Prožívání všedního života s cukrovkou:

To byly prozatím jedny z největších zážitků, které se mi naskytly v průběhu žití s cukrovkou, tím však mé zážitky a okamžiky nekončí. Nyní bych vám chtěla popsat, jak vám cukrovka změní život. Jsou to radikální změny. Negativní i pozitivní.

Cukrovka vás změní od základu. Změní způsob vašeho života. Pokud chcete žít jako poctivý a vyrovnaný diabetik, tak musíte tuto nemoc především přijmout jako nedílnou součást vašeho života. Musíte změnit návyky a přizpůsobit  se.

Jinak nikdy nepůjde vše, jak má. Musíte se naučit brzy vstávat. Musíte si pořídit digitální váhu, na které si budete vážit jídlo na výměnné jednotky dle tabulek, které obdržíte v nemocnici. Musíte se naučit určitému režimu. Musíte se naučit, jak reagovat při hypoglykémii a hyperglykémii. To jsou základní věci. Musíte vědět spoustu věcí, o kterých se vám ani nesnilo. Ostatní věci se naučíte v průběhu života.

Co vám může pomoci:

Při uvědomění si, co vám vlastně je, je to pro vás hrozné, tedy aspoň pro mé rodiče to tak bylo, protože když jsem diabetes dostala já, tak osvěta o této nemoci nebyla zdaleka tak pokročilá jako dnes. Když jsem onemocněla já, tak bylo diabetiků jen malé množství.

Byl to velký šok, v takových okamžicích byste potřebovali, aby vás někdo držel za ruku a byl s vámi. Jsou ale i lidé, kteří by byli nejraději sami a s nikým by nejraději nemluvili. Vlastně i tyto stavy plně chápu, protože především v pubertě si to člověk potřebuje probrat sám v sobě a uvědomit si, do čeho jde. Ono to však úplně nejde, protože s nástrahami diabetu se člověk setkává až během trvání cukrovky. V takové situaci je dobré, když máte možnost vyhledat psychologa v případě zájmu, ale klíčovou roli hraje dle mého názoru dobrý diabetolog, samozřejmě, že je to lékař, takže to vidí i z jiného pohledu, nesmíme však zapomínat, že je to také člověk a že nám může být docela blízký a i lepší třeba než psycholog. Pokud svému lékaři věříte a pokud bude ochotný vám věnovat svůj čas, tak se mu můžete svěřit v podstatě se vším. Když se o svého lékaře můžete opřít v těžkých chvílích, tak to je podle mne jeden z největších darů a měli bychom si toho vážit.

Protože důvěra a opora v lékaře, to je to, co vám pomůže zvládat cukrovku.  

Někdy vás cukrovka naštve:

Vím zcela jistě, že vás někdy naštve, že máte cukrovku. Myslím, že si tím prošel každý diabetik. Budete smutní, budete nadávat, budete třeba i brečet, nebudeme si nalhávat, někdy se vám tím život zkomplikuje. Třeba když se jede na školní výlet, služební cestu, dovolenou nebo jen na procházku. Potíž cukrovky je v tom, že musíte všude s sebou nosit inzulínové pero, glukometr, sladký nápoj a cukr pro případ hypoglykémie a jídlo. V případě, že opouštíte domov na delší dobu, musíte si vzít spoustu jídla.

V průběhu života s cukrovkou nastanou situace, které bude opravdu obtížné zvládnout bez pomoci druhých. Mezi takové situace patří například ketoacidóza, zvlášť pokud máte diabetes teprve krátce. Je to často hodně nepříjemný pocit, se kterým jste se dříve nesetkali. Bolí vás břicho, někdy se vám chce zvracet, je cítit pach z úst, nemáte na nic náladu a je vám tak nějak divně.

Další nevítanou a nepříjemnou situací je hypoglykémie, její příznaky jsou u každého jiné. Někomu je zima, někomu se třepou ruce, někdo je bledý, někdo se cítí slabě. Pocity každého jsou opravdu individuální. Každý to vnímá jinak, každý jsme originál. Každopádně je asi každý ze své první hypoglykémie zaskočený, než si postupem času zvykne, že i s těmito pocity a s tímto stavem se čas od času setká. Já jsem třeba nebyla schopna ten den ještě tak tři hodiny nic dělat, pokud se hypoglykémie objevila. Bála jsem se, cítila jsem se zvláštně a musela jsem se zabavit stolními hrami, abych na to nemyslela.

Abych pořád nepsala jen negativní věci o cukrovce a vy abyste si nemysleli, že s cukrovkou zažijete jen nepříjemné věci, tak bych přešla k hezkým a pozitivním věcem, které jsem zažila, a podobné situace zažijete třeba i vy.

I s cukrovkou se dá zažít spoustu krásného. Poznáte život trochu jinak. Seznámíte se s novými lidmi, které byste bez cukrovky nepoznali. Žáci nejdou do školy, když  jdou za paní doktorkou nebo panem doktorem na kontrolu. Můžeme se účastnit různých výletů pro diabetiky. Pokud nemáte rádi týmové hry, jako třeba já, a pokud máte hypoglykémii, tak žádnou hru hrát nemusíte, protože nesmíte v tomto okamžiku sportovat.

Je ale pravda, že to hezké si musíte na cukrovce hledat a je na každém z nás, jestli máme zájem to hezké hledat.

DALŠÍ KAPITOLA ⇒