Střípky červenec 2019
8.7.
Raport z dneška:
1/ Hurá! Asi po měsíci byla ochotna se mnou protrpět trasu lesem. Jak jsme sešly do civilizace, na konečné busu procházela kolem otevřených dveří a samozřejmě HOP dovnitř. Co kdyby se jelo na výlet autobusem, že? Jenže tam stál řidič a šíleně vyjekl, nevěděl o ní a ona mu skočila… no skoro do rozkroku.
2/ Týrá mě (abych nedělala fotky z dostihů) hraním s PETkou. Lítá po bytě a chce, abych se s ní přetahovala. Dneska zjistila, že když pustí PETku z balkonu dolů, krásně plachtí. Po třetím pokusu jsem jí PETku schovala (docela fuška jít dolů a nahoru 4 patra pro PETku před vchodem).
Verča Š.: Musíš Beu naučit házet petku z balkonu rovnou do popelnice – ideálně do žlutý.
Gita: Přivaž si petku na špagátek v tu ránu jí to přestane bavit....
Romča: To je komediant. Mně první fena nastupovala do MHD. Tak jsem tam vždy vběhla a na další stanici jsme vystoupily. Jednou ale sama odjela z centra na Letnou... ještě že jsem měla legitku na MHD. Na té Letné jsem ji neměla noc doma, hrůza. pak mě našli dle tetovacího čísla a ochránce přírody, za komoušů to nebylo tak jednoduché, a když jsem jim potvrdila tetovací číslo, tak byli smutní.Pprotože doufali, že si ji budou moct nechat, když se nenajde majitel..... Taky byla zlatíčko... 16 let jsme spolu byly...
9.7.
Rýsuje se nám jedna úžasná akce. Tentokrát půjde o rezavý pracovní mejdan. V rámci říjnového prodlouženého víkendu za námi přijede známý fotograf pan Jaroslav Vogeltanz, aby si do svého archivu nafotil setry při práci -
momentky z vystavování, aportu, práce na vodě. Konečně se pokochám jejich prací a ne jen aportem z lednice. Ukázky lovecké upotřebitelnosti předvedou naši kamarádi – na účast kývli červení, červobílí, pointři, gordoni a ještě sháníme angličana. My gaučáci budeme dělat maskoty.
V terénu na Velkém Rybníku u Hroznětína máme vše potřebné - vodu, velké louky i les (včetně obory s vysokou a černou, ta by tím pádem mohla být v bezpečí). I když na červnovém zrz mejdanu Bea hlásila zvěř v křoví přímo u pinky…..
Přípravy se rozjely na plné obrátky.
Romana: Chtělo by to někde divokou zvěř....... a také bezpečí pro "náhodné" štváče. Fotky s elektrikou asi nebudou to pravé ořechové. Máme alespoň motivaci dále trénovat..... Založili jsme se Šárkou školu aportu. Šárka si posadí skoro všechny členy rodiny před sebe (až a Sony, která se válí na gauči jako správná důchodkyně a Ruby, která se zašívá v předsíni v chládku). Když poslušně sedí, dává jim střídavě aporty na podržení do mordy. Největší šprt je Páťa, dnes i předbíhal mladý, co by pro piškotek neudělal.... Zato Kšanda se šprajcnul a když mu nepomohla otočená hlava, zdrhnul celej a lehnul vedle babičky na gauč a pozoroval ostatní šprty z dálky. Dnes se i přidala Melody a Ruby..... Tak se školka rozrůstá...... obývák už je malej.....
Když to tak čtu, pošlu do školičky i špekouna. Ta by všechny stávkující svým zadkem vytlačila a gauč by zabrala na první pokus…
Protože holky svůj úkol vzaly vážně, uklidňuji všechny: Pan Vogeltanz mluvil o příjemném komornějším focení fajn party lidí a veselých setrů. Chce vychytat momentky. Takže žádný dril jako při zkouškách. Jen aby řečí těla broučci předvedli, co setr umí.
Romča: Jen aby řeč těla stačil vyfotit, než broučci zmizí.... Něco musíme natrénovat, aby pak bylo to zakončení..... Airinka totiž krásně vystavuje, ale nechce moc ty vypuštěný bažanty, radši divoký......
