České národní listy

Není to tak dávno, co v časopise Týden (26.9.2017) vyšla stať "Svatý Václav ve spárech nacistů". Nic proti tomu, naopak je chvályhodný záměr autora zobrazit zneužití svatováclavské tradice a symbolů německými nacisty (nepišme jen "nacisty",nebyli národnostně nehmotní!). Kdyby tam ovšem nechyběl sloupek "Ztracené seznamy", kde autor uvádí jednak stručnou charakteristiku Čestného štítu Protektorátu Čechy a Morava, jednak cituje historika Kouru, správně pravícího, že "přesný seznam vyznamenaných neznáme".

Je pravdou, že držitelé tohoto kolaborantského vyznamenání hned po osvobození likvidovali většinou veškeré dekorace i dokumenty, ovšem o seznamech toto zcela neplatí. I když seznamy nejsou úplné a přesné, přece však existují. Tak jako existují seznamy gestapa, které dodnes nedokázal uveřejnit státem placený ÚSTR.

Je naprosto irelevantní, že seznamy nejsou úplné a přesné. I tak - stejně jako seznamy STB, o nichž to platí ještě mnohem více! - ukazují průřez vyznamenaných ze všech vrstev kolaborantů III.reichu.

Svatováclavská orlice, jak se zkráceně nazýval Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava, byla založena proslulým "KAHAFROU", anobrž Karlem Hermanem Frankem, katanem českého národa a zuřivým henleinovcem, posléze nacistou, odpovědným za masové vyvražďování Čechů, Židů i Slováků v protektorátu. Válečný zločinec K.H.Frank, vydaný Američany do ČSR zásluhou justičního generála dr.Bohuslava Ečera,  popravený v Praze po osvobození, určil dekoraci pro ty občany protektorátu, kteří vzorně kolaborovali s reichem a rovněž  některé takové, kteří byli vybráni pro obecné zásluhy o rozvoj tehdejší společnosti. Ti ovšem po osvobození byli rovněž vyšetřování a někteří byli osvobozeni, když se prokázala jejich  kolaborační nevina. Týkalo se to zejména umělců.

Svatováclavská orlice se vyráběla v Protektorátu, nikoli v reichu. Reich se postupně věnoval úsporným opatřením v materiálu dekorací, čemuž provedení protektorátních orlic odporuje. Jsou známy dvě firmy, které tyto dekorace vyráběly: firma Karnet a Kyselý a firma Ateliér Františka Anýže. Faleristé Heinc, Kounovský a Baumruk ovšem již v roce 1999 poukázali na skutečnost,že firma Karnet a Kyselý vždy signovala své výrobky, takže jediným možným výrobcem je firma F.Anýže.

Vyznamenání byly vyráběny ve třech stupních:

I. Štít doplněný pozlaceným věncem

II. Štít doplněný postříbřeným věncem

III. Štít bez věnce

(Heinc, Kounovský Baumruk 1999,str. 27.)

Tím se dostáváme k seznamům, rozděleným dle jednotlivých tříd dekorací:

Štít se zlatým věncem: držitelé

Rudolf Beran,předseda I.vlády Protektorátu

Walter Bertsch, ministr průmyslu a hospodářství

Richard Bienert, ministr vnitra,předseda IV.vlády protektorátu 

Otto Bláha, generál, vůdce Českého svazu válečníků

Jaroslav Čermák, velitel Svatoplukových gard

Dr.Emil Hácha, president protektorátu

Adolf Hrubý, ministr zemědělství a lesnictví

Jaromír Kalfus, ministr financí

Jindřich Kamenický, ministr dopravy a techniky

Dr.Jaroslav Krejčí, předseda vlády, ministr spravedlnosti

Josef Kříž,vedoucí rozhlasu Praha

Emanuel Moravec, ministr školství,vedoucí úřadu Národní osvěty

Vladimír Krychtálek, redaktor časopisu "Večer"

Rudolf Novák, vedoucí  redaktor časopisu "Arijský boj"

