zefoviny

na dvou návrších břehu Labe na bývalém panství Hradiště, stojí dnes skromná obec Kuks, jejímž protějškem na jižním svahu je rozlehlá hospitální budova s mohutným kamenným kostelem a řadami alegorických soch.
Za tímto pozoruhodným zákoutím se skrývají zajímavé děje. V levém sloupci, v podrubrikách HISTORIE, se postupně proklikáte jednotlivými údobími kukských osudů, tu slavnějšími, tu méně, ale vždy zajímavými. Věříme, že Vás tento krátký přehled ponoukne k brzké návštěvě Kuksu.
    Zde pak uhlídáte návrh možné procházky bezprostředním okolím hospitalu.Již v roce 1696 se hrabě Špork rozhodl, že na svém hradišťském panství založí špitál pro přestárlé veterány z okolí. Poté, co začaly na levém labském břehu v Kuksu utěšeně růst Šporkovy lázně s rezidencí, byl jako místo pro budoucí ústav vybrán protější, pravý břeh.

OD ROKU 1707 
se podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho budoval kostel nejsvětější Trojice, na němž pracoval stavitel Pietro Nettola. V roce 1710 bylo dokončeno průčelí kostela, který byl vysvěcen až 20. srpna 1717. Takřka současně s kostelem, jehož krypta sloužila jako hraběcí hrobka (jakési mauzoleum Šporků), se stavěly také budovy po obou stranách chrámu - špitál a křídlo určené pro pečovatele o potřebné (po 1708). Zároveň se zřizovala špitální zahrada, za kterou později vznikl ještě hřbitov s kaplí.

ŠPIČKA BAROKNÍHO SOCHAŘSTVÍ
je floskule, která ke Kuksu sedne snad nejlépe. První práce zde v podobě dosti statických alegorií Umění, Řemesel, Živlů a Ročních období prováděl Nizozemec Bartholomeo Jacob Zwengs, následován Janem Bedřichem Kohlem Severou, jemuž je připisován třeba hrající Polyfémos z původní lázeňské kašny.

SKUTEČNÉ MISTROVSTVÍ
přichází do Kuksu roku 1712 s významným barokním sochařem Matyášem Bernardem Braunem (1684-1738). Jako osmadvacetiletý, podle tehdejších měřítek již vyzrálý sochař, tu začal tvořit osm Blahoslavenství, které obklopují hospitální terasu. Ty doplnili okolo r. 1715 dva andělé smrti (Blažené a Žalostné) s mohutným Náboženstvím uprostřed terasy. Lázním dodala Braunova dílna 40 trpaslíků a Davida s Goliášem (vulgo Herkomannem). Šporkovo panství pak zaplnily další krajinné realizace, z nichž nejvýznamnější je tzv. Braunův Betlém.

VRCHOLEM BRAUNOVA PŮSOBENÍ

v Kuksu jsou alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 plastik tesaných v rozmezí pouhých dvou let (!) po r. 1717 a umístěných podél severního průčelí hospitalu. Dech beroucí kolekce, kdysi barevná, zdůrazňovala hloubavost zakladatele Kuksu a chovancům i Šporkovým hostím měla připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem, tak jak to svým způsobem moralizující baroko zdůrazňovalo. Jedná se o jeden z nejznámějších souborů české barokní plastiky, velkoryse prostorově řešený, dynamický, dokonalý formou i bohatou variací tématu.

HOSPITÁLNÍ BUDOVA

KDYŽ ŠPORK ZEMŘEL

a lázně - stejně jako všechny jeho aktivity od divadla přes vydávání knih až třeba po snahy o lepší lov - vzaly za své (1738-1740), zůstal nad labským údolím prázdný špitální dům. Jeho historie a význam jsou často různými sporckology přehlíženy. Jedná se však o jedinou instituci, která Šporka přežila, a to na dlouhých 200 let. Navíc instituci záslužnou, která na rozdíl od drobet lunaparkových lázní také pár churavým pomohla.PO ZESNULÉM ŠPORKOVI 
zůstala jeho dcerce Anně Kateřině nadační listina, podle níž mělo být v Kuksu vydržováno sto chudých, neduživých a přestárlých mužů z okolního panství Hradiště. Zřejmě na památku praotce rodu, hrdiny tureckých válek Jana Šporka, šlo o vojenské vysloužilce. Jak říkal František Antonín, „poněvadž mnozí z těchto starců, kteří byli vojáky, v mládí žili nepořádně a pustě a nemyslili na svou věčnou spásu“, bylo kvalitní stáří hospitálních chovanců svěřeno do rukou dvanácti milosrdných bratří.
 
