Marcel Rodek manažer č.1 – Galus, Dziuba, Surovec
Situace s covidem se nám nelepší, amatérský kolektivní sport je stále zazimován a tak si zde na druhém klubovém webu aspoň občas představíme některé členy klubu, kteří jsou ochotni nám o sobě něco veřejně říci. Před sezónou 2020/2021 jsme s A týmem mužů kývli na návrat do 2.ligy, ze které jsme dobrovolně odešli po sezóně 2015/2016 (tehdy konečné 6.místo z 12-ti týmů). Před sezónou 20/21 se k nám k A týmu vrátil trenér Milan Novák a domluvili jsme se, že na 2.ligu je potřeba se ale poněkud posílit a vytvořit širší kádr kvalitnějších hráčů. Skvěle zafungovala dvojice nečekaných manažerů, jedním se stal svým způsobem Marcel Rodek, který do klubu přivedl z futsalového Baníku Martina Galuse, Denise Dziubu a Kryštofa Surovce. Druhým manažerem byl pak Mirek Fubšo, který zlákal Michala Tomáše z Orlové a zpět k futsalu v našem klubu přivedl Erika Nitku. V merku měl i další hráče, ale ti „prozatím“ neklapli. Z Chomutova se k nám pak ještě vrátil rozšířit kádr Diego Tran. Dnes si představíme Marcela Rodka a jím manažersky ošéfované borce.
Marcel Rodek
Nedávný futsalový reprezentant ČR začínal prvoligovou kariéru v legendární ostravské Mikesce, která se pak spojila s tehdejším Baníkem (IFTC, DZ Prostor) a pak s Jistebníkem. Následoval jeho přesun do FC Benago Praha (Zruč n./S.) s chvilkovou epizodkou ve Feniksu Drenas. Prvoligovou kariéru zakončil přestupem do Chrudimi. Následovalo krátké hostování v nově založeném futsalovém Baníku ve 2.lize. Před sezónou 2018/19 projevil Marcel zájem hrát za náš klub a já chtěl, aby k nám nešel jen na hostování, ale rovnou na přestup. Jednání s mistrovskou Chrudimí byla náročná, ale přestup se nakonec povedl. V uplynulých dvou sezónách Marcel patřil v našem klubu k nejlepším střelcům a vlastně i na jeho popud jsme se angažovali v návratu do 2.ligy. Marcel je v kontaktu s mnoha hráči a před sezónou 2020/21 se mu podařilo k nám zlákat tři kvalitní borce, které si níže představíme.
Martin Galus
Martin se u nás objevil již v sezóně 2013/14, kdy jsme hráli 2.ligu. S futsalem začínal v nižších soutěžích a zejména pak v tehdejším divizním týmu FC Zvěřaci Ostrava, kde hrával i jeho otec. Zahrál si také v týmu Jistebníku U19. Před přestupem do našeho klubu hrál několik sezón 2.ligu v ostravském Baníku. Jako většina futsalistů, i Martin začal sportovní kariéru fotbalem a to v 6 letech v Baníku. Nyní, až to covid situace dovolí, jej můžete vidět v Pusté Polomi společně s Marcelem Rodkem, kde jim dělá maséra i masér našeho klubu Libor Bláha. Martin mě tu ještě upozorňuje, že jeho silnou disciplínou jsou karty a tabulky střelců. Na to první Martine bacha, s tím druhým budeme nadmíru spokojeni!
Denis Dziuba
Denis, stejně tak jako Martin a vlastně i Kryštof, si stihl u nás v klubu zahrát akorát na soutěžích Rychlý míč a DIMAKO, pak nám to covid stopnul. Denis k nám přišel rovněž z futsalového Baníku, byl také futsalovým reprezentantem ČR U19 a U21. I jeho sportovní kariéra je věnována také fotbalu. Od žáků po dorost nabíral zkušenosti v Baníku, pak byl na hostovačkách v Hlučíně, Petřkovicích (MSFL), Vítkovicích (2.liga) a nyní působí ve Frýdku-Místku (MSFL). Denis má obrovské zkušenosti z mládežnické futsalové reprezentace, takže se těšíme, že je uplatní i v našem klubu.
Kryštof Surovec
No a nakonec jsem si nechal rozhovor s Kryštofem, který přece jen ještě toho futsalově tolik neodehrál. A jak sám přiznává, když krátce hrával v Baníku, hrál to spíš fotbalově než futsalově a tak se těší, až se bude moc zase trénovat, že si futsalové návyky více osvojí a byl tak platným hráčem A týmu.
Takže Kryštofe, jaké byly tvoje sportovní začátky?
Začínal jsem s fotbalem v malé vesnici Halenkov poblíž Vsetína, poté jsem se přes Vsetín a Valašské Meziřicí dostal do Hlučína, kde jsem hrál od kategorie U14 až do dorostu U19. Pak jsem ještě poslední dorostenecký rok odehrál v MFK Vítkovice. Co se týká mužské kategorie, tak jsem se nejprve vrátil do rodného regionu, kde jsem nastupoval za tehdy divizní Velké Karlovice. Díky tomu, že jsem stále žil v Ostravě, jsem se po roce působení v Karlovicích vrátil zpět a hrál za mančafty, jako Markvartovice, kde působila většina kluků z Hlučína, poté následovala Čeladná a Polanka n. Odrou. Nyní kopu pro radost za FK Darkovičky. Na svůj věk jsem toho tedy prošel už opravdu dost.
Co prozatím považuješ za své největší sportovní úspěchy?
Nejvíce si asi cením, že jsem mohl nastoupit proti ligovému Zlínu v MOL CUPU, dále postup s hlučínským dorostem do celostátní ligy nebo postup s Polankou do divize.
Vím, že pracuješ v jedné firmě společně s naším někdejším gólmanem Michalem Matusákem a prý se dost hecujete?
Pracuji ve firmě Internet Mall na pozici zástupce vedoucího. Michal Matusák je můj kamarád, který mi neustále předhazuje, že i po pověšení rukavic na hřebík, by mi s přehledem chytl 10 z 10 penalt. Když jsem však viděl nějaké starší videa, tak jsem přesvědčen, že by nechytl ani jednu.
Tak to jsem zvědav, jestli své hecování uvedete i do praxe a až to půjde, na Vítku či Sareze můžete dostat prostor. Děkuji za rozhovor a přeji tobě a i všem dalším dnešním borcům v článku hodně sportovních úspěchů, pevné zdraví a snad brzy na sportovní shledanou.
-zt-