Dny se stále krátily a podzim předal vládu zimě. Pláně se pokryly sněhem a na náš tým Mystery Hunters CZ se obrátila paní Majka Vaníčková s žádostí o pomoc. Ona a její přítel pan Rosťa Stráský, jsou noc co noc sužováni něčím, co lze jen těžko pochopit a vysvětlit.
Netrvalo dlouho a náš tříčlenný tým se v odpoledních hodinách, dne 4. února 2017 vydává do obce Kolný.
Je potřeba vyslechnout svědky paranormálních jevů, jimiž jsou tito milí lidé za zdmi bývalého selského stavení neustále trýzněni.
Jakmile je technika připravena, začínáme naslouchat vyprávění paní Vaníčkové a pana Stráského.
Na dvorku i v domě se pohybují postavám podobné stíny, místnostmi se prohání průvan při zavřených oknech a dveřích, který několikrát na vlastní kůži pociťujeme již během natáčení rozhovoru, zvířátka vrčí a jsou neklidná, ač lidské oko žádný rušivý element nevnímá, a celý dům vůbec působí studeným stísněným dojmem, jako by něco vysávalo pocit vřelosti z jinak pohostinného místa. A co hůř, pan Stráský byl nejednou v noci čímsi škrcen!
Vycházíme do zimy na dvůr.
"Tady u těch dveří, co vedou do sklepa, někdo na mě volal,  pojď sem, pojď sem,'" vypráví paní Vaníčková.
"A nějaký chlap se mi tu na dvoře smál, " dodává pan Stráský," bylo to za bílého dne a já nikoho nikde neviděl."
 Osadu Kolný, založili dřevorubci uprostřed lesů snad někdy kolem roku 1000 n. l. První písemné zmínky pocházejí ze 14. st. a před několika staletími, zde vše do základů vypálili Švédové. Zůstaly na místě tragédie duše nevinných lidí?  Dávají nyní o sobě takto vědět? Nebo je příčinou všech strastí nedávno pořízené zrcadlo umístěné v ložnici?
Dozvídáme se, že stavení koupili od příbuzného starší paní, která zemřela v obýváku a její duše stále setrvává v domě. Avšak ona, jak zanedlouho zjišťujeme, není příčinou trápení dvou lidí, žijících právě zde. Ocitáme se na místě plném přízraků.  Co ve skutečnosti vězí za děsivými jevy, dějícími se na tomto jinak poklidném místě?
"Vzadu v místnosti, kde má Rosťa pracovnu, jsem jeden večer slyšela hlasité rány. Jako kdyby se tam někdo vloupal," vypráví paní Vaníčková.
"Jakmile se setmí, zvířata sem nejdou," doplňuje pan Stráský.
V ložnici jsme upozorněni na zrcadlo, nyní zakryté prostěradlem. Nedlouho po jeho instalaci, se v domě začaly dít podivné věci, kterým zpočátku nikdo nepřikládal váhu. Jenže tyto podivnosti začaly eskalovat a dostávat nebezpečný charakter.
Pan Stráský navečer odjíždí do práce a my zůstáváme s paní Vaníčkovou o samotě.
Naším středem zájmu se stala pracovna. Instalujeme kameru a procházíme místnost. Pocit stísněnosti nabývá v noci na intenzitě.
Za několik okamžiků pociťujeme v místnosti přítomnost někoho dalšího. Eliška slyší cinkání. Paní Vaníčková na chvíli musí opustit místnost.  Natolik nepříjemné pro ni bylo setkání s duší mladého muže, nesmířeného se svým osudem. Snažíme se s ním navázat kontakt, ale chvílemi o sobě nedává vůbec vědět. Snad se skrývá. Jiné dušičky nás informují o tom, že se bojí vraha.
"Martin," představí se konečně jménem a po chvíli, během níž jsme jeho nespokojenost pociťovaly prudkými změnami teploty, jsme ho přesvědčily, že nemá více smysl dlít na tomto místě. Nakonec slíbil na nás počkat do doby, než ho odvedeme do světla.
V obýváku, přes který se prochází do ložnice, nám paní Vaníčková krátce vypráví, jak se jí v obýváku při telefonickém rozhovoru s Mystery Hunters CZ, točila židle.
Vcházíme do ložnice a neprodleně na nás padá tíživá atmosféra. Ta se stupňuje s vyprávěním, kdy obyvatelé domu spatřili na zdi temný stín mířící do zrcadla.
 Je krátce před půlnocí a Eliška se svolením paní domu uléhá do postele v ložnici se zrcadlem. Snaží se navázat kontakt s na první pohled neviditelnými obyvateli domu. Zanecháváme Elišku o samotě a netrvá dlouho, dušičky si zřejmě dodaly odvahy a opakovaně rozblikaly ghostmeter.
Krátce po půlnoci přicházíme a zrcadlo odkrýváme. Eliška opět osaměla a hovoří k dušičkám.
Zjišťujeme, že Majka, s níž jsme si během vyšetřování stačily potykat, je silné médium, což nám velice pomáhá při vyšetřování. V tu dobu nám na mysl ještě ani nepřišlo, jak cennou kolegyní se stane, při vyšetřováních budoucích.
Zbytek týmu se v doprovodu Majky vrací do ložnice. Doba pokročila a je na čase věcem přijít na kloub a zajistit všem klid a mír.
V ložnici klid panuje pouze zdánlivě. Dušičky s námi nechtějí, nebo nemohou komunikovat.
Přesto jejich přítomnost registrujeme všemi smysly a teplota v místnosti klesá až na sedm stupňů Celsia.
Někdo špitnul. Hlas však nepatří nikomu z nás.
Pozvolna se dozvídáme, že útoky na pana Stráského a celkově trápení majitelů domu očividně jednu duši baví.
"A proč to děláš?"
"Frajer," zazní z ghostboxu strohá odpověď.
Během chvíle je zaznamenáno několik dalších EVP a my postupně přicházíme celé věci na kloub. Jedna duše si prošla za života šikanou a nyní stejnou mincí oplácí jak jiným dušičkám zde přítomným, tak i majitelům domu.
"Dneska v noci se chci vyspat," upozorňuje Majka entitu.
"Sama?"
"Ano, sama," klade Majka důraz na odpověď.
Nastává klid, střídající se s velice rušnými okamžiky. Dušičky se přestaly ostýchat, bát, chvílemi se navzájem překřikují a nakonec nám přislíbí pomoc a spolupráci.
Odchází z tohoto stavení tam, kde by se měly zdržovat, a my věříme, že ono místo je pro ně mnohem lepší, než zůstat uvězněné ve světě živých. Kolikrát tu nejsou, nebo nemohou být vyslyšeny.
Závěrem doporučíme zbavit se zrcadla, které se ukázalo být portálem do našeho světa. A ani na Martina jsme nezapomněly.
Po dvou měsících se vracíme na "místo činu" a ukazujeme Majce výsledky analýz. Současně se ptáme na situaci v domě.
"Oteplilo se tu, je tu krásně a my máme klid," odpovídá s úlevným úsměvem na tváři Majka.
Náš tým Mystery Hunters CZ opět pomohl, neboť i to je jedním z našich cílů, a současně se rozrostl o dva členy, Majku a Rosťu.

Niccy Enelya