MILOSRDNÍ BRATŘI
neboli Hospitálský řád sv. Jana z Boha (Ordo Hospitalarius S. Ioannis de Deo, OH), založený r. 1537 ve španělské Granadě pozdějším světcem Juanem Ciudad, se světově stará o nemocné, raněné, zmrzačené, postižené, staré a nemohoucí bez rozdílu vyznání, národnosti, rasy či majetku. Juan začal jako první medik vnímat tělo i ducha člověka coby jeden celek  dle řádového hesla Per corpus ad animam (Prostřednictvím těla k duši). Řád již v 16. stol. rozdělil nemocnici na ženské a mužské oddělení, a jako novinku zavedl jednotlivá oddělení podle typu choroby. Bratři stáli u počátku péče o duševně choré. Vstoupili do dějin medicíny speciální léčbou označovanou jako electro-balneo et mechano therapeuto. Dnes jich je na světě více než 1300. Do Čech přišli jako ošetřovatelé v bitvě na Bílé hoře, zřídili první český ústav pro bláznivé kněze, v r. 1847 provedli v Praze první českou operaci pod narkózou a dnes působí ve stopovém množství na Moravě. Znakem řádu je zlaté granátové jablko v modrém poli jako symbol plnosti víry, znovuzrození a zmrtvýchvstání.

PRVNÍ PŘEVOR 
milosrdných Narcis Schön dorazil do kukského hospitalu v roce 1743 a zahájil příjem prvních staříků. Se svými spolubratry zde v témže roce zřídil lékárnu. Ta se nazývala – jak už to tak u milosrdných bývá - U granátového jablka a dodávala léky nejen zdejším pacientům, ale i lidu v okolí, pokud si zákazník opatřil příslušné bejlí. V policích této druhé nejstarší zachované barokní lékárny ve střední Evropě nalezneme dodnes stojatky od dračí krve, račích ok či prášku z lebky oběšence, které připravily o práci nejednoho hrobníka. Postupně v domě vznikl nemocniční sál, kde se krom zdejších operovali i muži z okolí, nejčastěji probodnutí hnojnými vidlemi, a za hospitalem pak rozsáhlá bylinkovo-ovocnářská zahrada se sušárnou. Mniši tu vyráběli chutný bylinný likér, seznamovali kukské s Božími pravdami, občas se zaplétali s místními děvčaty a pozvolna ztenčovali jmění hospitalu, až jim bylo hospodaření v r. 1824 státem odebráno.

ŠPITÁLNÍCI- jak se kukští chovanci nazývali - nalezli svůj útulek po deseti mužích v prostorných pokojích západního křídla. Vykonávali pouze lehčí práce, nesměli si spílat a přít se, kdo sundal více nepřátel, dále navštěvovat kořalny, měli povinnost udržovat své věci čisté a především pilně navštěvovat každodenní mše sv., při nichž se modlili za hraběte Šporka a celý rod za všecko to dobrodiní. Svou pouť po tomto slzavém údolí končívali ve stínu lip na kukském hřbitůvku.

DOZOR NAD SPRÁVOU HOSPITALU
býval doménou nejstarších potomků hraběte Šporka. Ti také vedli podnik, který k vydržování hospitalu jejich slavný předek založil. Firma se jmenovala "Hospitální nadace Františka Antonína Šporka", hospodařila s výnosy hradišťského panství a z ratolestí zakladatelova rodu ji k Benešovým dekretům neslavně dovedla komtesa Kateřina (+1945). Jejím bezdětným bratrem Hubertem (+1953) zároveň vymírá rod slavného kukského pána. Hospitální nadace byla definivně zrušena komunistickými úřady v 50. letech. Stejně odsouzeníhodné jsou snahy o její zkomolení v nejnovější době, podobné snahy postihly i zaniklý rod...KVŮLI MNICHOVSKÉ SMLOUVĚ
museli roku 1938 milosrdní bratři se svými chovanci hospitální budovu opustit. Dům sloužil částečně jako sklad arizovaného majetku, byla sem přesunuta hospodářská škola z Liberce a provozováno vlastivědné muzeum. Od r. 1942 tu fungovala župní polepšovna pro mladistvé delikventy. Na samém konci války našly v domě útulek německé ženy a děti prchající před postupující Rudou armádou.

