Modré je nebe. Blue is the color of Heaven. Me encanta el azul

Náboženství a Církev » farní kronika strany 1 až 20

texty shromážděné z Facebooku: Farnost Praha-Nebušice, ss. Cyrila a Metoděje
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/?fref=ts

Informace
Otevřená skupinaOtevřená skupina
cs Pro osadníky, obyvatele, farníky a sympatizanty Nebušic.
en For the settlers, residents, parishioners and sympathizers of Nebušice.
es Para los colonos, habitantes, parroquianos y simpatizantes de Nebušice.
eo Por la kolonianoj, loĝantoj, paroĥanoj kaj simpatizantoj de Nebušice.
lt Pro paganos, incolás, parochianos et sympathizantes Nebusicae.

----------

Jan Josef Jiří Pospíšil
cs KOMENTÁŘE k projektu: Distribuovaný přepis farní kroniky

LIBER MEMORABILIUM PAROCHIAE NEBUŠIC

VE JMÉNU PÁNĚ ZALOŽENO 1886.
Sdílet · 5. říjen 2010 v 10:25

    Jan Josef Jiří Pospíšil Zdokumentováním (přepisem, ofocením, zveřejněním) farní kroniky se s přestávkami zabývám už třetím rokem. Vyzkoušel jsem různé formáty záznamu. Avšak s bouřlivým rozvojem tzv. společenských internetových stránek (social webs) se naskýtá možnost, aby se do přepisu a zdokumentování starobylé kroniky zapojilo více lidí, kteří projeví zájem o historii a pomůže dešifrovat a zapsat texty.

    Distribuovaná, tedy rozdělená práce na více spolupracovníků se jeví jako nejefektivnější způsob, jak s pracemi poračovat. Na jednotlivce je to skutečně velké sousto.

    Každá stránka a každý odstavec textu má číslo (viz OBSAH). Můžete si vybrat stránku a odstavec, nebo rok vašeho zájmu, dostanete fotografii ve vysokém rozlišení (12,5 megapixelů), kterou můžete podle potřeby zvětšovat a měnit světlost pro lepší čitelnost. A můžete začít.
    5. říjen 2010 v 10:47



----------


1140 první písemná zmínka o osadě Nebušice v listině Vladislava II.
1143 založení kláštera na Strahově
1273 papež potvrzuje již existují stav: Nebušice jsou majetkem kláštera již od jeho založení
1420 Strahovský klášter byl v květnu husity dobyt a vypálen
1663 byla při výkopu ve sklepě opatství nalezena rozpadající se truhlice a v ní zetlelé zničené pergamenové listy (zde patrně také starší listina kláštera od Jindřicha Zdíka)

----------

cs Farní kronika popisuje dějiny obce a farnosti Nebušice v letech 1885 až 1948.
en The Parish Chronicle describes the history of the community and the parish of Nebushice between 1885 and 1948.
es La Crónica de Parroquia describe la historia de la pueblo y la parroquia de Nebushice entre 1885 y 1948.
eo La paroĥa kroniko priskribas la historion de la civito kaj paroĥejo Nebuŝice inter la jaroj 1885 kaj 1948.
la Liber Memorabilium Parochiae Nebušice descriptit historiam civití et parochiae inter MDCCCLXXXV et MCMXLVIII.

http://la.wikipedia.org/wiki/Praga
Praga Caput Regni
http://www.volvox.cz/knihy/praga/praga.php
Prague, Capital of the Empire
http://www.guntheranderson.com/cards/oct99/praga.htm
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/Praga_caput_regni.JPG
http://www.facebook.com/pages/Praga-Caput-Regni/296474234892
Prague is traditionally known as “Praga Caput Regni”
http://centrulemin.com/index.php?option=com_content&view=article&id=707%3Apraga-caput-regni&catid=42%3Aculture&Itemid=137
Casa Kriz (Praga Caput Regni)
http://www.panoramio.com/photo/19942660
Countries of Europe: Photos of Towns and Landscapes of Czechia
http://www.euratlas.com/Atlas/czechia/
Historia de Praga
http://es.wikipedia.org/wiki/Historia_de_Praga
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV.
http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_IV,_Holy_Roman_Emperor
http://es.wikipedia.org/wiki/Carlos_IV_de_Luxemburgo
http://eo.wikipedia.org/wiki/Karolo_la_4-a_%28Sankta_Romia_Imperio%29
http://la.wikipedia.org/wiki/Carolus_IV_a_Luxemburgio


--------------------------

Jan Josef Jiří Pospíšil
Thanks to Lada and Clare, our parish friends, we have some pages of our Parish Chronicle in English. There is a talk about the end of the second World War II air battles over our village (1944 and 1945) close to the international Prague Airport RUZYNĚ, between American and German aircraft and about the arrival of a new regime in Czechoslovakia in 1948. (the pages number 87 till 100)
Sdílet · 20. listopad 2010 v 12:03


87 in English
88 in English


=============================================================================


OBSAH kroniky číslovaný podle nadpisů a odstavců
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705076849863/

Liber Memorabilium Parochiae Nebušic
farní kronika Nebušic, založena 1886
100 ručně psaných velkostran
poslední zápis L.P. 1948

odstavce textu začínají slovy:
(se zachováním délky řádků a dobového pravopisu)

strana 1
1 nadpis: Ve jménu Páně!
1.1 Velice důležité místo mezi
1.2 Jesti to povinností duchovního
1.3 Neníť arci zapotřebí
1.4 A proto ve jménu Páně
1.5 Tisíciletá památka smrti sv. Methoděje

strana 2
2.1 oslaven byl. Zvláště (dokončení 1.5)
2.2 Pakli ale kmen slovanský
2.3 Nabízeli ovšem i Němci kříž Kristův
2.4 Jinakým spůsobem počínali sobě
2.5 Svatí apoštolové Cyrill a Methoděj

strana 3
3.1 tom, že by náš národ českoslovanský (dok. 2.5)
3.2 Proto tak okázale, tak nadšeně
3.3 nadpis: Okružnice Lva XIII. "Grande munus"
3.3 A přes to všecko vybízel nás Čechoslovany
3.4 Přání sv. Otce radostí naplnilo srdce všech katolických Slovanů
3.5 Nezdařiloť se ovšem všecko v té míře
3.6 Uváživ všecko to vys. důst. pan prelát

strana 4
4.1 (Me)thodějské dle sil svých přispěl jednak (dok. 3.6)
4.2 nadpis: Volba generála řádu premonstrátského ve Vídni dne 2. října 1883
4.2 Když tedy za touto příčinou (latina)
4.3 nadpis: Cesta P.T. pana generála Sigismunda Starého do Říma ad limina spost.
4.3 Aby náměstku Kristovu

strana 5
5.1 by a prosby vděčných synů (dok. 4.3)
5.2 Chtěje tedy, jak svrchu řečeno
5.3 nadpis: Vznik farní osady "Šárka-Nebušice"
5.3 Podáme v následjícím v krátkosti všecko
5.4 nadpis: Založení hřbitova v Šárce r. 1713
5.4 (Hřbitov právě) dotčený zřízen byl

strana 6
6.1 ta rána zuřila, toho (dok. 5.4)
6.2 nadpis: Kaple sv. Jana Nep. v Šárce vysvěcena
6.2 Pohřebiště, za příčinou moru na rychlo
6.3 Za časů dřívějších patřily obce
6.4 nadpis: Lokalista Šárko-Nebušický přesídlil do konventu r. 1811
6.4 Na Andělce obýval duchovní správce

strana 7
7.1 každým rokem rostl a duchovnímu správci více možno nebylo (dok. 6.4)
7.2 nadpis: Vysvěcení kaple na Andělce a uvedení lokalisty r. 1843
7.2 obydlí odlehlého. Píšeť o zařízení a vysvěcení kaple na Andělce
(dlouhý německý text, na opisu a překladu se pracuje)

strana 8
8 nadpis: Lokalie povýšena na faru
8.1 Roku 1857
8.2 nadpis: Volba opata Sigismunda dne 25. června 1879
8.2 Zařízením tímto učinil opat Vojtěch
8.3 nadpis: Oprava některých chrámů a kaplí v prvních letech po jeho zvolení
8.3 Když za poměrně krátkou dobu svého panování

strana 9
9.1 Bylať fara Šárka-Nebušice bez odporu jedna
9.2 nadpis: Svěcení základního kamene kostela v Nebušicích dne 6. dubna 1885
9.2 Den svěcení základního kamene dne 6.dubna 1885

strana 10
10.1 až ku škole nebušické, (dok. 9.2) (dp. farář Šársko-Nebušický Erazím Marčan)
10.2 Spůsobem tak významným oslavil P.T. p. generál

strana 11
11.1 (hlásání slova) Božího a spravování pravověrných oveček (dok. 10.2)
11.2 nadpis: Založení hřbitova v Nebušicích
11.2 Zároveň s kostelem
11.3 nadpis: Svěcení hřbitova dne 25. října 1885
11.3 Když úprava kaple i hřbitova

strana 12
12.1 (obce) Nebušické při veškerém jednání (dok. 11.3)
12.2 nadpis: Svěcení kaple a velkého kříže na hřbitově
12.2 Po vykonaném svěcení hřbitova

strana 13
13.1 Po dokončených obřadech svěcení (dok. 12.2)
13.2 Ne dlouho po slavnostním
13.3 nadpis: Svěcení nových zvonů v Nebušicích dne 9. června 1886
13.3 Když stavba kostela i věže ku konci byla

strana 14
14.1 (lze na) zvonech spatřiti. (dok. 13.3)
14.2 nadpis: Hodiny na věž zakoupeny
14.2 Výbor obce Nebušické usnesl se
14.3 nadpis: Svěcení kostela ss. Cyrilla a Methoda dne 7. listopadu 1886
14.3 Konečně nadešel toužebně očekávaný radostný den

