Růženec
Růženec (latinsky rosarium, „Zahrada růží“) je meditativní opakovací modlitba široce rozšířená mezi katolíky. Je považována za tradiční symbol římsko-katolické církve a významný prvek mariánské úcty.Jako růženec se označuje též pomůcka, která má podobu šňůrky s navlečenými korálky a křížkem, která slouží k tomu, aby se modlící nemusel rozptylovat počítáním jednotlivých dílčích modliteb. Tato pomůcka má i úspornější podoby, například růžencový prstýnek.
Historie růžence
Ačkoli bývá tradičně původ růžence spojován se sv. Dominikem, o autorství této modlitby se vedou diskuze již od 19. století a historické bádání ukázalo, že původ růžence je starší. Diskuzi rozpoutal již v 80. letech 19. století bollandista Thomas Esser. Po čtyřech desítkách let přijala tuto skutečnost i katolická církev.Používání kamínků překládaných z hromádky na hromádku nebo uzlů, semen atd. na provázku za účelem počítání modliteb je starší než vlastní růženec. Zpočátku také nebylo spojeno s modlitbou Zdrávas Maria. Obě tradice byly sjednoceny ve středověku. Vliv měly také tzv. Mariánské žaltáře, které vznikly kolem roku 1130. Nejstarší formy mariánských růženců jsou známy z druhé poloviny 12. až první poloviny 13. stol. z jazykově německých částí Evropy. V této souvislosti dosud není vyřešeno, zda se růženec vyvinul v latinském nebo německém prostředí.Původním záměrem bylo vytvořit pro laiky přístupnou modlitbu napodobující žaltář, který byl velmi rozšířenou pobožností v klášterech. Opakovaná mariánská modlitba je tedy náhradou žalmů, které si lidé nemohli zapamatovat, proto nahradili jejich počet (150) vhodným jednoduchým vzýváním Panny Marie. Nejstarší formy růžence se ale ještě lišily od toho, co známe dnes. Proměňovalo se nejen pořadí modliteb a jejich obsah, ale i modlitby samotné. Základní modlitba růžence - Zdrávas Maria - získala svoji dnešní podobu v 16. století.
Typy růžencových modliteb
V katolickém prostředí existuje řada typů opakovaných modliteb. Vedle růženců jsou to např. tzv. korunky nebo litanie. Některé jsou dosud užívány, jiné zapomenuty a některé jsou dílem církví nikdy neschválené lidové zbožnosti. Mezi církevně neschvalované růžence patří např. Růženec ke cti sv. Anny, k církví doporučeným modlitbám růžencového charakteru naopak patří např. Korunka k Božímu milosrdenství.Poutní kancionál pro české a moravské diecéze uvádí růženec andělský, růženec radostný, růženec bolestný, růženec slavný, korunku Pána Ježíše, korunku Panny Marie neboli růženec sv. Brigity, růženec sv. Josefa a růženec sedmibolestné Panny Marie.Vedle toho zavedl papež Jan Pavel II. růženec světla. Starší literatura zná i další jako např. růženec o Pochválen buď Pán Ježíš a růženec o nejsladším Jménu Ježíš, jejich vhodnost je sporná. Různé růžence se liší počty modliteb, tzv. tajemstvími vkládanými po jménu Ježíš a také někdy používají odlišné speciální pomůcky nazývané stejně jako modlitba sama - růžence.S modlitbou růžence jsou spojeny plnomocné odpustky pod podmínkou, že se ho věřící modlí ve společenství, ať již rodinném, řeholním či jiném, že je růženec recitován nahlas a recitace je spojena se zbožnou meditací o jeho tajemstvích, přičemž tajemství musí být obvyklým způsobem ohlašována. Pro získání plnomocných odpustků postačuje modlitba o pěti desátcích, nesmí být ale přerušována. Pokud nejsou tyto podmínky dodrženy, vztahují se na jiné formy modlitby růžence částečné odpustky. Východní církve, které růženec neznají, mohou namísto růžence obdařit stejnými odpustky jiné modlitby k Panně Marii, např. akafist.
Struktura radostného, bolestného, slavného růžence a růžence světla
Po úvodu složeném z Apoštolského vyznání víry, otčenáše a tří modliteb Zdrávas Maria, do kterých se přidávají za jméno Ježíš postupně tři vedlejší věty (1.„...v kterého věříme“ 2.„...v kterého doufáme“ 3.„...kterého nade všechno milujeme“), které ukazují na tři božské ctnosti, zakončeném krátkou modlitbou Sláva Otci, následuje pět desátků a celý růženec je pak zakončen modlitbou Zdrávas Královno.Desátek růžence se skládá z Otčenáše, pak následuje desetkrát Zdrávas Maria, do které se za jméno Ježíš obvykle vkládá jedno „tajemství“, čili některý důležitý moment z Ježíšova života (pozemského i nebeského). Toto tajemství může být zmíněno i jen v prvním Zdrávasu, popřípadě před vlastním desátkem. Celý desátek je zakončen oslavnou modlitbou Nejsvětější Trojice (Sláva Otci …), po kterém následuje tzv. fatimský dodatek: „Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“.V radostném růženci se medituje nad Ježíšovým životem od početí po nalezení v chrámě (12 let), v bolestném nad jeho umučením, ve slavném nad zmrtvýchvstáním, sesláním Ducha svatého a nanebevzetím Panny Marie a v růženci světla nad různými událostmi z doby Ježíšova veřejného působení.Recitovaná společná modlitba růžence zabere obvykle asi dvacet minut. K římsko-katolické tradici patří tato modlitba před začátkem mše svaté. Před liturgickou reformou Druhého vatikánského koncilu nebyli věřící příliš zapojeni do mše svaté, proto se doporučovalo během mše se modlit růženec.Tři růžence obsahují celkem 150x Zdrávas Maria, tedy stejně jako je žalmů v Bibli. Růženec se tak stal alternativou rozjímavých modliteb mnichů, kteří rozjímali nad žalmy; tato alternativa byla o mnoho jednodušší a tím přístupnější pro široký okruh křesťanů.
Růžencová tajemství
Tajemství radostná:
1. kterého jsi z Ducha svatého počala,
2. s kterým jsi Alžbětu navštívila,
3. kterého jsi v Betlémě porodila,
4. kterého jsi v chrámě obětovala,
5. kterého jsi v chrámě nalezla.
Tajemství bolestná
1. který se pro nás krví potil,
2. který byl pro nás bičován,
3. který byl pro nás trním korunován,
4. který pro nás nesl těžký kříž
5. který byl pro nás ukřižován.
Tajemství slavná
1. který z mrtvých vstal,
2. který na nebe vstoupil,
3. který Ducha svatého seslal,
4. který tě, Panno, do nebe vzal,
5. který tě v nebi korunoval.
Tajemství světla
1. který byl pokřtěn v Jordánu,
2. který zjevil v Káně svou božskou moc,
3. který hlásal Boží království a vyzýval k pokání,
4. který na hoře proměnění zjevil svou slávu
5. který ustanovil Eucharistii.
Obvyklé schema výběru růžence dle dne v týdnu
- Zahrnující Tajemství růžence světla:
- tajemství radostného v pondělí a sobotu;
- tajemství růžence světla ve čtvrtek;
- bolestná tajemství v úterý a pátek;
- slavná tajemství ve středu a neděli.
Bez Tajemství růžence světla:
- radostná tajemství v pondělí a čtvrtek, od adventu do postu i v neděli;
- bolestná tajemství v úterý a pátek, v neděli během postu;
- slavná tajemství ve středu, sobotu a neděli od velikonoc do adventu
Komentáře
Přehled komentářů
poslat mi modlitbu prosím. a jsem dáša kasárníková z jemnice okres třebíč
růženec milosrdenctví
(dáša, 10. 4. 2019 13:01)