Než tělo i s řečí zmizí neznámo kam …. Mám dojem už jen z naší přípravy, že se dost nasmějeme. Jen aby si pan Jarda odvezl taky pár fotek. My bychom předvedly s Beou aport pivní flašky, ale to asi nebude to pravé. Další úkol bude terén trošku zazvěřit – křepelku, kachnu, bažanta, králíka. Romča se Šárkou vezmou natrénovaný kolík a gauč… Kolegyně v práci mi říkala, že na Velase jeden bažant je – ochočenej - chodí si pro zrní k chatkám.... To je dost málo na všechny lovce.
Věrka: Králíčí kůži shánět nemusíš.... ťukneme nějakýho v naší králíkárně nebo Pepa probere mrazák. Kachna je v mrazáku taky a na podzim budou snad i čerstvý.
Romča: Říkaly jsme se Šárkou, kdyby tak Airin s Ruby předvedly dokonalou spolupráci - to se nám povedlo asi 3x a nemáme to zvěčněné na foto ani videu..... Dříve Airin vystavila a Ruby jí řekla "Tyvado dělej, než to uletí" a vlítla jí do toho. Ale párkrát jsme je zachytily ve spolupráci, kdy Airin vystaví a Ruby udělá půlkruh proti ní a zvěř mají mezi sebou, stojí proti sobě.....
Myslím, že pan Jarda bude oblíbenec Růženky, kdo má foťák, je její kámoš.... pózuje vždy a všude.....
Pošlu ti foto, kdy se holčička chtěla vyfotit s pár setry, Růža šla kolem a viděla to a sedla si hned dopředu....
Jinak neformální výcvikové setkání budeme mít v Čechticích koncem července, kdybyste chtěli přijet. Budou tam i Čechtické slavnosti, takže pro Beu pivka dost....
Tak tuhle zprávu pivnímu skautovi zatluču, jinak sbalí batůžek a pofrčí na Čechtice.
Verča Šm.: Pan fotograf chce “komornější setkání”? S naší bandou?
10.7.
Do Tábora posíláme přáníčko: Amálko, když máš ten svátek, tak přejeme vše SETROVSKY NEJLEPŠÍ. A taky pro tebe máme malý dáreček - stačí, když překecáš maminu na foto výlet do Podkrušnohoří. Husiti by na této akci neměli chybět!
Gita: Málče prostřednictvím svého tiskového mluvčího děkuje svým přátelům a příznivcům!!! HA FOCENÍ !!! A KOHO jako? Zmetka, co nevystavuje a maximálně je schopen předstírat NAPROSTOU hluchotu, když štve malá srnčata, a když náhodou zmerčí, že na něj míří oko objektivu, tak se zahrabává šest metrů pod zem? To by tak mohlo pana fotografa šmejknout. HA křepelky! Ty ses pomátla!!! K TĚM zásadně nečuchá!!! Ty v Americe nemaj.... P.S. ale mamka bude přemýšlet...
A co to pojmout tak, že my nebudeme nic předstírat? Prostě si vedle pracujících šprtů z Mahagony Paw a Mahagony Star sedneme a budeme se bavit pohledem na ně? A rozjímat a povídat si? Protože náš pivní skaut by taky vystavil maximálně flašku od birellu.
12.7.
V Lidlu mají akci - nealko Argus .... Přijdu domů a u lednice zakopnu o plnou bednu! 22 kousků. Pivní skaut si omotá kolem prstu úplně všechny. Jenže já Míru původně poslala pro chleba.... V příštím životě chci být náš setr generál.
Martina: Vždyť pivu se stejně říká tekutej chleba.
Irča: Dnes jsme byly po dlouhé době s Jess v lese . Hodinu jsem vyčesávala svízel . Ve výtahu jsem jí řekla , že je špindíra . Nechtěla potom do bytu . Když jsem jí řekla , tak honem pojď , tak šla rovnou do sprcháče , jako že když je špindíra , tak umejt . Vůbec nechtěla odtamtud . No a česat , to už vůbec ne . To asi raději tu sprchu . Je to hezký , že když jí řeknu , že je špindíra , tak je jasný , že se tedy musí umejt .
18.7.
Psí oči ... smutné psí oči .... plémě lidské zjihlo .... a jelo se na Kolovák, aby se nemuselo koukat na smutné psí oči ..... Viděla auto, rozzářila se a překonala rekord ve skoku dalekém. Se sobečkem se trénuje klid před zvěří lehce - aby se kačeny nedostaly na Bey dobrůtky, seděla zadkem na pytlíčku s piškotama a v tváři měla kamenný výraz "jen přes mou mrtvolu". Nenamočila ani bříško, ale zato vykutala ďouru asi tak metr na metr, ale myš jí stejně pláchla.