strana 15
15.1 a jich mocnou rukou svou ostříhaje (dok. 14.3)

strana 16
16.1 (proč tak) velkolepá slavnosť na osadě Nebušické (dok. 15.1)
16.2 Hned pak následovala první

strana 17
17.1 roku 1885. započatý též ku konci přivésti (dok. 16.2)
17.2 nadpis: Popis kostela vně i vnitř
17.2 Kostel ss. Cyrilla a Methoděje v Nebušicích

strana 18
18.1 Stěny presbyteria jsou polychromií
18.2 nadpis: Farní budova a zahrada
18.2 Dosti starostí a obtíží spůsobilo

strana 19
19.1 budova jako zámeček, jíž se dalo široko (dok. 18.2)
19.2 Bezprostředně za budovou farní
19.3 Tím končíme zprávu svou o založení

strana 20
20.1 (jubilej)ního roku 1885 započatý (dok. 19.3)
20.2 Ukončivše zprávu svou přičiníme nyní

strana 21
21.1 nadpis: S pomocí boží! (začátek obtížně čitelného rukopisu - až do 29.3)
21.1 nadpis: První správa duchovní
21.1 Prvním duchovním správcem v obci Šárka-Nebušicích ustanoven jsem

strana 22
22.1 na pomoc boží a blahoslavené Bohorodičky (dok. 21.1)
22.2 nadpis: Vysoce důstojný Pane!
22.2 U vyřízení tamnního podání ze dne
22.2 1. dosavádní farní adm
22.2 2. aby pro osadu Velké
22.2 3. aby z proktských (?)
22.3 Do Nebušic přibyl jsem

strana 23
23.1 (obec)ního zastupitelstva a uvítal mne (dok. 22.3)
23.2 V neděli před příjezdem svým
23.3 nadpis: řád hřbitovní
23.3 Za příčinou zřízení nové fary
23.4 Všickni ostatní
23.5 Tělesné pozůstatky v Pánu
23.6 Na tento pak nesmí být od

strana 24
24.1 Konečně všickni ti,
24.2 Co se takzvané "zahrady" týče
24.3 Hlavní zřetel svůj obrátil jsem na to
24.4 Ó kdybych měl prostředů
24.5 nadpis: 1888
24.5 Rok tento uplynul nez
24.6 nadpis: 1889
24.6 Dne 2. ledna 1889 vypukl...oheň

strana 25
25.1 roce 1888 panovala. Chladno a deště byly (dok. 24.6)
25.2 Dne 10. února pro veliké
25.3 Dne 18. srpna světil jsem
25.4 nadpis: 1890
25.4 Nemilý host, který
25.5 Na podání důst. patronátního úřadu
25.6 O věrný ve důst. patronátnímu úřadu
25.7 Dne 27. května pohřben byl zde
25.8 nadpis: kříž u školy 1890
25.8 (Romualda Jížky?) Odpůldne toho samého dne
25.9 Začátkem července t.r. začalo se
25.10 Dne 24. srpna o jedné hodině po půlnoci
25.11 Dle dopisu ze dne

strana 26
26.1 přítelem, který mne na smrtelné posteli své (dok. 25.11)
26.2 nadpis: 1891
26.2 Dne 6. září 1891 uloženy zpět do hrobu
26.3 nadpis: 1892
26.3 Dne 1. května stržen starý ovčín
26.4 V tomto roce otevřena byla třetí třída
26.5 Dne 24. července zemřel bývalý starosta
26.6 V tomto roce nalezl kostel zdejší své dobrodince
26.7 nadpis: 1893
26.7 Dne 1. května 1893 zemřel v Pánu na Strahově bývalý profesor
26.8 Dne 9. srpna spět odebral se na věčnosť
26.9 Rok 1893 byl sněký (?)
26.10 Dne 20. listopadu 1890
26.11 nadpis: 1894
26.11 Dne 25. ledna 1894 dokonal
26.12 nadpis: 1895
26.12 Dne 9. ledna 1895 pohřbeny
26.13 Dne 21. dubna 1895
26.14 Dne 24. srpna 1895 těžký (?)

strana 27
27.1 důstojný pán, P. Odo Průša (dok. 26.12)
27.2 Dne 7. února 1897 pochován
27.3 Dne 6. března 1897 do lůna
27.4 Dne 1. června 1897 jest tomu
27.5 Pohlédneme-li zpět na toto
27.6 Já přišel dne 1. června 1887
27.7 Když jsem o tom všem na příslušných místech se zmínil
27.8 Zahrada pod domem spustla
27.9 Za příčinou velmi vlhkého pole
27.10 Dne 12. června t.r. posvěcen byl
27.11 Tohoto roku ohlášeno
27.12 Dne 14. června t.r. pochován byl

strana 28
28.1 Dne 15. února 1899 pohřben zde byl
28.2 Dne 1. července 1899
28.3 nadpis: 1900
28.3 Přísná a dlouho trvající zima
28.4 Zařízení farní zahrady a zřízení
28.5 Hroby zemřelých a na zdejším hřbitově
28.6 Po skoro dokončené opravě
28.7 nadpis: 1901
28.7 Dne 1. ledna 1907 otevřena
28.8 1902 nadpis: 1902
28.8 V měsíci srpnu a září 1902

strana 29
29.1 Dne 18. června 1903 uloženo
29.2 Poněkolikráte opětovaným
29.3 O tomto se nástupci (konec obtížně čitelného rukopisu - od 21.1)
29.4 Dne 30. září dopoledne 10 hodin (změna rukopisu!)
29.4 nadpis: Nový správce duchovní
29.4 Dne 30. září (podruhé)
29.5 R. 1895. 1. srpna po náchodu dp. Gerharda Dvo
29.6 nadpis: Návštěva školy
29.6 Dne 4. října, v neděli, po službách Božích
29.7 nadpis: Missie v Úněticích
29.7 Dne 31. ledna 1907 v Úněticích missie
29.8 nadpis: 1904 zloději na faře
29.8 Dne 15. února, pondělí masopustní vloupali se
29.9 Řekl jsem: "Ženské spějí, nahoře mám hosti,
29.10 nadpis: Vzkříšení
29.10 Dne 2. dubna slavné vzkříšení v 7 hodin až do 1/2 9
29.11 nadpis: Cesta k hřbitovu
29.11 Na jaře opravena
29.12 nadpis: Krupobití, průtrž mračen
29.12 Dne 17. dubna v 1/2 11. v noci přešla silná bouře

strana 30
30.1 nadpis: Nemoc vdp. k.a. vikáře fr. Blažko
30.1 Vdp. kníž. arc. vikář Libocký
30.2 nadpis: Žádosť vzad. (?) zdejších za slavnost "Vzkříšení" na hřbit.
30.2 Dne 9. května 1904 prodal zdejší
30.3 podpis: Vidi in visitatione canonica, die 25. Maii 1904
30.4 Dne 5. června v neděli
30.5 nadpis: Sebevražda
30.5 Dne 10. června, 9 hod. dopol. zastřelil se
30.6 nadpis: 700 leté jubil. svatořeč. sv. Prokopa
30.6 Dne 26. června vydali nejdůst. pp. arcipastýři čestí
30.7 nadpis: 25 leté opat. nb.(?) patrona ndp. Sigis. Starého gener. opata
30.7 Dne 25. června slavil vdp. gener. opat Premonstrátů
30.8 nadpis: Inbil. 50. Ngs. Poč. Pdb.(?) výstava Mariánská
30.8 Dne 19. srpna otevřena v kníž. arcib. semináři Pražském
30.9 nadpis: Kongres Mariánský
30.9 Ku poctě jubilea
30.10 nadpis: Milostivé mimoř. léto, Oslava jub.
30.10 Oslava jubilea Nejs. Poč. P.M. konána dne 8. prosince

strana 31
31.1 nadpis: sucho 1904
31.1 Rok 1904. byl velice suchý,
31.2 nadpis: 1905. Resignace vdp. k.a. vikáře fr. Blažko. váp. Thdr.R. Horský, Saue i Mát.(?)
31.2 Od nového roku 1905. pro nemoc
31.3 nadpis: Soc. dem. schůze
31.3 19. března 1905. konána v hostinci zdejším
31.4 nadpis: Májová pobožnost
31.4 Letoš(n)ím rokem zavedena ve zdejším
31.5 nadpis: Gener. visitace
31.5 Na žádosť duchovní správy
31.6 podpis: Vidi in generali visitatione die 31. Maii 1905
31.7 Ku gener. visitaci zavítal J.Em.dzd.p.kardinál kníže arcibiskup Pražský Leo

strana 32
32.1 Po mši sv. promluvil J.E. dojemnou řečí
32.2 nadpis: Soc. dem. proti biřmování
32.2 Atheista Václav Link
32.3 Pomocníkem Linkovým byl i atheista Kub
32.4 Ke stolu kromě duchovenstva pozváni byli
32.5 Za příčinou gener. visitace opraven byl
32.6 nadpis: Pouťní slavnost 1905
32.6 Pouťní slavnost sv. Cyrilla
32.7 nadpis: Úmrtí ndp. opata Strahov.
32.7 Dne 6. září k 7. hod. več.
32.8 Smrt podťala mu nohy. kdy

strana 33
33.1 výpomocný kaplan na Andělce, (dok. 32.
33.2 Pohřeb konán 11. září. Výkrop vykonán
33.2 nadpis: Manifestace za všeob. hlasov. právo
33.2 Dne 10. října zahájen český sněm.
33.3 nadpis: 1906. volba nového opata na Strahově
33.3 Dne 24. ledna zvolen byl
33.4 nadpis: benedikce
33.4 Benedikci opata vykonal 11. února
33.5 nadpis: Sv. missie
33.5 Od dne 5. do 12. dubna t.r. konány byly

strana 34
34.1 x

atd atd

strana 98
L.P. 1947
Vodovod na hřbitov

strana 99
L.P. 1948
Smrt pí. Anny Ballošové
Nový režim
Ustanovení farářem ve Velké Chyšce
Loučení

strana 100
L.P. 1948
Nokturno



vložen plakát:
20. dubna 1997 slavnostní posvěcení zvonu
strahovským opatem Michalem J. Pojezdným



