České národní listy

ÚSTECKO V ROCE ZRADY

Společným jmenovatelem boje československých vlastenců proti fašistickému Německu a jeho páté koloně uvnitř ČSR byla aktivita levicových sil. Stály vždy v přední linii boje. V květnu 1938 uvedené síly vyvěsily rudou vlajku na vysoký komín neštěmické cihelny. Rudý prapor tam vlál a dodával odvahu dalším vlastencům. Henleinovci nabízeli tomu, kdo jej odstraní, velkou finanční odměnu. To se ale nestalo.

Od července 1938 narůstal počet nejrůznějších provokací a útoků německých teroristů proti československým občanům a objektům československého státu. Organizované skupiny členů SdP (Sudetoněmecké strany) přecházely hranice do Německa. Tam vstupovali do bojových jednotek "treikorps".

Značný ohlas měla vlastenecká akce v Předlicích 6. července 1938. Šlo o uctění památky a odkazu mistra Jana Husa. Síly vlastenců se nadále upevňovaly. Po válečnickém projevu Hitlera 12. září 1938 v Norimberku na sjezdu NSDAP došlo na Ústecku k velké aktivizaci nepřátel Československé republiky. Na 30 000 Němců se večer uvedeného dne účastnilo na Tržním náměstí podpory Hitlera a jeho nepřátelské politiky vůči Československu. Kolem 23:00 hod. se vydala skupina 350 mladých ordnerů s pochodněmi v rukách do Krásného Března. Tam provokovali proti občanům Československa.

21. září 1938 vysílal německý vysílač LEPZIG výzvu Němcům v Československu k vyvěšování německých státních vlajek. Provokace na mnoha místech přerůstaly v bojové akce proti našim občanům.

Nejtroufalejší akcí střekovských Němců byl útok na československou vojenskou jednotku na Sedlo, nad Střekovem. Musela zasahovat naše armáda. Obsadila důležitá místa jak v samotném Ústí nad Labem, tak také v jeho okolí. Vytlačila ordnery z jejich pozic a zajistila pořádek: Byly odstraněny německé symboly.

Mnichovská zrada znamenala demoralizaci armády a obyvatelstva. Německá okupace Ústí nad Labem začala 9. října 1938 ve 14:00 hodin. Dne 9. října 1938 houkaly sirény a bylo slyšet hlas zvonů. Tak se vítalo připojení k Německé říši. Šlo o uloupené naše pohraničí fašistickým Německem. Další den následovalo uzavření českých škol, české knihovny. Přišel zákaz činnosti českých a německých dělnických spolkl'! i vydávání českého tisku... začala doba temna pro český národ.!)

J) Mnichov 1938, II.. Praha 1988, s. 125-130 (Československý svaz protifašistických bojovníků).

BOJ PROTI PÁTÉ KOLONĚ NA CHOMUTOVSKU

7. března 1937 začal v kasárnách kadaňského I./46. praporu první výcvikový kurz vybraných příslušníků SOS - Stráže obrany státu. Šlo o výcvik v používání lehkého a těžkého kulometu. Kurzy byly tajné. Úkolem bylo čelit nepřátelským akcím, německým teroristům z území Německa a jejich pomahačům v pohraničí. Na všech důležitých hraničních přechodech byly vybudovány proti tankové zátarasy.

Ohrožená republika v květnu 1938 vyhlásila částečnou mobilizaci. 21. května 1938 stálo na hranicích a v druhé linii při ostraze  na 400 vojenských záložníků, 109 příslušníků SOS, 125 četníků, 650 příslušníků praporu SOS Kadaň. Na komunikacích byly vybudovány záseky z pokácených stromů a řada barikád.

Své náročné úkoly plnili příslušníci 46. pěšího pluku v Chomutově. Měl na starost obranu úseku od Klášterce nad Ohří až po Bílinu. Velitelé rot museli zvládat taktiku moderního boje proti německým ozbrojeným bandám a záškodníkům. Dne 14. září 1938 byl prapor SOS Kadaňuveden do plné bojové pohotovosti. Prudké bojÚvky proběhly ve Vejprtech, tam nakonec musela být nasazena naše armáda. Dále to byl Pernštejn, Loučná, České Hamry, Nové Zvolání, Hora sv. Šebestiána, v Načetíně, Přísečníci a Kovářské, kde se bojovalo s Němci.

