Doplňující informace k Zimní ceně
Vážení běžečtí kolegové, milý účastníci Zimní ceny (jak říkáme my fanoušci Jaromíra Jágra „Winter Trophy“), družstevnice a družstevníci (to pro členy týmů – družstev),
V předvečer posledního dne roku 2017 mi dovolte, ještě dříve, než požiju kvašených nápojů, seznámit vás i svatého Silvestra s pohledem do řekněme zákulisí kanceláře zpracovávající výsledky.
1. k zařazení do Zimní ceny (není to žádná Liga i když leckdo se takto vyjadřuje a v budoucnu nějaká liga může i být) je třeba souhra vícero aspektů:
a) kromě vlastního odběhnutí závodů musí mít dotyčný adept na zařazení taky trochu štěstí, že jej ve výsledcích Zimní ceny neopomeneme, ať již neúmyslně nebo úmyslně.
b) přímo zařazujeme jen běžce venkoncem sympatické a ti méně sympatičtí musejí svoji touhu o zařazení doprovodit tzv. kolkem v podobě dvanáctistupňového Krušovického piva nebo jeho ekvivalentu jiné zvučné značky. Pokud si někdo není zcela jist, zda je či není sympatický, nic nezkazí tím, že preventivně kolek přinese. Je možné, že se vyskytnou i případy, kdy ani kolek nepomůže a dotyčný či dotyčná zařazena nebude - v tom případě se již předaný kolek ovšem nevrací. Teoreticky je možné takové případy řešit individuálně, ale moc bych na to nesázel.
2. U některých, jako například u Pepy Vorla si ještě rozmyslím, jestli není zařazen úmyslně či neúmyslně, stejně tak si ještě rozmyslím, jestli nějakého Pepu Vorla vůbec znám, a navíc je otázka, kde vůbec lítal, protože poskakovat jsem jej nikde neviděl, což ovšem lze vysvětlovat tím, že jak časy závodů ukazují, poskakuje tak daleko přede mnou, že jej zahlédnout nemůžu.
3. co má kdo v rodném listě je pro účely Zimní Ceny bráno jen jako doporučení, do jednotlivých kategorií zařazuji dle vlastního uvážení a lze to chápat i ve smyslu sloganu: z moci úřední. Vycházím z toho, jak kterého běžce či běžkyni znám a v jakém jsem zrovna rozpoložení a u těch několika málo, co osobně neznám, jde o nahodilý proces zařazení, takže buďte rádi, že jste tam, kde jste, protože byste mohli být taky někde úplně jinde (pokud někoho napadají asociace tzv. vulgárně fekální, je to jeho problém, ne můj).
4. Případně přeřadit toho či onoho samozřejmě mohu, ale to by se mi muselo jednak chtít, a jednak by si to žadatel musel nějak zasloužit, například zarecitovat vtipnou básničku, zapanáčkovat či jinak zaujmout (u děvčat, nechci nikomu radit, ale nabízí se promenáda v plavkách, pokud by nebyla v dohledu Gábina tak i….).
Myslím, že jsem vyčerpal dnešní příděl vtipné kaše a nejspíš lehce přečerpal vaši trpělivost a očekávání, že se dozvíte něco podnětného. Budiž mě i vám útěchou, že například některé televizní programy, zejména ty zábavné či většina internetových diskusí, je dle mého skromného náhledu, ještě horší.
S přáním ještě lepších a ještě šťastnějších zítřků Miloš