(žádné další zápisy)



OBSAH kroniky 2: strany 34 - 41
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705026849868/

strana 34
34.1 večer v 6 hodin slavnost Marianská (dok. 3.5)
34.2 nadpis: Soc. demnokraté!
34.2 Domácí sociální demokraté chodili pilně ne večerní kázání.
34.3 nadpis: Kanon. visitace.
34.3 Dne 26. dubna konal zde
34.4 podpis: Vidi in visitatione canonis die 26. Aproilis 1906 Dr. Rud. Horský, Knáíž. arc. vikář.
34.5 nadpis: Boží hrob nový.
34.5 K pašiov. týdnu letoš. roku
34.6 nadpis: Mř¨íže před oltářem
34.6 Zároveň z téže dílny
34.7 nadpis: Tab. altare privilegia
34.7 (Privileg na dobu 7 let
34.8 nadpis: J.M. opat Strahov zde mši sv.
34.8 Dne 2. května 1906
34.9 Dne 26. května
34.10 nadpis: Vojáček Emanuel atheistou.
34.10 Z církve katolické u xxxxx a přestoupení k bezvyznání.
34.11 Dne 10. června
34.12 nadpis: Spolek Cyrill a Meth. na slavnosti máj. "Vzkříšení".
34.12 Sučastnili se s práporem

strana 35
35.1 a výboru vyslovena nelibosť (dok. 34.12)
35.2 nadpis: Průtrž mračen - zeď zahradní.
35.2 Dne 17. června v neděli
35.3 nadpis: Dům pro kostelníka.
35.3 Postavena znovu
35.4 nadpis: Nový převor na Strahově.
35.4 Od 1. července jmenován převorem na Strahově
35.5 nadpis: Oprava hrobů
35.5 Hroby spolubratří
35.6 nadpis: Úroda
35.6 Rok 1906 byl velice úrodný
35.7 nadpis: Závěs ke zvonku v sakristii
35.7 V letě 1906. rodina Herylů z Jenerálky
35.8 nadpis: R. 1907. nový řidící učitel.
35.8 Od 1. března přišel do Nebušic
35.9 Byl upřímným přítelem faráře
35.10 nadpis: V únoru prohlášeny byly úředně nové volby do říšské rady

strana 36
36.1 rolník, Milo Záruba, farář v Jiřicích (dok. 35.10)
36.2 nadpis: Atheista Link sňatek s atheistkoou z Vokovic.
36.2 Atheista Link u nás otrávil všechnu mládež; letos
36.3 podpis: Vidi in visitatione canonica die 11. Junii 1907. Aug. Krčmář
36.4 nadpis: Odpustky řádové v kostelích našich.
36.4 Sv. Stolice apoštolská dekretem z 12. června 1907
36.5 nadpis: Organisace Motol - lidu místní.
36.5 Dne 15. prosince ohlásila okresní organisace Smíchovská, že

strana 37
37.1 nadpis: Dary pro kostel zdejší.
37.1 JM. nejd. p. opat Strahovský daroval letos
37.2 nadpis: 1908. farní úřední věstník.
37.2 Začátkem r. 1908. vydává farní úřad
37.3 nadpis: Volby do zem. sněmu.
37.3 Volby do zemského sněmu odbyvaly se 20. února
37.4 nadpis: Svěcení Křiž. cesty.
37.4 Dne 8. března, 1. neděli postní byla
37.5 Svěcení vykonal člen řádu Františkánů
37.6 podpis: Vidi in visitatione vcanonica die 13. Junii 1908. Dr. Rud. Horský

strana 38
38.1 nadpis: Indulg. plen. v den bl. Hroznaty.
38.1 Dekretem apošt. Stolice ze dne 28. srpna 1907. udělují se
38.2 nadpis: IV. všeob. katol. sjezd v Praze - za příčinou démant. panov. jubilea a zlatého jubilea sv. Otce.
38.2 Ve dnech 29. 30. 31. srpna a 1. 2. září konán byl
38.3 Sjezd vydařil se skvěle.
38.4 Za příčinou dvou jubilejí
38.5 nadpis: 1909. Dar chrámu Páně bílý parament.
38.5 Dne 7. dubna zaslal p. Adsolf Veselý, cestující
38.6 nadpis: Koberec oltářní.
38.6 Njdp. opat Strahovský daroval
38.7 podpis: Vidi in visitatione canonica die 1. Maii 1909 Dr. Horský
38.8 Dnem 1. září 1909
38.9 nadpis: Svěcení školy na Jenerálce - 23. října 1910.
38.9 Školní budova posvěcena
38.10 Fara obdržela 3 roje včel
38.11 nadpis: Volby říšské 1911
38.11 R. 1911. rozpuštěna říšská rada

strana 39
39.1 V okresu smíchovském hned při
39.2 nadpis: Eucharistický kongres ve Vídni.
39.2 R. 1912 konán ve Vídni světový eucharistický kongres
39.3 R. 1913 zemřel zde učitel František Křížek
39.4 nadpis: Pronájem dvora.
39.4 R. 1913 obnoven pronájem zdejšího dvora
39.5 V příčině zachovávání nedělního a svátečního klidu
39.6 R. 1913 byl ve zdejší krajině úrodný, ale
39.7 Pokud se duchovního života týká, oživen spolek sv. Bonifáce
39.8 Dne 23. července podána byla
39.9 Při pobytu těchto oddělení bylo několikráte za silného deště

strana 40
40.1 kde byl s přípřeží (dok. 39.9)
40.2 Práce polní podzimní vykonaly se včas
40.3 nadpis: Život za války.
40.3 Na Červený kříž vybráno 180 k (po obci)
40.4 Zásobování lidu v r. 1915 zvláště
40.5 V červnu došla zpráva od velitelství pluku
40.6 Ženy a příbuzní vojínů častěji žádali
40.7 Téhož r. nejdp. opat ráčil povoliti četné opravy
40.8 nadpis: Sbírka vlny a kaučuku.
40.8 K nařízení vyšších úřadů vykonána byla dvakráte
40.9 nadpis: Obětní dny.
40.9 Obětní dni za příčinou jmenin J.V. císaře a krále Františka Josefa
40.10 nadpis: Císař František osef zemřel.
40.10 21. listopadu skonal císař
40.11 nadpis: Císař a král Karl I.
40.11 Nastoupení J.V. císaře a krále Karla I. oslaveno
40.12 nadpis: Sv. missie.
40.12 Od 10-17 byly a zdejší osadě sv. missie, ač doba zdála se

strana 41
41.1 Při sv. zpovědi dítek vypomáhali: Em. Kubíček, prof. na arcib. gymnásiu
41.2 nadpis: krutá zima
41.2 R. 1917 začal neobyčejnými mrazy
41.3 nadpis: drahota
41.3 Do našich některých rolníků trpce si stěžováno, jak draze prodávali
41.4 nadpis: padlí
41.4 Rodinám narukovavších vojínů zvýšen
41.5 V r. 1917 panovalo veliké sucho
41.6 nadpis: Rekvisice zvonů.
41.6 Veliký smutek způsoben byl naší osadě
41.7 29. listopadu sejmuli druhý zvon
41.8 nadpis: sbírka šatstva
41.8 V r. 1917 školní mládež konala sbírku šatstva
41.9 Rok 1918. Naděje v mír

strana 42
42.1 ku oděvu, obuvi (dok. 41.9)
42.2 podpis: Revisum in sacra visitatione generali die 26. Maii a.d. 1918
42.3 nadpis: xxx






atd atd

strana 98
L.P. 1947
Vodovod na hřbitov

strana 99
L.P. 1948
Smrt pí. Anny Ballošové
Nový režim
Ustanovení farářem ve Velké Chyšce
Loučení

strana 100
L.P. 1948
Nokturno



vložen plakát:
20. dubna 1997 slavnostní posvěcení zvonu
strahovským opatem Michalem J. Pojezdným



(žádné další zápisy)


