Kapitola 2: SETR POPELNICE
V tomto tématu samozřejmě nejde vynechat Beu, největšího nenažrance v irském světě, kterého znám. Setkávám se spíše s případy, kdy si majitelé zoufají, že jim pes nechce žrát - odmítá granule, odmítá maso, odmítá vývařovnu lepší než v Alcronu. Bláznivým případem je naše kamarádka Connie, která mívá čas od času období, kdy dobrovolně několik dní (!) nežere. Nebo jen minimálně, trošku si ďobne a šlus. Na tu aktivitu, kterou vyvíjí, je to nepochopitelné.
No nic, to byla malá odbočka. Zpátky ke špekounovi. Od malička měla slabost pro jídlo. Sotva se kolíbala, ale uměla se ponořit do své misky s jogurtem tak, že byla zmalovaná jak velikonoční vajíčko. Šmakovalo jí a stále šmakuje úplně všechno. Nejen psí. Pár let zkoušíme a pátráme, co by se dalo vymyslet účinného. Speciální dietní granule po zralé úvaze nemají význam, protože není v našich silách zajistit, aby kromě nich během dne neslupla nějakou, byť malinkou, laskominu. Zkusili jsme dietní maso, což okamžitě kvitovala s nadšením. Jenže výpočet dávky byl tak malý, že dvakrát polkla a bylo po porci. Shánět nízkokalorického králíčka, krůtičku, bílou rybičku, to taky není legrace. Ani spousty „zaplácávacích“ příloh - brambory, rýže, jáhly, psyllium v sypané podobě, zelenina, ovoce – nic z toho ji nepřesvědčilo, že má dost. Kapacita Bey žaludku připomíná černou díru. Co se do ní hodí, nenávratně mizí. Takže chtít zůstat na masové dietní stravě (barf nebo vařené) by nejspíš vyžadovalo pronájem bytu, který by musel být celý zastavěný mrazáky. Na maso jsme nezanevřeli, ale vrátili jsme se k bezobilným granulím. Od Markus Mühle jsme přesedlali na Yoggies, ale všechno mělo pořád větší procento tuku, než by se hodilo. Skončili jsme tedy u Best Breeder Light s tukem 8%. Pohybu má Bea dost, tak nezbylo nic jiného, než ubírat denní dávku na méně než doporučené minimum a nastavovat sušenými plícemi, které si zaslouží formou her a hlavolamů.
* Následky lednové týdenní (!) rýžové zdravotní diety kvůli zánětu střev a žaludku byly patrné mnoho dalších dní poté. Byla schopna polknout kromě kamení snad úplně všechno.
Dopolední stížnost zoufalého páníčka: Ona by spolykala všechno, co vidí. Já snad budu muset olejem namazat i pumpičku na kolo, aby ji nesežrala.
Reaguji: Nééé, olejem ne, ten jí taky chutná.
* Někdo se nervuje tím, že jeho setr nechce žrát. My se těžce nervujeme tím, že náš setr žrát chce. Neustále. Jen co vyprázdní misku, začíná prudící kolotoč - dej sem druhou večeři, třetí, čtvrtou….. Nedáš? Tak chci hrát hlavolamy, prosím. Odměnu za jeden hlavovam, druhý, třetí, čtvrtý….. Už ne hlavolamy? Tak chci večeři. Druhou, třetí, čtvrtou….. Nedáš? Tak já jdu vyštěkat vetřelce…. Jednoho, druhého, třetího, čtvrtého…. Chci za práci odměnu. Jednu, druhou, třetí, čtvrtou…… A vydrží s tím pekelně dlouho, než sebou uraženě plácne na zem a nepochopena raději tu křivdu zaspí. Když se probudí, zkouší kolotoč znovu, protože tvrdí, že se probudila do krásného, ale hladového nového dne.
* 5.2.21:
Kdybychom si poslechli předpověď, že má brzy přijít další sněžení, asi nejedeme dneska do sněhuPokračovali jsme v naší povodňové turistice a zajeli skouknout Rolavu do Nové Role. Nenapadlo nás, že tam je ještě tolik sněhu....
Já toho dobytka roztrhnu! A větší půlku věnuju komukoliv! Celý vandr sestával střídavě z pojídání sněhu a ho*en. Dělala to nenápadně, ztratí se za stromem a čmuchá...ale jak vidím ty její pohyby, jako by si pelikán nadhazoval do zobáku rybu, je mi jasné, o co jde. A tak vřískám a nadávám, hodně sprostě, to ona ví, že je průser, a rychle si nabere poslední várku a rychlostí blesku zdrhne daleko z dosahu. Nejspíš chce takhle důrazně říct, že je týraná hlady. To je pes s největší spotřebou enterosgelu na světě! Já blbec jí furt léčím střeva, vařím řepík, a ona?
