Šokující ministerské odměny náměstkům: z peněz daňových poplatníků krev neteče…
13. 12. 2012
Otec (dále jen Živitel) donesl výplatu, vysypal papírové bankovky i mince na stůl. Matka (dále jen Hlava rodiny) a tři děti se posadily a začalo rodinné „porcování medvěda“ – rozpočet na další měsíc.
Živitel: Tak jsem dostal jen 20 tisíc čistého. Firmě se nevede, zkrátili nám výplaty o pětinu. S těmi pěti tisícovkami, které jsem měl ještě minulý měsíc navíc, už počítat nemůžeme. Jestli bude ještě hůř, firma zavře krám. Co budeme dělat?
Hlava rodiny: To probereme později. Osm tisíc je nájem, obědy pro děti ve škole po šesti stovkách, tj. 1800 korun českých. Mobily dohromady tři tisíce, internet za šest set. To je celkem 13 400 korunek. Dva tisíce na benzin, to je 15 400 káblí. Teď co s tím zbytkem. Nejdřív musíme určit kapesné. Děti dostanou jako každý měsíc po pětistovce…
Živitel: Počkej, stará, možná jsi hluchá. Říkal jsem, že mám o pět tisíc míň! Když dáme dětem po pětikilu, je to 16 900! Zbydou nám tři litry a kilo, jestli se nemýlím.
Hlava rodiny: Kušuj, tatíku! Děti jsou hodné, zdraví sousedy, zaslouží si. Já jsem taky hodná, hlava mě nikdy večer nebolí, takže si zasloužím i já ty tři tisíce na vlastní provoz.
Živitel: Zbláznila ses? Vždyť by nám zbyla jen stovka? Kde chceš vzít na jídlo? A na oblečení? Na prášek na praní?
Hlava rodiny: Podívej, já jsem celý rok pracovala jako ďas, tak si zasloužím svoje.
Živitel: Snažím se ti natlouct doté tvé poloduté hlavy, že máme míň peněz a asi to bude ještě horší. Musíme si každý utrhnout od huby. Dětem stačí dvě stě měsíčně, vždyť i já si beru na jídlo do práce jen pět set na měsíc. Jinak nevyjdeme. Chápeš?
Hlava rodiny: Nechápu. Kdo nepracuje, ať nejí. Ale já pracuji, sice jen v domácnosti, ale na sto dvacet procent. Děti se dobře učí. Všichni je chválí. Navíc si myslím, že těch pět set měsíčně kapesného je pro ně málo. Musíme je motivovat, aby ještě víc zdravili sousedy a chovaly se slušně. Já bych jim dala každému tisícovku, ať nežeru. A tebe bych poprosila o příplatek tisíc korun na mobil. To víš, jak jsem pořád sama doma, musím si vylít traumata kamarádkám do ouška.
Živitel: Ale kdo tady vydělává? Já, nebo ty?
Hlava rodiny: Máme společné jmění manželů. Co je tvoje, to je moje. Jako v kališnickém Táboře. Všechno do kádě a kdo potřebuje, ten si vezme.
Živitel: Spočítala sis vůbec, že podle tvých požadavků bychom už byli 2400 přes měsíční příjmy? My nemůžeme být v minusu, my musíme ještě uspořit na horší časy? Co by tomu řekli naši rodiče, že si zase potřebujeme půjčit.
Hlava rodiny: No a? Podívej se na Řecko! A Portugalsko, Španělsko! Nemaj, půjčí si. Kalousek taky nemá, tak vydal dluhopisy. Lidi nakupujou jako šílený! Tak vydej taky dluhopisy. Prodej je lidem v baráku a příbuznejm a nemusíš mě buzerovat.
Živitel: No vidíš, mámo, to mě nenapadlo. Máme nějaký čistý papíry, jdu psát ty dluhopisy. Kolik jsi říkala, že chceš zvýšit to kapesné?
Novinky.cz - Například v resortu kultury si jeden z náměstků tehdejšího šéfa Jiřího Bessra (TOP 09) přišel ve druhém pololetí roku 2010 s odměnami na průměrný měsíční plat ve výši 344 372 korun (tedy o pouhých 15 tisíc méně než prezident), druhý pak na 206 408 korun. Výši přitom výrazně ovlivnily mimořádné odměny na konci roku.
Poučení z krizového vývoje: Další náměstci již mohli jen závidět – jejich průměrný plat se pohyboval mezi 90 až 95 tisíci korunami. (taky Novinky.cz)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
