Jdi na obsah Jdi na menu
 


Everything Has Its Way (PART 16)

3. 8. 2014

 ziall.jpg


 

NIALŮV POHLED


 

O DVA TÝDNY POZDĚJI


 

Nastal den Zaynova propuštění z nemocnice a já se nemohl dočkat až konečně bude u mě. Dohodl jsem se s Liamem že bude při Zaynovi když budu v práci, protože jsme měli opačné směny. Já budu u Zayna od rána do odpoledne a Liam od odpoledne do večera a zároveň dohlídne na děti.


 

"Konečně odsud vypadnu," řekl Zayn.

"Miláčku. Jsem rád že už budeš doma," políbil jsem ho do vlasů.

"Já taky. Jenom škoda že spolu nebudeme celé odpoledne, ale vím že musíš chodit do práce," usmál se smutně.

"Bude s tebou Liam a možná i Sophia. Nebudeš sám, jasné?" stiskl jsem jeho ruku.

"Jo, já vím. Vždycky budu čekat až bude večer a zase budeš se mnou," natáhl se opatrně aby mě políbil.

"Zlatíčko," pohladil jsem ho po vlasech a v tu chvíli někdo zaklepal na dveře.


 

"Dále," řekl jsem.

"Dobrý den. Jsem detektiv Andrew Collins. Vyšetřuju případ Phila DeVonna," řekl muž kolem čtyřícítky.

Phil DeVonne bylo jméno toho hajzla.

"Oh, těší mě," šel jsem si s ním potřást rukou. "Je něco nového?"

"Ano," vydechl. "Dnes byl zatčený."

"Cože?" usmál jsem se. "Vážně?"

"Ano, právě je na stanici. Budeme potřebovat vaše svědectví. Vaše a pana Malika."

"Jistě, to nebude problém," řekl jsem.

"Pane Maliku, budete schopen vypovídat?" přišel blíž k Zaynovi.

"Určitě. Dnes mě propouští do domácího léčení," řekl.

"Dobře. Budete tedy schopní během odpoledne přijít na stanici?" zeptal se.

"Čekejte nás tam," usmál jsem se.

"Jsem opravdu rád že jsme ho chytili. Vím kolik toho má na svědomí," podíval se na mě soucitně a já mu věnoval vděčný úsměv.

"Děkujeme," řekl jsem.

"Nemáte žač," usmál se. "Takže vás čekám na stanici," směřoval ke dveřím.

"Jistě," řekl jsem ještě a otevřel jsem mu dveře.

"Zatím nasledanou," řekl.

"Nashle," řekl jsem.

V tu chvíli ze mě spadl obrovský balvan, který mě tížil roky.

"Pojď ke mě," otevřel mi Zayn náruč.

Já ho se slzami v očích objal.

"Je konec," vzlykl jsem.

"Já vím," objímal mě a líbal mě do vlasů.

"Teď ho ještě musí odsoudit," řekl jsem.

"Neboj se. Přísáhám že bude hnít v base do konce svého odporného života," vzal mou tvář něžně do svých dlaní.

"Miluju tě," řekl jsem jenom a dlouze jsem ho políbil.

"Já tebe víc miláčku," zašeptal a ještě jednou mě objal.


 

***


 

ZAYNŮV POHLED


 

"Konečně doma," vydechl jsem když jsme s Niallem vešli do bytu, po tom co jsme odešli ze stanice.

"Pojď opatrně," podpíral mě. Pořád jsem se ještě cítil slabě.

"Neboj," usmál jsem se.

"Zayne!" přiběhli k nám najednou Emma a Dominic a oba mě začali objímat.

"Čertíci, chyběli jste mi!" dal jsem oboum pusu na čelo.

"No tak, neumačkejte ho," řekl po chvíli se smíchem Niall.

Pomalu jsem vstal a Niall zavřel dveře.

"Liame," usmál jsem se na něj když jsem ho uviděl stát přede mnou.

"Kámo," objal mě. "Vypadáš skvěle."

"Jo? V porovnání s čím?" ušklíbl jsem se.

Liam se jenom zasmál.

"Půjdu si dát rychlou sprchu ano?" dotkl se Niall lehce mého rameno.

"Dobře zlato," usmál jsem se.

"Tak pojď," řekl Liam a společně jsme si sedli na gauč. Děti si sedly k nám a já si vzal Emm do náruče. "Tak jak to šlo?"

"Dobře, relativně. Toho hajzla obvinili z dvojnásobné vraždy a pokusu o vraždu. Kromě toho se zdá že má na svědomí víc objetí."

"To je strašné," řekl Liam. "Kdy bude soud?"

"Za dva týdny," vydechl jsem.

"Budete svědčit?" zeptal se.

"Jo, vím že pro Nialla to bude těžké, ale vím že to zvládne," usmál jsem se.

"Jasně, po tom všem si zasloužíte klid," dal mi ruku na rameno.

Já jenom kývl.

"Tak zlatíčka, pustíme si nějakou pohádku?" podíval jsem se na děti.

"Jo," vykřikli oba najednou.

"Bože, chyběli jste mi," prohrábl jsem se Dominocovi ve vlasech.

"Tak, já už asi půjdu. Soph na mě čeká. Rozluč se za mě s Niallem ano?" vstal najednou Liam.

"Dobře," vstal jsem taky abych ho znovu objal. "Děkuju za všechno."

"Nemáš vůbec zač," usmál se ještě a odešel z bytu.


 

Niall se asi po pěti minutách vrátil ze sprchy. Ohřáli jsme si nějaké jídlo a já si pak Niallovi lehnul do náruče a spolu s Dominicem a Emmou jsme se dívali na nějaké kreslené filmy. Bylo mi krásně. Chybělo mi to. Oni mi chyběli.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

Katy,4. 8. 2014 1:01

wow mám takovou radost ! Zayn už je doma u svých zlatíček a toho grázla konečně chytili !! co víc si přát ? teď už jim nic nehrozí :-)))) se tu usmívám jak měsíček na hnoji a to se mi ted asi 4x zrestartoval komp :D sem mysslela že zešílim :D