Bayerisch Eisenstein
Historicky významná obec, státem uznané klimatické lázně v těsné blízkosti hranic, leží přímo na úpatí Javoru. Řeka Großer Regen (Velká Řezná) protéká půvabným údolím a propojuje bavorsko-české pomezí. K obci patří i osady Bayerisch Häusl, Arberhütte, Brennes, Grafhütte, Neuhütte, Regenhütte, Steinhütte, Hintersteinhütte, Seebachhütte, Seebachschleife a Schwellhäusl.
V 16. století se zde začala těžit železná ruda (s přestávkami až do roku 1933) a vznikla tak původní malá obec "Am Eisenhammer" - "U železného hamru". V průběhu let se tu usadili i zemědělci. První zmínka o sklářské huti je z roku 1691. Přenosná huť stála na dnešním náměstí Kirchplatz. Obdobím rozkvětu sklářské výroby bylo 19. století, kdy zde žilo většinou zámožné obyvatelstvo. Po zániku výroby skla přinesly nový rozmach zpracování dřeva a později turistika.
Pro obec byla od samého počátku určující její poloha na hranicích. Po válkách o dědictví španělské bylo železnorudské údolí přičleněno k Českému království. Nová úprava hranice z roku 1764 platí dodnes. Tenkrát vrátila Marie Terezie Bavorsku "divoké údolí pod Javorem, kde stojí jen jedna koželužna, jeden mlýn a jedna kovárna". Kolem roku 1735 získala toto území od hraběte Johanna Heinricha von Nothafft do vlastnictví sklářská rodina Hafenbrädlů. Aktivní období sklářských hutí tu začalo zřízením Javorské a Hraběcí huti. Roku 1872 prodali Hafenbrädlové svůj les s obcí Bayrisch Häusl a rudským mlýnem knížatům Hohenzollern Sigmaringen, kterým lokalita patří dosud.
Výstavba železniční trati Deggendorf " Eisenstein - Plzeň s hraničním nádražím Železná Ruda (1877) přinesla obyvatelům hospodářský rozmach. V této době tu vznikly i první hostince a ubytovací zařízení a do místa, "které bylo božskou prozřetelností tak marnotratně vybaveno přírodními krásami", jak nadšeně zaznamenal kronikář Andreas Löffelmann roku 1892, přicházelo stále více turistů. Název Bavorská Ruda - Bayerisch Eisenstein - existuje oficiálně od roku 1951. Mezníkem v dějinách Bavorské Rudy je znovuzavedení přeshraniční silniční (1990) a železniční dopravy (1991).
Pozoruhodné je impozantní, osově souměrné pohraniční nádraží s bavorsko-českým Informačním centrem Přírodního parku a Národních parků Šumava a Bavorský les. Hranice mezi oběma zeměmi probíhá přímo expozicí.
Farní kostel sv. Jana Nepomuckého (1908 - 09) s Mariinou jeskyní, malá pohraniční sklářská huť vedle nádraží a působivé Muzeum místní železnice s 20 historickými železničními vozid-ly jsou hlavními turistickými cíly městečka.