VOCÍLKA OPUSTIL TENTO SVĚT 26. 12. 2018 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 3 roky
Kastrovaný/a?: ano, 18. 11. 2015
Očkovaný/á?: zatím ne
Odčervený/a?: ano
Čipovaný/a?: ne
Handicapovaný/a?: ne
Podmínky: 
Vocílka na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

31. 10. 2015
31. 10. 2015 jsme přijali dalšího kocourka (s pracovním označením Císař 4) od psychicky nemocné bezdomovkyně ze staré ubytovny v Praze 5 na Císařce. První byli Lógr a jeho sestra Cikorka, pak následovala Jarmilka se dvěma synky a kočička s pracovním jménem Císařka 1 a další. Nyní dorazil pouze jeden kousek, opět zatím nemáme jména, proto uvádíme pouze pracovní. Bezdomovkyně i její kočičky musely do dnešního dne ubytovnu opustit. Kam nemocná žena šla, to nevíme, kočky si s sebou samozřejmě vzít nemohla, její život je dost komplikovaný i bez nich… Majitele ubytovny osud kočiček nezajímá, jedna z variant byla vypustit kočky do blízkého lesíka, ať si poradí samy… To ovšem není dost dobře možné, protože kočičky jsou zvyklé na plnou misku (byť nekvalitní stravy) a střechu nad hlavou… A tak se s tím musíme poprat my. Kočky nejsou v dobrém zdravotním stavu, byť se o ně bezdomovkyně v rámci svých možností starala, krmila je, zajistila jim přístřeší… ale záležitosti jako kastrace, odčervení či očkování byly zjevně nad její finanční a zřejmě i duševní schopnosti. Přijaté kočičky mají herpesvirus, vnější i vnitřní parazity, pochopitelně nejsou kastrované. To všechno čeká na nás.

11. 11. 2015
Kocourek, který dostal jméno Vocílka, je na tom také špatně:-( Obáváme se, že i on onemocněl kočičím morem:-(

14. 11. 2015
Vocílka je zdráv a ukázalo se, že v jeho případě se nejedná o kočičí mor, ale „pouze“ o kalicivirus, který si kočičky z Císařky prostě přivezli s sebou… Ale kalicivirus se dá zvládnout a Vocílka už se lepší.

1. 12. 2015
Kalicivirus zvládl Vocílka bez obtíží. Je stále v léčení, skupina koček z Císařky stále ještě bere antibiotika, protože mj. trpí ještě chlamydiemi… Ale to je otázkou několika dní. Pak bude moci hledat nový domov. Je to velmi hodný, krotký a mazlivý kocourek, ale zatím velmi bázlivý a lekavý – bojí se úplně všeho, potřebuje klid a dost času, aby se uklidnil.

25. 12. 2015
Vocílka děkuje za dárek, který získal v rámci vánočního Kočičího přání konaného 15. 12. 2015–6. 1. 2016.

31. 1. 2016
Vocílka našel nový domov. Bude bydlet u lidí, kteří adoptovali naši Madlenku. Ti usoudili, že Madlenka by snesla a možná i uvítala kočičího kamaráda či kamarádku. Jediná možnost, jak to zjistit, bylo zkusit to. A tak jsme po dlouhém zvažování a vybírání po dohodě s páníčky vybrali Vocílku. A teprve čas ukáže, jestli volba byla dobrá. Pokud ne, samozřejmě jsme připraveni situaci řešit. Teď ale stále doufáme, že si Madlenka a Vocílka padnou do oka! 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

26. 12. 2018 jsme dostali velmi smutný e-mail. Vocílka v novém domově zemřel na selhání ledvin.
Dobrý den, paní Cetlová, dnes Vám píši naposledy o Vocílkovi… Jeho čas se již, navzdory jeho mladému věku, naplnil, a dnes dopoledne jsme s ním jeli k veterináři na uspání, aby mohl v klidu odejít. Byl to náš miláček, nejhodnější kocourek na světě. V jeho očích se často dalo vyčíst ztělesněné štěstí, to se ne vždy vidí. Bude nám chybět, zlatíčko naše. Ale jsme rádi, že jsme mu mohli dát domov alespoň na těch pár let. Tak jsme si říkali, že bychom rádi dali domov nějakému dalšímu kočičákovi. Někomu vhodnému k Madlence, tj. hodná, milá povaha, ideálně ne moc akční, ne dominantní, aby spolu vycházeli. A také musí zvládnout být jenom v bytu. Zvažovali jsme i kotě, na to by si třeba lépe zvykala a mohla si ho vychovat“. I když koťata zrovna nespadají do skupiny „ne moc akčních“ povah… Nicméně si rádi necháme poradit nebo případně rádi někdy přijedeme omrknout kočičky, zda bychom našli někoho vhodného k Madlence… Přeji hezký den, MK

