Obyvatelstvo ČR
16. 11. 2012
Obyvatelstvo, sídla a administrativní členění ČR
Obyvatelstvo(demografie)
České země osídleny již ve starší době kamenné, v 6.století přicházejí Slované z východu, od 13.století přistěhovalci z Německa – vzniká dvojjazyčné osídlení(až do 1945). Až do konce 18.století vysoká porodnost i úmrtnost(války, epidemie), pak snížením úmrtnosti zvyšování přírůstku.
Ve 20.století počet ovlivněn světovými válkami(140 tis. č.vojáků padlo v 1.sv.v., 365 tis. obětí ve 2.sv.v. včetně holocaustu), emigračními vlnami 48(znárodnění), 68(invaze vojsk Varšavské smlouvy) a odsunem Němců(3 mil). Zvýšení porodnosti koncem 40.let, v polovině 70.let(Husákovy děti) a kolem 2005 vytváří zuby na věkové pyramidě. Od 80.let dochází snižováním porodnosti ke stagnaci, od 94 až k úbytku počtu obyvatel (diskuse), od 04 vinou silnějších ročníků opět mírný růst, po 2010 opět pokles. Hlavní složkou růstu obyvatel ČR je imigrace (Slovensko, Ukrajina, Rusko).
Změnami způsobu života žen (diskuse) po roce 90 došlo k posunutí prvního početí o více než 5 let (průměrný věk matky je dnes 30 let), čímž se opět snížila porodnost (dnes se u nás narodí cca. 100tis. dětí ročně a podobný počet lidí zemře), současně (diskuse)se však vinou zvýšení životní úrovně, lepšími stravovacími návyky a zlepšenou prevencí vážných chorob zvýšila střední délka života o 3 roky na 77,5 roku (muži přes 74, ženy téměř 81). Úhrnná plodnost je kolem 1,45 dítěte/žena, kojenecká úmrtnost 0,6%.
Dnes žije v ČR 10,5 mil lidí (12-14 v E. – Belgie, Bělorusko, Maďarsko, Portugalsko, Řecko), hustota 130o./km (diskuse). Věkové složení je 18 – 63 – 19, populace stárne=problémy v budoucnu (diskuse), národnostní složení bez výrazných menšin(Slováci přes 2%, Poláci a Němci kolem 0,5%, Ukrajinci, Vietnamci a Rómové(ve skutečnosti až 3%). Podíl věřících jen kolem 41%(více východní Morava), dominuje církev římsko-katolická(evangelíci, husité), jen čtvrtina z nich se účastní aktivního náboženského života.
Míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných= lidí schopných pracovat ale nenacházejících adekvátní práci a součtu nezaměstnaných a pracujících - diskuse) je v dubnu 2012 kolem 9% - nejvíce Jesenicko+Bruntálsko 17, Mostecko 16, Hodonínsko, Znojemsko, Děčínsko 15, nejméně Praha 4%, Ml.Boleslav 5 (Brno 8). Na 100 sňatků připadá 66 rozvodů (zkresleno neustálým poklesem počtu sňatků - diskuse). Zaměstnanost v sektorech je 4 – 38 – 68.
Sídla
Základ sídelní sítě ve 13. a 14. století, v 19.století s rozvojem průmyslu a železnice zrychlení urbanizace, ve 20.století rozvoj měst, jejich zvětšování, ale počet se už nemění (až na Porubu, Litvínov, Most, Havířov – 1950). V ČR 6245 obcí (relativně velký počet malých), urbanizace (=lidé ve městech) přes 65%. Od 90. let dochází k suburbanizaci (stěhování do zázemí měst -diskuse). Městy v ČR jsou zpravidla obce nad 5tis. obyvatel (záleží i na dalších ukazatelích).
Přehled velikosti dle počtu obyvatel v tisících u měst nad 60tis.(2012):
Praha – 1300, Brno – 384, Ostrava – 302, Plzeň – 170, Liberec – 102, Olomouc – 100, Ústí – 95, České B. – 94, Hradec K. – 94, Pardubice – 91, Havířov – 80, Zlín – 76, Kladno – 69, Most – 67.
Přehled velikosti měst v zázemí Brna dle počtu obyvatel v tisících (2012):
Jihlava – 50, Prostějov – 45, Třebíč – 38, Znojmo – 34, Kroměříž – 29, Uh. Hradiště – 26, Hodonín – 26, Břeclav – 25, Žďár – 22, Vyškov – 22, Blansko – 21
Administrativní členění
Jsme relativně malým státem, složeným ze 3 historických zemí – Čech, Moravy a Slezska. Pro potřeby současného uspořádání je jejich různorodost (různá velikost) překážkou. Nejmenší administrativní jednotkou je obec (6245) se svou volenou samosprávou.
Větší územní jednotkou byly okresy (76), okresní úřady však byly v roce 2003 zrušeny (jejich území jsou nadále využívány pro statistické účely) a jejich pravomoci převzaly tzv. obce s rozšířenou působností (neboli malé okresy – 205). Na území našeho kraje jich je 21 (diskuse).
Další úrovní územního členění jsou kraje (14), které vznikly rozhodnutím Parlamentu ČR v roce 2000 (diskuse – proč jich je tolik, když jejich velikost neodpovídá potřebám EU).
Kraje jsou pro potřeby EU příliš malé (čerpání prostředků z fondů EU určených pro pomoc regionům, v nichž HDP nedosahuje 75% průměru na 1 ob. EU), proto z nich bylo vytvořeno 8 skupin (tzv. NUTS 2), každá z nich má přes 1mil. obyvatel (nárok na čerpání mají všechny kromě Prahy).
NUTS 2:
Severozápad (K.V.+Ústí), Severovýchod (Liberec+H.K.+Pardubice), Střední Čechy, Praha, Jihozápad (Plzeň+Č.B.), Jihovýchod (Jihlava+Brno), Střední Morava (Olomouc+Zlín), Moravsko-Slezsko