Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kde najdete taky stromy (Šípová T)

22. 10. 2012

 

DRUHY STROMŮ
názvy měst vesnic
BOROVICOVITÉ
Pinaceae
Borovice bělokorá
Borovice černá
Borovice pinie
Borovice vejmutovka
Cedr atlaský
Jedle bělokorá
Modřín evropský (opadavý)
Smrk stříbrný (pichlavý)
Smrk ztepilý

BŘÍZOVITÉ
Betulaceae
 Bříza bělokorá
Bříza pýřitá
Habr obecný
Líska obecná
Olše lepkavá
Olše šedá
BUKOVITÉ
Fagaceae
 Buk lesní
Dub cer (rakouský)
Dub červený (severní) (americký)
Dub korkový
Dub letní (křemelák)
Dub zimní (drnák)
Kaštanovník jedlý
Nothofagus antarktický
CYPŘIŠOVITÉ
Cupressaceae
 Cypřiš pravý (italský)
Cypřiš velkoplodý (monterejský)
Cypříšek Lawsonův
Jalovec obecný
Jalovec virginský
Pazerav sbíhavý
Zerav obrovský


JABLOŇOVITÉ (RŮŽOVITÉ)
Malaceae (Rosaceae)
 Hloh jednosemenný
Hrušeň planá (polnička)
Jabloň lesní (obecná)
Jeřáb obecný (ptačí)
Trnka obecná
JAVOROVITÉ
Aceraceae
 Javor babyka (babyka obecná)
Javor klen (klen)
Javor mléčný
Javor stříbrný


JILMOVITÉ
Ulmaceae
 Břestovec jižní
Jilm drobný (polní)
Jilm lysý (horský)
Jilm vaz


MANDLOŇOVITÉ (RŮŽOVITÉ)
Amygdalaceae (Rosaceae)
 Broskvoň obecná
Mandloň obecná
Meruňka obecná
Švestka domácí (slivoň domácí)
Třešeň ptačí (ptáčnice)


MORUŠOVITÉ
Moraceae
 Fikus benjamina
Moruše texaská (maklura)
Morušovník černý
Smokvoň obecná (fíkovník)


OLIVOVNÍKOVITÉ
Oleaceae
 Jamovec širolistý
Jasan manový
Jasan ztepilý (obecný)
Olivovník evropský (obecný)
Ptačí zob lesklý


OŘEŠÁKOVITÉ
Juglandaceae
 Ořešák černý
Ořešák vlašský (královský)
Paořech jasanolistý (kavkazský) (lapina)


PLATANOVITÉ
Platanaceae
 Platan americký (západní)
Platan javorolistý (španělský)
Platan východní


TISOVCOVITÉ
Taxodiaceae
 Metasekvoje čínská
Sekvoje vždyzelená
Sekvojovec obrovský
Tis obecný (červený)
VRBOVITÉ
Salicaceae
 Ambroň západní
Osika
Vrba bílá
Vrba jíva (jíva)
Vrba košařská (konopina)
Vrba lýkovcová

pvgis_solar_horiz_cz.jpg


Vrba pětimužná
Topol bílý (stříbrný)
Topol černý
 
OSTATNÍ:

 Akácie, Kapinice
Bez hroznatý
Bez černý

 


Blahočet chilský

 


Blahovičník (Eukalyptus) gunnův
Cesmína ostrolistá
Citroník čínský, pomerančovník
Cykas japonský
Dračinka jižní
Dřín hlavatý
Hlošina úzkolistá (oliva česká)
Jinan dvoulaločný
Jírovec maďal (kaštan koňský)

 


Katalpa obecná
Lípa velkolistá
Lyriovník tulipánokvětý (tulipánovník)
Pajasan žláznatý
Planika
Rohovník obecný (svatojánský chléb)
Svitel latnatý
Šácholan stálezelený (velkokvětý)
Tomel japonský

 


Trachykarpus fortunův
Trnovník akát
1)Borovice

 