25. 11. 2018 jsme dostali ne právě povzbudivý e-mail z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, tentokrát píši s ne úplně dobrými zprávami. Vocílka nám v poslední době jedl hůře a minulý víkend jsme do něj dostali jídlo jen s velkým přesvědčováním, a proto jsme se vydali v pondělí k veterináři. Zprávy nebyly moc příznivé, má (velmi) špatné ledviny. Nejhorší hodnoty se týkaly kreatinu (600, což je prý cca 4 x více než normálně má být). K tomu ještě něco dalšího, i když ostatní věci nebyly špatně asi zas tak výrazně. V pondělí dostal nějakou injekci s antibiotikama, něčím na podporu chuti… A od úterý do čtvrtka jsme s ním jezdili každý den na infúze (ráno jsme ho odvezli na veterinu, večer vyzvedli, aby byl přes noc doma). Zdálo se, že mu to pomáhá, a trochu se zlepšil. Zkoušíme mu teď ledvinovou dietu (kapsičky a suché granule od Royal Canin). Nicméně teď o víkendu se mu zas moc do jídla nechce a musíme ho hodně přemlouvat, aby něco snědl. Měl tu možná malý stres, protože jsme tu měli přes dvě noci návštěvu, takže neměl úplně svůj klid, ale i tak ani když odjeli, nevidíme moc velké zlepšení. Kromě toho je jinak stále „veselej“, v rámci možností si hraje. Ale je poznat, že má méně energie, už nepobíhá jako dřív a možná i víc spí/ještě víc se mazlí. Tak jsme z toho poměrně smutní, a tak trochu si nevíme rady. Pokud se to nezlepší, vyrazíme zase na veterinu. Jen si říkáme, zda má cenu ho znovu trápit infúzemi, když bylo zlepšení tak krátké… Nemáte náhodou nějakou radu, co více bychom mohli udělat? Naštěstí alespoň Madlenka teď nemá problém s jídlem a své granulky si dává dost samostatně a dostatečně, tak doufám, že jí to vydrží… Přeji hezký den, MK

12. 9. 2018 jsme dostali e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý den, v příloze posílám foto Madlenky a Vocílky z nedávné doby. Nemám teď žádnou super fotku, většinu poloh střídají a většina verzí tedy už byla někde vystavena:-D Ale tak aspoň něco. Jsou to oba mazlíci, za ty roky se i otrkali a docela se nechají hladit i od návštěv (i když kocourek raději pozoruje zpovzdálí). Madlenka, když je na tom svém velkém válecím pytli, tak se nechá hladit snad od každého:-D Přeji hezký zbytek dne, MK

6. 5. 2018 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

20. 1. 2018 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

31. 12. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

29. 12. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

28. 10. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

7. 10. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova –  viz Madlenčino fotoalbum.

12. 9. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

10. 7. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

8. 2. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

20.1. 2017 jsme e-mailem dostali fotografii z nového domova s tímto textem:
Madlenka a Vocílka pozdravují (v příloze posílám foto, jak tady teď odpočívají). MK

20. 11. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

25. 8. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

11. 8. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

10. 7. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

29. 5. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

1. 5. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

7. 4. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

22. 3. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

11. 3. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

4. 3. 2016 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, píšu trochu po delší době – nedělo se u nás nic zásadního:-) Vocílka už zhubl na slušnou váhu 4,6 kg, takže zas vypadá dobře. Takže mu bříško narostlo opravdu překrmením na začátku. S Madlenkou se dá říct, že už jsou kámoši. Bývají rádi poblíž sebe, v jednom pokoji. Často se pošťuchují a tak cca 2 x denně se i víc proženou. Občas se vzájemně olizují, občas se „zakousnou“ jeden druhému do krku (ale nezdá se, že by to bylo nějak násilné, i když jsem to u jiných koček asi neviděla…). Myslíte, že to je v pohodě, kousají si kočky občas vzájemně do krku?:)). Madlenka má ráda navrch (minimálně ráda číhá o patro výš, třeba na škrabadle, stolku…). Když ji Vocílka povalí (což je asi jednoduché, jelikož má více svalů), tak Madlenka trochu „řve“. Ale řekla bych, že je to více povyku než čeho jiného. Klidně pak Vocílku opět provokuje:) Dnes jsme byli s Vocílkou poprvé u veterináře. Prohlídnul si ho, hlavně jeho ne moc dobré zoubky. Říkal, že má začínající něco (těžko říct co, to jsme si nezapamatovali), ale že to je častý problém u koček s těma zoubkama/dásněma… Dostali jsme na to gel Stomodine, tak uvidíme, jak nám půjde mazání:-) Jinak prý vypadá zdravě. Taky dostal první várku očkování a za pár týdnů půjdem ještě na přeočkování. Přeji hezký den! M. K.

14. 2. 2016 jsme na Facebooku našli fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

11. 2. 2016 jsme na Facebooku našli fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

7. 2. 2016 jsme dostali další e-mail z nového domova. Text e-mailu je k dispozici na Madlenčině profilu.