PO VÁLCE
přešla hospitální budova do správy ONV v Jaroměři. V jednom křídle se až do roku 2001 bádalo v pobočce krajského archivu Východočeského kraje. Ve druhém křídle do konce 60. let fungovala jedna z nejstrašnějších Léčeben dlouhodobě nemocných v socialistické vlasti. Centrální díl, okolo kostela, převzala po roce 1946 Národní kulturní komise.

STÁTNÍ PAMÁTKOVÁ PÉČE
se koncem 50. let pouští do nelehkého úkolu s cílem zachránit rozsáhlý kukský komplex pro naše i příští. V roce 1957 byla dokončena restaurace vzácné barokní lékárny. V 60. letech následovaly střechy a půdy. Průběžně probíhá konzervace vzácných Braunových plastik, jak v Kuksu, tak v Betlémě. Záchrana Braunova dědictví vyvrcholila v 80. letech, kdy bylo zřízeno v bývalém nemocničním sále lapidárium světoznámých Ctností a Neřestí. V 70. letech probíhala oprava hospitální terasy, hrobky a později i kostela, který byl dončen v roce 1996. Severovýchodní křídlo (bývalý konvent milosrdných bratří) je k roku 2010 v podstatě až na fasády zrekonstruováno celé. Každý rok je expozice obohacena o nově restaurované předměty. Po r. 1989 bylo do oprav hospitalu investováno téměř 100 mil. Kč. V r. 1995 byl kukský hospital vyhlášen Národní kulturní památkou.

TURISTICKÉ PROHLÍDKY
patřívaly k povinnému programu návštěvníka Kuksu již od Šporkových dob. V 2. půli 19. stol., po výstavbě liberecké dráhy, se místo stává oblíbeným cílem, zejména díky zdejší sochařské výzdobě. Průvodce z 1. republiky informují, že u administrace špitálu lze včas objednat návštěvu pro školní dítka, výklad poskytovali milosrdní bratři nebo některý z chovanců. V roce 1946 se uskutečňují první organizované prohlídky Braunových soch před hospitalem a barokní lékárny U granátového jablka uvnitř. Historicky nejvyšší návštěvnost zaznamenal hospital (tehdy s hloupým názvem Státní zámek Kuks) v době vrcholného zájezdování ROH v r. 1981, jednalo se o 106 437 osob.
Expozice Národní kulturní památky Hospital Kuks a Českého farmaceutického muzea si v sezoně 2010 prohlédlo okolo 50 tisíc platících návštěvníků, dalších cca 25 tis. zakusilo některou z loňských kulturních akcí (koncerty, výstavy, představení, trhy, mše atd.).OTEVÍRACÍ HODINY.
duben, říjen (soboty, neděle, svátky): 9.00 - 17.00
květen, červen, září (denně kromě pondělí): 9.00 - 17.00
červenec, srpen (denně*): 9.00 - 17.00 
Po objednání i mimo návštěvní dobu (min. 10 osob).
Polední přestávka na objektu není.
Začátek poslední prohlídky s průvodcem: 17:00 
*Pozor! České farmaceutické muzeum je v červenci a srpnu v pondělí zavřené. 

REZERVACE.
Prohlídku Hospitalu, hraběcí hrobky a  Českého farmaceutického muzea pro větší skupiny doporučujeme zamluvit e-mailem, popř. telefonicky na našem čísle 499 692 161 nebo písemně na naší adrese: NKP Hospital Kuks, 544 43, Kuks. Rezervace prohlídky je bezplatná.
Pokud chcete navštívit pouze České farmaceutické muzeum, lze učinit on-line objednávku zde.
V hospitalu a hraběcí hrobce je pro skupiny po předchozí objednávce poskytována rovněž cizojazyčná prohlídka (GB, D, PL). V takovém případě je k obvyklému vstupnému připočítán příplatek ve výši 100%.

