Trampoty
28. 6. 2012
21/6/12, operace:
Byl čtvrtek 21.6. a se mnou na veterině prováděli divný věci. Najednou jsem usnul jako na věky a když jsem se probral, nechápal, proč a co se to se mnou děje, proč mám bolístku a kolem hlavy satelit. Bylo mi moc špatně, nemohl jsem vůbec chodit, panička mě pořád držela na klíně a ani nevím, jak se to mohlo stát, já se jí do klína vyčůral. Celou noc jsem pak moc plakal a hned druhý den, když jsem byl na kontrole, řekla si panička o včeličku na moji bolest. To jste měli bráškové vidět, jak moc se mi ulevilo. Další dva dny jsem nepapal, nebumbal, nechodil, s tím tvrdým kolem hlavy se mi nic nechtělo, jenom jsem seděl, ležel a ani v trávě se mi nedařilo. Dělal jsem jim doma velký starosti a všichni jsme byli moc smutný. Polykal denně pilulky, pak konečně se pomalinku můj stav začal lepšit. O moc lépe se mi chodilo, až když mi z bolístky v pondělí 25.6. paní doktorka vyndala roušku.
Rána se bohudík dobře hojila a bylo na mě i poznat, že už to tolik nebolí, ale utrpení s límcem kolem hlavy mi skončilo až v sobotu 30.6., kdy mě od toho osvobodili. Teď už si zase vyskakuju jako dřív, ale mě musí kolikrát krotit, by se mi bříško neporouchalo.
Jsem cíťa a ani nevíte bráškové jak jsem šťastnej, že už to mám za sebou.
Očkování:
Cestou na veterinu se snažím dát najevo se svěšeným ocáskem, jak nerad tenhle směr, ale nezabírá to. Pro letošek mám bohudík očkování za sebou. Nijak jsem nepřibral, váhu si držím na 2,80kg a ani jsem tentokrát moc nevyváděl. V červnu mi odstraní neposlušný varlátko, to budou horší chvíle, už aby byly za mnou. Když jdu z veteriny vyšlapuju si pyšně,/sice s ucouranou/, ale už se zdviženou oháňkou.
Slinění:
...........nebo jak to nazvat, když najednou v noci kolem mě všude mokro. Ono z tlamičky jako z vodovodu. Bylo i ve dne a tak honem na veterinu. Tam těžké se mnou pořízení, jak už jsem možná kdysi zmínil, od doby co trápili mě s náhubkem, každý pohyb paní doktorky bedlivě si střežím a jen se chce přiblížit, ukazuji svoje tesáky. S nápadem nechat mě s paní doktorkou o samotě, panička neuspěla, /pročpak asi..hihi/ a tak diagnóza odhadem a nasazeny pilulky na zklidnění trávení. Chuť k jídlu ani dobrou náladu mi to nevzalo, skoro po třech dnech se můj stav lepší, jestli trefa s pilulkama, anebo by i tak odeznělo,.........se začíná vylepšovat nálada i paničce. Kde já k tomuhle jenom zase přišel. Nějak jsem pohubl, váha tentokrát překvapila, nebo se porouchala, když čistý tři kilča.
Málem naháč:
Mohlo být i veselo. Dva dny po Ježíškovi a už jsem si zavařil. Když mě během chvilky doma postrádali, našli mě sedět na kuchyňským stole u svícnu s ohořelou oháňkou. To bylo hudrování a se prej musím moóc snažit, bych dostal dobrůtku:)
Oblíkací utrpení:
Ještě se ani neví, kam až porostu a panička s příchodem prvních mrazíků si vzala moje aktuální míry a pořídila dva zimní oblečky. Ona že nechce čivavu rozdrkotanou zimou, nojo, ale já zase nerad tyhle hadry na sobě. V nich jako bych zkameněl. Rozpohybuju se jenom když mi k tomu nasadí vodítko a jde se na ulici. A tak tuhle disciplínu trénujeme. Ještě že zatím není až taková zima, protože na zahradě můžu lítat bez.....hihi. Ale fakt je, že jsem rozdrkotanej:)
18/7/11, bodanec:
Nepřestává mě bavit chytat to, co lítá z kytky na kytku,..hihi, právě když jsem si s tím chtěl hrát, nevím proč, udělalo to piíích a já měl velkou bolístku i po náladě. Za chvíli tlaminu nakřivo, raději jsem si zalezl do pelíšku, bylo mi smutno a čekalo se, co bude dál. Dopadlo to naštěstí dobře, začínal jsem si být podobný, vrátila se i nálada a večer mě byl už zase plný dům.