6. 2. 2016 jsme na Facebooku našli daší fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

3. 2. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý den, tak kočičky už trochu dělají pokroky. Madlenka už syčí mnohem méně a už je i v méně defenzivním postavení vůči Vocílkovi. Ne, že by se s ním kamarádila, to se zatím ještě nedá říct, zda se tak stane, ale už si pomalu zvyká, že tu je i někdo další. A nechá ho přiblížit i blíž k sobě než ze začátku. Vocílku tedy zatím stále necháváme ještě přes noc zvlášť, aby měl klid na záchod apod. Aktivnější bývají zatím po ránu/dopoledne (+ občas ještě později večer). To Vocílka občas vyrazí na průzkum za Madlenkou a někdy zas Madlenka za ním (i když z větší dálky) a zase naopak. Lidí se bojí víc a občas se leká i nás, ale stačí ho chvilku hladit a to brzy začne vrnět nebo se nakrucovat bříškem… Takže je to postupné a pomalé, ale pokroky vidět určité jsou. Jen tedy na záchod zatím potřebuje víc klid, ideálně zavřené dveře, na granulky ho musíme také popostrkovat, ideálně s ním u toho být (zatím většinou na tom gauči), ale kus konzervy, co měl na noc, snědl i sám. Horší to je s vodou, pít jsme ho zatím moc neviděli. Ale načůráno před noc (včera i jednou přes den) bylo, tak snad to dohání večer. Ale tak snad až se víc aklimatizuje, budou i tyhle věci postupně lepší… Doplnili jsme Vocílkovi jméno o Vesmír, kvůli jeho vzhledu (jeho jednotlivým bílým chloupkům – hvězdičkám a té bílé skvrně na bříšku – Měsíc):-) Také v příloze posílám fotku z dnešního odpoledne:-) Přeji hezký večer, M. K.

1. 2. 2016 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, tak zatím to u nás nepokročilo moc k lepšímu. Na noc jsme kočičáky raději rozdělili, aby si dopřáli trochu klidu a aby si mohl Vocílka dojít aspoň na záchůdek. Dostal i jídlo, ale tomu moc nedal, jen trošku ujedl (Gourmetky). A taky aby se něco nestalo, když Madlenka vůči němu docela startuje (on se sice nebrání, ale kdyby si to náhodou jednou rozmyslel, tak je poněkud větší a silnější). Dopoledne bylo relativně v klidu, protože každej spal/odpočíval v jiném pokoji. Vocílka je v klidu a obvykle přebývá na jednom místě. Hodně třeba na gauči, kde se schovává mezi polštáři. Na Madlenčino mňoukání je velice zvědavej, určitě by ho motivovala k seznamování, ale Madlenka, když k němu zvědavě dorazí blíž, začne zas syčet a mňoukat… A před chvílí se šla podívat i za ním na gauč, tak jsme si říkali, že je to pokrok, ale nakonec na něj zase syčela a dokonce vystartovala packou. Nic se mu nestalo, asi do toho nedává tolik páry (přecijen je v zásadě drobná a „křehká“), ale i tak z toho nejsme moc šťastní. Vocílka se teda ale potom ani nehnul, nic neřekl, nezareagoval, je to prostě naprosto úžasnej, hodnej a trpělivej kocourek. Jen je nám ho docela líto, protože Madlenka nevypadá, že by ho chtěla přijmout. Prostě vypadá, jako by měla na gauči krokodýla – chce ho pozorovat, zajímá ji, chodí i blíž, ale když na to přijde, tak syčí, mňouká a rozhodně není moc přátelská… Kdykoliv se Vocílka pokusí někam pohnout, tak se ho Madlenka hned snaží zahnat, takže ani moc nemá možnost rozkoukat se po bytě… Tak se chceme zeptat, co si o tom myslíte? M. K.

31. 1. 2016, ještě v den umístění, jsme dostali první zprávy z nového domova.
Hezké odpoledne, tak zatím Vám napíšu průběžné zprávy (rozhodně ne konečné, těžko říct, jak to dopadne:)). Nejprve se kočičáci drželi každý v jedné části bytu (Madlenka v boudičce a Vocílka si zalezl do toho zeleného záchůdku). Po nějakém čase jsme ho zkusili vzít ke gauči, ale spíš se schovává pod topením. Každopádně Vocílka se rád nechá pomazlit, a když se hladí na správném místě, docela si rád i zavrní. S Madlenkou je to složitější. Na jednu stranu má zájem, takže se dívá a občas přibližuje, na druhou stranu občas dost syčí (což dříve nedělala asi na nic). Jednou ho zkusila i „pacnout“, ale celkem bez následků. Docela dost nám toho i povídá, ale samozřejmě těžko odhadnout, co si myslí. Je asi dobře, že nemá tendenci se vyloženě schovávat, ale že by se vyloženě chtěla kamarádit, tak to zatím nevypadá… Mě osobně to připadá, že se trochu bojí a neví, co si počít s novou situací, takže takhle reaguje předem v obraně (i když logicky nemá čeho se bát, Vocílka je velmi slušnej a hodnej kocourek:)). Ale těžko vysvětlit, no. Tak to jsou první dojmy, jsme zvědaví, jak se to bude vyvíjet dále… M. K.