Rétorika postaru: Jak jsme zneužili listopad
19. 11. 2012
Nejspíš se měla sejít vládou a dalšími státními institucemi povolená manifestace. V každém krajském městě, na náměstích, kde se v roce 1989 skutečně demonstrovalo. Krajští hejtmani a delegovaní členové vlády měli k účastníkům vzpomínkových manifestací „zahovořit“ o významu sametové revoluce, o výdobytcích demokracie. K lidu by nejspíše promluvili i bývalí studentští vůdci z daného regionu a na závěr všichni zapěli českou hymnu. Pro pořádek i se slovenskou částí bývalé hymny federální, aby bylo historii učiněno zadost. V Praze by se prezident a kus vlády potkal v podloubí u pomníčku a svíček a všichni by položili pamětní věnce se stuhami…
Taková připomínka 17. listopadu by byla jistě nejlepší. Uvědomili si všichni ti, kteří o zneužívání výročí hovořili, že se z jejich úst linula slova naprosto stejná, jaká jsme před 23. lety slýchávali po Palachově týdnu, po 21. srpnu, po 28. říjnu a koneckonců ještě 17. a 18. listopadu 1989 v tehdejších oficiálních médiích? Už si snad nikdo z nich nevybavuje oficiální formulace moderátorů televizních zpráv, že „antisocialistické síly a skupinky živlů zneužily výročí k provolávání protisocialistických hesel“?
Poučení z krizového vývoje: „Náš problém spočívá v tom, že starší generace se vrátila o dvacet let dozadu a své ideály z roku šedesát osm, ze zcela jiné historické etapy, ideály komunistické – ať se na mě nikdo nezlobí – přesunují o dvacet let dál. Navazují na ně a myslí si, že dvacet let se snad dá vygumovat. Nedá. Většina z nich – říkám většina z nich, jsou čestné výjimky – v sobě má, jak já to nazývám, bolševický komplex. Komunistické geny v nás jsou. Je to poznat. Čím vyšší tehdy zastávali funkce ve straně, tím je to v nich hlouběji. I když jsou v Občanském fóru, i když jsou ve Veřejnosti proti násilí, či jiných stranách nebo hnutích." Petr Toman, poslanec Federálního shromáždění ČSFR, 15. 5. 1991.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
