Jdi na obsah Jdi na menu
 


hozená rukavice od pana Wernera SILE, listopad 2014

Návrh programu pro SILE Kohoutovice na listopad 2014 (19.11.2014):

Věra Nosková: PROMĚNY. Diskuse k překladatelským problémům.

 

Níže předkládám několik vět z knihy „Proměny“ V. Noskové k přemýšlení o překladu, resp. k překladu těm, kdo se o překlad pokusí. O výsledcích potom v listopadu budeme společně diskutovat a hledat optimální verzi překladu.

K překladu navrhuji věty:

1. Aby se člověk zorientoval a v rámci sešněrovaných možností slušně žil, musí se pídit po pravdě.
 

2. Krámuju v paměti a promítám si pod čelem klíčové věty, děje, zlomy, staré spánkové sny a výživné denní snění, babičkovský nábytek a skoupé světlo doupěte, zakletý život s krokodýlem.

3. Výtah jezdí nahoru dolů, skřípe, vrže, je z toho přenášení metráků lidí a tašek na zhroucení, studentky se hlásí na vrátnici jedna po druhé, a já si je odškrtávám.
 

4. „Hele, klidně si skoč vobejít ty pokoje, já ti to tu pohlídám. Potřebuju si stejnak eště něco vyřídit,“ a udělala velitelské gesto vodprejskni.
 

5. Před desátou dorazily prochladlé studentky v lehkých sukýnkách a tenkých punčocháčích, ale nazuté do kozaček a navlečené do rukavic a čepic, taneční střevíčky si nesly v taškách.
 

6. Bledá barva smrtonosné houby, vůně a pachy dívčích pokojů, těžké sklo půllitrů rozzářené našlehaným zlatem na stole zauzené hospody, kolébání šípkově červené tramvaje za svítání… těsné sousoší milenců pod secesním lustrem.
 

7. Urousaná adventní obloha, šedivá jako staré škrpály, na Škroupově náměstí, kam jsem doběhla na poslední chvíli, se tísní pár stovek lidí na povolené (!) demonstraci.
 

8. Na závěr věta z Lidových novin (9.8.2014): Rozlišit výpůjčku od zápůjčky je pro mnohé stejný oříšek jako rozlišit ledovku od náledí a námrazy či záplavu od povodně. (A co je „půjčka“?)


 

Předkládá Jan Werner, který diskusi povede.

 

 

Jan Pospíšil dodává

http://www.tvorba-slov-v-esperantu.estranky.cz/clanky/str.164.html

Jan Werner: Tvorba slov v esperantu

E-mail: wernerjan2@gmail.com

Obálka a sazba: autor

K vydání připravilo SILE:

Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto v Brně, z.s.

Vydavatel: MSD

První vydání, Brno 2014

ISBN 978-80-7392-231-3

Rychlý kontakt:

http://sdruzenipromezinarodnijazykesperanto.sluzby.cz/kontakt

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

K překladu navrhuji věty: (následují varianty překladů)

(Jan Werner, 9. 12. 2014 13:45)

K překladu navrhuji věty:
1. Aby se člověk zorientoval a v rámci sešněrovaných možností slušně žil, musí se pídit po pravdě.
1a Por ke la homo orientiĝu, estas necese kadre de malfacilaj eblecoj por bone vivi, serĉi ve-ron.
1b Por orientiĝi kaj dece vivi enkadre de reduktitaj ebloj necesas persisti en serĉado de vero.
1c Por ke homo orientiĝu kaj enkadre de kunlaĉitaj ebloj honeste vivu, li devas esplorserĉi la veron.
1d Por ke homo orientiĝu, kaj kadre de la tre limigitaj reĝim-eblecoj vivu dece, li aŭ ŝi (ŝli, oni) devas insisti/klopodi por lerni la veron.
1e Por ke la homo en limigitaj vivkondiĉoj orientiĝu, estas necese, ke oni konscie serĉu la ve-ron.

2. Krámuju v paměti a promítám si pod čelem klíčové věty...

Více na samostatné webové stránce https://janjosefpospisil.estranky.cz/clanky/vera-noskova--promeny.-diskuse-k-prekladatelskym-problemum.html



Aliro de Jan Pospíšil 2

(Jan Pospíšil, 18. 11. 2014 19:33)

MIA PROPONO, KIEL TRADUKI LA PROPONITAJN FRAZOJN:

1-e Por ke homo orientiĝu, kaj kadre de la tre limigitaj reĝim-eblecoj vivu dece, li aŭ ŝi (variantoj: ŝli, oni) devas insisti/klopodi por lerni la veron.

2-e Mi faras reordigon en mia memoro kaj projektas sub mia frunto (aŭ: en mia menso) ŝlosilajn frazojn, procedojn, proced-rompojn, malnovajn dormo-sonĝojn kaj satigajn tago-sonĝojn, meblojn hereditajn de la avino kaj malabundan/malfortan lumon de mia loĝ-nesto/ter-nesto/trogloditejo, ensorĉitan vivon kun (la) krokodilo. (necerteco pri la difina artikolo fontas el necerteco pri la kunteksto)

3-e La lifto iras supren kaj malsupren, grincas, knaras, ĝi statas por kolapsi pro la transportado de hom-kvintaloj kaj de aĉetsakoj, studentinoj anoncas sin en la receptejo unu post la alia, kaj mi forstrekas ilin en la listo.

4-e "Nu, trankvile inspektu la ĉambrojn, dum mi gardos la lokon ĉi tie. Mi ja ĉiuokaze bezonas ion solvi," kaj ŝi faris komand(ant)an geston por: for-iraĉu!