OBSAH kroniky od strany 87 do strany 100
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705013516536/

strana 87
87.1 nadpis: L.P. 1943 - Dodatek k r. 1942
87.2 dopis: N.Exh. 903/43/0. Na Strahově dne 17. července 1943. 1 příloha; Milý pane faráři
87.3 Poněvadž v Nebušicích stále přibývalo vyučovacích hodin ve škole
87.4 nadpis: Dodatek k r. 1942.
87.4 nadpis: Rekvisice zvonů.
87.4 Bylo to na svátek zvěstování Panny Marie dne 25. března 1942

strana 88
88.1 nadpis: Dodatek k r. 1942 - L.P. 1944.
88.1 Ale má radost dlouho netrvala
88.2 nadpis: L.P. 1944.
88.2 nadpis: Němečtí vojáci nastěhováni ve faře.
88.2 V bojích válečných přibývalo na intensitě

strana 89
89.1 nadpis: L.P. 1944.
89.1 lidi, kaplana přetěhovat bez jeho vědomí (dok. 88.2)
89.2 Písárna vojáků se brzy přestěhovala jinam
89.3 nadpis: Vysázení lip kolem kostela.
89.3 Poněvadž přerostlé staré stromy (kaštany většinou)
89.4 nadpis: Ministerstvo vnitra zabírá sál pro archiv. Knihovna spolku sudetských Němců.
89.4 Mezitím stále se jednalo o nové nastěšhování částí německého vojska

strana 90
90.1 nadpis: L.P. 1944
90.1 nadpis: Anna Javůrková, dobrotitelka chrámu Páně. Její skon.
90.1 Dne 18. srpna l.P. 1944 zemřela paní Anna
90.2 nadpis: Rozšíření hřbitova již nedostačujícího.
90.2 Hned brzy po svém nastoupení v Nebušicích jsem pozoroval

strana 91
91.1 architekt Čermák uznával rozšíření v pravo už k vůli terrénu za vhodnější (dok. 90.2)
91.2 foto: Les, na jehož části byl hřbitov skutečně rozšířen.
91.3 foto 3x (popisky)
91.4 Nyní se rozejel úřední aparát. První starostí bylo získat

strana 92
92.1 nadpis: Posvěcení nové části hřbitova.
92.1 Slavnost posvěcení nové části hřbitova se konala dne
92.2 nadpis: Krádež ve faře.
92.2 Ke konci roku týden před Štědrým dnem
92.3 nadpis: L.P. 1945.
92.3 nadpis: Hloubkoví letci.
92.3 Rok 1945 byl ve znamení uostřených bojů. Čím dál tím častěji
92.4 nadpis: Nálet na Prahu.
92.4 Velký nálet vykaonali američtí letci na popeleční středu ne Prahu...14. února r. 1945 právě mezi polednem.
92.5 nadpis: II. velký nálet na Prahu.
92.5 Druhý ještě strašnější nálet byl na Květnou neděli, dne 25. března 1945

strana 93
93.1 Prahu, ozvaly se detonace a započato zhoubné dílo (dok. 92.5)
93.2 nadpis: Souboj létadel nad farní zahradou.
93.2 V polovici dubna jsem se modlil v zahradě brevíř, když
93.3 Dne 5. května l.P. 1945 v sobotu odpoledne přinesla paní učitelka zprávu

strana 94
94.1 skonal. Josef Krédl, 22ti letý hoch při přestřelce (dok. 93.3)
94.2 nadpis: Boje 7. a 8. května 1945.
94.2 V úterý po celý den ostřelovali Němci se svou dělovou baterií
94.3 nadpis: Snahy o obsazení letiště.
94.3 Asi 70 občanů ozbrojených se vydalo kletišti,aby je obsadili, ale
94.4 nadpis: Požár dřevěných baráků nad Nebušicemi a výbuch muničního skladiště.
94.4 Asi v 10 hodin večer přiběhla ke mně paní učitelka Petrová
94.5 nadpis: Essesáci z Jenerálky přes Nebušice.
94.5 Práve o půl noci z 8. května na 9. květen 1945 šli přes Nebušice essesáci, kteří
94.6 nadpis: Děti české v Jugendheimu.
94.6 Děti byly bez jakéhokoli
94.7 nadpis: První vítání Rudé armády.
94.7 Ve 4 hodiny ráno ve středu 9. května 1945 bylo najednou slyšet provolávání "Sláva" od Ruzyně až do Nebušic...a konec otroctví.

strana 95
95.1 nadpis: L.P. 1945.
95.1 nadpis: Pohřeb obětí národní revoluce.
95.1 Dne 11. května l.P. 1945 odpoledne ve 3 hodiny konal se pohřeb
95.2 nadpis: První Rusové přes Nebušice. Vítání.
95.2 Vraťme se ještě zpět k 9. květnu k večeru. Tanky Rudé Armády během
95.3 nadpis: Nové samosprávní a státní úřady.
95.3 Potom nastala výstavba nové republiky a ¨konsolidace poměrů
95.4 nadpis: Ubytování vojenských ruských žen ve faře.
95.4 Dne 10. května 1945 bylo ve farní budově ubytováno 25 ruských mladých žen

strana 96
96.1 odcestovaly do Kladna. (dok. 95.4)
96.2 nadpis: Ubytování mužských oddílů vojenských.
96.2 Když odešly, byly do fary nastěhovány oddíly mužské
96.3 nadpis: Vojenská policie ruská.
96.3 Konečně se do sálu hořejšího
96.4 nadpis: Nový kříž u silnice.
96.4 Kříž u silnice nedaleko školy byl 16. května 1945 přeražen
96.5 nadpis: L.P. 1946
96.4 nadpis: Úmrtí pana Hejcmana
96.4 Dne 17. února l.P. 1946 zemřel náhle

strana 97
97.1 nadpis: L.P. 1946
97.1 Mí stní Národní Výbor měl v panu Hejcmanovi
97.2 nadpis: Místní Národní Výbor.
97.2 Místní Národní Výbor se několikráte přetvořoval.
97.3 nadpis: Místní školní rada. Kříže ve školách.
97.3 Zajímavé je, že když řídící Louocký chtěl odstranit ze čkol kříže
97.4 Konečně došlo k prvním řádným parlamentním volbám
97.4 tabulka: Výsledek volby
97.5 Výsledek těchto voleb byl pak klíčem
97.6 nadpis: Návraty.
97.6 Jinak až do konce r. 1946 se nestalo nic pamětihodného

strana 98
98.1 nadpis: L.P. 1947
98.1 nadpis: Vodovod na hřbitov.
98.1 Již po léta byla vyslovována osadníky přání, aby...stálo.

strana 99
99.1 nadpis: L.P. 1948
99.1 nadpis: Smrt pí. Anny Ballošové
99.1 Dne 5. ledna l.P. 1948 odešla nám na věčnost vzorná
99.2 nadpis: Nový režim.
99.2 V únoru 1948 přejal na sebe vedení státu československý lid
99.3 nadpis: Ustanovení farářem ve Velké Chyšce
99.3 V květnu l.P. 1948 sdělil se mnou dp. Bernard Mokrý
99.4 nadpis: Loučení
99.4 Dne 1. srpna l.P. 1948 jsem naposledy konal

strana 100
100.1 nadpis: L.P. 1948
100.1 neboť jsem měl za to, že mně Nebušice
100.2 nadpis: Nokturno
100.2 Než den se skloní na přelomu v šeru
100.3 podpis: S Božským Dítkem Máti, rač nám požehnati! Nepomuk Frant. Skala, farář.





(žádné další zápisy)




vložen plakát:
20. dubna 1997 slavnostní posvěcení zvonu
strahovským opatem Michalem J. Pojezdným


Existují ještě staré fotografie a skleněné fotografické desky,
také magnetofonové záznamy s pány faráři otcem Václavem Károu,
posledním farářem za komunismu, než byl uvězněn,
a otcem Vavřincem Zadražilem, který byl prvním farářem
po převratu v roce 1989; nahrávky jsou zatím neznámo kde.



=============================================================================


strana 1
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/?fref=ts
1.
Ve jménu Páně!

Velice důležité místo mezi knihami farními zaujímá pamět-
ní kniha farní t.zv. liber memorabilium. Z malých věcí často
veliké berou svůj vznik a počátek; jmenovitě pak v oboru histo-
rie žádná zpráva není hodna zamítnutí; každé sdělení, byť se
na první pohled dosti nepatrným, ano i malicherným zdálo, má
svou důležitosť, někdy jenom pro dějiny místní, ale přečasto rov-
něž i pro historii celé země, aneb pro kulturní dějiny jisté doby.
Proto vždy s vděčností připomenouti sluší jména těch správců
duchovních, kdož v dobách předešlých o vše ujmě práci takovou
podniknuvše, pamětní knihu čili kroniku farní sepsali; a neméně
osvědčiti dlužno, že práci velezáslužnou podnikají za našeho věku
pastýřové duchovní, kteříž pilně v sepisování místních dějin osa-
dy své pokračují aneb tam, kde nikdo před nimi se v práci tu
neuvázal, aspoň oni sami počátek učinili.

Jestli to povinností duchovního správce, aby svědomitě a řádně
vedl pamětní knihu farního okrsku svého. Že každý duchovní
správce povinen jest, pamětní knihu vésti, vysvítá z rozkazu vládní-
ho, kterýžto v království českém již roku 1835. byl vydán; neméně
jest povinnosť tato jasně vyslovena ve farních předlohách kanonické
visitace, kdež se liber memorabilium uvádí mezi knihami, jež
farář řádně vésti povinen. Jesti tedy důležité povinnosť ta od
církevní i světské vrchnosti na faráře vložena.

Neníť arci zapotřebí, aby se farář u sepisování pamětní knihy
držel jistého formuláře neb dle rubrik napřed ustanovených za-
pisoval rozličné události. Zde nezáleží na tom, aby se věc rov-
něž jako při materialu statistickém podávala dle pevného vzor-
ce, ale na tom celá váha spočívá, aby se nic pro osadu neb kra-
jinu v historickém ohledu důležitého nevynechalo.

A proto ve jménu Páně v této pamětní knize psáti počínáme
chtějíce v farnosti Nebušické, pro niž pořízena jest, vypravovati
všecko, co se nám zdá, že by nějaké zmínky zasluhovalo.