Jedna dobrá zpráva do setří smečky: Agátka, která 2x během pár dní utekla hrobníkovi z lopaty kvůli akutní pyometře, už je zas ve formě. Konečně začala žrát a tak se vrhá po všem.... ani můj batoh nevydržel.
Irča: Bea je éro a Agátka chudinka vyhublá . Mám radost , že je zase v pořádku. Connie se dnes honila asi s roční hovavardkou . Jenomže mlaďoška na mojeho blázna neměla.
K rozdováděné Agátce se přidává i páníček: "Přiznávám se, že Agátky oči a její smích, jasně dávající najevo „strejdo, já jsem to zvládla, Pánbůh mi ještě dává šanci“, mne dostaly. Vidět takové oči je více, než vidět Grand Canyon nebo Niagara Falls. Už dlouho jsem neměl tak intenzivní zážitek. Ať jí Bůh dá ještě mnoho rozchechtaných dnů.
19.7.
Po včerejším mini výletu mě dnes hnala rovnou ke garáži pro auto. Nakonec se spokojila s rybníkem pod lesem, ale batohy na zítřejší vandr už si hlídá.
Irča: No jo , co jste si vychovali , co máte . Ještě že nezavelí , že se jede na noc , na bobříka odvahy , když už má ty batohy . My jsme byly v lese a cestou zpátky , skoro u vodárny jsme potkaly Věru , tak jsme šly znova . Holky zdrhly a Connie se vrátila , padla do trávy a měla toho dost . Ani vstát nemohla . No a když jsme šly poprvé , tak si mimo jiné trhala maliny . To už víckrát . No a maliny , nějakej pán na ní koukal , co chce , tak jsme mu řekly , že maliny , co si otrhal . Řekl , ty seš jako medvěd a potom se dost smál , že to ještě neviděl , psa trhat maliny . No , my jsme se taky zasmály , když odešel , protože si pochutnával na těch počůranejch u země .
21.7.
Další den D – den dostihů….. od rána mě týrá vyčítavými pohledy.
Irča: No jo , když si hlídá bágly , jak může, a pak najednou tohle , to se tedy nedivim . Oni umějí. Connie na mě ráno koukala přísným pohledem , že jí nechci dát mlsku . Sežrala několik granulí a myslela si , že to chce odměnu . Pohled říkal , tak ale dělej , nebo se opravdu naštvu a dostaneš po hubě . Řekla jsem jí , že tam ještě má , tak šla a sežrala ještě asi pět a znovu ten pohled . Jsou to potvory .
22.7.
Vychýlený obratel - tak zněla diagnoza na fyzioterapii. Jehličky, laser, masáž a něco jako jateční pistole, co jí ránou vrátilo obratel do správné ďourky. Boule vpravo by měla být svraštěným svalem, který změnil tvar a rozpíná se k páteři po větší námaze. Nic extra optimistického - jde o degenerativní stav, který nepůjde vyřešit.
Brzdit setra v pohybu - to jsou vyhlídky. Aspoň už se přestala bát projít kolem hlídací ovečky Trumpetky a předala jí pugét růží, které zbožňuje.
Irča: No to teda čumim , že je z vás Bea celá nakřivo … . Ona má zase jiné přednosti . Je to supervyčůránek . To neumí nikdo .
Martina: Tak teď aspoň to držet pod kontrolou. My jsme ulomený drápek chránili ponožkou, ale cca na dvanáctém kilometru se už ponožka v husté a polehlé trávě neudržela. Zrovna jsem si pochvalovala, jak fusekle od Vietnamců drží a vzápětí Dájina vyskočil ze zarostlé paseky bos. Na pohled nic moc, ale asi mu to fakt nevadí - lítá a ani nekulhne.
Gita: Jestliže má hnutou plotýnku, pak ve většině případů je tkáň okolo prostě oteklá. To způsobuje bolesti a paralyzuje nervy. A vypadá to "jako" boule. Chudák Beušák. No co karty je třeba hrát, jak to prostě padá, líp už bylo, ale prostě - musíme se CO? BÍT! G. & malé chcíplé A. - Prcek si pořídil do obou uší nejhorší bakteriální infekci co existuje takže už třetí týden bojujeme bojujeme a bojujeme... No nic moc. Ze čtrnácti antibiotik které jsou na trhu podle kultivace teoreticky by mohly zabrat pouze tři a všechny by se měly podávat buď nitrožilně jako injekce (3x denně) nebo infuzí (2x)... Zatím to naše doktorka zkouší pořád konzervativně, ale ty pseudomonády dokáží během tří dnů získat skoro úplnou rezistenci. Tak upřímně vůbec nevím, co s námi bude. Tak se tak nějak sotva ploužíme.... Držte nám palečky, vůbec to není žádná sranda...