VSTUPNÉ.

BARIÉRY.
Vstup do expozic Hospitalu a Českého farmaceutického muzea je bezbariérový. K dispozici je WC pro handicapované. Pro invalidní návštěvníky je příjezd automobily či mikrobusy k parkovišti u objektu ze silnice č. 37 Jaroměř - Trutnov přes Brod n. L. a Slotov.
Starší a méně pohyblivé osoby z organizovaných skupin upozorňujeme, že parkoviště pro autobusy se nachází na okraji obce Kuks, cca 1,5 km od Hospitalu, k němuž je třeba dojít pěšky přes kukské údolí.
Nádraží ČD se nachází zhruba 10 min. pohodlné chůze od objektu.  

FOTO &. FILM
Fotografování a používání kamer během prohlídek je možné za poplatek 100 a 200 Kč ve všech interiérech Hospitalu, a Českého farmaceutického muzea. Z pietních důvodů není povoleno fotografování v Hrobce.
Pro vědecké, propagační a jiné účely může fotografování či filmování v interiérech povolit Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, Zámek čp. 3, 463 44 Sychrov.

SUVENÝRY.
V pokladně Hospitalu si můžete vybrat z klasického sortimentu upomínkových předmětů, jako jsou pohlednice, leporela, brožury, turistická známka č. 251 a další.
Kromě zmíněného jsou zde v prodeji repliky původních lékárenských stojatek.PĚŠKY.
Po svých lze do Kuksu dojít odkudkoliv, po cestě je možné napojit se turisticky na červenou značku z Jaroměře (8 km) či Dvora Králové nad Labem (8 km), anebo na modrou značku od Velichovek (7 km) či z opačné strany od Vlčkovic a Kohoutova. Lépe se dá zorientovat třeba tu.

NA KOLE.
V sedle bicyklu Vás přímo k Hospitalu přivede několik cyklotras z blízka i dáli - č. 0422 od České Skalice, č. 0426 od Jaroměře či Dvora Králové nad Labem, č. 1861 od Velichovek, nebo č. 4166 od Chotěborek. Kuksem prochází taktéž Labská trasa č. 24. Kdo na číslované stezky nevěří, může přijet, kudy chce. Kola můžete zaparkovat do stojanu přímo před pokladnou Hospitalu. 

VLAKEM.
Dráhou se jede do Kuksu po trati 030 (Jaroměř-Liberec). Do Kuksu se dostanete s 1 přestupem na osobní vlak například rychlíky z Pardubic, Hradce Králové, Prahy, Trutnova, Liberce, osobními vlaky z Náchoda, Jilemnice, Nové Paky, Jaroměře, Dvora Králové nad Labem ad. Spojení si můžete najít například zde. Vlaková zastávka Kuks (310 m. n. m.) je od Hospitalu vzdálena asi 10 min. chůze.

AUTOBUSEM.
Linkovým spojem do Kuksu přicestujete ze všech větších měst v okolí (Hradcem Králové počínaje), Kuks má přímé spojení jak s Prahou, tak Brnem, a kupodivu i s takovými místy, jako je Žiar nad Hronom či Ledeč nad Sázavou. Vyhledat potřebnou linku lze zde. Autobusová zastávka Kuks, rozcestí se nachází na okraji obce Kuks asi 1,5 km od Hospitalu.
Parkoviště pro zájezdové autokary (130 Kč/den) naleznete na kraji obce Kuks, kousek od uvedené zastávky.

AUTEM.
Motorizovaně přijedete do Kuksu po silnici Jaroměř - Trutnov (I/37), která vychází v Jaroměři (10 km od Kuksu) z mezinárodní silnice E67 Praha - Varšava. Cestu k nám si můžete vytyčit třeba tu.
Na severním okraji obce Kuks se nachází záchytné parkoviště (30 Kč/den), z kterého projdete pěšmo areálem bývalých Šporkových lázní přes labské údolí asi 1,5 km k Hospitalu.
Níže, směrem do obce, se na labském břehu u mostu nachází dolní parkoviště (50 Kč/den), od něhož je Hospital na dohled a pozvolným stoupáním dosažitelný za 10 min.