5-e Antaŭ la dudek dua horo alvenis malvarmigitaj studentinoj en leĝeraj jupoj kaj maldikaj ŝtrumpkalsonoj, sed enŝuigitaj en siajn altajn botojn kaj enigitaj en gantojn kaj ĉapelojn, la danc-ŝuojn ili (neologismo: iŝi) portis en siaj sakoj.

6-e Pala koloro de mortiga fungo, odoroj kaj malodoroj de knabinaj ĉambroj, peza vitro de (duon-litraj) bier-glasoj lumigita de kirlita/ŝaŭmigita oro sur la tablo de fumita drinkejo, balancado de rozber-kolore ruĝa tramo dum tagiĝado... skulptaĵo de strikte proksimaj geamantoj sub secesia/nov-arta lustro.

7-e Pluvema kaj malpura Adventa ĉielo/firmamento, griza kiel malnovaj ŝuaĉoj, sur la Placo de Škroup, kien mi alkuris en la lasta momento, kunpuŝiĝas kelkcent homoj en permesita (jes!) politika manifestacio.

8-e Kaj fine unu frazo el Lidove noviny (la 9-an de aŭgusto 2014): Distingi inter prunto-preno kaj prunto-dono estas por multaj homoj la sama defio/traduk-malfacilaĵo, kiel distingi inter pluv-glatiso kaj ter-glatiso, aŭ inter inundo/super-akvo kaj diluvo/superakvego (la diluvo laŭ Biblio de globaj dimensioj). (Kaj kio estas la "prunto"?)

K BODU 8: jedná se o terminologický problém, a je nutno se podívat do terminologických definic meteorologických pojmů (v češtině) LEDOVKA, NÁLEDÍ a NÁMRAZA. Teprve potom lze přistoupit k pokusům o nejvýstižnější překlad do esperanta.

http://www.cross.cz/cs/novinky/naledi-neni-ledovka.html
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/namrazy.html

(Rozdíl mezi ledovkou a náledím spočívá ve způsobu jejich vzniku...)
LEDOVKA je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení.
NÁLEDÍ je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Voda může mít původ i z chladících věží, komínů a jiných zdrojů a její zdroj může být dost nečekaný. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu.
NÁMRAZA vzniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země, s povrchy objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu. Námraza se však může tvořit i sublimací, tj. srážením vzdušné vlhkosti na dostatečně prochlazeném zemském povrchu a předmětech, tedy i bez přítomnosti mlhy nebo oblačnosti (viz též níže výskyt námrazy na komunikacích).

PIV inspiras al jena solvo: (GLATISO = la supera nocio por ĉiuj glaci-tavoloj en teĥnika senco)
LEDOVKA = pluv-glatiso
NÁLEDÍ = ter-glatiso
NÁMRAZA/námrazový jev = glatiso, glaci-tavolo

(dum PRUJNO laŭ PIV estas JINOVATKA)



LA TEKST-SPECIMENOJ ESTAS TRE MALFACILAJ POR TRADUKI ILIN.
La PROBLEMO POR MI: kiel plene kompreni kaj kiel imiti la neliteraturan stilon de la aŭtorino? En detaloj mi ne plene klaras, kion ŝi volis diri.

Mi scivolas pri la rezultoj de la diskuto la 19-an de novembro, kaj pretas publikigi ilin en mia blogo. Mi petas vian informon pri la rezutoj.
Jan Pospíšil

Aliro de Jan Pospíšil 1

(Jan Pospíšil, 18. 11. 2014 19:32)

a) ĉiu traduko estas interpreto de la tradukinto (do bon-kvalito de la tradukaĵo dependas de tio, kiom-grade la tradukinto komprenis la tutecan kuntekston de la tradukotaĵo, dum li aŭ ŝi estis tradukanta)

b) serĉinte la kuntekston de la menciita libro (mi ne posedas la libron), mi rimarkis, ke (en la ĉeĥa lingvo) "stovek lidí na povolené (!) demonstraci" - "centoj de homoj en la permesita politika demonstracio/manisfestacio" - MI KONKLUDAS, ke la historio/rakonto de la libro fare de V. Nosková okazas antaŭ la revolucia jaro 1989 en Ĉeĥoslovakio (tial mi ekz. uzas la vortojn "reĝimo" kaj "politika demonstracio aŭ politika manifestacio"); la enmetitan "(!)" oni en malnovaj ĉeĥaj tekstoj skribas jene: (sic!), kio signifas latine: "jes, vere tiel ĉi!" (ĉu oni traduku simile interkrampe al Esperanto?)

c) ĉiu traduko devus maturiĝi - do la tradukitan tekston mi kutime formetas en (virtualan) tir-keston (mi savas la tekston sur mia komputila harddisko), kaj revenas al ĝi kun kritika rigardo post kelkaj tagoj, kvazaŭ fremda homo, kiu legante ĝin emas kritiki la traduk-erarojn de la tradukinto; per tiuj ĉi vortoj mi volas diri, ke morgaŭ, aŭ post unu monato, mi per relegado de mia traduko povus pli bone kompreni la intencojn de la tekst-aŭtorino kaj tial mia traduko povus esti pli bona (=pli respondanta al la originaj pensoj de la aŭtorino)

d) por elekti konvenajn vortojn mi pli konfidas al Plena Ilustrita Vortaro (pli da sencoj de unuopaj kap-vortoj), ol al naciaj vortaretoj (tro koncizaj)