Tisícíletá památka smrti sv. Methoděje, připadající na den 6. mě-
síce dubna roku 1885 zavdala katolickým Čechům milou příčinu k
oslavování dvou sv. mužů, jimž národ český i za dar sv. víry křesťanské
i za zachování jazyka svého povděčen jest. Před tisícem let již zhaslo
na Velehradě moravském ono veliké světlo národů slovanských, sv.
Methoděj, než dílo jeho a bratra jeho sv. Cyrilla nezahynulo, nýbrž trvá
v síle a moci dále; ano dílo toto počíná znova k mohutnějšímu životu
se probouzeti. Což tedy divu, že radostné zanícení zmocnilo se všech
věrných synů matky Slavie a že všude, kde jazykem slovanským se
mluví, dávno před rokem 1885 horlivé činily se přípravy, aby nejen den
úmrtí sv. Methoděje, ale celý rok 1885 důstojným, ano velkolepým spůsobem

Sdílet · 5. říjen 2010 v 10:31
(toto je pravděpodobně první zápis, a tedy datum vzniku skupiny Farnost Praha-Nebušice, ss. Cyrila a Metoděje, starší zápis už není)



strana 2

2.
oslaven byl. Zvláště na sesterské Moravě strojiti se k roku 1885 ja-
ko k nějakému roku svátečnímu. V novinách moravských dočítali
jsme se skorem denně, jak buď spolky, buď obce, buď jednotlivci
onen rok oslaviti hodlají. Za účelem tím vydávaly se zvláštní
knihy jako „Sborník velehradský“, časopisy přinášely vhodná
pojednání, básníci pěli písně ku cti ss. Cyrilla a Methoděje.

Pakli ale který kmen slovanský příčinu měl, aby oslavoval sv.
věrozvěsty a srdečné díky jim vzdával, pak to byl národ český v
první řadě, neboť tím, že nám sv. Methoděj s bratrem svým Cyril-
lem přinesli učení Božské, víru křesťanskou, zachován národ český
v řadě národův. Jakou totiž váhu mělo v těch dobách přijetí víry
křesťanské pro národ český, na to odpovídá slavný historik náš
Palacký následujícími slovy: „V pokřesťanění záležela oné doby
životní otázka všech národů slovanských. Křeťanská Evropa byla
osobila sobě dědičně všecku někdejší vzdělanosť Řekův a Římanův.
Jakkoli časem znuzena a zkalena, byla přece vzdělanosť tato sama
o sobě takové dokonalosti schopná i nade všecko jiné výtečna, že
nad ní a vedle ní žádný jiný způsob osvěty se dařiti a prospívati
nemohl. A že Čechové osudu Oodritů, Luticů a Ratarů a ji-
ných pokrevenců svých nezakusili, za to nejvíce děkovati mají
včasnému a upřímnému pokřesťanění svému, za to díky vzdávati
sluší sv. bratřím Cyrillu a Methodějovi“.

Nabízeli ovšem i Němci kříž Kristův předkům našim, ale po-
dávali jej na hrotu meče; nabízeli blahodárné učení Syna Božího,
ale v řeči cizé; přinášeli sebou vzdělanosť a osvětu, ale za cenu
poddanství. Toho ovšem nechtěli, toho se báli, tomu vší silou
odpírali otcové naši a proto i vzpírali se přijmouti sladké
učení Ježíšovo.

Jinakým způsobem počínali sobě při apoštolské práci své patronové
naši sv. Cyrill a Method. Ti hledali duchem právě apoštolským ne
jmění a panství, ale jen spasení duší a proto zvláště zasloužili
si vroucí a vděčné díky celého potomstva českého, že vyučovavše
rozumným slovem a písmem spolu, obrátili novou víru hned
v plné přesvědčení. A tak rozsíváno a hlídáno byvši símě
evangelia rostlo napotom v zemi silou vlastní, která zahynouti
jemu nedala.

Svatí apoštolové Cyrill a Methoděj naučili předky naše užívati
svého jazyka i způsobu národního ve chrámě i v pospolitém ži-
votě. Tím zachovali národ náš český po tisíc let a nemohli jsme
zajisté letos po tisíci letech nic lepšího učiniti, než vroucí díky
své projeviti a přislíbiti, že jako předkové naši i my daru jimi nám
poskytnutého si vážiti budeme. Ano sv. Cyrill a Methoděj jsou ti po
Kristu největší dobrodincové naši, jimžto děkujeme natoliko svrcho-
vaný dar víry a spásy věčné, ale také zachování naší národnosti slo-
vanské. Shodujíť se dozajista všichni znatelé dějin světových v



strana 3

3.
tom, že by národ náš českoslovanský byl se potkal se žalostným osu-
dem Slovanů polabských, že by byl zmizel z počtu národův, kdyby z
milosti Boží nebyl z rukou ss. Cyrilla a Methoděje ochotně přijal ví-
ru křesťanskou.

Proto tak okázale, tak nadšeně oslavován byl rok 1885, tisící to roč-
nice úmrtí sv. apoštola našeho Methoděje všude tam, kde tento dobrodi-
nec náš se sv. bratrem svým Cyrillem předky naše odvrátili od blu-
dův pohanských pravou víru v srdce jejich hluboce vštípili a k stá-
du Kristovu, v jediný pravý jeho ovčinec, v samospasitelnou Církev
katolickou, je uvedivše, všude tam, pravíme, kde druhdy předkové naši k
nim horlivé srdcí svými přilnuli, slyšíce jak jím se srdce k srdci mluviti
milým jim jazykem mateřským, jazykem slovanským, o Otci Stvořiteli,
Synu Vykupiteli a Duchu učiteli a posvětiteli.

Okružnice Lva XIII.
"Grande munus".
A přes to všecko vybízel nás Čechoslovany a všechny slovanské ná-
rody i sv. Otec, slavný Lev XIII. sám věčně památnou okružnicí neboli
encyklikou svou "Grande munus" ze dne 30. září 1880, jíž povznešena
i rozhlášena byla pocta ss. apoštolů našich Cyrilla a Methoděje
po veškerém sboru sv. Církve, abychom vděčně slavili památku apoštolů
slovanských sv. Cyrilla a Methoda, mužův nejslavnějších ve všech
národech slovanských, mužův), kteří jsou jejich největšími okrasami,
jejich vzory a jejich chloubou, kteří jsou jako "dva olivové stromy" a
dva svícny svítící před Pánem.

Přání sv. Otce radostí naplnilo srdce všech katolických Slovanů a
nalezlo široko daleko žádoucího ohlasu. Nikdo netajil radosti, již vzbu-
dilo v každém srdci věrném dotčené přání sv. Otce, a přál sobě každý
upřímný Slovan, aby roku 1885 u hrobu sv. Methoda na posvátném
Velehradě v bratrském shromáždění sešli se synové Čecha od Vltavy a
sjednotili se s potomky Lecha od Visly, s Rusíny nad Dněstrem, s
chrabrými Chorváty z pobřeží Sávy.

Nezdařiloť se ovšem všecko v té míře, jak bylo z počátku očekáváno,
ale vzdor všem překážkám, kteréž se z mnohých stran slavnosti Cyrillo-
Methodějské kladly, vydařila se oslava jejich po vlastech českých nad
očekávání skvěle. Nebyloť zajisté toho roku katolického Čecha a
uvědomělého Slovana, kterýž by byl lhostejným zůstal při tisíci-
leté památce úmrtí sv. Methoděje; nebylo věru toho roku kostela če-
ského, v němž by se byly nehlásaly čest a sláva jeho, nebylo po Če-
chách takřka chatrče, kterou by nebyla zdobila soška aneb alespoň
obraz sv. apoštolů slovanských, a všude vypravovalo se o sv. apoštolích
slovanských, a i v té nejnepatrnější dědině české konala se památ-
ka jejich co možná nejskvěleji.

Uváživ všecko to vys. důst. pan prelát král. kanonie strahovské Si-
gismund Starý, celého svatého a kanovnického řádu premonstrát-
ského generál, a věda, že přemnohým synům jeho nebude možno
putovati na Velehrad, snažil se co zbožný hodnostář církevní i
co upřímný syn vlasti své, aby, seč jest, k jubilejní slavnosti svatome-



strana 4
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705140183190/
4.
thodějské dle sil svých přispěl jednak z vděčnosti a lásky k sv. apoštolům slo-
vanským Cyrillu a Methodějovi, jednak z úcty k sv. Otci Lvu XIII. papeži
římskému, jemuž vešken řád premonstrátský velikými díky zavázán
jest. Neboť že rozptýlená po sto let čeleď sv. Norberta opět v jednu ro-
dinu shromážděna a svědomité péči dobrého pastýře a laskavého otce
svěřena byla, a že řád premonstrátský opět jako za doby rozkvětu
svého generála má a jednolitý organický celek tvoří, toho zajisté po
Bohu nejvíce co děkovati má Jeho Svatosti Lvu XIII. papeži římské-
mu, jenž ihned po svém dosednutí na stolec sv. Petra počal k tomu
pracovati, aby opati řádu premostrátského ze svého středu geberála
řádu sobě vyvolili.

Volba generála řádu
praemonstráského ve
Vídni dne 2. října 1883.
Když tedy za touto příčinou veškeří opatové řádu premostrát-
ského z obou cirkarií, i z rakousko-uherské i z brabantské, ve Vídni
se sešli a o rozličných záležitostech řádu našeho se týkajících poroko-
vavše k vobě přikročili, bal dne 2. října 1883 P.T. pan prelát král. ka-
nonie strahovské Sigismund Starý zvolen za gnerála celého řádu
premonstrátského a sice jednohlasně, jak v protokolu generální kapito-
ly doslovně se praví: "Completo scrutinio quindecim votorum com-
pertum est, quatuordecim votis ergo unanimitate votorum elec-
tum fuisse Illustrissimum Dominum Sigismundum Starý
Abbatem Strahoviensem." Došlá o šťastné volbě na Strahově zpráva
velikou naplnila radostí srdce všech bratří nemálo se těšících z po-
cty, jíž účastným se stal laskavý otec jejich, jakož podobně i z
čestného vyznamenání, kteréhož všeobecnou důvěrou, jednohlasnou
totiž volbou, projevenou dostalo se strážci tělesných pozůstatků
sv. zakladatele a patriarchy našeho Norberta.

