V Praze je blaze
15. 3. 2009
Praha, město plné památek, obchodních domů, aut, smogu a hlavně turistů. A samozřejmě tam, kde jsou turisté, jsou i různí zloději, lapkové a ostatní jim podobní. To si pak takový zlodějíček řekne: "To je ráj," když od orloje slyší němčinu, z Karlova mostu angličtinu a u Pražského hradu francouzštinu. Už z dálky cítí vůni bankovek a rozpozná cinkot mincí.
Každý den to má stejné. Kolem poledne vyrazí zloděj do svého rajónu. Nenápadně vyčkává a hraje si na jednoho z cizinců. Vypadá to, že čeká až padne poledne a z orloje vyskáčou zase všichni apoštolové, ale on přitom vyhlíží další svou oběť. Mimochodem to musí být asi velmi dobrý herec. Dělat překvapeného, když už po padesáté vidí, jak apoštolové pochodují poslušně za sebou, to chce talent. Času na výběr má docela dost. Když už je dávno 5 minut po dvanácté, turisté pořád nevěřícně koukají na orloj. Asi čekají, že jednoho z apoštolů dostanou jako suvenýr. A pak nastává tlačenice, zlatý hřeb dne pro zloděje. Rychle běžet za obětí, jako náhodou do ní strčit a (hlavně nenápadně) najít peněženku, mobil a další cennosti. Potom se jakousi hatlamatštinou omluvit a rychle pelášit pryč.
Oba dva jsou spokojeni. Zloděj si nakradl do zásoby a na pár dní má vystaráno, turista, ohromen českou povahou, se určitě bude rád vracet, zvlášť když u kiosku zjistí, že si ani nemá čím zaplatit předraženou sodovku.
Každý den to má stejné. Kolem poledne vyrazí zloděj do svého rajónu. Nenápadně vyčkává a hraje si na jednoho z cizinců. Vypadá to, že čeká až padne poledne a z orloje vyskáčou zase všichni apoštolové, ale on přitom vyhlíží další svou oběť. Mimochodem to musí být asi velmi dobrý herec. Dělat překvapeného, když už po padesáté vidí, jak apoštolové pochodují poslušně za sebou, to chce talent. Času na výběr má docela dost. Když už je dávno 5 minut po dvanácté, turisté pořád nevěřícně koukají na orloj. Asi čekají, že jednoho z apoštolů dostanou jako suvenýr. A pak nastává tlačenice, zlatý hřeb dne pro zloděje. Rychle běžet za obětí, jako náhodou do ní strčit a (hlavně nenápadně) najít peněženku, mobil a další cennosti. Potom se jakousi hatlamatštinou omluvit a rychle pelášit pryč.
Oba dva jsou spokojeni. Zloděj si nakradl do zásoby a na pár dní má vystaráno, turista, ohromen českou povahou, se určitě bude rád vracet, zvlášť když u kiosku zjistí, že si ani nemá čím zaplatit předraženou sodovku.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář