Pro hlupáka každý hloupý. (Forrest Gump)

Když se v 80. letech v SSSR rozjela Gorbačovova perestrojka, sám Michail Sergejevič se velmi často Leninem oháněl. Hovořil o návratu k leninským principům. Vytvořila se atmosféra, jako by všichni, kdo po Leninovi přišli, jen kazili jeho krásnou a pokrokovou myšlenku na štěstí pro všechny. Častým argumentem býval proslulý dopis Lenina delegátům sjezdu, ve kterém varoval před osobními rysy Stalina a nedoporučoval, aby Gruzín získal v bolševické straně přílišnou moc, že by to nebylo dobrá. Stalin pochopitelně dopis delegátům zatajil, o jeho existenci se dlouhá desetiletí mlčelo. Stalin mezitím rozjel mlýnek na maso, ve kterém nejdříve semlel miliony vlastních občanů a během 2. světové války a po ní i občany států Evropy, které spadly pod jeho vliv…

Většina těch, kteří se dodnes ohánějí tím, že kdyby Lenin předčasně nezemřel, mohl socialistický experiment dopadnout dobře, o Leninovi, o tom, co si myslel, jak jednal a co napsal, vůbec nic nevědí. Stalin, Chruščov, Brežněv a další vládci z Kremlu, ti všichni byli jen pokračovateli Leninových idejí.

Zkuste si někde ještě najít například Leninovu korespondenci z prvních let ruské revoluce, občanské války a budování nové společnosti. Zavřít, zastřelit, vyhnat, zničit. To jsou častá slovesa, která v korespondenci a příkazech, co se má tu či onde udělat s protivníkem – vojenským i politickým – hojně vyskytují. Byl to Lenin, který založil známou politickou policii čeku (VČK), předchůdkyni NKVD a KGB, mocnou sílu, která za Stalina vládla koncentračním táborům od Kavkazu po Kamčatku. Byl to Lenin, který snil o tom, že každý sovětský občan bude uvědomělým spolupracovníkem čeky a bude donášet na všechny kolem sebe. Byl to Lenin, který poručil povraždit carskou rodinu. Lenin měl v sobě neuvěřitelnou krutost, neměl slitování s nikým, jeho snem byl export bolševické revoluce – málem se mu to podařilo v případě přepadení Polska, kdy Rudá armáda došla až k Varšavě.

Návrat k leninským principům byl jen frází, ve své podstatě, a to si ani Gorbačov, ani soudruh Bubeníček, dnes rudý hejtman severních Čech, neuvědomovali a neuvědomují. Lenin byl co do množství mrtvých a míry krutosti hodně vzadu za svým následovníkem Stalinem, ale jen proto, že byl nemocný a syfilida mu výrazně zkrátila život. Principy jeho politického uvažování byly předobrazem toho, jak se v SSSR choval později Stalin a jak v Německu Hitler. Měli na to, na rozdíl od Lenina, víc času a víc moci ve svých rukách.

Lenin se stal jen zaklínadlem, jen beranidlem v rukách a ústech jeho následovníků. Lenin nebyl dobrý člověk. Kolovala mu v žilách asijská krutost, lidský život se v jeho mysli rovnal číslu na papíru, jednotce, kterou lze připsat, nebo škrtnout.

A tak lidé, jimž visí na stěně ještě dneska Lenin, jsou buď nevědomí, nebo stejní jako on. Jsou stejní, jako ti, kdo si v bláhové nevědomosti tisknou na trička Che Guevarru a další „populární“ revolucionáře a nic netuší, nebo nechtějí tušit, o pravém obraze svých idolů.

Poučení z krizového vývoje: Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie. Stanovy KSČM, II. Programový cíl a charakter strany, hlava II. bod 4.