Cesta P.T. pana generála
Sigismunda Starého do
Říma ad liminum apost.
Aby náměstku Kristovu, sv. Otci, se poklonil, za péči jeho o řád
premonstrátský díky vzdal a o opětovné stvrzení všech privilegií od
přemnohých papežů řádu premonstrátskému propůjčených pokorně
poprosil, podnikl P.T. pan generál hned na jaře budoucího roku
dalekou a obtížnou cestu do Říma. Poručiv se do mocné ochra-
ny Boží a do zbožných modliteb synů svých odcestoval v úterý
po svátcích velikonočních dne 15. dubna 1884 provázen jsa ta-
jemníkem svým P. Lohelem. Ale ne bez obtíží vykonal dalekou
tuto pouť. Byv na cestě opětně zachvácen silným krvotokem z
nosu, jejž ani přivolaný lékař ihned staviti nedovedl, a nezvyk-
lý na podnebí a stravu vlašskou cítil se po celou dobu poby-
tu svého v Římě chorobným a mnohdy tak slabým, že nejednou
ku svému průvodci se byl vyslovil, že sotva více vlasť svou če-
skou a milý Strahov uvidí. Jakmile bratří na Sioně o chorob-
ném, ano nebezpečném stavu milého otce svého zvěděli, zdvojná-
sobili modlitby své, kterýmiž jej na cestě jeho provázeli, snažně
prosíce sv. Otce Norberta, aby mu byl mocným u Boha přímluv-
čím a přímluvou svou šťastný návrat mu vyprosil. Na zbožný ten
úmysl u oltáře sv. Norberta i mše sv. obětovány byly. A tité modlit-



strana 5
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705130183191/
5.
by a prosby vděčných synů za milého otce došly brzského milostivého
u Boha vyslyšení. Jako zázrakem zastavil se oslabující krvotok a P.T.
p. generál brzy v té míře okřál, že i s to byl na zpáteční cestě své na-
vštíviti dva podřízené mu kláštera premonstrátské, kanonii totiž
Viltenskou v Tirolsku a kanonii Drkolinskou v Horním Rakousku,
načež pak k velkému potěšení všech bratří dne 17. května se navrátil
na Strahov, kde s pomocí Boží v krátkém čase opět žádoucích sil
nabyl a s vrozenou mu horlivostí a svědomitostí přečetným a
obtížným pracím a povinnostem svým se věnoval.

Chtěje tedy, jak svrchu řečeno bylo, P.T. p. prelát jednak z vděčnosti a
lásky k sv. apoštolům slovanským, jednak z úcty k sv. Otci Lvu XIII.,
spůsobem důstojným a významným, ale i velkolepým a trvalým oslaviti
tisíciletou památku smrti sv. Methoděje, předsevzal sobě, že v jubilej-
ním roku svato methodějském v skutek uvede zbožný úmyls zaslou-
žilého o klášter strahovský předchůdce svého, jak doleji povíme, a že
ku cti a slávě sv. apoštolů slovanských zbuduje nový farní chrám
Páně v Nebušicích, k němuž také skutečně v úmrtní den sv. Me-
thoda dne 6. dubna 1885 obvyklými obřady církevními základní
kámen slavně položil a posvětil.

Vznik farní osady
"Šárka-Nebušice".
Podáme v následujícím v krátkosti všecko, čehož jsme se o vzniku farní
osady Šárka–Nebušice i jejího farního kostela "u sv. Jana v trní" zvané-
ho dopíditi mohli. Farní osada Šárka–Nebušice leží v nejbližším okolí Pra-
hy na západní straně za Strahovskou neboli říšskou branou bezprostřed-
ně v sousedství hlavního města. Pozůstávala z dvou obcí: ze Střešo-
vic, kde přebýval duchovní správce a z Nebušic. Farní kostel nalezají-
cí se uprostřed obou jmenovaných obcí v t.zv. Šárce divoké byl nepatrný
a tak skrovňounký, že sotva dvacátý díl osadníků pojmouti mohl. Ne-
byl kostelíček ten původně určen pro farní kostel, nýbrž byl vlastně jen
kaplí hřbitovní, kteráž v předešlém století na t.zv. morovém hřbitovu po-
stavena a v pozdějších časech rozličnými přístavky poněkud rozšířena
byla za tím účelem, aby se v ní farní úkony odbývati mohly.

Založení hřbitova v
Šárce r. 1713.
Hřbitov právě
dotčený zřízen byl na začátku 18. století a příčina k jeho založení pozná
se z následujícího. Jak letopisy vlasti naší vypravují, počal roku 1712 v
Praze zuřiti strašný mor, který zmáhající se vždy více potrval až do ro-
ku 1714 a dosáhl časem takového stupně krutosti, že hřbitovy pražské neby-
ly více s to pojmouti těla všech zemřelých. Když pak morová rána zu-
řiti nepřestávala a na hřbitovech pražských místa k pochování mrtvol
již nebylo, usnesli se zástupcové města Prahy na tom, aby v okolí praž-
ském na některém příhodném míst založeno a upraveno bylo zvláštní
pohřebiště, na němž by všickni v Praze morem zemřelí pochováni by-
li. Nejvhodnějším k tomu místem zdála se pro svou odlehlosť a přízni-
vou polohu býti t.zv. Ďivoká Šárka, kdež také ihned v známém
údolí "u sv. Jana v trní" zvaném hřbitov upraven byl. Mor, jenž příčinou
byl ku zřízení hřbitova právě jmenovaného, řádil v Čechách od roku
1712 – 1714 a náležel mezi nejzáhubnější úkazy toho druhu, o nichž se
v Čechách paměť zachovala. Jakou prudkostí zvláště v Praze morová



strana 6
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705126849858/
6.
ta rána zuřila, toho doklad podávající nám souvěcí letopiscové, jichžto zprávy
v pamětní této knize při této příležitosti zaznamenati sobě dovolíme.
Praví se v dějinách vlasti naší, že za příčinou veliké úmrtnosti po drahně
času všecky chrámy pražské byly uzavřeny a že služby Bˇoží pro celou Pra-
hu jen na Svatováclavském náměstí pod širým nebem se odbývaly, což
od r. 1712 až do prvního dne měsíce února r. 1714 trvalo. Všichni c.k.
úřadové z tétéž příčiny téměř po dvě léta veškerou činnosť svou v
Praze zastavili. Ano i arcibiskupská konsistoř přetala tehdáž v Pra-
ze úřadovati přeloživši sídlo své do Vltavotýna, odkud se teprv dne 23.
února 1714 do Prahy opět navrátila.

Kaple sv. Jana Nep. v
Šárce vysvěcena.
Pohřebiště, za příčinou moru na rychlo upravené, dalo později něko-
lik zbožných křesťanů, kteří častěji ku svým drahým a milým zemřelým
sem putovali, aby na rovu jejich za ně se pomodlili, zdí obehnali a
na blízku něho zřídili ku cti sv. Jana Nep. kapličku, kterouž tehdejší
opat Strahovský Marian Hermann (1711 – 1741) roku 1719 posvětil a v
ochranu svou a péči přijal. Tímto základ položen k budoucí farní
osadě Šárka–Nebušice stojící pod patronátem preláta Strahov-
ského.

Za časů dřívějších patřily obce nynější farní osady Šárka–Nebušice
do duchovní správy fary strahovské v Praze. Nebyloť tnkráte ještě tolik
obyvatelstva ani v Střešovicích ani v Nebušicích, tak že snadno bylo vy-
hověti všem duchovnímpotřebám tamějších osadníků. Když ale ča-
sem obyvatelstva v Čechách vůbec a v okolí pražském zvláště přibývalo
rozmnožil se i počet duší ve franosti strahovské, tak že s obtíží velikou
spojené bylo osadu tak rozsáhlou řádně spravovati. Také bylo mnohým
osadníkům obcí jménovaných jednak pro vzdálenosť jednak mnohdy i
pro nepohodu neprosto nemožno, aby katolickým povinnostem svým
řádně zadost učinili a v neděli a ve svátek službám Bˇožím obcova-
li. Proto záhy na to pomýšleno, jak by se nedostatku tomu odpomoci dalo. Vě-
ci tak důležité rázně se ujal na konci předešlého století tehdejší prelát
strahovský, Václav Mayer (1779 – 1800), za jehožto panování několik lo-
kálních beneficií pod patronátem preláta strahovského založeno bylo,
a vyloučiv roku 1785 obce Střešovice a Nebušice z duchovní správy faráře
strahovského ustanovil pro ně zvláštního lokalistu postarav se o to, aby
kostelíčku "sv. Jana v trní" udělena byla práva chrámu farního; duchovní-
mu správci pak zřídil krásné a prostranné obydlí v klášterním dvorci
na Andělce.