Josef Rozsévač "Jan Rys", zakladatel Svatoplukových gard, funkcionář Vlajky

Robert Rychtrmuc, divizní generál, velitel Svazu českých válečníků

Vladislav Skalička, vedoucí organizace Vlajka

Emanuel Vojtauer, redaktor "Večerního Českého slova"

Karel Werner, vedoucí redaktor "Poledního listu"

II. Štít se stříbrným věncem: držitelé

Josef Burda, ředitel funkcionář Vlajky

Václav Crha, vedoucí redaktor "Národní politiky"

Gustav Dörfl, redaktor "Poledního" a "Pražského listu"

Jan Fousek, rytíř Řádu Marie Teresie, přední činitel Svazu pro spolupráci s Němci

Emanuel Jančár, velitel Fašistických gard,náčelník Junáka Nár.obce fašistické

Rudolf Halík, vedoucí redaktor "Venkova"

Jan Kapras, ministr II.protektorátní vlády

Dr.Josef Kliment, tiskový mluvčí vlády, člen výboru Svazu pro spolupráci s Němci

Antonín Kožíšek, redaktor "Moravských listů"

Oskar Nešpor, zemský velitel Fašistických gard v Praze

Otto Peřina,vydavatel listu "Arijský zítřek"

Arnošt Pořízka, velitel Svatoplukových gard

Antonín Roček, šéfredaktor "Národní politiky"

František Směták, vedoucí činitel Svatoplukových gard

Emil Šourek redaktor listu "Vlajka"

MUDr. František Teuner, vedoucí činitel Kuratoria pro výchovu mládeže 

III. Štít III. stupně bez věnce: držitelé

Dr. Jan Adolf, předseda Svazu průmyslníků

Stanislav Babický, předseda Národní árijské kulturní jednoty

Karel Babka "Kasanda" redaktor

Marie Blažková, redaktorka listu "Pražačka"

František Brázda, funkcionář Národní árijské kulturní jednoty

Abdallah Mohamed Brikcius, redaktor

Alois Brynda, funkcionář Zelených hákových křížů

Vladimír Břetenáč, majitel listu "Štít národa"

Jan Claner, pplk., funkcionář Svazu českých válečníků

Alois Václav Cyphely, funkcionář Vlajky

Prof. Jan Čásek, funkcionář Kuratoria pro výchov mládeže

Jaroslav Čecháček, redaktor

Dominik Čipera, člen I.protektorátní vlády

Jaroslav Eminger, generál vládního vojska

Edmund Freyburg, funkcionář Národní obce fašistické

Josef Hallman, funkcionář Vlajky

František Havlena, funkcionář Svazu pro spolupráci s Němci

Jan Hoffmann, funkcionář Kuratoria

Vojtěch Holeček, redaktor "Národních listů"

Oldřich Janáček, funkcionář Vlajky

Čeněk Ježek, šéfredaktor listu "Venkov"

Josef Ježek, generál četnictva, ministr II. protektorátní vlády

Jan Jílek, funkcionář Vlajky

Jan Kašička, vrchní četnický strážmistr

Ladislav Kobsinek, funkcionář Vlajky

Bohumil Konopásek, generál, funkcionář Vlajky

Jan Kopřiva, funkcionář Kuratoria

Jaroslav Křemen, redaktor listu "A-Zet"

František Kukačka, generál, Svaz českých válečníků pro Moravu

Mikuláš Litic z Bubna, ministr II.protektorátní vlády

Karel Locher, funkcionář Vlajky

Václav Mančal, funkcionář Vlajky

Jan Mertel, funkcionář Svazu pro spolupráci s Němci

František Mlčoch, předseda

Nacionál.Soc.Čes.Dělnic-rolnic. strany - Strany Zeleného hákového kříže

Gustav Mohapl (Hradecký),funkcionář Svazu českých válečníků

František Moštek, pplk., ved.funkcionář Svazu českých válečníků

Oldřich Novotný, župní vedoucí Vlajky

Josef Opluštil, redaktor

František Paulus, redaktor nakladatelství "Tempo"

