Otavská vinička

Připadám si jako blbec. V loňském roce jsem se totiž stal osvíceným a začal jsem k ochraně svých keřů před plísněmi místo běžných syntetických pesticidů používat ty zdravější, které se honosí vznešeným předtitulem BIO. Říkám si, přece do sebe nebudeme cpát nějakou podezřelou chemii, když to údajně jde i bez ní, byť za cenu větší pracnosti a za použití mírně větší hromádky peněz. Ale co by člověk pro dobrý pocit neudělal.  A tak pln optimistických očekávání jsem do lítého boje proti plísním nasadil nové taktické zbraně: Alginure, Prev-B2 a Vitisan. Jenže loni jako na potvoru skoro nepršelo, bylo sucho, tudíž plísně skoro žádné takže jsem při vší horlivé pečlivosti v podobě několika preventivních a víceméně zbytečných postřiků skutečnou účinnost uvedených biopreparátů prakticky neodzkoušel. Pěkná a zdravá úroda by určitě byla i bez postřiků. Nevadí, bude hůř.

Letos už nám docela pěkně prší, vody je celkem dost, plísní také, hlavně padlí už řádí jako černá ruka. Hurá, konečně se ukáže, jak jsou mé milé biopreparáty účinné. Loni jsem stříkal přibližně od konce července se snahou o důkladnou prevenci při dodržování pravidelných deseti až čtrnáctidenních intervalů. Letos jsem z tohoto ošetřovacího nadšení trochu polevil, na prevenci až tolik nedbám a stříkám více-méně až v okamžiku, kdy na keřích zahlédnu nějakou plísňovou nepřístojnost. Vzájemné kombinace postřiků i jejich koncentrace používám stejné jako loni. Jediný rozdíl je tedy jen v jejich v četnosti, která je letos odhadem v porovnání s loňskem zhruba o 1/2 nižší. Postřiky neaplikuji plošně, ale selektivně.  Dosavadní stav je takový, že plíseň révovou jsem dosud nezaznamenal a padlí, které se objevilo jen na několika nejcitlivějších keřích jsem, zdá se, zažehnal.  Takže by to mělo být OK. Ale není!

Po jednom z postřiků, konkrétně po mixu Vitisan + Prev-B2, který je doporučován jako solidně účinný proti padlí, jsem při obhlídce v následných dnech na spodku bobulí objevil divné tmavé skvrny. Vypadlo to, jako by na spodek bobule stekla nějaká tmavá kapalina a ta zde zaschla.

 Do postřiků přidávám účinné smáčedlo Superfin a při tomto ošetření jsem se kromě standardního ošetření listů snažil bobule v hroznech důkladně postříkat tak, aby byl ochranným roztokem pokryt jejich celý povrch. Uvedené preparáty totiž mají jen kontaktní účinek, proto je dokonalé pokrytí povrchu nezbytné.  Smáčedlo zajistí dokonalé pokrytí ve velmi tenké vrstvě, nadbytečná kapalina rychle stéká z povrchu dolů. V podstatě jsem hrozny postřikovou látkou omyl.

Když jsem ty fleky na spodku bobulí spatřil, koukám na ně jako můra na žárovku, ha, co to je??? … Nějaké divné zaschlotiny! … Kde se tu sakra vzaly? ... Snad se to postupně smyje vodou…

 Jenže ono je to vodou téměř nesmytelné! Drží to tam stále a pevně. Působí to na mne, jako by došlo k poleptání a narušení povrchové vrstvy bobulí v místech, kde postřik vlivem stečení působil déle. Na listech takové poškození není nikde patrné, jen na bobulích, resp. na jejich spodku. Ty bobule s tím rostou, tmavá vrstvička se pomalu roztahuje, napíná se a mám obavu, aby v pozdějších fázích nezačaly bobule vlivem narušení slupky praskat a hnít.

Tož takhle jsem to dopracoval. Kvůli snaze o maximálně šetrnou péči, za trest teď trnu hrůzou, co mi nakonec zbude z těch málo hroznů, které jsem na jaře pracně ochránil před mrazy a zázrakem je nezničily kroupy. Nejhorší je, že nevím PROČ, příčina neznámá. Loni se nic takového nestalo, žádná podobná poškození hroznů se nevyskytla. Nemyslím si, že bych při přípravě spletl koncentraci, dělám to dost pečlivě, mám k tomu slušné vybavení a trojčlenku o přímé úměře celkem ovládám. Možná něco s něčím nepatřičně zreagovalo, možná se ten Vitisan nepřívětivě spářil se zaschlými zbytky Alginure, které zůstaly po předešlém ošetření na povrchu bobulí, …, čert ví.

...

