Kynšperský hrad na Zámeckém vrchu

Na vrcholku Zámeckého vrchu vznikl patrně méně rozlehlý hrad, jehož počátky do průběhu 13. století zařadily i výsledky archeologického výzkumu. O jeho přibližné podobě si můžeme učinit představu až z daleko pozdějších zpráv. Je však pravděpodobné, že představoval typ hradní stavby označovaný jako hausberg, který obvykle tvoří ústřední zděný blok kombinující v sobě obrannou i obytnou funkci. Ne vždy jej doplňují ještě vedlejší budovy. Obrannou funkci hradu zvyšuje uzavření za hradbou pravidelně ještě doplněnou valy a příkopy. Podobně bylo vybaveno i hradní sídlo na Zámeckém vrchu vybudované jako základna pro správu a brannou moc ve službách českého krále. K zajištění nového hradu a jeho funkcí bylo vytvořeno i příslušné ekonomické zázemí, jež zcela jistě tvořilo hradní panství.

Původní pojmenování Könisberg je místní název složený ze slov König (král) a Berg (hora) ve významu Králova Hora. Patrně jej můžeme již od počátku spojit s dnešním Zámeckým vrchem zřetelně vystupujícím nad rovinatým okrajem Chebské pánve a vytvářejícím útvar, který s výjimkou krátkého období německého uchvácení sedlecké provincie představoval první výrazný bod na území českého panovníka ozdobeného od roku 1198 trvale titulem krále.

Období přímé šlikovské zástavní správy přineslo po dlouhém čase neklidu a destrukcí Kynšperku nad Ohří konečně lepší podmínky. Brzy po jeho převzetí zahájil Sebastán Šlik rozsáhlejší přestavbu zdejšího hradu. V hradních stavebních úpravách pokračoval Albrecht Šlik, za něhož byly pravděpodobně dokončeny. Stavební úpravy měly nejen posílit obrannou funkci hradu, ale rovněž jej připravit pro příležitostné pobyty držitelů a činnost správních a justičních institucí působících na tomto středisku části šlikovského dominia na Loketsku.

Stav kynšperského hradu po skončení přestavby zachytil popis z roku 1543 zaznamenaný v soudobé loketské městské knize. Podle něj lze zrekonstruovat jeho přibližnou podobu. Jádro hradu tvořil třípatrový zděný palác, k němuž byl přistavěn jako křídlo objekt nazývaný letní dům s okny obrácenými k jihu. Obě stavby obepínal fortifikační systém dvojité hradby, u níž není zcela jasné, zda ji ještě zesilovaly věže, a hradní brána s příkopem.
Později značně poškozený kynšperský hrad již neskýtal podmínky pro pobyt panstva, a tak se pozdější majitelé Metternichové rozhodli vystavět ve městě nový vrchnostenský objekt, který by sloužil jim i správě jejich zdejšího panství. Panský dům postavili v jihozápadní části náměstí, jehož původní prostor tím značně zmenšili. Opuštěný hrad se poté změnil v ruinu, v níž ještě nějaký čas sloužil sklep, ale její zdivo bylo postupně rozebíráno ke stavebním účelům.

http://www.kynsperk.cz/mesto/pametihodnosti/kynspersky-hrad/