Harry James Potter
Datum narození: 31.7.1980
Místo narození: Godrikův Důl
Bydliště: Kvikálkov, Bradavice, Grimauldovo náměstí
Vzdělání: Škola čar a kouzel v Bradavicích
Povolání: po škole je vedoucím oddělení bystrozorů
Lásky: Cho Chang, Ginny Weasley
Nejlepší kamarádi: Ronald Weasley, Hermiona Gra
nger
Domácí mazlíček: sova Hedvika
Rodiče: Lily Evans Potter a James Potter
Vytoužené dítě Jamese a Lily Potterových, Harry James Potter, se narodil 31. července 1980 ve vesnici Godrikův důl, jen aby ještě jako nemluvně o všechnu mateřskou lásku přišel rukou nejstrašnějšího kouzelníka všech dob, Lorda Voldemorta, proti kterému jeho rodiče bojovali. Když Voldemort zavraždil Harryho rodiče, kteří ho chránili do posledního dechu, pokusil se o to samé i s ním, z nějakého tehdy neznámého důvodu však nejenže neuspěl, ale navíc při sesílání smrticí kletby sám zemřel. A tak se zrodil příběh o chlapci, který přežil, příběh o Harrym Potterovi.
V první knize pak vyprávění sleduje Harryho smutné dětství u Harryho tety Petunie Dursleyové, jejího manžela Vernona a bratránka Dudleyho, kteří se k němu chovají jako ke kusu hadru, nutí ho bydlet v přístěnku pro košťata s pavouky, nosit staré obnošené věci, a vůbec kromě toho, že ho nebijí, mu dělají ze života peklo. Harrymu navíc namluví, že jeho rodiče zemřeli při dopravní nehodě a z té že má i jizvu na čele ve tvaru blesku. Když se pak v den svých jedenáctých narozenin od bradavického hajného a šafáře Rubeuse Hagrida dozví, že je kouzelník, nechce tomu zprvu věřit. Rázem se zdá, že se mu splnila všechna přání, ale jak se také z úst Hagrida dozvídá, Voldemort, kterého před 11 lety porazil, byl už natolik nelidským stvořením, že ani smrt ho na dlouho nedokáže zadržet před návratem k moci.
Harry si v první knize najde nové přátele mezi novými Bradavickými studenty - Hermionu Grangerovou, Rona Weasleyho, ale i nepřátele jako Draco Malfoy. Zjistí, že ne všichni kouzelníci měli z Voldemortovi porážky radost. Objeví také, že má po otci talent pro kouzelnickou obdobu fotbalu hrající se na košťatech, famfrpál, a vzato kolem a kolem se mu Bradavice stanou opravdovým domovem, který nikdy neměl. Na konci knihy se pak spolu s Hermionou a Ronem posaví tváří v tvář Voldemortovi a jeho služebníkovi z řad učitelského sboru, který prahne po legendárním kameni mudrců.
Druhá kniha vydaná roku 1998 a zachycující druhý rok Harryho studia se soustřeďuje na prastarou Tajemnou komnatu, se kterou má možná Harry i jeho přítel a bradavický šafář Ruberus Hagrid více společného, než se na první pohled může zdát. Komnatu totiž stvořil prapředek Lorda Voldemorta, Salazar Zmijozel, a ukryl do ní hadí monstrum - Baziliška, který jediným pohledem promění kohokoli v kámen. Jak se zdá, komnata byla znovu otevřena a krvelačné monstrum napadající studenty vypušťěno tak jako před 50 lety, kdy na škole studoval právě Voldemort, a jediným ostatním studentům známým pojítkem mezi těmito události je právě Harry Potter, který přežil Voldemortův útok.
Druhá kniha tak dále rozvíjí myšlenku, že Harry má s Voldemortem opravdu až podivně mnoho věcí společných - například vzácný dar hadího jazyka umožňující poroučet hadům, tedy i Baziliškovi. V druhé knize se také začne ještě více projevovat ochranářský vztah ředitele Školy čar a kouzel v Bradavicích Albuse Brumbála právě Harrymu.
Třetí kniha se spíše než na Harryho zaměřuje na lidi, kteří ho obklopují, jako jsou jeho spolužáci, kamarádi, učitelé, ale i dosud žijící přátelé jeho mrtvých rodičů. Harry také poprvé pocítí opravdovou nenávist, když se postaví uprchlému vězni Siriusi Blackovi, který měl údajně zradit jeho rodiče Voldemortovi. Na konci knihy bude také poprvé zřetelně vidět, že se Harry dokáže zastat svých přátel a oplatit jim jejich dobré skutky, když bude spolu s Hermionou cestovat časem aby uchránil Klofana před smrtí.