Dlouhými měsíci pohotovosti a nejistoty vyčerpaní příslušníci praporu SOS Kadaň hranici na svém úseku udrželi. Drželi ji i po vyhlášenídiktátu z Mnichova proti Československu. Nakonec i oni museli kapitulovat. V noci 4. října 1938 museli předat hraniční přechody německéarmádě a ustoupit do vnitrozemí jako zadní voj potupené annády ČSR. Na takovou zradu a potupu se nesmí v našich dějinách nikdy zapomenout.l)

1. Mnichov 1938, lI., Praha 1988, s. 100-104 (Československý svaz protifašistických bojovníků

ROK 1938 NA LIBERECKU

Okres Liberec měl přímé hranice s Německem. Již ve 20. letech byly na Liberecku početné organizace turnerů, které konaly sjezdy a polovojenská cvičení. V čele tohoto hnutí stál Konrád Henlein, narozen 1898 ve Vratislavicích. Jeho spolupracovník Heinz Ruth mu pomáhal v činnostech proti Československu.

Český živel byl trnem v oku německým stoupencům fašismu a nepřátel republiky. Henleinova pátá kolona neustále zvyšovala svou politiku provokací proti Československu a jejím občanům. Tradice dělnického hnutí se aktivně projevovaly v těžkém roce 1938. Největší akcíantifašistů na Liberecku byl tábor lidu na Králově háji. Tam se 26. června

1938 sešlo 20 000 občanů. Byl tam vypraven zvláštní vlak z Prahy. K. Gottwald ve svém projevu vyzval vládu ČSR, aby energicky zakročila proti henleinovcům, aby chránila naše pohraničí. Také sovětskýspisovatel A. Fadějev byl spontánně přivítán.

44. československý pěší pluk v Liberci držel Henleinovy bandy poněkud zkrátka. Jejich troufalost ale dále narůstala. Stále více bylo důkazů o tom, že se z Německa přepravují zbraně na Liberecko.

Dne 22. září 1938 vnikla německá ozbrojená jednotka přes hranice

u Heřmanic, 6 km západně od Frýdlantu a zmocnila se i části obce. Zdejší družstvo SOS (Stráže obrany státu) mělo své určené stanoviště na blízké výšině mimo vesnici. Ordneři obsadili celnici a domky v západní části vsi. Několik našich občanů Němci zastřelili.

Po odchodu našeho vojska propuklo mezi henleinovci velké nadšení. Měli radost z toho, že vláda Československa přijala německý teroristický diktát z Mnichova 1938. Adolf Hitler na cestě po území, kterébylo Československu ukradeno - navštívil také Liberec. 10. listopadu 1938 liberečtí nacisté vypálili židovskou synagogu.

Liberec byl jedním z pěti městských okresů. Byl sídlem župních vedoucích orgánů. Byla zde zřízena říšská župa Sudety v čele s K. Henleinem jako říšským místodržitelem a župním vůdcem NSDAP.

I do českých obcí na Českodubsku byli jmenováni němečtí starostové. Terorizovali obyvatelstvo a udávali gestapu pokrokově smýšlející občany. Byly uzavřeny české školy, české knihovny. I)

/) Mnichov 1938, II, Praha 1988, s. 158-164.

KARLOVARSKO V ROCE 1938

24. dubna 1938 formuloval K. Henlein v Karlových Varech Karlovarské požadavky. Jejich cílem bylo rozbití ČSR. Na pomoc Henleinovi přišli i někteří římskokatoličtí kněží. Ernest Wrany z Dalovic na Božíhod velikonoční 14. dubna 1938 při svém kázání v místním kostele prohlásil, že tak jako se oslavuje vzkříšení Ježíše Krista, budc také sudetoněmccký lid oslavovat osvobození...

14. května 1938 založila SdP (Sudetoněmecká strana) uniformovaný pořadate1ský sbor (FS), smutně známé ordnerské oddíly. K tomu Henlein prohlásil: "FS není žádný parádní útvar, nýbrž sbor bojovníků. FS je nabroušený meč našeho hnutí. Každý člen FS bojuje bezohledně proti všem rušitelům jednoty..."I)

V druhé polovině července 1938 konalo se v Karlových Varech společné shromáždění s účastí 3 150 občanů. Byla zastoupena Demokratická fronta obrany českých a německých antifašistů. Dr. Tašner odsoudil německý fašismus a postoj českých kapitulantů a kolaborantů. Požadoval věrnost slovanskému Rusku. Na závěr se zpívala Internacionála a Hej Slované.

Karlovarsko patřilo do III. etapy, ve které byl stanoven termín zahájení odtržení československého území ve dnech 3.-5. října 1938. Ve všech obcích Němci připravovali uvítání německého wehrmachtu. 3. října opustily dlouhé kolony československé armády Karlovy Vary a společně s nimi i poslední jednotky SOS. 4. října 1938 v 6 hodin ráno se objevily první německé vojenské formace. Houkaly sirény, zvonily zvony všech kostelů. Ve 13.30 přijel do Karlových Varů A. Hitler.

9. října 1938 proběhly ve všech kostelech slavnostní děkovné mše. Po okupaci Karlových Varů 4. října 1938 se německá armáda usadila v městě natrvalo. Německé armádě dalo město k dispozici velké hotely a lázeňské domy. Imperial, Pupp, Bristol a jiné. Prvním opatřením německých okupantů bylo zřízení pořádkové policie a instalace úřadovny Gestapa. Všechny úřady a ústavy byly obsazeny henleinovci. Nejdůležitější úřady byly obsazeny lidmi z Německa.

1. Mnichov 1938, II., Praha 1988, s. 86 (Československý svaz protifašistických bojovníků).

ZRADA V OBLASTI SOKOLOVSKA

Hitler 20. února 1938 prohlásil v Říšském sněmu: "Německo se nemůže chovat netečně k osudu 10 milionů soukmenovců, kteří žijí v sousedních dvou státech. Německá vláda se bude domáhat sjednocení celého německého národa."

Konrád Henlein po sjezdu Sudetoněmecké strany (SdP) v Karlových Varech v dubnu 1938 prohlásil: "Jsme národními socialisty, Dvacet let jsme byli utiskováni. Žádáme vymezení a uznání sudetoněmeckého území..."

17. května 1938 Ministerstvo vnitra ČSR legalizovalo Henleinovci ozbrojenou organizaci Freiwilliger Schutzdientst (FS – pořadatelský sbor). Byla to obdoba hitlerovských SA, ozbrojený meč německé páté kolony v českém pohraničí a v Československu vůbec. Na Prvního máje se konal průvod. Němci provolávali Sieg Heil (Vítězství sláva), Ein Volk, ein Reich, ein Führer (Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce).

K zfanatizovaným 30 000 účastníkům mluvil K. H. Frank. Štval a špinil Československo. Na 22. květen 1938 byly vypsány volby do obecních zastupitelstev.

Mezitím v noci z pátku na sobotu 21. května 1938 vyhlásilo Okresní četnické velitelství ve Falknově heslo "Raketa", stanovené pro případ ohrožení hranic. Československá zpravodajská služba zjistila, že u našístátní hranice se soustřeďují značné síly německých vojsko Československo muselo reagovat. Ráno byla naše hranice obsazena.

České pohraničí se podobalo sudu střelného prachu. Henleinovci dále provokovali. SdP pořádala tajné schůzky. Přes hranici přecházely stovky mladých mužů. Z Německa se přenášely zbraně a peníze. Vysedávali po hospodách a šířili zprávy o tom, že přijde Hitler. Potom přišel Mnichov a zábor pohraničních okresů.

Hranice amputovaného státu se posunula až k Mělníku, dále až k Plzni a do předměstí Českých Budějovic, potom až k Ostravě. Za ní zůstaly české hory s nesmírným bohatstvím lesů a přírodních krás, odvěký val proti příchodu cizáků, zůstalo tam celé Falknovsko, Kraslicko, Loketsko a celé pohraničí. Hitler obsadil celé Mostecko a Duchcovsko... nešlo jen o uhlí. Falknovsko produkovalo ve sklárnách v Dolním Rychnově a v Oloví 75 % výroby plochého skla. A také textilky ve Svatavě,

v Kraslicích a v Lihavském Údolí... jsme ztratili.

KŘIŠŤÁLOVÁ NOC V NAŠEM POHRANiČí

Sudetoněmecká strana chtěla prezentovat na 1. máje 1938 svou moc a politický vliv v pohraničí. Okresní vedení SdP v Chebu to zdůrazňovalo ve výzvě k obyvatelům Chebu. "Musíme celé světové veřejnosti ukázat politickou jednotu, společenství a hlubokou zavázanost německému mateřskému národu. Dnes už henleinovské hnutí musí ukazovat své pravé cíle, svou pravou tvář. Nás chrání Hit1er a německý velký národ" - uváděl henleinovec Wollner v projevu ke 20 000 svých stoupenců.

Během 14. září 1938 získaly československé orgány státní moci důvodné podezření, že v hotelu VIKTORIA, kde sídlil sekretariát SdP, jsou soustřeďovány zbraně přepravované z fašistického Německa do našeho pohraničí. Dvě čety policejní stráže doprovázené třemi obrněnými vozy se pokoušely v 18.30 hodin provést kontrolu a prohlídku hotelu. V průběhu akce došlo k přestřelce mezi německými teroristy a našimi obránci hranice. U benzinové pumpy teroristé zastřelili strážmistra Jana Klennera a následně železničáře Emanuela Bláhu a Václava Tejčka. Němečtí teroristé a henleinovci v panice zastřelili také tři Němce z Chebu.

Také v Aši se německá pátá kolona v našem pohraničí 12. září 1938 aktivizovala. Na 8 000 nepřátel Československa likvidovalo české obchody. Přepadávali domy našich vlastenců. Ničili jejich nábytek, vyhrožovali, nadávali a uráželi. Dne 3. října 1938 odešli poslední obránci hranic ČSR z Mariánských Lázní. Českoslovenští vojáci ustupovali z pozic ve směru od Dolního Žandova, Lázní Kynžvart a Teplé. Fakticky současně obsadila československé pohraničí armáda fašistického Německa. Do Chebu přijely první jednotky německého wehrmachtu v 8:00 hodin ráno. Potom k německým žoldákům, teroristům, k příslušníkům německé páté kolony v Československu promluvil jejich vůdce A. Hitler.

8. listopadu 1938 v rámci fašistického programu a akce "Křišťálové  noci" byly vypáleny a zničeny synagogy v Chebu, Mariánských Lázních a Františkových Lázních.

NĚMECKÝ TERORISMUS V AŠI A NA CHEBSKU

Také v Aši se pátá kolona 12. září 1938 aktivizovala. Osmitisícový průvod soukmenovců devastoval české obchody a úřady. Nejhorlivější napadali své odpůrce. Při bojůvkách byl těžce zraněný Josef Weidhass a strážník Ludvík Marek. Stanné právo vyhlášené rovněž na území tohoto okresu však zastavil pokus o henleinovský puč v zárodku. Po rozpuštění SdP 16. září 1938 utekli mnozí její členové do fašistického Německa, kde se na příkaz Hitlera organizovaly nové oddíly Freikorpsu.

Jejich hlavním úkolem bylo terorizovat a pronásledovat české obyvatelstvo a německé antifašisty v našem pohraničí. Byly jim v Německu zadány speciální adresné diverzní a sabotážní akce, které měly narušovat obranyschopnost ČSR.

Tyto jednotky a jejich komanda ihned zahájily diverzní a teroristické akce v našem pohraničí. Týkalo se to především terorizování našich obranných složek na hranici. V oblasti Ašska, Chebska a Mariánských LáznÍ.

Teroristická fašistická komanda používala zásadně zákeřných metod. Po provedení teroristických akcí na našem území se stahovali do Německa. Tam se nově vyzbrojili a s novými nepřátelskými plány proti Československu se opět vraceli do našeho pohraničÍ. Vraždili naše vojáky, občany, učitele, strážníky, příslušníky finanční stráže, antifašisty, děti, matky a celé rodiny.

Nejvýraznějších úspěchů dosahovali v oblasti Ašského výběžku. Ten obsadili v noci z 21. na 22. září 1938. V rukou německých teroristů se ocitla Aš, Plečná, Vojtanov, Házlov a další obce.

Ve válce s německými teroristy a německou pátou kolonou v pohraničí prolévali svou krev českoslovenští obránci hranic. V září 1938 to byla varovná bilance pro naše vlastence:

- němečtí teroristi zavraždili 8 českých a německých antifašistů

- tři pocházeli z Chebu

- Adam Becker byl zabit 25. 9. 1938 v Ostrohu - Rudolf Josiek byl zabit 28. 9. 1938 u Horních Loman – Josef Petráš 30. 9. 1938 - František Karásek 30.9. 1938 u Skalné

- 15 osob bylo těžce zraněno.

Ve chvílích, kdy své životy na obranu republiky obětovali českoslovenští hraničáři, naši občané, přijala československá vláda potupný a zákeřný německý fašistický diktát z Mnichova. Katastrofa, která následovala, poznamenala naši vlast, naše občany a celou Evropu.

30. září 1938 před 20:00 hod. odjel z Chebu na Plzeň poslední a přeplněný vlak ČSD s našimi občany. Do poslední chvíle věřili, že vláda republiku Hitlerovi nevydá.

BOJ ANTIFAŠISTŮ CHEBSKA PROTI HENLEINOVSKÉMU TERORISMU

Soužití Němců s Čechy a Slováky v tomto prostoru neprobíhalo již od roku 1918 bez problémů. Německý kapitál ovládal hospodářsky a také mocensky tuto oblast. Němci zde podporovali v letech 1914 až 1918 válčící Rakousko-Uhersko. 27. října 1918 vyhlásili zástupci německého kapitálu před Špalíčkem samostatnost Chebska. Vzápětí se přihlásili k vzniklému útvaru Deutsch-Böhmen. Ten vznikl v Liberci.

Moc československého státu musela v pohraničí upevnit své pozice. První vojáci Československé republiky vstoupili do Chebu 10. listopadu 1918. Obsadili místní letiště. 16. prosince 1918 byl obsazen Cheb a 17. prosince 1918 Aš. Vojenské jednotky 35. pěšího pluku z Plzně čestně splnily svůj úkol.

Levicové vlastenecké hnutí bylo silné v oblasti Aše a Chebu. Levicové demokratické organizace vznikaly v první polovině 20. let minulého století a v následném období. Bylo to dále v Horních Lomnech, Mariánských Lázních, Ostrohu, Žirovicích a jiných místech. Československé levicové síly byly podporovány německými antifašisty. Těmi, co museli před německým fašismem utíkat do zahraničí. Zvláště do Československa. Česko-německý aktiv antifašistů vykonal mnoho pro aktivní boj proti německému fašismu a jeho páté koloně v našem pohraničí. A nejen zde. Rudolf Appelt, Emil Russ, Rudolf Ebert, Hugo Ehrlich, Josef Zimmermann, Rudolf Rossmeisel, Heinz Staud, Walter D611ing a další jsou jména předních antifašistických organizátorů a příkladných československých a německých antifašistů.

10. ledna 1937 ve velkém sále chebské Střelnice mluvil k občanům Klement Gottwald. Upozorňoval, že od Hitlera a Henleina nemůžeme očekávat nic dobrého. Chtějí rozbít republiku, chtějí novou světovou válku. V květnu 1938 levicové síly v Chebu a okolí aktivně bojovaly proti fašismu a jeho páté koloně v našem pohraničí. Byl to zdařilý průvod ze Skalné do Chebu. Antifašisté z Lubů, Opatova, Flussberku, Křižovatky, Nového Kostela, Velkého Luhu, Plesné, Skalné demonstrova li svůj vlastenecký postoj. Henleinovští teroristé odmítali provokacemi částečnou mobilizaci armády ČSR 20. května 1938. Československé úřady. aby udržely pořádek, zakázaly pohyb henleinovců mimo Cheb. Dva teroristé neposlechli rozkazy hlídky Stráže obrany státu (SOS) a na motocyklu směřovali do Mariánských Lázní. Nereagovali ani na výstrahu naší hlídky. Byli zastřeleni.

25. května se konal v Chebu pohřeb dvou teroristů. Mluvil K. Henlein. Nešetřil útoky proti Československé republice.

(Zdroj "Mnichov 1938", Praha 1988, S. 5/-150. Sborník příspěvků ze sympozia v Chebu, 14. -15. 4. 1988.)