30/5/11, vzteklina:
Už mě nepřekvapil opakovaný údiv paní doktorky nad mojí velikostí. Asi díky mě si doplňuje svoje profesní zkušenosti s proměnou štěňat. Ale dodala, jak jsem krásnej. Očkování je za mnou, zase až za rok. Špatná zpráva ale je, že najednou nemám jedno varlátko na správném místě.
A co tentokrát váha? V ordinaci 2,07kg, ale doma 2,50kg. No co Vy bráškové:)
Průšvih:
To Vám musím povědět, co se mi povedlo. Kam můžu, tam vlezu, co najdu, hned si pochutnávám. Obzvlášť si střežím špajz a jakmile zblejsknu skulinku, jsem tam. S oblibou oblizuju hrdla u pivních lahví a zajímám se o všechny dobroty, třeba v odstavených hrncích.
A tak se stalo, že znám chuť čokoládový polevy.
Docela pěkný kus jsem z buchty ulízal, než mě našli a málem je u toho trefilo. Pokazil jsem jim doma celý den, trnulo se hrůzou, co se mnou bude. Můj žaludek to ustál a nikam se se mnou nemuselo.
Návštěvě se nic neřeklo, ta si ani nevšimla, že jsem jim buchtu předem otestoval a jenom si na ní pochutnávala...hihi.
28/3/11, třetí očkování:
Moc to nebolelo a za dva měsíce na další proti vzteklině. Paní doktorka udiveně vyjekla, když mě viděla, o kolik jsem povyrostl. Váha to potvrdila, pozoór...1,70kg a domů jsem si přivezl další pilulku na odčervení.
18/3/11, střevní potíže:
Že by po salámku? Dnes ráno škvrkání, vrzání v bříšku..aáájeéé to asi zase bude. No taky bylo, už zase musím to uhlí.
17/3/11, druhé odčerveni:
Vůbec jsem se nedal ošidit, tabletka zůstávala dobu na jazyku a do mě klouzal jenom salámek. Tak panička tabletku naporcovala i se salámkem, to bylo panečku masíčka...:)
Boulička:
A je to tady, po injekci mám pořádnou bouli, už je jasný, proč jsem u toho tak vyváděl.
Druhé očkování:
Pondělí 7. března druhé očkování. Tentokrát hrůza, moc bolelo, jsem u toho hlasitě kvílel. Pak vymáčknutí žlázek a nato pedikůra. To už jsem měl všeho po krk, cukal jsem s sebou a nakonec ještě na váhu. Jak Vy bráškové, já přes kilčo třicetdevět deka. Vyfasoval odčervovací tabletku a jelo se domů. Tam se schoulil paničce do klína a usnul natotata.
Odčervení:
Jedno ráno mi bylo zle, malinko jsem blinkal a měl průjem, proto mě panička raději odčervila o tři dny dříve, než bylo v plánu.
Očkování:
Pondělí 14.2. 2011, byli jsme na injekci a celý jsem se rozklepal. To už jsem se strachoval podruhé, při první návštěvě mi injekci nechtěli dát. Aby se vědělo, že jsem cíťa, ozval jsem se a zakňučel. Potom mě dali na váhu a panečku.., už mám jedno celé kilo. Musím se pochlubit, obě varlátka jsou na svém místě. Achjo, prej ještě příště přeočkování a hurá domů.
Noční příhoda:
Nikdo si nevšiml, jak jednou v noci lozím po posteli a jak hrozně moc potřebuju, no moc potřebuju, udělat kakánek. Zvuky jsem nevydával, jenom si vyhlídnul šikovný místečko, aby mi přestalo bolet bříško. Ulevil si a vrátil se v tichosti zase na svůj polštářek a spinkal dál. Až ráno panička si všimla, že páníček to rozšudlal a nevědomky s umatlanýma nožičkama si odešel do práce, hihi.
Ouško a dieta:
Dostávám kapičky do ouška, věčně jsem si ho škrábal, mám hodně ušního mazu a taky musím živočišné uhlí pro špatný kakánek. Paní doktorka nařídila dietu na čtyři dny, ale to Vám je mňamka! Rýžička s kuřecím masíčkem, no se uvidí, jak potom dopadnou granulky, hihi.