Již v České hymně zaznívá, že bory šumí po skalinách… Jednalo se o lidská sídla, která byla již v minulosti, stejně jak dnes ukryta kdesi uprostřed hvozdů. Přirozeně se borovice vyskytovala v nepřístupných lesních a pohraničních oblastech.
1Borohrádek, 2Borotice, Borotín,3Borovany, 4Borovnice, 5Borová, 6Borová Lada.
Buk
Jelikož většinu rozlohy České republiky v minulosti pokrývaly smíšené lesy, zejména bukojedlové spolu s tisem, je i název odv

 

ozený podle buku velice častý. Bukové dřevo bylo pro svoji vytrvalost v klimatických podmínkách velice užívané a proto během věků byla většina bukových pralesů vykácena. Jako památka po jejich výskytu v daném místě většinou zůstaly většino již jen místopisné názvy.
7)Buk, 8)Bukov9)Bukovany, 10)Bukovec, 11)Bukovice, 12)Bukovina, Buková, 13)Buková hora, Bučovice (rozcestník), 14)Malá Bukovina.
 Bříza
Také rychle rostoucí bříza dala za vznik několika místům v České republice i na Slovensku. Stala se inspirací i pro básníky, jakými byl i Vítězslav Hálek a jeho dílo V Přírodě.
Březina, 15)Březina (okres Brno-venkov), Březinka,16) Březnice, Brezno, Březno, Březovice (rozcestník), Březová, Malé Bř

 

ezno
, Podbrezová,
17) Horní Bříza,18)Česká Bříza.
 Dub
Díky své síle a tvrdosti byl dub odpradávna posvátným stromem, zejména u Keltů. Dubové dřevo bylo používáno k výrobě dubových sudů, podlah, lodí. Pro vysokou omlazovací schopnost dubových pařezů vznikaly pařeziny, z jejíchž výmladků bylo dřevo opět lidem využíváno.
Černý Dub, Český Dub, Dub nad Moravou, Dubany, Dubenec, Dubice, Dubné, Dubovka, Dubová, Dubí (rozcestník)
 Habr

 

Habr je většinou strom, pomálu se vyskytuje jako keř. I když dnes je hojně využíván spolu s bukem pro výstavbu živých plotů okolo lidských sídel.
Habrovany, Habří, Habrová, Habrůvka.
 Hruška

 

I tento domácí strom je zastoupen, ačkoliv jen v malém počtu.
Hrušov, Hrušovany (rozcestník).
 Jabloň
Jabloň se v názvech míst vyskytuje méně často.
Jablonec nad Nisou, Jablonné nad Orlicí, Jablonné v Podještědí, Jablunkov.
 Javor
Velice běžný strom ve středoevropských podmínkách.

 

Javorek, Javornice, Javornický potok, Javorník, Javoříčko.
 Jedle
V dávných dobách před příchodem kulturních lidí a zemědělců tvořila jedle spolu s bukem souvislou oblast pralesů ve Střední Evropě.
Jedlina, Jedlová.
 Lípa

 

Lípa byla odpradávna symbolem dlouhověkosti, která mohla dosahovat až deseti lidských generací, až jednoho tisíce let.
Kamenice nad Lipou[1], Lipina, Lipiny, Lipka[2], Lipno, Lipná, Lipník, Lipovec, Lipová, Lipí, Lipňany, Lipnice.
 Líska

 

Strom pěstovaný pro své plody
Lískovec, Líšnice. Lipová lázně

 

Olše
V místech okolo vodních ploch, řek a potoků bylo několik míst pojmenováno podle olše.
Oleška (rozcestník), Olešnice, Olešná, Olšanský rybník, Olšany (rozcestník), Olšanské hřbitovy, Olšina, Olší, Olšovice.

 

 Tis
Dlouhověký strom, který nedosahuje obvyklých výšek stro

 

mů a často stovky let roste v podrostech bukojedlových pralesů se zanesl do názvů míst, v jejichž okolí rostl. Dnes je tis ve volné přírodě chráněný, protože se vyskytuje jen na nemnoha místech České a Slovenské republiky.
Tisová, Tisovec.
 Ořech
Název zřejmě podle výskytů jedlých plodů lísky či Ořešáku královského
Ořechov.
 
stomy čerpaly z hununpa

 

mapu z googlu obrázky

 

vyhledávač měst mapy cz

 

 
vypracovala Tereza Šípová