Rybník  Huťský  ( Huťák)

Huťský rybník leží v katastrálním území obce Blovice, část Stará huť, mezi obcemi Ždírec a Vlčice .  Jeho rozloha je 8.8 ha. Při severní hrázi rybníka vede silnice ze Ždírce do Blovic ( na druhé straně teče řeka Úslava). Západní část je lemovaná domky Staré huti, na jižní a východní straně rybník přechází přes ostrůvky se stromy v lužní les.

Historie rybníka Huťský 

           Historické kořeny Huťského rybníka sahají až na počátek 17.století.

           V blízkém polesí Chýlava byl významný zdroj železné rudy. Karlové ze Svárova, majitelé hradišťského panství, zde vybudovali novou železárnu. Upomíná na ni osada Stará Huť a Huťský rybník. Ten je zapsaný v deskách zemských v roce 1618. Jeho hlavním úkolem, bylo zásobovat tuto železárnu vodou.

           Doba zániku železáren na panství Hradiště se pohybuje v rozmezí let 1760 – 1780. Za hlavní příčinu je pokládán nedostatek dřeva k výrobě dřevěného uhlí. Na místě bývalých železáren byl zřízen panský mlýn. Podle Popisu okresu blovického z roku 1887 na rybníku Starohuťském 8,78 ha plochy majícím, leží mlýn a pila. V této době bylo hlavním účelem rybníka zásobování vodou pro mlýn a také pilu.

           Huťský rybník je zásobován náhonem z řeky Úslavy. Přebytečná voda byla také odváděna propustkem pod silnicí,aby sloužila k pohonu turbíny a následně pily. Voda od turbíny odtékala zpět do řeky Úslavy. Když byl mlýn v roce 1928 kontrolován, bylo ustanoveno, že majitel mlýna V. Řezáč musí bezpodmínečně čistit brlení Huťského rybníka u horního konce mlýnského náhonu, u jalového splavu i u vtoku na vantroky, a to za všech okolností. Náhradou za to mohl užívat trávu z louky a sklízet rákos okolo rybníka. Rybník patřil od roku 1927 pánům J. Lazničkovi a J. Vávrovi ze Starého Plzence.

Huťák a současnost

Od roku 1992 má Huťský rybník pronajatý Rybářský svaz – místní organizace Ždírec jako chovný rybník. Rybáři také spravují revír na řece Úslavě v katastru obce Ždírec (revír místního významu).V rybníce chovají tyto druhy ryb: kapr obecný, štika obecná, sumec velký, plotice obecná, cejn velký, lín obecný, amur bílý a někdy i tolstolobik. Unikátem Huťského rybníka je vzácný sumec albín. Ten je při každoročním výlovu vypuštěn zpět do rybníka. Ryby se přikrmují zhruba od dubna (když se ohřeje voda) do října, asi dvakrát týdně. O spokojenost ryb se stará hospodář rybářského svazu. Každoroční pravidelná údržba obnáší mimo jiné vápnění, většinou v zimě, když rybník zamrzne. Rybník slouží za účelem chovu ryb, a proto se koná každoročně výlov, většinou v měsící listopadu. Průměrně se vyloví asi 8 – 10 tun ryb. Část úlovku se prodá, část ryb se nasazuje do řeky Úslavy za účelem sportovního rybolovu. Do rybníka se vracejí pouze malé či unikátní úlovky. Na chovném rybníce je rybaření přísně zakázáno a pytlačení se trestá.

Význam rybníka se za uplynulých 400 let několikrát  změnil. Původně byl Huťský rybník vybudován proto, aby zásoboval místní železárnu vodou. Když zanikla železárna, byl u rybníka postaven mlýn, kterému rybník sloužil jako zdroj energie. Také byla u rybníka pila, kterou Huťský rybník  opět  zásoboval vodou.

V dnešní době je Huťák převážně chovný rybník, ve kterém se, jak už bylo zmíněno, chovají ryby. V zimě má ale i jiný účel. Pokud je totiž na rybníce pevný led, dá se na něm skvěle bruslit a hrát hokej. Pro obyvatele okolí rybníka má Huťský rybník velký význam, protože je značným zdrojem ryb a překrásné přírody, která je domovem mnoha živočichů, zejména vodního ptactva.