Vánicové nadšení
Srncova pouť
Polem se vine jako hnědý
had,
září v čisté bílé
tudy prošel nějaký srnec,
snad
když sledoval laně
spanilé.
Nechal za sebou šlépěj ve
sněhu
sníh ji za tu chvilku
zasypal
aby diskrétně zametl
srncovu něhu
s jakou se překotně
za laněmi hnal.
Hrdost straky
Černá pírka straky
září na zasněženém
poli
snaží se zakrýt bílými
fleky
mají ale také svou roli.
Straka se vzápětí
narovnala,
vědomá si své krásy a
jedinečnosti
černá pírka si zobákem
načechrala,
aby udělala zadost
věčnosti.
Letošní zima
Obklopila mě bílá
mlha,
červená mi nos i
tváře,
a do očí mi stéká roztátá
nádhera.
Snaží se mě
zasněžit,
padá mi do vlasů
pomalu roztává
Šlehá mě do tváří
a šeptá mi sladkou novinu
Novinu o letošní
zimě,
že bude bílá a
krásná,
přesně taková, jaká má
být,
obavy o sněhu hned spadly ze mě.
Vánicové bláznění
Vzdušný vír mocnou
rukou
pročechrává vlasy plné
vloček.
Mé kroky víří lehké
pápěří.
Vznáším se bílou
vánicí
a nechám vítr aby mě
šlehal do tváří.
Létají zmateně,
jakoby beze smyslu.
Jsme trochu podobní,
vzdáleně,
hrají pro potěchu diváka
smyslů.
Představení se mi
líbilo,
v duchu bouřlivě
tleskám
Slunce v tu chvíli
očka zavřelo,
až otevře je nečekám.
Bezhlavě se rozbíhám do
šera vánice,
otevřela náruč a objala
mě celou.
Nechala mě, pošetilého
bláznivce
toulat se bělobou vlhkou.
Vločky ulpívají na
trávě,
tvoří zelenobílé vlny
Padají jako chumáče
radosti
bláznivě se usmívám
vstříc vánici.
Zasněžení mudrci
Stromy pookřejí bílou
peřinou,
dosud zuhlí mrazem
protáhnout ruce,
rozhýbají prsty,
protřou si očí
a moudře si poohlíží
bílou krajinu.
Komentáře
Přehled komentářů
Prostě souhlas :-)
chvalitebně :-)
(dan, 20. 12. 2007 19:51)Mudrci jsou skvělý(í), řadim na přední místa z toho co jsem od tebe četl... Letošní zima je dobrá, srnec, straka a blouznění mi místy drhne a jsou takové moc vzletné... celkově chvalitebně :-)
Souhlas
(M.G., 20. 12. 2007 23:32)