Jdi na obsah Jdi na menu
 


† Milánek

MILÁNEK OPUSTIL TENTO SVĚT 16. 2. 2019 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 5 let
Kastrovaný/a?: ano
Očkovaný/á?: zatím ne
Odčervený/a?: ano
Čipovaný/a?: ne
Handicapovaný/a?:  ano, autoimunitní onemocnění – nutná léčba kortikosteroidy (v řádu stokorun měsíčně)
Podmínky: ideálně jako jedináček nebo do společnosti nedominantní kočičky či kocourka, klidná domácnost, bezpečný výběh
Charakteristika: Milánek je nalezenec z obce Horní Jirny. Paní, která ho tam viděla sedět pod autem, se poptávala po jeho majiteli a zjistila, že žádného majitele nemá, že prý už tam takhle živořil asi tři týdny a nenechal se vyhnat. K nám se dostal v dost zoufalém stavu – vyhublý, plný parazitů, s rýmou a s plísní… To ovšem nebylo to nejhorší – během léčby těchto standardních nemocí se u Milánka projevilo autoimunitní onemocnění, kdy mu začne kůže všude po těle rudnout, otékat a začne vypadávat srst – to je spojeno s bolestí, Milánek přestává jíst a je vidět, že trpí. Po několika krizích, kdy byl Milánek opravdu na konci svých sil, se pomocí kortikosteroidů podařilo onemocnění stabilizovat, jak se ale bude vyvíjet dál, to netušíme ani my, ani náš pan doktor. Autoimunitní onemocnění je zřejmědůsledek Milánkova bezdomovectví a stresu, který si prožil. Je možné, že v novém domově, až Milánek nabyde jistoty, se jeho stav zlepší, nyní ale musí užívat kortikoidy (léčba v řádu stokorun měsíčně). Bohužel mu u nás nedokážeme poskytnout to, co mu zřejmě nejvíc chybí – lidskou společnost. Milánek je obrovský mazel, potřebuje být svému člověku na blízku, pomáhat mu s denními činnostmi, spát s ním v posteli…:-) Může žít ve společnosti nedominantní kočičky či kocourka, ideální by byl i bezpečný výběh. Ačkoliv nemůžeme zaručit směr, kterým se bude Milánkův zdravotní stav vyvíjet, zasloužil by si (opět?) zakusit, jaké to je, mít svůj domov.

Milánek na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

​7. 7. 2018
Milánek je nalezenec z obce Horní Jirny. Paní, která ho tam viděla sedět pod autem, se poptávala po jeho majiteli a zjistila, že žádného majitele nemá, že prý už tam takhle živoří asi tři týdny a nenechá se vyhnat. Kocourek sice není v tak zoufalém stavu, v jakém k nám dorazila Křížalka, ale evidentně je už pár týdnů na ulici, má silnou rýmu, výživový stav žádná sláva, parazité všude, kam se podíváme… ztracený, celý zarýmovaný, výživový stav nic moc… Nálezkyně ho tedy včera dopravila k nám a Milánek je v karanténě. Má rýmu, sípavě dýchá, frká nudle na všechny strany, ale jinak se má k světu. Dostal zatím Bravecto a co nejdříve začneme s antibiotiky.

10. 8. 2018
Milánkův zdravotní stav se od příjezdu dost zkomplikoval. Když přijel, vypadal celkem obstojně. Byl evidentně dosti anemický, vysátý od blech. Srst vykazovala všechny známky napadení plísní, což ostatně potvrdil i test, který jsme nechali udělat na vstupní prohlídce u našeho pana doktora. To všechno ale nemuselo ještě znamenat žádné drama, a to ani v kombinaci s celotělovým svrabem, který si Milánek také přinesl. Jenže Milánek reagoval velmi netypicky na všechny procedury a během pár dnů se nám pěkně „vybavil“ (viz fota). Po odběru krve Milánkova tlapka otekla a velmi krvácela. Do druhého dne otok sice splaskl, ale tlapka zůstala rudá a srst komplet slezla. Během několika dnů vylysaly a zarudly i ostatní tlapky. Další zanícené lysiny se vynořily na hlavě, za krkem, na hřbetě, na břiše, ocas skoro holý… V tlamičce a zřejmě i v nose bolestivé léze. Milánkovi tedy byla nasazena poměrně drastická kombinace léků – po opakované aplikaci přípravku proti svrabu užívá v souběhu Itrafungol na plíseň, antibiotika a kortikoidy. Teprve v této kombinaci se začaly rudé zanícené léze zklidňovat. Zátěž z užívání tolika léků se snažíme kompenzovat kvalitní stravou a přírodními doplňky stravy. Srst pravděpodobně ještě hodně vylysá, ale to je detail. Hlavně aby se zahojila kůže, která je teď v naprosto katastrofálním stavu. Milánkovo uzdravení tedy bude ještě nějakou chvíli trvat, ale Milánek je vzorný pacient. Dobrá zpráva ale je, že krevní testy nedopadly až tak špatně. Milánek je FeLV i FIV negativní a všechny ostatní hodnoty vyšly přiměřené okolnostem. Zuby jsou také celkem v pořádku, navíc se ukázalo, že Milánek už byl v minulosti kastrovaný. Předpokládáme, že Milánek byl tedy kdysi domácím kocourkem a pobyt venku mu rozhodně nesvědčil. Proč a jak ale skončil na ulici, to můžeme jen hádat…