Lokalista Šárko-Nebu-
šický přesídlil do kon-
ventu r. 1811.
Na Andělce obýval duchovní správce Šársko–Nebušický až do roku 1811.
V tomto roce vykázáno mu obydlí a celé zaopatření v konventě na Strahově,
odkud arciť s převelikými obtížemi a v noci při zaopatřování nemocných i
s nebezpečenstvím života duchovní správu zastával. Změna tato pro duchov-
ního správce tak nepříznivá stala se bezpochyby následkem známého roz-
kazu vládního z r. 1810, jímž vláda za příčinou peněžitých rozpakův státu
rakouského nařídila, aby všecko zlato a stříbro v rukou soukromých se
nacházející státu vydáno bylo, čímž klášteru Strahovskému rána velmi
bolestná zasazena byla. Když ale počet duší lokalie Šársko–Nebušické


strana 7

7.
každým rokem rostl a duchovnímu správci více možno nebylo, aby na dále
farní osadu svou excurrendo spravoval, dal r. 1843 tehdejší prelát Jero-
nym Geidler sešlý zatím dvorec na Andělce upraviti zřídiv tam i zvlášt-
ní kapli, již dne 23. července téhož roku sám vysvětil, a upravil při ní i
byt pro duchovního správce, jako druhdy bývalo, opatřiv ho spolu i sluš-
nou pro tehdejší dobu nadací. Od toho roku obýval duchovní správce šár-
sko-nebušický na Andělce docházev každou neděli a každý svátek do
farního kostela svého u sv. Jan v trní skoro hodinu cesty od jeho
obydlí odlehlého.

Vysvěcení kaple na
Andělce a uvedení
lokalisty r. 1848.
Píšeť o zařízení a vysvěcení kaple na Andělce ve zá-
piscích svých doslovně takto: 23. Juli 1843. Puit längraxxxx (německy xxxx)
xxxx


xxxx bis xxxx 1700 Punxxxx


(poslední řádek) Gott xxxx xxxfan. (přepis a překlad německého textu je v procesu)


strana 8
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705106849860/
8.
Lokalie povýšena na
faru.
Roku 1857 byla lokalie šársko-nebušická snahou právě jménovaného
opata Jeronyma na faru povýšena. Prvním farářem byl P. Jakub Dvořák.

Od založení farní této osady v předešlém století až do let sedmde-
sátých nynějšího století se poměry její valně změnily. Počet duší, zvláště
v posledních létech, tou měrou vzrostl, že jedinému faráři nebylo lze, všem
povinostem v duchovní správě bez převeliké námahy zadost učiniti. Pro-
to již opat Vojtěch na to pomýšlel a přípravy k tomu učinil, aby v Nebu-
šicích zbudován byl chrám Páně a zřízena tam byla samostatná farní
osada. Nemoha ale pro rozličné namanuvší se překážky úmysl svůj
v skutek uvésti, postaral se aspoň o to, co mu pro ten čas možným bylo
totiž, aby na osadě šársko-nebušické v neděli a ve svátek dvoje služby
Bˇoží byly a sice jedny v kostelíčku sv. Jana v Šárce a druhé v kapli
na Andělce. Ve farním kostele odbýval služby Boží vždy pan farář
sám, v kapli andělecké pak jeden z vel.pánů strahovských, jenž tam
každou neděli a každý svátek docházel a o 10. hod. mši sv. s exhortou
měl, zač od P.T. p. preláta ročně 80 zl. r/m náhradného dostával.


Volba opata Sigismunda
dne 25. června 1879.
Zařízením tímto učinil opat Vojtěch pro osadníky šársko-nebušické,
co mu pro tehdejší poměry mono bylo učiniti ponechav další provedení
bohulibého záměru svého budoucímu nástupci svému v hodnosti opat-
ské, na kteréhož pro mnohé výtečné vlastnosti své dne 25. června 1879
téměř jednohlasnou volbou nynější p.t. p. prelát Sigismund Starý zvo-
len byl, kterýž také stav se opatem ihned vyvinoval tu největší podni-
kavosť svědomitě počínaje tam, kde blahé paměti předchůdce jeho byl pře-
stal. A proto také záhy na to pomýšlel, jakby záměr zasloužilého Strahov
předchůdce svého provedl a o duševní potřeby osadníků šársko-nebušic-
kých řádně se postaral.

Oprava některých chrámů
a kaplí v prvních letech
po jeho zvolení.
Když za poměrně krátkou dobu svého panování P.T. p . prelát o zve-
lebení chrámů a svatyň pod jeho patronát příslušících nemalých zá-
sluh sobě byl získal, když kostel sv. Rocha na Strahově zajímavou
to památku z času přechody gothicky do slohu vlašského byl na po-
čest sňatku korunního prince Rudolfa s královskou princeznou belgi-
ckou Štěpánkou obnoviti a k službám Bˇožím opět upraviti dal, když
děkanský chrám Panny Marie v Milevsku, znamenitou basiliku román-
skou, byl důkladně obnovil a tamtéž starobylý gothický chrám sv. Jiljí ze
ssutin pozdvihl a nešetře nákladu důstojně a slohu přiměřeně opravil,
když utěšenou svatyni Marianskou v Sepekově k 150letému jubileu zalo-
žení toho kostela nádherně a vkusně upravil a když mnoho jiných ko-
stelů a kaplí, jako v Radonicích, Holedečku, Stankovicích, na Pátku, krás-
nou kapli v Rohatci, na Hradisku a jiných více nákladně obnovil, tu
v zbožné mysli své na tom se ustaovil, že na oslavu tisícileté pa-
mátky úmrtí sv. Methoděje rozsáhlou a velmi obtížnou farní osadu šár-
sko-nebušickou rozdělí a dvě samostatná farní beneficia zřídí, jedno
pro obec Šárka – Nebušice s 1000 duší a druhé pro obec Střešovice, která
čítá nyní 2600 duší a že napříhodném místě v Nebušicích nový
farní chrám zbuduje a sv. apoštolům slovanským Cyrillu a Me-
thoději zasvětí.


strana 9
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705103516527/
9.
Bylať fara Šárka-Nebušice bez odporu jedna z nejobtížnějších
farních osad strahovských. Čítalať zajisté 5600 duší na okršlku velmi roz-
lehlém s trojtřídní školou v Střešovicích a dvoutřídní v Nebušicích. K to-
mu byla i ze Střešovic i z Nebušic cesta na hřbitov dosti daleká. Musilť
duchovní správce při ta valném počtu duší napnouti všech sil jsa
samojediný, chtěl-li všem povinnostem svým řádně dostáti a všem du-
chovním požadavkům vyhověti. Proto jedenkaždý poměrů těch znalý
nemálo potěšen byl uslyšev o záměru P.T. pana preláta a prosil Bˇoha,
aby mu podnik tak šlechetný a chvalitebný dokonati popřál. I chopil
se vys. důst. p. generál se vší rázností díla bohumilého vynaloživ všech
sil, aby veškeré vyjednávání urychleno a v čas ku konci přivedeno by-
lo. Dobrá vůle jeho a obětavosť potkala se, jak v řeči své, jíž obecní za-
stupitelstvo a vešken shromážděný lid osloviti ráčil, sámbyl pravil,
s dobrou vůlí a ochotou i osadníků Nebušických i úřadů vrchnopan-
ských a touto shodou mu možno bylo v skutek uvésti, co vykonati sobě
toužebně přál předchůdce jeho v hodnosti opatské: zříditi totiž v Ne-
bušicích samostatnou farní osadu. I jeho vroucí přání vyplnil mu
Všemohoucí, že po urovnání všech s podnikem tím spojených záleži-
tostí v úmrtní den sv. Methoděje dne 6. dubna mohl položiti a posvětiti
základní kámen k novému farnímu kostelu, kterýž,jak svrchu prave-
no, na oslavu jubilejního roku sv. apoštolům slovanským Cyrillu
a Methoději zasvětil.

Svěcení základního
kamene kostela v
Nebušicích dne 6. dubna
1885.
Den svěcení základního kamene dne 6. dubna 1885, byl to prostřed-
ní svátek velikonoční, byl pro osadu Nebušickou svátkem velikým.
Slavnosti tak velkolepé nebyly Nebušice dle výpovědi i nejstarších
osadníků dříve ještě nikdy svědkem. Ale oděly se také toho dne v
roucho nejslavnostnější. Všecka stavení, i chýše ta nejchudší, byla
chvojí bohatě ozdobena. Prapory v barvách zemských vlály se všech
domů v počtu přehojném. Vše bylo upraveno tak, že i cizinec
na první pohled poznal, že se zde něco neobyčejného díti bude. Bylť
to opravdu den, kterýž učinil Hospodin. Neboť zdálo se, že i sama ne-
besa plesají nad slavností tak vzácnou, nad úkonem posvátným,
vždyť jrní slunko toho dne jasným pohlíželo na nás okem a teplem
svým jakoby slavnostní náladu naši nanejvyšší stupeňuvésti
chtělo. I ty stromy tam v háji zdály se nám, jkoby bly dnes
vztýčily hlavy své, aby všecko dobře viděly, a jakoby napínaly sluchu,
aby jim ni slovíčka neušlo, aby pak šumem svým celému světu ka-
tolickému zvěstovati mohly, jak zbožní synové sv. Norberta slav-
ně oslavili nejslavnější všech Slovanů muže sv. Cyrilla a Metho-
dějě, aby po celé budoucí tisíciletí všem pokolením vyprávěti mo-
hly, jak velkolepě staroslavná král.kanonie premonstrátská na
Strahově v Praze péčí a přičiněním nezapomenutelného a zaslou-
žilého otce svého Sigismunda konala tisíciletou památku smrti
Methodějovy. Vys. důst. p. generálovi jakožto patronovi a spolu svě-
titeli vyjelo statné a četné banderium, počtem 50 členů v stejno-
kroji, až k Andělce naproti a konalo čestný průvod v dvojřadí