Irča: A že mě Bea nedokáže překvapit . Má promyšlené všechno . My jsme šly jako obvykle směr studánka. Všude jsou nasypané kaštany , tak je pořád, s čím si hrát . Dnes jsem se ale pobavila . Potkaly jsme jednu asi staforďačku , mladou , veselou, a s ní bígl . Chtěli si hrát . Ona přiběhla ke Connii, ale ta vylítla, a asi by ji sežrala . Zdrhla . Tak jsem Connii vynadala , že to byla kamarádka, a že se tohle nedělá.. a že je ošklivá . Reakce zajímavá .Connie se sebrala , šla k staforďačce , očuchala jí , trochu mávala ocasem, a v klidu zase pokračovala . No , tak jsem jí řekla , že je ale šikovná holka . Měla radost . Neuvěřitelná reakce . Potkaly jsme je ještě jednou a to už si šla s nima hrát . No já jsem koukala , když je šla dohonit , moc mě to pobavilo . Bylo to jako když se jde omluvit .
Posbírané střípky
FALCO
* Slupl v nestřeženém okamžiku 10 vajec i se skořápkou. Budou z něho padat barevné bobky. Velikonočním zajíčkům ukousal hlavičky, ale nevytahal je naštěstí z truhlíků. Asi abych to nepoznala…
* Vozím mu masíčko z práce. Když přijedu, lítá okolo auta a kníká jak švihlej. Občas skočí i na auto. To kníkám pak já.
* První dárek pro rodinné příslušníky padl za vlast. Falin se ve velmi krátkém okamžiku, než jsem vyložila nákup z auta, zmocnil dvou šišek lovečáku, a na jeden zátah je spolykal. Plastový obal si naštěstí sundal.
BRITA a OUDDY
* Já mám doma nejspíš dvě prasata převlečená za setry. Minulý týden vlezli do kuchyňské linky a probourali se do koše se zbytky pro slepičky. Důkladně vybrali slupky od brambor i odpad z paprik. Po cestě na gauč po sobě (a jako důkaz) zanechali jen pár semínek.
* Brita se dostala k plnotučné hořčici. Žebrala, tak jsem jí dala čuchnout. Nechtěla. Uklidněná tímto signálem (myslela jsem si, že po tom nepůjde) jsem si v kelímku nejprve máchala párek a pak ho nechala bez dozoru. Když viděla, že tu hmotu jím, asi svůj postoj přehodnotila. Nedalo jí to. Namočila čumák dovnitř a rázem měla půlku hořčice v sobě. Teď, když si krkne, smrdí z ní hořčice.
* Ouddy je bezedná studna. Co se neschová, to sežere. Od rohlíků čerstvých i sušených po zeleninu a ovoce všechno. Nerad má snad jen křen a česnek, ale cibuli už mi ze špajzu ukradl. V létě trhá dozrálé jahody, maliny, rajčata. Zelených se ani nedotkne. Letos se naučil babičce na zahradě krást okurky hadovky. Chudinka se pořád divila, jako to, že jí nerostou. A taky přišel na to, kde má sklízet mrkev. Mamka mu ze srandy ukázala mrkev – ještě zasazenou – a dělala, že hrabe. To neměla. Ouddy pak chodil hrabat do záhonu mrkev. Co mám na talíři, to vyžebrá. Do hospůdky chodí rád za paní servírkou. Ta ho uplácí. Jako malinký byl blázen do piva. Pak ale objevil kuchyň a pivo šlo stranou.
* Tohle může vymyslet jen to naše prase. Po tom, co se k večeři přežrala všech dobrot spojených s přípravou guláše z divočáka, jí to asi nestačilo. Když jsme usnuli, otevřela si dveře do prádelny, kde se ten guláš vařil a my ho tam nechali na dovaření. Nevím, jestli se pustila jen do usazeného omastku nahoře nebo i do guláše. V půl 5 mě vzbudila, jak hekala a že jí je blbě nebo pálí žáha. Zkoušela jsem, aby to vyzvracela, ale nechtěla ten úlovek dát potvora. Takže jí teď škrundá v břiše, jako by tam měla milion žab. A nasadila strašně ublížený pohled, jako bych za to mohla já, za to, že je nenažraná a hloupá popelnice. Když šla kajdit, chytla jsem hysterák, že jí teče krev ze zadnice. Došlo mi, že to není krev, ale barva guláše. Už zase somruje! Nemá mastné jen uši, ale i náprsenku pod krkem, no a postupně už i tlamu, zadek, ocas a záclonky na nohou zezadu. A Ouddy v tom je namočený taky. Někdy kolem 1 hodiny v noci si krknul, neudržel to a poblinkal se – omastek, červený, z guláše. Ten to tolik neodnesl, asi ho hamounka k tomu nepustila. Chudáka našeho souseda vylekali. Brita před ním vyrobila boba. No boba… červenou lajnu. Přiběhl, že jí teče krev. Vysvětlila jsem mu, co a jak a k tomu dodal, že by se prý taky posr* Jak jsme následně zjistili, tak do masa se nepustili, stačil jim ten omastek. Brita má vyvalený pupek, jako by čekala 10 štěňat.
