Úvod
Kůň, je ostatně jako většina hospodářských zvířat hostitelem četných parazitických druhů. Parazité koní mohou velmi negativně ovlivňovat zdravotní stav a pohodu všech věkových kategorií koní. Zejména pak mladší věkové kategorie, jež jsou chovány pastevním způsobem jsou vystaveny parazitárním invazím nejvíce. Je proto nutné věnovat jim zvýšenou pozornost jak preventivní tak kurativní.
Prostorové vztahy umožňují rozdělovat parazity na dvě velké skupiny:
1) Ektoparazité (vnější) jsou cizopasníci parazitující na těle hostitele (kůže, žábry)
2) Endoparazité (vnitřní) jsou cizopasníci parazitující v těle hostitele (tělní dutiny, vnitřní orgány, tkáně, buňky atd.)
Jen malá část parazitů žije obojím způsobem (ektoparaziticky i endoparaziticky). Tito cizopasníci tvoří tzv. přechodné formy parazitizmu.
Další možné dělení parazitických organismů je dle časového vztahu k hostiteli na:
- Dočasní parazité se na hostiteli nevyvíjejí, nerozmnožují a jejich parazitace je omezená jen na přijímání potravy. Sem patří většinou ektoparazité, hlavně klíště, ploštice a jiní členovci sající krev.
- Stálí parazité žijí na jednom nebo na více hostitelích celý život v pohlavně zralé formě nebo ve stádiu larvy. Stálý parazit nemůže mimo tělo hostitele trvale existovat.
- Periodičtí parazité (střídaví) parazitují jen v některém vývojovém stádiu životního cyklu. Periodický parazitizmus je častější než stálý.
Napadení koní vnějšími parazity většinou odhalí chovatel sám. Jinak tomu však je u vnitřních parazitů. U masivní invaze vnitřními endoparazity můžou bez terapie některé případy končit vážnou kolikou či dokonce smrtí. Vhodný „odčervovací“ program je proto nezbytně nutný. Cílem preventivního programu je přerušení cyklu a rozmnožování parazitů. Je však nutné pochopit, že nikdy nedocílíme úplného vyhubení parazitických organizmů v chovaném stádě.
Parazitární infekce se dějí především cestou orální (přes trávicí cesty), intrauterinní (přes dělohu), laktogenní (při sání mléka) a perkutánní (přes kůži).