Požádal jsem prodejce použitých přípravků, firmu Biocont, o názor k mému problému. Sdělili mi, že k povrchovému poškození bobulí došlo, protože jsem se snažil hrozny omýt, nikoli jen rosit. Přebytečná postřiková kapalina stekla dolů a popálila ty části bobulí, kde došlo k jejímu dlouhodobému působení. Prostředek Vitisan by měl být aplikován pouze rosením, nikoli omýváním. Údajně by zkorkovatění povrchu mělo částečně vymizet a bobule by jeho vlivem praskat neměly. ( … Takže s tím asi mají nějaké zkušenosti ).

Jak jsem v článku uvedl, snažil jsem se při ošetření dostat postřikovou látku i do vnitřních partií hroznů, které jsou vlivem snížené vzdušné ventilace oidiem asi ohroženy ještě více, než ty vnější. Proto se na spodku bobulí vytvořily kapky. No, takže jsem zase o něco chytřejší, dám si příště pozor a přebytečnou kapalinu z hroznů oklepu. A pro přímé ošetření hroznů asi bude rozumnější namíchat o trochu slabší koncentraci přípravku, než jaká je doporučována pro celkové ošetření listové plochy keřů. Prostě … s Vitisanem opatrně!

...

3.9.2016

Uplynul přibližně měsíc a půl od aplikace přípravku Vitisan, po které jsem na bobulích zjistil tmavé skvrny a povrchové poškození jejich slupky. Mohu proto s dostatečným časovým odstupem zhodnotit, jak to nakonec dopadlo.

1) Zpráva mírně pozitivní:

Potvrdila se informace z Biocontu, že bobule vlivem povrchového poškození nepraskají. Zkorkovatělá povrchová vrstvička se postupně částečně uvolnila a vymizela a její pevně přichycené zbytky, které na bobulích zůstaly, postupně zesvětlaly. Slupka bobulí se pod touto vrstvičkou dál napíná a roste, i když u některých odrůd pomaleji, než v nezasažených částech, takže některé bobule velkoplodých odrůd jsou "poněkud" nesouměrné. Jedná se však pouze u vizuálně - estetickou vadu. Z toho činím svůj soukromý závěr, že Vitisan není příliš vhodný pro použití na stolní odrůdy s velkými bobulemi. U moštových by to neměl být problém.

2) Zpráva mírně negativní:

Až následně po sepsání tohoto příspěvku jsem si všiml, že Vitisan nepoškodil jen spodky bobulí, ale i spodní okraje některých listů, některé vrcholové listové růžice i zelené pupeny.  Proč k tomu u Vitisanu dochází, si lze logicky vysvělit takto:

Účinnou látkou Vitisanu je hydrogenuhličitan draselný. Ten má dle manuálu silně zásaditou reakci, která ovlivňuje mikroflóru na povrchu listů. Tam, kde se stékající postřiková látka nashromáždí a ihned nezaschne, dochází k jejímu aktivnímu dlouhodobému působení. Navíc s postupným a pomalým odpařováním vody se v ulpělých kapkách zvyšuje koncentrace účinné látky, čímž vzrůstá zásaditá reakce nad přijatelnou mez a tím dochází  k popálení rostlinných tkání.

Tato dílčí poškození některých listů však neznamenají pro rostliny  významný zdravotní hendikep a keře si tyto drobné ztráty na listové ploše samy rychle doplní novými přírůstky. 

3) Zpráva poučná:

V ošetřených hroznech odrůdy Diamant, která byla padlím zasažena jako první a ze všech odrůd nejvíce, docházelo k praskání a hnití bobulí i po dvou postřicích Vitisanem. Myslím si, že toto nebylo způsobeno použitým přípravkem, ale že padlí ještě před jeho nasazením už zasáhlo a poškodilo vnitřní strukturu bobulí do té míry, že jejich slupky ztratily svou přirozenou schopnost napínat se a růst. Praskliny se totiž neobjevovaly výhradně pod zkorkovatělou vrstvou na spodku bobulí, ale zcela nahodile i v jiných partiích bobulí. Prostě jsem to postříkal příliš pozdě a pozdní léčba Vitisanem už nedokázala nastalé nežádoucí změny ve struktuře a elasticitě slupky bobulí napravit.

Z toho všeho jsem si pro sebe učinil následující závěr:

• Vitisan dokáže dočasně zastavit a omezit působení oidia
• je vhodný zejména jako preventivní postřik, nikoli kurativní (léčebný), není to všelék
• cílené ošetření hroznů je diskutabilní, protože nesteklé zachycené kapky přípravku vzhledově poškozují spodky bobulí, střapce je účelné po postřiku oklepat
• nekrotická poškození spodků listů a vrcholových růžic nejsou pro rostliny zásadní
• výrobce doporučuje koncentraci 8÷10 kg/300÷600 l vody/1 ha. Já jsem původně zvolil přibližně střední hodnoty, tedy  9 kg/ 450 l vody, což po přepočtu vychází na 20 g/ 1 litr. Tato střední koncentrace přípravku měla uvedený vedlejší negativní účinek. Proto příště použiji nižší koncentraci, cca 15 g/ 1litr, (ovšem bude-li ovšem nějaké "příště", neb jsem proti padlí začal zkoušet AQ 10).