Rozběhnuto

3. března přinesl server behej.com článek Dagmar Mostecké a Tomáše Rychnovského nazvaný „Trápí vás bolesti kolen?“

Co běhám, tak se mi s menšími přestávkami stále něco ozývá. Šlacha v chodidle, nevím co ve stehně – jako by mě tam něco prasklo a následný výron se dva roky vztřebával, kolena mi postupně bolela na různých místech. Vždycky jak zvýším kilometráž nebo začnu jako že s úseky na rychlost, tak se něco dříve či později ozve. Novinkou je současný můj problém v oblasti třísla, které sice bolelo již loni, ale odešlo to (trochu klid, ledování, protahování), nicméně teď po téměř dvouměsíčním výpadku způsobeném neběžeckými důvody, jak jsem vyběhl tak bolest. Tedy problém primárně nezpůsobený běháním. Po dobu, co jsem neběhal ( prosinec, leden) jsem se nijak neprotahoval, ono při horečkách na to není chuť, ale co teploty odešly jsem se protáhnout měl. Teď mi ta tříselná bolístka (asi nějaký úpon v té oblasti) díky protahování a masážím odchází, opatrně tu a tam vyklušu a lepší se to.

Proč tohle teda píšu? Jednak abych stránky čtvrtmaratonu oprášil, aktualizoval (jak jinak než něčím osobním) a abych nahlas zauvažoval, jak na ty bolístky, pokud tedy vůbec té přírodě do toho máme co mluvit. No trošku jo – trénink a protahování je krásný dialog s vlastním tělem. Zájemci si jistě zmíněný článek na behej.com přečetli nebo přečtou. Jen uvedu základní myšlenku:  Klíčem k pochopení problému je práce svalů v souhře. Moderní fyzioterapie prosazuje obecný princip, že místo bolesti většinou neodpovídá místu příčiny vzniku bolesti.

Otázka je, co můžeme pro tu souhru – pokud máme bolístku tak asi nedostatečnou – udělat. Protahování je jasná věc. V různých příručkách či od kamarádů (zajímavější je to od kamarádek) okoukáme nějaké ty rafinované protahovací cviky. Složitější, tedy dost složité až neuchopitelné, je snaha řešit příčinu bolístek danou nějakým tím nekoordinovaným postavením „aparátu“, myšleno v širším smyslu postavení a vzájemná harmonie pánve, kyčle, kolen, způsobu našlapování a tak podobně. Tohle měnit se mi zdá jako problém. Některým jako že disfunkcím lze pomoci třeba vložkami do bot a tak, ale lámat nohy jinak, když jsou do X nebo do O a podobné „předkusy“, to má určitě své limity. Ale nějaké to cvičení či posilování partyjí, které jakoby nebyly v rovnováze, nemůže uškodit. Osobně si myslím, že čím jsme starší, tím to protahování je potřebnější .A nejde jen o svaly samotné, s tím souvisí šlachy, kloubní pohyblivost a partie ne přímo běžecké, čímž myslím třeba záda, hodně bývají uváděny v souvislosti s bolístkami běžců břišní svaly a podobně. Tak se jdu protáhnou, co taky můžu dělat jinýho.

Miloš, 3. 10. 2010