* Právě jsem zjistila, že Brita sežrala půl pytlíku vasabi brambůrek. Přitom jsou pálivé jako prase. Nevěřila jsem vlastním očím. Eva se divila kde má brambůrky. Brita prelezla do kotelny a tam je ládovala. Ani jsem ji samou hysterií nestihla velmi spokojenou s vasabi brambůrkama vyfotit. Zítra ji rozhodně bude pálit nejen tlama, ale i druhá strana těla. Zatím vypadá bez následků. Pořád somruje.
* Hele, je květák škodlivý pro psy?
Píšu Klárce: Tvoje popelnice se dostaly ke květáku? Škodlivý snad není, ale nadýmavý... a nejspíš budou šíleně prdět a smrdět.
K: No tak to nás zítra ráno čekejte ve Varech na letišti. Zapomněla jsem misku s košťálem a listama v obýváku na stole, a než jsem si uvědomila, že mi je tam oba Viki pustil, byla miska prázdná!
Jak VERVA kvasila:
* V nestřežené chvíli se pustila do těsta na lívance. Kolik ho slupla, nevím. Protože nevím, nakolik bylo už vykynuté. Přišla se ke mně namáčknout a přitulit. Občas si docela škytne…
DUSTIN:
* V poslední době se mi nějak nezdál, furt jenom žere a chrápe, nechce se mu do hlubokého sněhu. Tak si řikám, tys přibral synku. Normálně má 36 - 37 kg, šli jsme teda na váhu. Už mi mělo bet podezřelý, jak se nechtěl vážit… dvakrát mi zdrhnul a dělal, co mohl, aby to nevyšlo. Nakonec to vzdal a říkal jsem si: běda, jak budeš mít víc jak 38 kg…. A? 40 kilo! 40!!! Mám doma vykrmený čuně. Já si myslel, že rýže je dietní (uklidnila jsem Pepu, že koně po rýži hezky přibírají…). Tak přejdem asi na brambory. Jenže po nich tloustnou prasata a Dustin čuně je.
ABSINTH:
* Právě sežral celou kachnu! O tom, že půl kachny bylo Blodovo, jasně napovídal Blodův zoufalý výraz. První z mých setrů, který celou dobu jídla probručovrčí, aby mu náhodou někdo nenarušil osobní jídelní prostor. Spolkne všechno, k čemu se dostane. Proč myslíš, že synova želva je už tři měsíce pod zámkem?
8.12.18
Jana z Moravy:
Když je ten advent a rodina má držet pospolu, tak jsem napsala majitelům našich odchovánků:
"Tak bych vám chtěla říct, že všechny vaše děti byly málem siroty....ta pipina zrzavá - jejich ctěná matka - mi dneska stáhla z okenního parapetu adventní věnec vyrobený z perníku na zakázku za dost peněz... a sežrala ho... na peníze kašlu, už jsem do ní dala mnohem víc, ale byl krásný od mistryně perníkářky...tak lehce dostala, ona to necítila.... ale já, jak se zrovna blbě nastavila prdelí, mám naražený prst...načež jsem odjela do LIDLu na 30 minu...a přijedu a v mojí posteli je zbytek vyblitého čokoládového perníčku (toho mikuláškého politého čokoládou uprostřed s marmeládou), který ukradla Štěpimu z pokoje a sežrala ho s většinou staniolu...ovšem taky si dala záležet, aby mi ukázala, kde všude ho v té posteli jedla...jako fakt záležet!! S tím, že jak měla asi strach, abych rychle nepřišla, tak hltala, a pak třetinu vyblila... a necelou znovu snědla...pak jsem už holt sakra přišla!...
Reakce setrařů:
- Poučení pro všechny - co je k sežrání,musí být schované!
Jana: Já to vím, ale ona v poslední době fakt vypadala, že už z toho vyrostla!
- Jani Cookinu nerovnej, to je ztráta energie. Ty si zajeď k obvoďákovi pro větší balení Neurolu a Vánoce už budou vysmáté...
