3. sv. Vojtěch (+ 997), 2. biskup – kaple sv. Jana Nepomuckého (Vlašimská, sv. Vojtěcha, sv. Erharda a sv. Otýlie). Původně v kapli sv. Vojtěcha před katedrálou, později kenotaf v podlaze katedrály.
Od 23.4.2014 ostatky uloženy ve Staré arcibiskupské kapli (kaple sv. Vojtěcha, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
17.4.2018 bylo na místě kenotafu vystaveno sousoší sv. Vojtěcha, sv. Radima a jejich učitele Radly od sochařky Karly Vobišové Žákové (1887-1961). V roce 2020 se příbuzní sochařky domáhali soudního odstranění pomníku.
4. Pět svatých bratří mučedníků: Benedikt, Matouš, Jan, Izák, Kristýn (+1003), řeholníci – kaple sv. Jana Nepomuckého (Vlašimská, sv. Vojtěcha, sv. Erharda a sv. Otýlie).
5. sv. Zikmund (+ 524), burgundský král – Černínská kaple (sv. Zikmunda od 1365).
6. sv. Jan Nepomucký (+ 1393), kněz – stříbrný hrob u kaple sv. Jana Nepomuckého.
7. bl. Podiven (+ 935/937), sluha sv. Václava - u vnější zdi svatováclavské kaple. V roce 1060 ostatky nalezeny a uloženy do pokladnice. V roce 1124 je dal biskup Merhart uložit u hrobu biskupa Gebharda u oltáře sv. Mikuláše.
8. bl. Přibyslava, sestra sv. Václava (1. pol. 10. stol.) - svatováclavská kaple.
9. část těla sv. Cyrila a Metoděje.
10. lebka sv. Lukáše, evangelisty (svatovítský poklad).
Hroby panovníků:
1. kníže Břetislav I. (+1055) a jeho žena Jitka (Judita + 1058) – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
2. kníže Spytihněv II. (+1061) – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
3. kníže Břetislav II. (+1100) – kaple sv. Jana Křtitele (Arnošta z Pardubic, sv. Antonína).
4. kníže Bořivoj II. (+1124) – kaple sv. Jana Křtitele (Arnošta z Pardubic, sv. Antonína).
5. král Přemysl Otakar I. (+1230) – kaple sv. Ostatků (Saská, Šternberská).
6. král Přemysl Otakar II. (+1278) – kaple sv. Ostatků (Saská, Šternberská).
7. kníže Bedřich (+1189), syn krále Vladislava I. – hrob neznámý.
8. kníže Konrád II. Ota (+1191) – – hrob neznámý.
9. královna Guta (* 1271, + 1297), 1. manželka krále Václava II. – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
10. král Jiří z Poděbrad (+1471) – královská hrobka (č. 1).
11. čtyři manželky Karla IV.: Blanka (+1348), Anna Falcká (+1353), Anna Svídnická (+1362), Eliška Pomořanská (+1393) – královská hrobka (č. 2).
12. Jan Zhořelecký (+1396) – královská hrobka (č. 3).
13. Václav, první syn Karla IV. (*1350, +1351) – královská hrobka (č. 4).
14. císař a král Karel IV. (+1378) – královská hrobka (č. 5).
15. císař a král Rudolf II. (+1612) – královská hrobka (č. 5a).
16. arcikněžna Eleonora, dcera císaře a krále Maxmiliána II. (+1580) a sestra Rudolfa II. – královská hrobka (č. 6).
17. český král zvaný Kaše Rudolf I. (III.) Habsburský (+ 1307), vnuk císaře Rudolfa I. Habsburského, synovec Rudolfa II. Švábského, původně kaple sv. Kříže (Kristovy Tváře, sv. Šimona a Judy, sv. Silvestra I. papeže) – královská hrobka (č. 6).
18. Rudolf II., vévoda švábský (+ 1290), syn římského krále Rudolfa I. Habsburského, přemožitel a zeť Přemysla Otakara II., původně kaple sv. Kříže (Kristovy Tváře, sv. Šimona a Judy, sv. Silvestra I. papeže) – královská hrobka (č. 6).
19. vévodkyně Marie Amálie Parmská, dcera Marie Terezie (+1804) – královská hrobka (č. 7).
20. Václav IV., syn Karla IV. (+1419) – královská hrobka (č. 8).
21. král Ladislav Pohrobek (+1457) – královská hrobka (č. 9).
22. císař a král Ferdinand I. Habsburský (+1564) – královské Colinovo mauzoleum. Zakladatel habsburské monarchie. Přikládal velký význam české koruně.
23. císařovna a královna Anna Jagellonská (+1547), manželka Ferdinanda I. – královské Colinovo mauzoleum.
24. císař a král Maxmilián II. (+ 1576)- královské Colinovo mauzoleum.
25. císařovna a královna Barbora Celská (+ 1451), manželka Zikmunda Lucemburského – Martinická kaple, u zdi sousedící se svatováclavskou kaplí, hrob se nedochoval.
Hroby biskupů, arcibiskupů a církevních hodnostářů:
1. sv. Vojtěch (+ 997) – Vlašimská kaple (sv. Jana Nepomuckého). Je zde i část ostatků jeho bratra sv. Radima, biskupa hnězdenského.
Dalších 14 biskupů je pohřbeno v chorové části katedrály za hlavním oltářem:
2. biskup Menhart (+1134)
3. biskup Jan I. (+1139)
4. biskup Valentin (+1182)
5. biskup Bernard (+1240)
6. biskup Mikuláš (+1258)
7. biskup Jan III. z Dražic (+1278)
8. biskup Tobiáš z Bechyně (+1296)
9. biskup Řehoř Zajíc z Valdeka (+1301)
10. biskup Šebíř /Severus (+1067)
11. biskup Jaromír Přemyslovec (+1089)
12. biskup Kosmas (+1098)
13. biskup Daniel I. (+1167)
14. biskup Bedřich (+1179)
15. biskup Jan II. z Dražic (+1236)
16. biskup Ondřej (+30.7.1223 v pověsti svatosti) – hlava a část kostí uložena v západní zdi vně svatováclavské kaple (v letech 1369-1888) nad oltářem Svatého Kříže (od roku 1921 je na jeho místě Památník padlým v 1. světové válce).
Tělo bylo pohřbeno v basilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě. 1888-1992 byly ostatky uloženy v sakristii arcibiskupské kaple na pražském arcibiskupství, 1992-2008 uloženy v knihovně arcibiskupství. 17.9.2008 byly ostatky nalezeny, 19.2.2014 uloženy v kapli sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
17. biskup Jan IV. z Dražic (+1343) - Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
18. arcibiskup Jan kardinál Očko z Vlašimi (+1380) – Vlašimská kaple (sv. Jana Nepomuckého, sv. Erharda a sv. Otýlie, sv. Vojtěcha).
19. arcibiskup Olbram ze Škvorce (+1402) – Házmburská kaple, (Velká věž)
20. arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka (+1411) – Házmburská kaple (Velká věž).
21. arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice (+1580) – kaple sv. Jana Křtitele (Arnošta z Pardubic, sv. Antonína).
22. arcibiskup Martin Medek (+1590) – kaple sv. Jana Křtitele (Arnošta z Pardubic, sv. Antonína).
23. arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé (+1606) – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
24. arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek (Zoubek) z Bílenberka (+1675), první biskup v Hradci Králové (1664-1668) – srdce uloženo v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta.
Vnitřnosti arcibiskupa Matouše uloženy v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě pražském (Církev československá husitská), tělo uloženo v kostele sv. Vojtěcha v Broumově.
25. arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna (+1694) – kaple sv. Magdalény (Valdštejnská)
26. pomocný biskup Jan Ignác Dlouhoveský (+ 1701) – před kaplí sv. Ostatků (Saská, Šternberská).
