ME TOO
Věci, události a příběhy nás neničí tím, jaké jsou, ale tím, jak je prožíváme, jaké jim přikládáme významy a souvislosti a jak je dokážeme přijímat a zpracovávat.
Příběh z praxe amerického psychologa: Mladý zamilovaný pár (dnes už lhostejno zda manželský nebo ne) to na jakémsi mejdanu silně přehnal. Oba šli spolu spát zpití pod obraz, že sotva věděli o světě. On možná o trochu méně, protože se někdy v noci probudil a snad pohled na krásnou ženu vedle něj, anebo snad alkoholové rozjaření, nebo kdoví co, způsobilo, že to s ní pojednal - no prostě provedl koitus, jako ostatně vzhledem k mládí obou bylo jejich zvykem téměř každou noc. Ona na to nijak odmítavě nezareagovala a pravděpodobně se ani neprobudila, protože si to nepamatovala a když se jí o tom ráno s jistým nadšením zmínil, vyvalila na něj oči a vyhrkla:
"Takže tys mě v noci znásilnil!"
"Ale ty ses nebránila..." špitl zaskočeně.
"A tys toho využil a mě vysloveně zneužil! Znásilnil jsi mě! Ty jsi využil toho, že jsem nevěděla, že jsem se nemohla bránit, že jsem byla...." atd. atd.
Celá záležitost končí tak, že že oba už dlouhá léta přinášejí nemalé peníze do ordinací klinických psychiatrů a psychologů; ona s pocitem znásilněné, zneužité a zneuctěné ženy, která už nikdy nemůže věřit mužům všeobecně; on řeší jestli je opravdu takový násilník a zloduch, který si neváží žen a bere je pouze jako sexuální objekty a oba řeší svůj naprostý blok v sexuální oblasti.
Konstatování českého psychologa, který tento příběh reprodukoval, bylo, že zlo pro oba, které vzniklo z její reakce, je nesrovnatelé s jeho zlem (které on ze začátku vůbec za zlo nepovažoval), které celý příběh odstartovalo.
Nechci tu spekulovat, jak by tohle proběhlo v jiných párech, v jiných zemích, či kulturních okruzích, kde nejsou lidé tolik bombardování různými kampaněmi proti zneužívání... natož pak, co je dobře nebo špatně, neřku-li jak měla reagovat ona, jak se k tomu měla "správně" postavit a zda, pokud by to tolerovala a přešla úsměvem, on by ji příště zneužil mnohem více a na základě principu "šikmé plochy" by se z něj stal opravdu násilník...
Tohle všechno teď řeší teď zástupy dobře placených odborníků. A váš názor nechám na vás.
Já jsem chtěl jenom ukázat, jak to to všechno relativní a když krom různých zářivě čistých nekompromisních morálních principů, které jsou nám nabušeny do hlav bůhví odkud, se nebudeme řídit i hlasem svého srdce, tak si těmi dobrými úmysly neochvějných morálních principů můžeme vydláždit cestu do pekla. A nejen sobě...
PS k tématu (prosinec 2020):
Pokud žena vidí mužovo vzrušení, může polichoceně vidět potvrzení své vlastní přitažlivosti a jeho neutuchající zájem o ni, nebo může pohoršeně vidět jeho "chlípný" záměr využít ji jako sexuální objekt.
Získává anebo ztrácí? Vyhrává nebo prohrává?
Posouzení, která z obou možností ženiny reakce odpovídá živému a harmonickému vztahu, nechám opět na vás.
Ve skutečném a fungujícím partnerském vztahu totiž partneři neřeší, kdo získává víc, a kdo méně, či dokonce ztrácí, nebo je vy- a zne- užíván. Pokud to mají zapotřebí řešit, vypovídá to cosi o kvalitě a funkčnosti vztahu.
PS 2 (bez datumu, protože to je starý, převzatý a pravděpodobně mnohokrát kopírovaný příběh)
Studentka psychologie a student práva
Mladý muž přišel do knihovny, ale nikde ve studovně nebylo volné místo. Nakonec přece jen jedno uviděl vedle mladé, hezké dívky. Přišel k ní a ptá se: "Prosím Tě, nevadilo by Ti, kdybych si sedl vedle tebe?"
Odpověď ho šokovala, protože dívka začala křičet: "Cože? Ne! V žádném případě se s Tebou nechci vyspat!"
Všichni lidé v knihovně se začali na muže opovržlivě dívat.
Právě se ale uvolnilo jedno místo dále od dívky, muž si na něj sedl a začal číst. Za chvíli k němu přišla tato dívka a říká: "Promiň, ale studuji psychologii a musela jsem si to vyzkoušet. Díky tomu, co studuji, vím přesně, jak se lidi cítí a co si zrovna myslí. Cítíš se zahanbeně, viď?"
Odpověď muže ji rovněž šokovala. Ten z plna hrdla zakřičel: "Cože? 200 Euro za noc? Zbláznila ses? Tak to je teda ale fakt moc!"
Všichni v knihovně se pohoršeně podívali na dívku a muž jí šeptem povídá: "Víš, já studuji právo a díky tomu vím přesně, jak udělat z nevinného člověka předem odsouzeného."