Václav Vlček
Václav Vlček je významným rodákem ze Střechova.Proslavil se jako básník, spisovatel, dramatik,
novinář. Narodil se roku 1839 ve Střechově nad Sázavou a zemřel na Královských Vinohradech 17.srpna 1908. Byl nejmladším z osmi dětí v rodině sedláka.
Roku 1851 odešel do Prahy, kde vystudoval gymnázium a filologii.
Vlčkovým hlavním zájmem byla literatura.Roku 1871 začal vydávat revue Osvěta, dále působil v Národních listech i v časopise Hlas.Redaktorem Osvěty zůstal až do konce svého života.
Vzorem mu byla Karolina Světlá, Jan Neruda a Vítězslav Hálek.
Vlčkova díla pramení nejčastěji z historických událostí : Po půlnoci (1863)- 1.samostatně vydaný román, Eliška Přemyslovna (1866), Dalibor (1888), Lipany (1881), Jan Švehla (1873)
a mnoho dalších...
Na Vlčkova díla navázal Alois Jirásek nebo Václav Beneš Třebízský.Současníci ho uznávali především pro jeho vytrvalost a cílevědomé úsilí, lásku k vlasti a národu.
Jeho hlavní snahou bylo povznést české písemnictví a rozkvět jazyka.