K-pop ; Povídky

 Kapitola 7. - Kdo jsi?

Tak jo, další kapitolka...Nezlobte se na mě, já to nemyslím špatně, ale někdo ten špatný prostě musí být :/ :D

 „Co vyvádíš?" zeptal se Taemin, když doběhli do školy. „No co bych vyváděl, snažil jsem se nechat svého tupého bratříčka a Jonghyuna o samotě…“  „EEh?" vykulil oči Taemin. „To je v pořádku, štěňátko, tomu bys nerozuměl“ pohladil ho Heechul po hlavě. „Milenci se milujouuu“ proběhl kolem nich nějaký prvňák. „Drž….“ osočil se na něj Taemin. „To je v pořádku, můj malý Taeminie“ otočil se Heechul na patě a zašel do své třídy. Taemin zůstal stát na místě. Snažil se přijít na to, jestli tohle oslovení mělo nějaký hlubší význam…

 Za chvíli dorazil i Jonghyun. „Kdes nechal Sungího?“ zeptal se Heechul. „Potřeboval si něco zařídit.“ Jonghyunovi na tváři poskakoval lehký úsměv. Heechul ho dloubnul do boku. „Zařídit jo? Hmm…“ Jonghyun go ignoroval a díval se do dveří, až přijde Sungmin. Objevil se těsně po zvonění. Podíval se na něj a rozpačitě se usmál. Sungmin mu úsměv opětoval. „No ty vole!“  Utrousil Heechul. „Co jsi s ním provedl? On se směje!! “ Jonghyun lehce pokrčil rameny.

Zazvonilo se na přestávku. „Myslím, že jdu najít tvého bráchu. Nechal jsem ho kapku v rozpacích, takže mu jdu osvětlit situaci. Mimochodem, za ztrátu jeho nevinnosti neručím.“ „ Bože, Hee, ty jsi fakt….“ Heechul odešel a Jonghyun zůstal ve třídě. Porozhlédl se. Kromě Sungmina a páru holek tam nikdo nebyl. Odhodlal se a přisedl si k němu. Právě něco maloval. „Páni, to je hezký.“ Sungmin rychle obrázek schoval. „Byl to jen takovej pokus.“ „No ale zatraceně dobrý pokus.“ Sungmin se uculil. Jonghyunova přítomnost mu dělala velmi dobře. Jakoby to byla půlka jeho samotného, která mu tak strašně dlouho chyběla…Pak obrázek znovu vytáhl a pustil se do malování. Ani jeden z nich nic neříkal. Ale nebylo to třeba. To ticho jim bylo příjemné…

Taemin se právě zvedal ze svého místa. Myšlenky se mu pořád motaly kolem Heechula, když v tom mu někdo dal ruce přes oči. „Heechule! Vyděsil si mě!“ otočil se, ale nebyl to Heechul, komu se právě díval do očí! „Kdo jsi?“ vypískl. „Mé jméno je Key! Rád tě poznávám, Taemine…“ Jak může vědět, že se jmenuje Taemin? Chlapec, který se představil jako Key byl velmi hezký a působil velmi elegantně. Pohladil Taemina po tváři. Ten sklopil hlavu. Proč na něj sahá? Za chvíli dorazili další dva. „Zhoumi, Henry, koukejte, co jsem ulovil“ ďábelsky se zasmál. Taemin si přál, aby ho nechali na pokoji. Neměl z nich vůbec dobrý pocit. Najednou k nim přišel Heechul a stoupnul si před Taemina, jakoby ho chtěl chránit celým svým tělem…„Key, nech ho laskavě na pokoji. Myslel jsem, že děláš do mého bráchy… to by sis měl spíš hlídat kamarády!“ a podíval se na Zhoumiho. Ten na něj vrhl vražedný pohled. „Milý Hee, nerozčiluj se. Tvého brášku už jsem dostal. Nevyprávěl ti o tom? Jak plakal jako malá holka…. Key…Key…nech mě být…to bolííí…bůů bůů…“ začal Key napodobovat Sungmina. Heechul si setřel slzy, které mu začaly stékat po obličeji, chytl Taemina za ruku a odtáhl ho pryč…