strana 10
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705093516528/
10.
až ku škole nebušické, kdež P.T. pan světitel od c.k. okr. hejtmana a c.k. okr.
soudce smíchovského, od patronátního komisaře a úředníků, od obecního zá-
stupitelstva, od četné assistence a nepřehledného množství lidu očekáván a vo-
láním "Sláva" radostně přijat byl. Účastníků z farní osady i z celého oko-
lí sešlo se k slavnosti množství převalné, kteří toužili jednak slavnosť tak
vzácnou uviděti, jednak laskavému otcovskému patronovi svému vděčnou svou
lásku a dětinnou oddanosť na jevo dáti chtěli. Mimo jiné dostavily se i
dva hasičské spolky se svými hudebními kapelami. Mezi tím, co se P.T. pan
světitel ve škole oblékal v posvátna roucha,seřadil se na silnici průvod,
jenž pak s velikým počtšm bíle oděných družiček za zvuků hudby vedl
vys. důst. pana světitel k místu pro budoucí farní chrám vyvolenému, kde
pro něho i vzácné jeho hosty stan připraven byl. Dříve však, než průvod
dotčeného místa došel, byl P.T. pan světitel od jedné z přítomných družiček
osloven, kteráž ve jménu vděčných osadníků děkovala za velikou
oběť, kteou s bohumilou ochotou přinesl jednak na duševní užitek jed-
nak ina okrasu obce Nebušické. Na překrásné oslovení to odpověděl vys.
důst. p. prelát delší řečí, jejíž obsah jsme již nahoře krátce podali a v
níž dále ve skromnosti své veliký díl zásluhy o podnik bohulibý svému
předchůdci v hodnosti opatské přiřknouti se snažil. Než pak úkon
svěcení počal, zapěl zpěvácký spolek Nebušický řízením místního
p. učitele velebný chorál a dp. farář Šársko-Nebušický Erazím Marčan
vstoupil na zvláště tam vystavenou kazatelnu a jadrné řeči vylíčil
shromážděnému lidu význam vzácné slavnosti této. Po ukončeném svěce-
ní, jež ihned následovalo a přísně dle liturgických předpisů, jak se v
pontifikáte nalézají, se dělo, děkoval pak starosta obce Nebušické pan
Güttler vřelými slovy P.T. panu generálovi zajeho velikou péči o blaho
svěřených mu duší, jakož i za to, že neobtěžoval sobě posvátný obřad svě-
cení k radosti všech osadníků i jiných přítomných hostí sám osobně
vykonati. Převeliké účastenství osadníků při slavnosti této, jaož i
snaha jejich, aby se každému přání P.T. p. generála, jež by ohledně stab-
by chrámu projevil, vyhovělo, a ochota jejich, any jakékolivěk namanuv-
ší se překážky co nejdřív odklidili, jest bez odporu krásným toho
důkazem, že jádro lidu českého jest dobré a zbožné, a že se vzdor
všelikým nástrahám nevěreckého světa nedá odvrátiti od víry otců
svých.

Spůsobem tak významným oslavil P.T. p. generál řádu praemnostrát-
ského a opat král. kanonie strahovské, Sigismund Starý, tisícile-
tou památku úmrtí sv. Methoda,apoštola národů slovanských,
věrozvěsta vlasti naší české i družné země moraské. A byla to
oslava jubilejního roku opravdově praemonstrátská, jelikož, abychom tak
řekli, vinice Páně, řádem praemonstráským vzdělaná, o jedenlán roz-
šířena byla; bylať to oslava jubilejního roku zajisté v duchu sv. za-
kladatele řádu našeho vykonaná, neboť správa duchovní jest jedním
z hlavních úkoů řádu praemonstrátského. Sv. Otec náš Norbert dal
řádu svém řeholi sv. Augustina,dle níž duchovní pospolu živi býti
měli, spojil s ní ale mimo pění žalmů ochotu i hlásání slova


strana 11

11.
Božího a spravování pravověrných oveček na vinici Páně neboli sprá-
vu duchovní. A právě tento úmysl sv. Norberta nalezl takovým-
to spůsobem oslavy jubilejního roku Methodějského krásného,
vhodného a přiměřeného výrazu.

Založení hřbitova v
Nebušicích.
Zároveň s kostelem jal se P.T. pan praelát pro osadu Nebušic-
kou zřizovati i nový hřbitov, pro nějž vyvolil severně od koste-
la na úpatí vršku uprostřed háje, krásné a velmi příhodné
místo. Hřbitov jest prostranný a vkusně upravený a tvoře čtver-
hran rozdělen jest cestami, které stromy lípovými vroubeny jsou,
na čtyři díly. Jelikož od prvního dne měsíce ledna 1885 na
hřbitově Košířském v Praze všeliké pochovávání mrtvol úředně
bylo zajázáno, viděl se i P.T. p. generál, nemnoha následkem roz-
kazu úředního hrobky od opata Jeronyma v Košířích zřízené
na dále upotřebiti, nuceným hledati příhodného místa pro
zemřelé syny své. Nejpříhodnějším zdál se mu býti nově založený
hřbitov v Nebušicích. Není jednak obavy, že by hřbitov ten tak
záhy zrušen býti musil, jednak není příliš vzdálen od Prahy,
tak že každému snadno v Pánu odpočívající tam bratří navšti-
viti. Upravil proto hořejší časť hřbitova za pohřebiště zemřelých
na Strahově bratří odděliv ji od všeobecného hřbitova vkusnou
kovanou mříží. Uprostřed pak tohoto oddělení zbudoval přímo
proti hlavním dveřím kapli zřídiv v ní hrobku opatskou. Ka-
ple je velmi vkusná, provedena v slohu románském dle návrhu
stavitele Jaroslava Kuchty z Prahy, od něhož i plán kostela zdě-
lán byl. Uvnitř kaple je v polokruhové apsidě jednoduchý sice,
ale lepý oltářík ozdoben černým křížem, na němž bílé tělo
Kristovo pní; stůl oltářní jest z drobnozrného pískovce hořické-
ho a stojí na čtyřech sloupech z téhož kamene; po každé straně
kapličky jest barevné okno slohu kaple přiměřeně provedené. V
lodi přímo před stupněm oltářním nalezá se hrobka opatská
pokrytá deskou ze sliveneckého mramoru, do níž vryt jest zla-
tými písmeny nápis: "Haec requies mea"; celá kaplička pak
jest uvnitř vkusně polychromována a cementovými dlaždicemi
vydlážděna.

Svěcení hřbitova
dne 25. října 1885.
Když úprava kaple i hřbitova šťastně byla dokonána, posvětil P.T. pan
generál dne 25. října 1885 t.j. v neděli 22. po sv. Duchu in Octava Dedic.
Exet. sám osobně nejprve hřbitov, pak kapli a posléze i uprostřed hřbi-
tova stojící kovový kříž hřbitovní. Slavný průvod ubírající se ze
školy za pění litanií ku všem svatým očekávalo u dveří hřbitov-
ních zastupitelstvo obce Nebušické se svým starostou Güttlerem. Když
P.T. pan světitel sub infula s četnou assistencí svou byl hřbitova došel, oslo-
vil jej obecní starosta díky mu vzdávaje za jeho obětavosť, kterouž v péči
své o blaho nesmrtelných duší boholibými podniky na jevo dává a prosil
ve jménu všech osadníků, aby místo pro věčný odpočinek vyvolené a uprave-
né modlitbou a žehnáním sv. církve posvětil. V odpovědi své děkoval
mu P.T. pan generál co patron za jeho chotu, již co zástupce obce


Jan Josef Jiří Pospíšil
prosba o pomoc s latinou:
Pomůže někdo vysvětlit latinské výrazy použité v textu str. 16?
- dělat paranymfu
- přítomen in faldistorio
Sdílet · 3. listopad 2010 v 12:04


strana 12
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298705003516537/
12.
Nebušické při veškerém jednání vždy jevil, jakož i za to, že vděčně uznává veliké
oběti, které přinesl jednak v péči své o spásu a blaho duší nesmrtelných, jed-
nak i pro okrasu počestné obce Nebušické a celého okolí, a podotknul, že vida
nyní utěšené výsledky své pečlivosti a svého přičinění chce dnes zapo-
menouti všeho sobectví, vší zištnosti i té až špinavé neobětavosti, kterou
někteří z osadníků nebušických průběhem celého vyjednávání ukázali
jej v jeho činnosti nejen nepodporovavše, ale jemu veliké překážky v
cestu stavivše, což všecko velmi bolestně se dotklo srdce jeho. Když totiž
pro farní budovu místo vyhlídnuto bylo, musilo se, ješto celý k tomu
potřebný pozemek nebyl majetkem strahovským, vyjednávati s majite-
li jeho. Dva z nich postoupili na důkaz vděčnosti své za obětavosť
P.T. pana generála pozemek svůj za slušnou náhradu ihned, třetí
však žádal summu nestydatě vysokou a nechtěje ničeho sleviti, byl
by svou neústupností a svéhlavostí a špinavým sobectvím celý plán
zmařil. Ježto příhodnějšího místa pro budovu farní na blízku koste-
la nebylo a pozemek zmíněný nevyhnutelně potřebný byl a proto za-
koupen býti musil, postoupil majiteli jeho po dlouhém vyjednávání
patronátní komisař s dovolením vys. důst. p. generála z panského po-
zemku kus pole, které třikrát větší cenu mělo pozemku pro farní za-
hradu získaného. Tato nekalá vzdorovitosť a svéhlavosť tanula při
svrchu pronešených slovech P.T. panu generálovi na mysli. Když pak
vys. důst. pan světitel vkročil na nový, k svěcení upravený a chvojí
okrášlený hřbitov, jal se dp. farář Erazím Marčan od kříže hřbitovního
mluviti k četně shromážděnému zástupu řečí této slavnosti při-
měřenou. Poukázal na obcování svatých, v němžto se nacházíme co
církev bojující s církví vítěznou a trpící zmínil se, že hřbitovy
proto vždy církevně svěceny byly, aby tento poměr obcování věřících
se svatými v nebi a s dušemi v očistci nepřetrženě trval, a porovnal
pak případně křesťanský hřbitov se zahradou. