*** VÍTEJTE ***

26. května 2014 jsem do sbírky získal jugoslávské gramorádio Simfonija RG de luxe pocházející z Pohořelic. Vláčel jsem je zrovna v největší průtrži mračen, chválabohu na něj nepadla ani kapička. Okolo roku 1970 přístroj sestavila jugoslávská továrna Ei ve městě Niš, vzdáleném přibližně 250 km od Bělehradu.

Přijímač je dobrým příkladem designu počátku 70. let, pro výrobce je zase typické použití hlíníkových ozdobných prvků. Za docela nezvyklé lze považovat umístění reproduktoru při čelním pohledu napravo. Světlá stupnice s integrovaným magickým okem je skleněná a docela elegantní, některé názvy měst jsou na ní uvedeny v němčině. Zvolenou stanici určuje jeden ze dvou ukazatelů - přijímač má ladění zvlášť pro VKV a rozsahy AM. Plastovou masku okrašluje dekor dřeva, bohužel je jeho povrchová úprava náchylná k poškrábání, což se nevyhlo ani mému kusu. Ovládání hlavních funkcí se provádí tlačítkovou klaviaturou (vypínač, gramo, DV, SV, KV, VKV), jejíž chod je měkce odpružený a tichý. Gramofon chrání plastový kryt (narozdíl od Tesel měkký a pružný). Dýha je stejná jako v případě Majora, papírová zadní stěna je nezvykle prohnutá.

Jelikož zřejmě potřebovali v továrně využít starší skladová chassis, nemá ještě rádio plošný spoj. Docela mě fascinují kroužky zespod ovládání předvoleb, každý má jinou barvu a jeden dokonce vzor - asi jako u starých krabiček od mýdla :).

Zvuk je opravdu nádherný, tvoří jej 3-wattový reproduktor v kombinaci s EL84. Tónová clona je ovládána čtyřmi tlačítky a je hodně patrná. Například basy jsou tak silné, že vše v okolí rezonuje (a nejvíce rádio samotné :)). Jugoslávské výrobky mě po stránce zvuku skutečně přesvědčily o svých kvalitách. Magické oko je ve vynikajícím stavu, reaguje ovšem především na VKV.

Pokud se týká gramofonu, vyrobila jej továrna Iskra ve městečku Kranj v podhůří Julských Alp (dnešní Slovinsko). Disponuje dvěma jehlami v otočném držáku, jedna slouží k přehrání 33- a 45-otáčkových desek, druhá rozehrává ty pro 78 ot./s. I tato část gramorádia funguje, byť tedy notně vrže, což značí opotřebení jehly.

Černý síťový kabel jugoslávské výroby nese značku Esflex.

Vzhledově pravděpodobně vychází z neznámého rakouského (nebo německého) gramorádia, jehož foto jsem náhodou našel na internetu. Jak bývá u jižních Slovanů zvykem, přijímač je odvozen od běžného rádia jménem Simfonija AFC de luxe.

Elektronky: ECC85, EL84, EF89, ECH81, EZ80, EM84, EABC80 (všechny původní Ei)