Vzduch (znečištění)
Člověk ke svému životu potřebuje vzduch. Vzduch je bezbarvý a je bez zápachu proto jeho přítomnost necítíme. Je v něm obsaženo 20 % kyslíku a 80 % dusíku a obsahuje v nepatrném množství i další plyny, například: neon, helium, krypton, xenon a radon, vodní páry a oxid uhličitý. Oxid uhličitý je vylučován živočichy při dýchání a uvolňuje se při každém spalování. Naštěstí ho spotřebují rostliny a naopak vylučují kyslík.
V posledních padesáti letech se mnohonásobně zvýšilo znečištění ovzduší. Hlavním zdrojem znečištění jsou výfukové plyny z automobilů (obsahují jedovaté olovo), exhalace z továren (chemických i průmyslových) a kouř z tepláren, které spalují uhlí a mazut. Znečištění ovzduší je rozdílné podle zeměpisného umístění určité oblasti, ale i v jednotlivých částech obcí a především velkých měst. Horší jsou podmínky tam, kde je menší proudění vzduchu (údolí, centra měst) nebo kde vedou důležité silniční tahy a dálnice, v okolí továren a jiných průmyslových podniků. Naopak zdravěji je ve vyvýšených oblastech, na periferiích měst a samozřejmě na venkově mimo průmyslové oblasti.
Vzduch obsahuje velké množství nečistot, jako je oxid uhelnatý, oxidy síry a dusíku, deriváty ropy, prach a další látky. Způsobují zdravotní problémy jako jsou dýchací potíže, alergie nebo nádorová onemocnění. Nedostatek kyslíku a vysoká koncentrace oxidu uhličitého se projevuje také otravami organismu. Škodliviny ve vzduchu narušují povrch hornin, omítky domů a sochy, napadají kovy.
Znečišťování ovzduší je jeden z největších problémů naší doby a každý z nás by se měl snažit ovzduší chránit a neznečišťovat (např. topit plynem nebo elektřinou a ne uhlím, jezdit více na kole nebo hromadnou dopravou nž autem apod.).