Ohnivý pohár je velmi dlouhá, chvílemi až rozvleklá kniha, která je právě i z tohoto důvodu někdy označována za nejslabší článek celé série. Mezi zajímavé momenty z pohledu Harryho jistě patří využívání prefektské umývárny při řešení úkolů potřebných k vítězství v turnaji kouzelnických škol, které by se správně ani neměl účastnit. V Ohnivém poháru Harry prokáže pevné nervy především při svém podvodním úkolu, kdy mu narostou dýchací žábry a plovací blány jen na pouhých několik desítek minut. A pak samozřejmě ve finálních okamžicích, kdy bude znovu stát proti Voldemortovi, tentokrát však proti tomu z masa a kostí a daleko od Bradavic. Ve čtvrté knize se také prohloubí jeho přátelství s kmotrem Siriusem a začne se mu líbit spolužačka Cho Changová.
V Ohnivém poháru se ovšem také začne ukazovat, že Harry může být a dokonce i je manipulován druhými lidmi, aniž by si to většinu času vůbec uvědomoval.
Voldemort se znovu začíná dostávat k reálné moci a nad Harryho dávno věštbou předpovězenou budoucností se začínají viditelně stahovat mračna. Jak totiž ta samá věštba, dle které si kdysi dávno Voldemort vybral za svého protivníka právě Harryho, říká, ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu... .
Harryho telepatické spojení s pánem zla začne být čím dál tím silnější a nebezpečnější. Pán zla si totiž v minulosti velmi liboval v ničení myslí jiných lidí prostřednictvím šílených představ a bludů. Následně se při trénování nitrobrany dostane Harry ke vzpomínkám Severuse Snapea, aby ke svému velkému zklamání zjistil, že jeho otec měl také své stinné stránky, mezi něž patřila právě i šikana Severuse Snapea.
Pobyt v Bradavicích se kvůli tlaku, který na Harryho vyvíjí ministerstvo ve snaze ututlat Voldemortův návrat, stává nejenom pro něj téměř nesnesitelný. Tak například tělesné tresty udělované novou učitelkou Dolores Jane Umbridgeovou, která usiluje o místo ředitelky, povedou až k otevřené vzpouře Ronových bratrů Freda a George, kteří ze školy nadobro odejdou. Ovšem právě i díky tomuto tlaku začne Harry jen se svými kamarády trénovat v komnatě Nejvyšší potřeby obranu proti černé magii a náležitě se v ní zdokonalí.
Na konci knihy však Harry podlehne Voldemortovým telepatickým vizím a vydá se na Ministerstvo kouzel, aby zachránil kmotra Siriuse. Začne tak řetězec událostí, které povedou k pravému opaku. Voldemort se pak pokusí Harryho zcela ovládnout, ale díky neschopnosti pochopit lásku v jeho těle dlouho nevydrží a dá se před Albusem Brumbálem na ústup. Tyto události Harrym velmi otřesou a bude po Brumbálovi konečně vyžadovat odpovědi namísto dalších slibů.
V šesté knize už je všem jasné, že se Voldemort skutečně vrátil, a Harry se musí definitivně veřejně vymezit vůči byrokratickému ministerstvu kouzel a jeho neustálé snaze ho nějakým způsobem mediálně využívat.
Harry začne docházet na soukromé hodiny k Albusi Brubálovi, který se mu konečně rozhodl předat klíč k definitivní porážce Lorda Voldemorta. Tím klíčem nejsou žádná mocná kouzla, ale prosté vědomosti nejrůznějších lidí, kteří s Voldemortem za ta desetiletí přišli do styku. Díky těmto informacím budou Harry a Brumbál schopni najít a zničit sedm předmětů (viteálů), uchovávajících Voldemortovu duši a činících ho nesmrtelným.
V šesté knize je také jasně ukázáno, že jakýkoli romantický vztah, který byl mezi Harrym a Cho, je u konce, a že novou a nejspíše i tou osudovou láskou bude Giny Weasleyová, kterou ve druhé knize zachránil před smrtí.
Harry náhodou získá denník Prince dvojí krve, ze kterého se naučí mnoho užitečných věcí a k jehož neznámému autorovi začne časem pociťovat jakýsi přátelský vztah, jen aby s hrůzou zjistil, že tím chytrým chlapcem, který si říkal Princ dvojí krve, nebyl nikdo jiný než nenáviděný učitel lektvarů Severus Snape. Ten Severus Snape, co na konci knihy chladnokrevně zradí a zabije Harryho nejbližšího a posledního ochránce, Albuse Brumbála, aby se mohl přidat k Voldemortovi. Harry teď má sice klíč k Voldemortově porážce, ale přišel o posledního dospělého člověka, který se o něj mohl ve všech ohledech skutečně postarat.
Tentokrát se Harry rozhodne nenastoupit do posledního ročníku čarodějnické školy, k čemu by mu to také bylo, teď když je Brumbál mrtev, ministerstvo kouzel se rozpadá a Voldemortovi přisluhovači se hemží skoro všude. Harry se rozhoduje vyhledat a zničit viteály zcela sám, to mu však Ron ani Hermiona nedovolí, jsou jeho přátelé a jak říkají, zůstanou v tom s ním až do konce. Harry je tímhle jejich krokem dojatý a po počáteční podpoře zbytků Fénixova řádu se spolu se svými dvěma přáteli vydává do neznáma.
