13.díl-Já vím kdo jsi! 2/2
"Projel to Itachi.": odpověděla Ika. Ika si stoupla k oknu a zadívala se ven.
Itachi se oblékl do saka. "Bože, za co?": řekl pro sebe a vydal se dolů. Ve dveřích stála Konan, usmívala se a ukázala na dveře od obýváku. Itachi do nich vešel a zůstal zírat, když uviděl Iku v šatech.
"Itachi, přestaň na ni vejrat nebo ti vypadnou oči, a jakožto použivatel sharinganu bys o ně neměl přijít.": řekla Kazemai a Itachi se na ni podíval.
"Jdeme ne?" Vyšli před sídlo.
"Kam jdeme?"
"Není to daleko, do jedné restarace v blízké vesnici.": řekl zdvořile.
"Itachi děsíš mě.": Itachi se znovu pousmál a Ika mu úsměv oplatila.
"Ty vole mohl by někdo laskavě promluvit se Sasorim? Je nabroušenej víc než obvykle.": začal, když se Deidara vrátil z pokoje dolů do obýváku a zapnul si svůj nekonečný film o výbušninách.
Kazemai se zvedla a odešla, ale nemířila do svého pokoje, mířila do Sasoriho pokoje. Jako obvykle nezaklepala, ale rovnou vešla. Sasori seděl u stolu a měl na něm položenou hlavu. Kazemai zavřela a sedla si na židli vedle Sasoriho. Ten ji koutkem oka pozoroval.
"Co se děje? Proč si naštanej?"
"Není mi nic a nejsem naštavej.": odbyl ji.
"Ale, ano jste Sasori-dona.": Kazemai se nad sebou zamyslela, co to vlastně řekla.
Sasori se zvedl a otevřel dveře do koupelny, tam začal napouštět vanu. Kazemai se zvedla a přišla k vaně za ním, a podívala se na něj. Byl jakýsi ztrápený. Sasori odešel, vyslékl si triko a pak se vrátil zpět.
"Běž. Jdu se okoupat!"
Kazemai přešla ke dveřím, ale místo toho dveře zavřela a zamlka. Vrátila se zpátky k vaně. Sasori přišel ke dveřím a chtěl je otevřít, ale nešly, byly zamčené.
"Kazemai, kde je klíč?"
"Myslíš tady ten?": Kazemai zamávala klíčem. Sasori se k ní rozešel a chtěl jí klíč vzít, ale Kazemai s rukou uhnula. Sasori to nevybral a sletěl i s Kazemai do vany.
Kazemai se uhodila do hlavy, ale hlava se jí v mžiku zahojila. Sasori se na Kazemai podíval: "Jsi v pořádku?"
"Jo jsem.": Kazemai otevřela oči a zjistila, že má Sasoriho obličej přímo před svým.
Sasori se na ní díval a nakonec ji začal líbat a objímat. Posadil se i s ní, a nepřestával ji líbat. Sundal jí mokré triko a přehodil ho přes vanu. Sasori si Kazemai prohlídl, přitáhl si ji k sobě ještě blíž a znovu jí políbil.
"Víš milu..": řekl, ale pak se zarazil.
"Co jsi říkal???": zeptala se ho Kazemai, a podívala se na jeho hruď, kde se mu lesk přívěšek.
"Ale nic.": odpověděl jí.
------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlapec se zvedl a pomohl dívence.
"Víš milu..."
"Co jsi říkal?": zeptá se dívka.
"Ale nic.": odpoví chlapec.
------------------------------------------------------------------------------------------------
Sasori schytal takovou facku, že se skoro bouchl hlavou o zeď. Vyděšeně se podíval na Kazemai.
"Ty hajzle. Ty lháři, ulhanej ty jsi věděl celou tu dobu, kdo jsem!": zakřičela na něj a v očích se jí začaly třpytit slzy.
Popadla klíč, triko a rozběhla se ven z pokoje a běžela do toho svého. Sasori se rozběhl za ní, seběhl poschodech a tam zůstal. Konan a Pain se podívali na polonahého mokrého Sasoriho Jak se opírá o zeď.
"Sasori až skončíš, potřebuju břebrat papíry, takže dnešní noc strávíš přebíráním papírů. Už v tom máš praxi.": řekl Pain a odešel s Konan pryč.
Deidara se vrátil do pokoje spolu se Sasorim, ale radši se ho na nic neptal.
Zamkl se v kouplně. Kazemai seděla v pokoji a brečla.
"Vždyť mi lhal. Jen mě nehorázně zneužíval."
Kazemai se nakonec zvedla, musela najít Iku.
"Itachi a jsi si jistý, že nás nikdo neobviní, že jsme zločinci?"
"Ne. Tato vesnice ani neví, že nějaké Aktsuki existují."
Ika a Itachi si objednali jídlo a pití, a hezky si povídali, což Iku chvílemi i zaráželo.
Smála se, i on se smál. Líbila se jí jeho přítomnost. Úžasně si večeři užili.
Oba dva se zvedli, když Itachi zaplatil a chtěli se vydat zpátky, v tom uviděli mokrou Kazemai, která měla zrudlé oči od pláče.
"Co ty tu děláš? Není ti zima?"
"Je.": řekla vyklepaně Kazemai.
"Kazemai?"
"Kam, ale teď?": řekl si spíš pro sebe :" Víte co, zajdeme do lázní, i když v tuhle dobu.. Pojďte."
Všidhni tři se vydali směr lázně.
"Do společných nejdu.": řekla Kaz.
"Nikdo tě nenutí.": řekl Itachi.
Obě dvě se převlékly a vlezly do vody.
"Kazemai, co se stalo?"
"Sasori."
"Co ti udělal Sasori? Jestli chceš, zmlátím ho."
"Ne. On mi lhal. On ví, kdo jsem. Nebo spíš co jsem byla, ví kdo jsem byla!"
"Jak si na to přisla?"
"Má přívěšek klanu Chi, který jsem mu dala."
"Ty jsi mu ho dala?"
"Když jsme byli malí. A já bydlela v Suně."
"Děláš si legraci, že jo?"
"Ne. Neřekl mi nic. On to věděl celou dobu, a neřekl mi nic o mojí minulosti!"
"Kazemai, to bude dobrý."
"Nebude Iko."
"Proč by to nebylo dobrý?"
"Já nevím. Nesnáším ho!"
Kazemai se opřela a užívala si tepla, když v tom:
"Iko mám, problém."
"Jaký zas, vážnější než se Sasorim?! To snad ani být nemůže."
"Já se zabouchla .. " zrudla a sklopila hlavu.
"A do koho?": podívá se na ni a mile se usměje.
"Do Sasoriho!": Ika otevře pusu a začne na ni zírat.
"Počkej, neříkala jsi náhodou že ho nesnášíš?"
"Jo!"
"A teď mi tu tvrdíš, že ho miluješ. Kazemai ty ses pomátla?"
"Asi jo."
"Miluješ ho? ano nebo ne?": zeptala se jí Ika.
"Ano, miluju!"
"U Jashina, Kazemai."