25.7.
Zničující vedro udělalo z Bey lemru, co se nejraději válí ve stínu bytu na chladící podložce. Oni totiž ani holubi nevyvíjí extra velkou aktivitu a tak je docela otravné na ně čekat, i když ve stínu stromů. Je tak líná, že už nevstane ani k misce s vodou. Jen zvedne hlavu, upřeně na mě hází oko střídavě s miskou a čeká, až vstanu já a misku jí přistrčím k čumáku.
Martina: To mi připomíná kamarádku na Moravě. Dostat ji Moraváci do rukou, nejspíš ji pověsí. Ve svý lenosti si dojít pro sklenku, lemtala víno ze zavařovačky od majonézy. Na její obranu – sklenice byla vymytá. Před tím totiž zavařovala okurky a tahle byla navíc.
Taky se hlásím k barbarům - na jedné předváděčce vín při dostihovém dni jsem si víno ve sklence sladila cukrem. Pana vinaře málem kleplo.
M: Tak to nevím, která z vás bude mít na tý šibenici přednost.
26.7.
Právě jsem slyšela v rádiu pozvánku na chovatelský den, jehož součástí bude přehlídka akrobatických holubů. Mám velké nutkání na tuto akci jet s Beou. Opeřenci by předváděli vývrtky za 100 bodů….
Věrka: To teda jooo!!! Ty by lítali jak diví.
Irča: No , tam určitě jeď , ať se předvedou .
Verča Š.: Tak to nezapomeň natočit, ať se taky pobavíme.
Dayron: Kdy to je? To chci vidět.
Romča poslala fotky z výcvikového kurzu v Čechticích (https://photos.app.goo.gl/8X6CjhYJoWbQkzs69 ).
Pořád přemýšlím, jak by se dali na výcvik sehnat holubi, protože to bychom se mohly přidat bez ostudy i my s Beou. Ze všech štěňat rostou překrásní šikovní psi! Tajně doufám, že si jednou štěňátko táty Kšandy nebo mámy Finitky vyprosím.
Romča: ......myslím, že Ty bys dlouho nemusela prosit, až budeš chtít miminko. Atyla je skvělý učitel pro Kšandu. Jinak nevím, co bych napsala do střípků z víkendu. Asi je to čtení až po 22h. Byl to víkend plný orgií pubertálních setrů a Averňáků, kde byla velká přesila mužského pohlaví, tak se snažili znásilňovat ubohé 2 horčičky, Finitku a Ari, dospělé holky jim to hned na začátku vysvětlily , ty měly klid. Tak jsme holčičky museli zavřít radši do kotečku, tak tam kluci lezli po sobě a občas nějaká šarvátka. Atyla se dokonce popral o kousek mrkve.... Kšanda byl v poho a nepouštěl se do ničeho......za to jsem ráda......jen u stolu s jídlem hystericky odháněl všechny, i nejstarší vážené jedince, kupodivu mu to prošlo.... A tak jsme byli rádi za práci na poli a na vodě, kdy přišli konečně na jiné myšlenky....
P.S.: Holubi se dají sehnat v pohodě, ale myslím si, že by Bea vystavila cokoliv... Pán v Mělníku používá poštovní holuby, protože se mu z výcviku vrátí domů.
30.7.
Půl hodiny telefonního hovoru s mojí paní zubařkou, která si prohlédla fotky Bey chrupu, začala takto: Už jako štěně byla zralá na rovnátka. Na předních má slabou sklovinu, tesáky jí utlačily a poničily dáseň. Ta se u lidí dá nahradit implantátem, ale je to bolestivé a dlouho nemůžou jíst jinak, než brčkem. Což u psa (a kor u Otesánka) nepřichází moc v úvahu. Teď už zatím zbývá, než půjde k vetovi, dělat výplachy s řepíkovým nálevem a podávat Orozyme gel. Hlídat, aby se nevytvořil zánět dásně poraněním z kousání klacíku, kosti atd. Usazeniny, pokud jsou tvrdé (jsou, nejdou jí seškrábnout) by mohly být zkrystalizovaným kazem, který se zapouzdřil a není nebezpečný. Plastika je nemyslitelná. Jen to hlídat, aby se neporanila a nedostal se nikam zánět. Další názory necháme na veterinářku, odstranit zubní kámen a zabrousit zub k dásni. Podle všeho jí to nebolí, granule kouše normálně…. ani nevypadá, že by se tesák kinklal.
