Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů
Medvědí stezka
je nejstarší naučnou stezkou Šumavy. Její trasa vede mezi železničními stanicemi Ovesná (asi 3 km západně od Nové Pece) a Černý Kříž.
Celá trasa je 14 km dlouhá, ale dá se využít i její kratší verze mezi osadami Ovesná a Jelení. Turistická trasa vede šumavskými lesy s množstvím zajímavých skalních útvarů a také zastávkou u Schwarzenberského plavebního kanálu. Na jednom místě, mezi Jelení a Černým Křížem, lze spatřit památník posledního šumavského medvěda, podle kterého nese stezka i své jméno.
Co všechno můžete na své pouti spatřit?
Skalní útvary na Perníkovém vrchu
kde se na jeho svahu nachází žulové skalní město s řadou zajímavých a romantických skalních útvarů, které vznikly zvětráváním žuly. Na stezce narazíme na útvary pojmenované např. Dračí tlama (v zimě se v ní tvoří rampouchy, které vypadají jako dračí zuby), Skalní hrad, Perníková skála, Soutěska lapků, Skalní vyhlídka (výhled do údolí Vltavy a na přilehlé vrchy Špičák a Knížecí stolec), Lovecká jeskyně, Hřib, Viklan, Mechová pyramida (skalisko porostlé mechorosty), Kamenná kráska, Obří kostky, Medvědí vyhlídka (větráním žuly se vytvořila tzv. okna, odtud je pěkný výhled na Jelenskou horu a Stožec).
Celý úsek Medvědí stezky od zastávky Ovesné až po Černý Kříž vyznačuje žlutá turistická značka. Je dobré nechat si na její zdolání celý den. V Jelení jsou možnosti občerstvení, je zde i parkoviště a zajíždí sem v letních měsících, z Nové Pece, eko-autobus.
Jelení jezírko
je uměle vybudovaná retenční nádrž pro zvýšení stavu vody Schwarzenberského kanálu. Stojí za shlédnutí a ani ji žlutá značka, při sestupu z Perníku, nemine.
Schwarzenberský plavební kanál
v délce několika desítek kilometrů sloužil k plavení dříví z nepřístupných šumavských míst až do Vídně. Dnes je celý významnou technickou památkou.
Podél Medvědí stezky prochází podzemní tunel kanálu, který je u osady Jelení uzavřený z obou stran kamennými portály, které samy o sobě mají historickou hodnotu. Horní portál je v novogotickém slohu, dolní, u Jelení, je empírový. Škoda, že není průchozí. To by byla teprve turistické lákadlo. No, třeba to někoho časem taky napadne...
Bärenstein
je žulový kámen na památku posledního šumavského medvěda, který byl v těchto místech zastřelen 14. 11. 1856. Medvědici prý zastřelil syn schwarzenberského hajného ve chvíli, kdy se snažila rozsápat čtyři honce. Dostanete se k němu z Jelení postupem svahem Jelenské hory k vlakové zastávce Černý Kříž. Vycpaná medvědice je dnes jedním z exponátů zámku Hluboká nad Vltavou.
Pokud jste ještě neměli možnost Medvědí stezku projít, neváhejte. Vašeho jistě velmi drahocenného času nebudete litovat ...
Plavební stoka začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. Až k osadě Jelení, kde prochází 389 m dlouhým podzemním tunelem, vede trasa kanálu převážně východním směrem.
Tunel sám je rovněž technickou památkou. Vstup do něj uzavírají z obou stran kamenné portály - novogotický a empírový. Od tunelu vede trasa plavebního kanálu východním směrem po svahu Plechého a přibírá zde vody Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera.
Na soutoku je postavena dřevěná Rosenauerova kaplička z roku 1818. Nedaleko obce Zvonková opouští kanál území ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se nakrátko vrací na naše území a pak již překračuje hlavní evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, která je levým přítokem Dunaje.
Celková délka kanálu dosahuje 44 km. Zděné břehy mají vzdálenost 3,5 - 4 m a v obloucích jsou vyloženy žulovými plotnami. Průměrná hloubka koryta je l m. Dopravovaly se jím klády dlouhé až 24 m a oblouky musely být postaveny o takovém poloměru, aby nedošlo k vzpříčení dřeva. Na kanál navazuje několik bočních vodních smyků, které ho napájely vodou a také se jimi plavilo dřevo.
Svému účelu dnes již kanál neslouží, zůstal však zachován jako významné dílo vodní techniky.
Stavba Schwarzwnberského kanálu postupovala velmi rychle. Během prvního roku byl postaven 29,3 km dlouhý úsek kanálu od potoka Zwettelbach k potoku Rasovka (Hefenkriegbach), který ústí do Vltavy u obce Hory. V roce 1791 byl kanál doveden až k Jezernímu potoku, který vytéká z Plešného jezera, jež se stalo nádrží k vypouštění vody pro potřebu plavby. V roce 1793 bylo koryto kanálu prodlouženo až k Jelenímu potoku u osady Jelení Vrchy. Tím byla dokončena celá první část kanálu, nazývaná později "starý kanál", v celkové délce 39,9 km. Dobrý odbyt dříví a jeho stále větší spotřeba vedly k myšlence dokončit stavbu kanálu podle původního projektu a zpřístupnit tak další oblasti lesů pro těžbu dřeva. Druhá část kanálu od Jeleního potoka k bavorským hranicím pod Třístoličníkem, včetně 419 m dlouhého tunelu nad Jelením, byla postavena v letech 1821 - 1822. Stavbu provedli podle Rosenauerova projektu ředitel správy schwarzenberského panství Arnošt Mayer, inženýři Josef Falta a Jan Kraus. První plavba "novým kanálem" se uskutečnila v roce 1824. Celková délka vodní cesty po spojení obou částí kanálu, dosáhla od ústí řeky Mühl do Dunaje po potok Světlá Voda vzdálenosti 89,7 km. Kanál byl napájen vodou z 21 potoků. V roce 1835 byla pro zlepšení stavu vody vybudována nádrž Jelení jezírko, později Rosenauerova nádrž a nádrž Říjiště. Do kanálu ústily tři vodní smyky, Jelení smyk dlouhý 1,3 km, Jezerní smyk dlouhý 0,9 km a Koňský smyk dlouhý 1,4 km. Celé rozsáhlé vodní dílo doplňovalo 87 mostů a můstků, 80 vodních propustí, 78 vodních příkopů a 22 stavidel.