BŘECLAV

Údaje do roku 1919 zachycují souhrnný počet obyvatel samostatných obcí Břeclav, Břeclav-židovská obec a Stará Břeclav, které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace ve 2. polovině 19. století dokládá klíčový význam železnice a navazující idrustrializace pro vývoj města.

V průběhu 2. světové války a krátce po ní přišla Břeclav o obyvatelstvo židovského náboženství (4,3% v roce 1930) a německé národnosti (11,6% v témže roce).

V souvislosti s 2. světovou válkou zažilo město masivní přesuny obyvatelstva. Zejména ve dnech 8. - 9. října 1938 Břeclav opustili příslušníci československých ozbrojených a bezpečnostních sborů, pracovníci státních úřadů a zejména vlastenecky vystupující osoby. Následovali živnostníci a inteligence, které německý režim terorizoval. V době osvobození město masivně opustili obyvatelé německé národnosti ze strachu, před pomstou českého obyvatelstva. Po roce 1945 došlo k novému osídlení, protože z původního obyvatelstva zůstal pouze malý zlomek.

V 70. letech 20. století  byly připojeny sousední obce Poštorná,Charvatská Nová Ves a Ladná (ta se roku 2006 opět oddělila).