- Ono tohle období přejde...taky jsme to takhle měli...a teď je té naší zrzavé princezně 2,5 let.. a máme už klid.
Jana: Nechci strašit, ale Coo je po štěňatech... 6 už jí bude...
- Vůbec mě to nepřekvapuje, Aireenka by se zachovala stejně. Já bych ani nic, co se dá sežrat, v jejím dosahu nechat nemohla. Občas sežere i něco, co ani k jídlu není, takže asi tak….
Zprávy od smečky Mahagony Paw:
K fotce, kde ze zadnice leze Assonanci červená mašlička, Romana píše:
Kdo sežral velikonočního zajíčka ? Maminka Assonance přeje Vše nej svým E dětičkám..
- A prežla to?
- Ten zajíček ne.... a jak se předevčírem tvářila uraženě, že ji, důchodkyni, podezříváme... a dneska se takhle prokecne!
Klára: Co mi to jen připomíná? Nám lezla z prďky striptýzka. Jak jsou ty slíkací párky a maji na sobě folii.. a na ni siluetu striptérky. Tak tu mi sežral Ouddy, ještě když jsme bydleli v bytě, a byl jedináček. Ukradl mi z tašky s nakupem 3 párky... a ani jsem si nevšimla, že mi chybí. Tenkrát jsem si říkala, že jsem je káča blbá nechala u kasy... ale když si Ouddy honil prdel a byl celý nešťastný, bylo mi po zvednutí ocasu jasné, že nejsem ta blbá já, ale on, který si ty párky neoloupal.
Martina: Dayronek zdraví maminu a vzkazuje, že příště by měl mít beránek méně nápadnou mašli, ať se to může svést i na někoho jinýho...Zrzků je tam dost.
Romana: V podezření byli všichni, ale dnes byl pachatel odhalen.
M: Dneska mě rozesmál Dayronek při odchodu na odpolední vycházku - pod ocáskem se mu na prdelce třpytila modrá lameta za stromečku. Sice žádnýho beránka nesnědl a stromeček očesal hajzl Hopík, ale ta podoba s maminkou... A nebyla ta mašlička jen přilepená? A nemohla si na ni jen sednout?
R: Dobrej pokus.. né nemohla .....
Zuzka: Příští rok by beránek měl být bez mašličky a je vyřešeno! Takové hloupé podezírání. Chudák malá! Ho určitě sežral někdo jinej a na ní zbyla jen ta voňavá mašle, která se připletla do granulí.
- Nám jednou takè do rána zmizel beránek i s mašlí. A to ještě měl špendlíkem přidělanou tu mašli. Na rentgenu byl krásně vidět a nemuseli jsme hlídat každý hov... Dopadlo to dobře naštěstí...
13.7.20:
Podle fotky, kdy sedí GLORIE na lavičce, je vidět, jak je cvrček sebevědomý.
R: To tedy je. Ale co udělala, když si všimla, že ji fotím! Čučela do trávy, a když zaregistrovala foťák, přestala honit mouchy a vyhlížet svoji lahůdku – slimáky. Hned narovnala záda a vzpřímila hlavu. Když jsme posekali trávník, snědla jich minimálně deset. Francouzský setr gurmán.
Verča: Co setr! Ale kámošky syn tuhle přišel domů a něco žvýkal. Tak se ho ptá: Co to jíš? Prý maťo. A kdes ho vzal? Samo psislo.... Papal slimáčka.
R: Glori je nenažranec. Co dokáže udělat pro kus žvance! Můj první pes, co nekouše, ale rovnou polyká.
A: Myslela jsem, že Avri je jediný pažravec. Ale pro výcvik je to fajn.
R: Pro výcvik ano, ale zjistila jsem, že už umí zhodnotit, zda mám v ruce odměnu. A podle toho se rozhodne, jestli poslechne nebo ne. A to nás puberta teprve čeká....
A: Já mám dobroty ve všech šatech, takže má jistotu. Jak jednou projde nějakou trasu, hned si vše zapamatuje a přesně ví i v opačném směru o všem zajímavém – potůčky, louže, binec a hned zahájí akci. Je to až neuvěřitelné, jak jí ten mozeček pořád jede. Hodí po mně tátův (Kšandův) pohled, a už čekáme, co vymyslí.
R: Přijdem domů a doma bramborový mejdan! Glorie ukradla Finitce bramboru. Tak Finitka neváhala a přinesla celý pytel. Glorie zabavila i ten....
