Historie
Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko, které bylo významným velkomoravským hradiskem.
Pohansko
Pravděpodobně v 1. polovině 11. století, založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm - odtud jméno Břeclav.
Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.
Kaple ve Staré Břeclavi
Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byla Stará i Nová Břeclav téměř zničena. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.
Lednicko- valtický areal
V roce 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory, projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.
Připojením Valticka se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná a Charvátská Nove Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav- židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město připojeno k Německu.
Kaplička v Charvatké Nové Vsi
V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. Územní reorganizace v roce 1960 ruší okresy Mikulov a Hustopeče a připojuje je k Břeclavi, která se pro ně stává okresním městem. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná. Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi.
Roku 2006 se osamostatnila místní část Ladná.
Břeclav
Břeclav