Hledání však nepostupuje dobře, naše skupina se musí neustále skrývat po lesích a rozpory mezi přáteli se pomalu zvětšují. Při hledání informací o viteálech narazí Harry na pohádku o mocných artefaktech zvaných Relikvie smrti. Shodou okolností jeden z těchto artefaktů - bezovou hůlku hledá i Lord Voldemort. Jak hledání pokračuje a Harry se dozvídá čím dál tím více, ztrácí další iluze, dokonce i o Brumbálovi, dozvídá se totiž více o jeho minulosti a uvědomuje si, že i on s ním vlastně jen manipuloval, byť v zájmu většiho dobra.
Jak se blíží konec příběhu, získává Voldemort vytouženou bezovou hůlku, při útoku smrtijedů na Bradavice pak umírá mnoho Harryho přátel a známých, včetně Freda Weaslyho. Harry je po té svědkem toho, jak Voldemort chladnokrevně zabije svého nejsilnějšího stoupence Severuse Snapea jen z toho důvodu, že chce získat plnou moc bezové hůlky. Harry si nemůže pomoct a není mu umírajícího zrádce líto, Snape však Harrymu z posledních sil předá své vzpomínky. Harry se z nich dozvídá celou pravdu, pravdu o tom, že Snape Brumbála nikdy nezradil, vše byla součást Brumbálova plánu. Harry nyní ví, že posledním viteálem neni nic a nikdo jiný než on sám. Aby mohl být Voldemort poražen bude se muset obětovat a zemřít, tak jako Brumbál.
Tato část příběhu je klíčová, J. K. Rowlingová se snažila tímto Harryho hrdinským aktem poukázat právě na důležitost morální integrity a svědomí díky nimž může člověk čelit čemukoli. Na stranu druhou, někteří starší čtenáři upozorňují na to, že Harry se možná nechoval hrdinsky sám o sobě, jelikož byl až dokonce jen pouhou loutkou někoho mnohem chytřejšího, kdo ho dobře znal, Brumbála. A že prosté odevzdání se smrti není doopravdy hrdinským činem, zvlášť když samo o sobě Voldemortovu porážku ještě nezaručovalo.
Harry Potter je však přezevšechno pohádkovou postavou a tak po Voldemortově útoku doopravdy neumírá, protože kletba nejprve zasáhne kus Voldemortovy duše v něm. Voldemort, který nic o této části své duše neví, je pak zaskočen a v důsledku toho i definitivně poražen.
Ginny a Harry se vezmou a budou spolu mít tři děti pojmenované James Sirius, Albus Severus, a Lily Luna.
Harry se prý stane v 17 letech bystrozorem, kde bude pracovat pod Kingsleyem Pastorkem tak, jak si to vždy přál. Někdy v roce 2007 se pak vypracuje na vedoucího celého oddělení.
S Dracem se prý sice asi nikdy neskamarádí, ale nepřátelé už také nebudou.
Rowlingová se podle vlastních slov snažila Harryho napsat jako postavu, která dělá sice chyby, ale která se vždy řídí svým vlastním svědomím a brání se i těm silnějším - odkazuje na scénu, kdy Harry brání Cedrikovo mrtvé dělo před smrtijedy. Harryho hlavní kladnou vlastností má být morální integrita a těmi špatnými návaly vzteku, impulzivní jednání a příležitostná arogance.
Podle autorky jsou Harryho kulaté brýle vodítkem právě k těmto jeho slabostem.
Přestože oba Harryho rodiče byli kouzelníci, je považován těmi čistokrevnými za jakéhosi méněcenného míšence, jeho matka totiž nepocházela z prastaré kouzelnické rodiny tak jako otec.
Ačkoli po rodičích i svém kmotrovi Siriusovi zdědí velké množství peněz, nevyužívá je tak, jak by pravděpodobně mohl a kromě dobrého jídla a hezkých šatů za nic neutrácí. (Kdyby to dělal, Rona, který si nemůže dovolit ani ten nový hábit a hůlku by asi klepla mrtvice. :-) )
Harryho oblíbenou knížkou je původně fiktivní, nyní už skutečně existující kniha Famfrpál v průběhu věků.
Harry Potter dostal od Hagrida jako dárek sovu Hedviku, která mu o školních prázdninách, které trávil zpátky u Dursleyových, dělala celé roky jako jediná připomínka kouzelnického světa společnost. Harry, ale i většina čtenářů jí měla hodně ráda, přestože se až na nošení pošty vždy chovala jako obyčejná sova sněžná.
Ke konci série se dozvíme, že Harry Potter je skutečně vzdáleně pokrevně příbuzný s Voldemortem, ba co víc, že v Harrym od onoho osudného útoku existuje část Voldemortovy duše.