Verča: Dědí se to i pres generace... K Betyne se přidala Bonny, musela jsem dat brambory na chodbu
R: Já je mám na chodbě, ale portýr Kšanda ochotně otevře... neni nad spolupráci. Někdy je to až neskutečný, co se může dít.....vždy si říkám, jestli někdo pozoruje tajně oknem zvenčí, tak se nestačí divit.
R: Kšanda teď loudí dýňový chleba s křenovým máslem!
26.12.20
R: Dnes po ránu jsem se koukla z okna a svítil Vitamín D. Popřemýšlela jsem a rozhodla se, že nedám pesanům najíst a půjdu s nimi hned ven, dokud sluníčko svítí. V tom mne utvrdila Naďa, která mi zrovna volala, jestli nevyrazíme hned, že Darwin sice ještě nepapal, ale...... Shodly jsme se, že projednou to pejskům neuškodí a vyrazily jsme se nimi na procházku....Ke konci procházky jsem koutkem oka zahlédla RUBY, jak přeskakuje potok a běží po druhém břehu....po chvíli něco zvedá a běží zpátky.....zastavili jsme a říkám: "Co to má v tý mordě?" Tímto aportem (velký pecen chleba) mi Růženka naznačila, že ještě nesnídala. Taky mi ho nechtěla moc dát!
Alexandra: Taky byl pro všechny ty chudáky, co nedostali snídani.
4.2.21:
Romča posílá článek, kterak covid ovlivňuje i chování psů. A hned nato píše: V 5:23 jsem načapala Kšandu, jak kradl a sežral poslední cukroví schované před celou smečkou v koupelně... a pustil se i do segřiných perníčků, které si tu nevyzvedla.
Já: On za to chudák nemůže, to ten covid.
R: Tak to mě ani nenapadlo. Já mu dám Vivid (další záznam do „Slivníku“ - mělo být Covid). Rákoskou dostane!
Naďa: A já chtěla přijet na kávu.
R: No ségře tam něco zbylo ještě...jestli tedy kufr před dveřma koupelny zabrání Kšandovi v lupu...
N: Kšanda je šikovný....a možná mu pomůže maminka! Nebo Glorie!
Šárka: Ještě, že tam nebyla Finitka, to by se to zase svádělo na ni. Na andílka mého.
R: No chtěla jsem to napsat, že to bylo štěstí..asi mu to minule pošeptala.
13.1.21:
R: Jedna nenasytná Bea je prd.... Teď dostali nažrat a už se ptají: Co bude dnes dobreho? Finitku a Glorii jsem načapala u plotu u bažantů... když jsem je vyhodila dozadu na zahradu, tak kočka nestačila málem utikat...Finitka čekala s upřeným pohledem u vchodu do kotečku... čekala, že tam dostane další dávku krmení...
Já: Ty geny teda tečou proudem... já už jsem ze zoufalství padla na čtyři, naježila se, upřeně Bee koukala do očí a frkala jak kůň, to funguje... lehla a neloudí, ale je šíleně uražená!
Roman: Máš záznam? Ukázaná platí.
Já: Tolik rukou nemám - ještě ten teátr natáčet.
R: To bych chtěla záznam, jak frkaš jako kůň...Ohřála jsem nám polívku, ale asi ji dnes dáme na stojáka, všichni číhají....
Já: Vy se smějete, ale já prošla několik kurzů... a to mi fungovalo i u první šetřice, taky nenažrance..místo proutku frkání a upřený pohled... a frajerky se stáhly. Lupe sice teď ředitelka obočím, ale stáhla se do klubíčka. Někdy natočím …. jo a kastrol, tak ten taky vyjídám ve stoje.
18.1.20:
Renča posílá fotku mladé Asch : Jsem ostuda, sežrala jsem babičce buchty. Má sebevědomí až na půdu... a jednou nás všechny sní, už vím jaké to je mít všežravého nenažraného setra.
Reakce dalších setrařů: V pohodě. Náš by sežral i ten plech. První retrívr v 9 měsících, sežral kilo syrového těsta na vánočku. Přesně za 24 hodin, to vypuklo. A teprve potom jsme zjistili, že to sežral. Býval tehdy na hlídání, když jsme byli v práci. Babička si akorát stěžovala, že jí nějak málo vykynulo těsto. Že bude menší vánočka. Těsto vykynulo dobře, jen někde jinde... horem dolem mu to šlo....
- Jak ty buchty brala pěkně systematicky!
Renča: To jo, povidla jí moc nejela... tak přešla na tvaroh.
- Já snad radši nebudu říkat, co provedla dneska...než jsem se stihla otočit, sežrala vyválené těsto na koláč a když jsem chtěla, aby ho vyblila tak nic, peroxid vypila, krkla si a usnula.