Romča: Když jsem poprvé slyšela, že existuje v Brně ordinace na rovnátka, tak jsem se tomu smála, a ono to je asi také důležité. Hlavně, že je ona fit. Asi si to udělalo samo nějaký prostor. Příroda je mocná. Hned jsem projela všem zuby, tohle člověka nenapadne, že se něco změní.....
31.7.
Posílám mail s nevyňoučkým setřím výrazem a připisuji: Na fotkách vidíte koho? VRAHA HOLOUBKŮ. Jdeme si tak odpočinkově po očkování alejí a najednou hůůůůůůůůůůůůůů - ukrutný rachot a zahučela do křoví. Z křoví se vypotácel holub a než mi došlo, co se bude dít, šla po něm. A skouskla.
Mé přesvědčení trvající 6 let, že by žádné zvířátko, i když jde o nepřítele holuba nezakousla, dostalo tržnou ránu... už si to nebudu myslet.
Nejspíš ho srazilo auto a potřeboval se trochu srovnat, jenže mu to rezek nedopřál a pokroutil ho ještě víc. Vyklepala jsem nebožáka ječícímu šílenci z mordy a dala mu šanci na útěk. Odpajdal pod auto, jenže Bea se podhrabala i pod to auto. Nácvik klidu v sedě byl výzvou. Těžkou, ale daly jsme to. Trpělivost růže přinesla... a tak se mohl opeřenec odbelhat tiše skonat do houští. Na veterinu se mi s ním fakt nechtělo jet...........
Jsem přesvědčená, že Bea při říjnovém focení setrů při práci bez ostudy doplní početní stav. To, co dělala na holubí stopě, byl koncert pro oči. Přišla domů úplně vyšťavená. Plácla sebou na zem a leží a leží a leží.... Ten workoholismus je hrozný nešvar.
Romča: Já to říkám furt, lovecký pud ze setra gaučem nevytlučeš..... Dělala svou práci, chtěla mu zkrátit trápení, nezraněného by zřejmě jako vždy vystavila....
To je určitě pravda. Dneska po něm šla jak slepice po flusu, snažila se ho za každou cenu lapit. Když jsou holubi v cajku, tak je jen vystavuje a takhle po nich nešílí. Takže já jsem jí to překazila a jemu jsem to neulehčila. Ale kdo se má koukat na zakouslého holuba, kor když kolem chodili lidi, to by bylo keců.
Teď mi přistál diplom šampiona Ricka na mobil, takže OBROVSKÁ GRATULACE VELKÉMU ŠIKULKOVI A VELKÉ OSOBNOSTI..... do té malý velký Kšanda brzy doroste.
Romča: Na ty zakouslé tvorečky si člověk musí zvyknout.... Doufám, že jednou bude Kšanda osobnost, tak jako jeho strýček Atyla..... má našlápnuto dobře - myslím tím povahu. Šampionát krásy je jen vedlejší, ale potěšující doplněk.... Dělá mi radost jako Páťa i ostatní......každý má své.....
Irča: To je pěknej vrahoun . Connie po chodníku pronásledovala malýho vrabce a nic mu neudělala , jen si čuchla . Bea by ho spolkla , byl malinkej .
Martina: Ty umíš popsat každou situaci. Proč nenapíšeš knížku?? Já tě stejně podezřívám, že už něco v šuplíku máš a jednou to do tisku prostě půjde!! A já budu stát první ve frontě ještě dřív, než knihkupec otevře!!
Nedávno jsem dokončila spoluautorství ke knize o 120. výročí založení varské dostihovky. Kniha Veselé setří příběhy stojí ve frontě. Až jednou nebudu mít co dělat, až se budu nudit - sednu k tomu.
M: Tak tenhle mail zaarchivuju, protože jakmile se mi bude zdát, že se nudíš, hned ti ho zas přepošlu. Dlouhý zimní večery se blíží. A já se hrozně těším.