27. arcibiskup Jan Josef Breuner (+1710) – před hlavním oltářem.
28. arcibiskup Ferdinand Khüenburg (+1731) – před hlavním oltářem
29. arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayern (+1733) – před hlavním oltářem.
30. arcibiskup Josef Mořic Gustav z Manderscheidu-Blankenheimu (+1763) – před hlavním oltářem.
31. arcibiskup Antonín Petr Příchovský z Příchovic (+1793) – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
32. arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský (+1830) – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
33. arcibiskup Alois Josef Kolovrat Krakovský (+1833) – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
34. arcibiskup Ondřej Alois Ankwicz Skarbek (+1838) – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
35. arcibiskup Alois Josef ze Schrenků (+1849) – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
36. arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberk (+1885) – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
37. arcibiskup František z Pauly kardinál Schönborn (+1899) – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
38. arcibiskup František Kordač (+1934) – kaple Nová arcibiskupská (probošta Hory, probošta Hory, Tomáškova).
39. arcibiskup Karel kardinál Kašpar (+1941) – kaple Nová arcibiskupská (probošta Hory, probošta Hory, Tomáškova).
40. pomocný biskup Antonín Podlaha (+1932) – kaple Nová arcibiskupská (probošta Hory, probošta Hory, Tomáškova).
41. arcibiskup František kardinál Tomášek (+1992) – kaple Nová arcibiskupská (probošta Hory, probošta Hory, Tomáškova).
42. arcibiskup Miloslav kardinál Vlk (+2017) – kaple Nová arcibiskupská (probošta Hory, probošta Hory, Tomáškova).
Šlechtické a rodinné hrobky:
1. Lobkovicové, 2. Šternberkové, 3. Černínové, 4. Valdštejnové, 5. Kinští, 6. Berkové, 7. Martinicové, 8. Žďárských, 9. Vřesovci, 10. Vratislavové, 11. Hazmburkové, 12. Nosticové a další rody.
Hroby významných osobností:
1. Matyáš z Arrasu (+1352), první stavitel katedrály – Valdštejnská kaple (sv. Marie Magdaleny), náhrobní kámen čitelný pouze podélně z jedné poloviny. Kámen byl položený na zemi u zpovědnice. Druhá polovina byla pod zpovědnicí.
2. Petr Parléř (+ 1399), druhý stavitel katedrály – Valdštejnská kaple (sv. Marie Magdaleny), náhrobní kámen čitelný pouze podélně z jedné poloviny. Kámen byl položený na zemi u zpovědnice. Druhá polovina byla pod zpovědnicí.
3. Beneš Krabice z Weitmile (+ 27.7.1375), kanovník, spisovatel, třetí ředitel stavby katedrály - před svatováclavskou kaplí.
3. Jaroslav II. Bořita z Martinic (+ 1649) - defenestrovaný povstalci – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
4. Maxmilián Valentin z Martinic (+ 1677), komoří a tajný rada, syn Jaroslava II. – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
5. Bernard Ignác Jan Bořita z Martinic (+ 1685), nejvyšší purkrabí, syn Jaroslava II. – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
6. Jiří Adam II. z Martinic (+ 1714), nejvyšší maršálek, syn Maxmiliána Valentina – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
7. Tomáš Pešina z Čechorodu (+1680), děkan katedrály, generální vikář, jmenovaný světící biskup – před kaplí Kinských.
8. P. Jindřich Píšek, lat. Scribonius z Horšova (Týna) (+1586), 1556-1561 administrátor pražského arcibiskupství – před Císařskou kaplí.
9. Zdeněk Lev z Rožmitálu (+1535), purkrabí – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
10. Lev Burian hrabě Berka z Dubé (+1626), maršálek – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
11. Jan Pflug z Rabštejna (+1537), nejvyšší kancléř – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
12. Vratislav II. z Pernštejna (+ 1582), nejvyšší kancléř království Českého – kaple sv. Vojtěcha (Stará arcibiskupská, Pernštejnská, sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty, Moravská, Cyrilometodějská).