22. 9. 2018
Milánek stále zůtává v léčení. Jeho zdravotní stav se dosud vyvíjel kolísavě a velmi divoce. Jeho kůže je jedna velká pohroma – celotělově. Je projevem autoimunitního selhání metabolismu, které mu brání reagovat na léčbu tak, jak bychom si přáli. S plísní už se Milánek popral, se svrabem taky. Ale on se pere i sám se sebou. Vše bezpochyby odstartoval velký stres, když se kdysi z tepla domova ocitl na ulici. Teď už se sice ve stresu nejeví, je vděčný i za karanténu, ale jeho tělo dostalo zabrat. Milánek měl v průběhu pobytu u nás pár opravdu kritických momentů, kdy jsme se skutečně domnívali, že to nikdo z nás nezvládne. Posledních deset dnů ale vypadá nadějně, po dávkách antibiotik a kortikoidů už nesedí skrčený na skříni, ale šmejdí po pokoji, šplhá na ochozy, běhá vítat a skřehotá při tom jak havran. Baští hezky, tlamička sice ještě bolí, ale snídani, oběd i večeři zvládne Milánek slupnout jak malinu:) Nechceme nic zakřiknout, jeho křehké tělíčko může reagovat kdykoliv jakkoliv, ale také chceme věřit, že nejhorší máme za sebou. Strupy se hojí, srst dorůstá, Milánek je akční a zajímá se živě o okolí. Tak snad mu to vydrží.

23. 12. 2018
Milánek děkuje za dárek, který získal ve vánočním Kočičím přání (15. 12. 2018–5. 1. 2019).

1. 1. 2019
Milánek hledá nový domov. Dlouho jsme jeho profil neaktualizovali, ale to neznamená, že by s ním bylo všechno v pořádku, koneckonců stále zůstával v rubrice „V léčení“. S Milánkem je to totiž jako na houpačce – má období, kdy je vitální, běhá vesele po domě, mazlí se, srst a kůže klidná, hezky baští. A pak má taky období, kdy zvadne, kůže zarudne, oči přivřené, utrápené, bolestivé. Nejí, neběhá, sedí skrčený a trpí. Kortikoidy mu zatím v těchto stavech zabírají, ale bohužel intervaly mezi injekcemi se zkracovaly. Přešli jsme na tabletky, protože tlamička už se mu víceméně zhojila, efekt by měl být rovnoměrnější, ale i tady jsme jak na houpačce. Někdy je prostě líp, někdy hůř. Zatím všechny krize zvládl, i když někdy měl opravdu namále. Ale Milánek je na světě rád, je to bojovník. I když nejsme schopni říci, zda Milánek bude „fungovat“, nebo e, rozhodli jsme se pro něj hledat nový domov – on ho totiž moc potřebuje. Je to závislák, potřeboval by paničku či páníčka sám pro sebe. Je to ohromný mazel, mazlení si dokáže i vynutit:-) Sedí vám zrovna na klíně jiná kočička? Nevadí, Milánek si jí sedne na hlavu a užívá si i tak:-) Stejně urputný je i u jídla. Jakmile se objeví miska s jídlem, nevadí, že je pro někoho jiného, strčí do ní nos a už se láduje. Jeho žravost je dána částečně kortikoidy, částečně jeho urputností. Byl tak dlouho bez domova a o hladu, že teď si ten svůj díl musí „urvat“.

2. 2. 2019
Milánka stahujeme z nabídky. Jeho zdravotní stav se bohužel spíše zhoršuje. Zatím to vypadá tak, že dožije u nás. Tabletky už přestaly účinkovat, přestal na ně reagovat. Injekce ještě zabírají, ale už musí dostávat vyšší dávku a potřebuje častější aplikaci… Což ale nelze aplikovat do nekonečna. Uvidíme, zatím to nevypadá moc nadějně. Milánek se pohybuje volně po domě, tak, jako kdysi Slečna Trixie. Vypadá spokojeně, na jaře, pokud se ho dožije, mu umožníme i výběh ven – stejně jako Trixie určite nebude chodit daleko. . Snažíme se mu vyjít ve všem vstříc, má u nás veškerý komfort, který jsme mu schopni poskytnout. Vypadá spokojeně, ale velmi křehce a zranitelně.

16. 2. 2019
Tak došlo k tomu, čeho jsme se obávali… Milánek nás dnes navždy opustil. Přece jen jsme čekali, že si tu pobyde déle, že se dočká aspoň jara, aby se mohl pokochat sluníčkem na zahrádce… Bohužel, jeho stav se rychle zhoršoval, poslední dny byl velmi slabý, křehký a bolavý. Začal se uzavírat do sebe. Dnes ráno jsme ho tedy nechali uspat. Milánku, nezapomeneme.