Jan Pecháček, funkcionář Vlajky

Jaroslav Pelíšek, redaktor

Otakar Polívka, redaktor

Dr. Augustin Popelka, předseda Kanceláře presidia protektorátní vlády

Jaroslav Preiss, funkcionář Svazu pro spolupráci s Němci

František Prokop, redaktor listu "České slovo"

Josef Rousek, obchodník s obrazy

František Rudel, generální ředitel nakladatelství ORBIS

Vladimír Ryba, šéfredaktor listu "Národní práce"

Bohumil Říha, spisovatel, propagátor Osy Berlín-Řím-Tokio

Jan Sejpka, profesor,grafik

Jindřich Schmindt, grafik

Václav Silovský, grafik

Josef Sokol, organisační vedoucí Vlajky

František Stočes, vedoucí Odborové ústředny v protektorátu

Jindřich Streybl, funkcionář Vlajky

Václav Stulík,funkcionář Vlajky

Vladímír Sýkora, předseda Svazu pro spolupráci s Němci

Ladislav Špitálník, funkcionář Vlajky

Max Švabinský, malíř, grafik

Václav Tallich, dirigent

Jindřich Thun-Hohenstein, funkcionář Vlajky

Vojtěch Trubka, ředitel cirkusu Apollo

Jan Úprka, sochař a funkcionář Vlajky

Čestmír Vetchý, funkcionář Vlajky

Bohuslav Vlach, funkcionář Svatoplujových gard

František Vocílko, funkcionář České obce fašistické

Viz Heinc,Kounovský,Baumruk 1999,str.32-35.

Mimo seznam je mnoho osob držitelů ,kteří dostali Satováclavskou orlici ještě roku 1945 a to nikoli za politiku, ale za hospodářské nebo průmyslové, technické či umělecké výkony, například vítězové výstav hospodářského zvířectva do dubna 1945. Tyto osoby pak po osvobození měly velké problémy s dokazováním loajality k ČSR nebo naopak loajality k protektorátu. Osoby, které by měly zaujmout pozornost dnešního čtenáře jsem označil kurzivou (JJN) Čtenáře možná zarazí,proč jsem kurzivou označil umělce Jana Úprku,a nikoli též Maxe Švabinského. V tom právě tkví rozdílné hodnocení pozice jednotlivých umělců vůči Protektorátu. Zatímco Úprka se projevil bohužel jako kovaný kolaborant se svým fašistickým hnutím Národopisná Morava, adorujícím arijství v nacistickém duchu, u Maxe Švabinského tomu tak, stejně jako u Václava Tallicha, nikdy nebylo, a proto byli tito umělci po prověření roku 1945 zcela osvobozeni. Totéž se bohužel naopak nestalo u Bohumila Říhy, spisovatele, kterého poúnorový režim nejen omilostnil, ale použil k výchově mladé generace v novém duchu.

Za pozornost stojí rovněž  například vyznamenaný Richard Bienert, protektorátní ministr, odsouzený Lidovým soudem po osvobození, jenž je údajným příbuzným dnešní žalobkyně pana presidenta Zemana z druhé rodové linie.

Přeji čtenářům hluboké zamyšlení nad uvedenými kolaboranty i některými souběžci Svatováclavské orlice, s podotknutím, že třeba vichystická Francie měla takových kolaborantů desetitisíce. A Francouzi jich odsoudili na 56 tisíc...

Jiří Jaroš NIckelli, ČSOL Brno I

Zdroje:

Heinc Zd. - Kounovský J. - Baumruk Vl.,Vyznamenání z doby nesvobody 1939-1945.

Vydání první, Česká numismatická společnost, Praha 1999. Bibliofilie, 300 výtisků.

Charvát M., Katalog německých vyznamenání 1933-1945, Naše vojsko 2012, str.245-246, Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava (Svatováclavská orlice).

Motýl I.,Svatý Václav ve spárech nacistů, Týden 25.září 2017,str.28-32, s fotografiemi.