13. Octavianus de Sancta Cruce (+1581), titulární biskup cervický, papežský nuncius na dvoře Rudolfa II.. – kaple sv. Anny (Nostická). Před kaplí byl pohřben šlechtic Zdislav z Kokořowa.
14. Zikmund Báthory (+1613), sedmihradský kníže, bratranec Alžběty /Čachtické paní – kaple sv. Zikmunda (Černínská).
15. Josef Zischkowitz, generál – kaple sv. Zikmunda (Černínská).
16. Heřman Černín z Chudenic (+1651) a manželka Sylvie Kateřina (+1664 Řezno), místodržitel království Českého – kaple sv. Zikmunda (Černínská).
17. Humprecht Jan Černín (+1682), prasynovec Heřmana, velvyslanec v Benátkách – kaple sv. Zikmunda (Černínská).
18. Heřman Jakub Gottlieb Černín (+1710), nejvyšší hofmistr – kaple sv. Zikmunda (Černínská).
19. František Josef Černín (+1733), syn Heřmana Jakuba, čísník Českého království – kaple sv. Zikmunda (Černínská).
20. Jan III. nejstarší Popel z Lobkovic (+1569), otec Jiřího staršího, nejvyšší hofmistr a sudí – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
21. Jiří mladší Popel z Lobkovic (+1590), bratr Děpolta, nejvyšší hofmistr – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
22. Kryštof Popel z Lobkovic zv. Tlustý (+1609), nejvyšší hofmistr – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
23. Matouš Děpolt Popel z Lobkovic (+1619), místodržitel Českého království, velkopřevor Johanitů – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
24. Jiří Popel z Lobkovic (+1607/1613), syn Jana III., nejvyšší hofmistr Českého království – Martinická kaple (sv. Ondřeje apoštola, sv. Antonína, sv. Silvestra).
25. Leopold Antonín Josef Šlik z Holíče a Pasounu (+1723), polní maršál, nejvyšší kancléř – barokní náhrobek od M.B.Brauna vysoký 9,20 m.
26. Mistr Osvald (+1383), malíř svatovítské katedrály, emauzského kláštera a schodištního cyklu ve Velké věži na Karlštejně. Pocházel z jižního Německa, získal pražské měšťanství. Na jeho náhrobní desce byl jednoduchý nápis: "Pictor Caroli regis " (malíř krále Karla).
27. Lev Burian Berka z Dubé (+1626), synovec arcibiskupa Zbyňka, nejvyšší maršálek – Císařská kaple (Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily).
28. Petr II. de Ponte Corvo (+1316), olomoucký biskup, vyšehradský probošt a nejvyšší kancléř království Českého - hrob neznámý.
29. Adam z Ditrichštejna (+1590), panoš Ferdinanda I., vyslanec císaře Maxmiliána ve Španělsku a vychovatel Rudolfa II. - pohřben u Colinova mauzolea k nohám císaře maxmiliána II. Při dostavbě katedrály ve 20. století byl náhrobek vyhozen na nádvoří. Poškozená deska je uložena v depozitáři Národního muzea.
--. Hans von Aachen (Jan z Cách, *1552/1556 Kolín nad Rýnem, +1615), manýristický malíř portrétů na dvoře Rudolfa II. – kaple Nová arcibiskupská (probošta Hory, probošta Hory, Tomáškova) se uvádí v několika pramenech jako místo jeho pohřbu. V kapli je náhrobek jeho matky a jeho dvou dcer (kojence) Johanny a Reginy.
V roce 1615 dala jeho manželka Regina postavit náhrobek s nápisem, že Hans byl císařský malíř. Pravděpodobně byl pohřben (v dnes již zrušeném a přestavěném) kostele sv. Jana v Oboře pod Janským vrškem (sv. Jan Křtitel). Dnes je to obytný dům č.p. 322/3 ve Šporkově ulici na Hradčanech.