13.kapitola
Podobenství o rozsévači
1Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moře. 2Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď; posadil se v ní a celý zástup stál na břehu. 3I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévač rozsívat. 4Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je. 5Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. 6Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 7Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. 8A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet. 9Kdo má uši, slyš!"
Důvod řeči v podobenstvích
10Učedníci k němu přistoupili a řekli: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?" 11On jim odpověděl: "Protože vám je dáno znát tajemství království nebeského, jim však není dáno. 12Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 13Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou. 14A plní se na nich proroctví Izaiášovo:
,Budete stále poslouchat, a nepochopíte,
ustavičně budete hledět, a neuvidíte.
15Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu,
ušima nedoslýchají a oči zavřeli,
takže neuvidí očima a ušima neuslyší,
srdcem nepochopí a neobrátí se -
a já je neuzdravím.´
16Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. 17Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
Výklad podobenství o rozsévači
18Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači. 19Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty. 20U koho bylo zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá; 21ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá. 22U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody. 23U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou."
Podobenství o pleveli mezi pšenicí
24Předložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. 25Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. 26Když vyrostlo sléblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel. 27Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ,Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?´28On jim odpověděl: ,To udělal nepřítel.´Sluhové mu řeknou: ,Máme jít a plevel vytrhat?´29On však odpoví: ,Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. 30Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.´"
Podobenství o hořčičném zrnu
31Ještě jiné podobenství jim předložil: "Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli; 32je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích."
Podobenství o kvasu
33Pověděl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí." 34Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, 35aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka:
,Otevřu v podobenstvích ústa svá,
vyslovím, co je skryto od založení světa.´
Výklad podobenství o pleveli
36Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: "Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!" 37On jim odpověděl: "Rozsévač, který rozsévá dobré semeno, je Syn člověka 38a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; 39nepřítel, který jej našel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. 40Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. 41Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, 42a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. 43Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!"
Podobenství o pokladu v poli
44"Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.
Podobenství o perle
45Anebo je království nebeské, jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46objeví jednu drahocenou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.
Podobenství o rybářské síti
47Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; 48když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. 49Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých 50a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů."
O nových a starých pokladech
51"Pochopili jste to všecko?" Odpověděli "Ano." 52A on jim řekl: "Proto každý zákoník, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré."
Kázání v Nazaretě
53Když Ježíš dokončil tato podobenství, odebral se odtud. 54Přišel do svého domova a učil je v jejich synagóze, takže v úžasu říkali: "Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy? 55Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56A nejsou všecky jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?" 57A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě." 58A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru.