Rozmarýn lékařský
Původ a historie: Keř pochází ze Středomoří, první zmínky o něm jsou už v antice. Jeho větší rozšíření a přiznání významu nastalo až vlivem klášterů a klášterních zahrad. Velký význam byl rozmarýnu připisován ve středověku, kdy byl hojně používán v lidovém léčitelství, zavěšené svazky nechyběly v žádném stavení jako ochrana proti zlým duchům a k léčení nejrůznějších neduhů. Po celé dějiny se znovu a znovu oceňuje moc rozmarýnu posilovat paměť a bystřit smysly. Studenti si ovíjeli rozmarýn kolem čela, jeho snítky tvořily součást směsi, která se pálila v kostelích jako levnější náhrada kadidla a také v soudních síních a pokojích nemocných. Pro milence byl rozmarýn symbolem věrnosti, proto tvořil součást svatebních věnečků a kytic.
Výskyt: Roste divoce ve Středozemí na teplých a slunných místech, komerčně se pěstuje hlavně ve Francii (Provence – odsud pochází i nejkvalitnější rozmarýnový olej), Itálii, Anglii a ve Španělsku, ale i v celé střední, jižní a východní Evropě. Ve světě jsou jeho největšími pěstiteli Mexiko a USA. Vzhledem k tomu, že nesnáší teploty už kolem 0°C, je u nás rozšířeno jeho pěstování za okny, nedosahuje ale velké výšky.
Vzhled, vůně a chuť: Stonky rozmarýnu jsou husté, větvené, ve spodní části dřevnatějící, kůra má šedavé zbarvení. Listy jsou úzké, vstřícně přisedlé, s výraznou vůní, svrchu lesklé a tmavé, vespod šedavé. Kvete dvakrát - v pozdním jaru a na podzim, květy jsou drobné, bílé až nachové či namodralé. Květenství tvoří liché klasy v úžlabí horních listů, složeny jsou z 5 až 10 květů. Kalich je zvonkovitý, dvoupyský. Usušené lístky mají silné, kafrovité aroma a nahořklou, kořenitou chuť.
Pěstování: Rozmarýn nesnáší těžkou kyselou půdu, chlad a přemokření. Rostliny v květináčích můžeme tzv. letnit – po přesazení je i s nádobou přeneseme ven.
Zdraví a vitamíny: listy obsahují silice, hořčiny, flavonoidy, triterpenové kyseliny a triterpenové alkoholy. Rozmarýnová silice sestává z terpenů, jednou z hlavních složek je kafr (až 25%).
Použití v gastronomii: Rozmarýn je součástí směsi tzv. provensálských bylin. Pomáhá při trávení tuků, proto se často přidává k masům, hlavně vepřovému a jehněčímu, ale i kuřecí maso je s rozmarýnem velmi chutné. Uplatňuje se skvěle při grilování, větvička rozmarýnu položená na žhavém uhlí pokrm krásně provoní. Může doplnit dušené pokrmy z rajčat a má své uplatnění i ve studené kuchyni – drcený bývá součástí nálevu při nakládání sýrů. Nejčastěji se používají nasekané lístky nebo celá větvička. S jeho množstvím se to ale nesmí přehánět, ve vyšších dávkách může být škodlivý, protože pak nadměrně dráždí žaludek a střeva.
Použití v péči o tělo: Rozmarýn se přidává do koupelí, prokrvuje pokožku, zahání únavu, pomáhá při celkové relaxaci. Pro tmavé vlasy nálev z rozmarýnu slouží jako kondicionér, zvýrazní barvu a lesk. Odhání hmyz, proto se může vkládat mezi prádlo podobně jako levandule.
Skladování: Rozmarýn sklízíme celoročně, ale v období kvetení má nejvýraznější aroma. Používáme listy, celé stonky i květy. Sušíme v jedné vrstvě nebo zavěšený v kytici pod střechou. Sušený uchováváme v suchu a temnu.
Léčivé účinky:
- Listy mají slabý antibakteriální a antivirotický účinek.
- Silice podporuje prokrvení a stimuluje centrální nervový systém.
- Vědecky uznávané je vnitřní užití listu a silice při zažívacích potížích a křečovitých poruchách funkce žaludku, střev a žlučníku.
- Zevně se používá k ošetření revmatických bolestí a oběhových potíží.
- Silice se používá při stavech vyčerpanosti, k podpoře prokrvení pokožky a podpůrné terapii únavy a zranění svalů a kloubů.
- Těhotné ženy a malé děti by se jeho konzumaci měly vyhnout úplně.
Můžete vyzkoušet:
https://mlsoty.estranky.cz/clanky/maso/ostatni/peceny-jehneci-hrbet.html
https://mlsoty.estranky.cz/clanky/maso/ostatni/teleci-pecene-s-bylinkami.html
https://mlsoty.estranky.cz/clanky/maso/ostatni/pastyrsky-kolac---slavny-shepherd-s-pie.html
https://mlsoty.estranky.cz/clanky/maso/hovezi/hovezi-licka-na-vine-.html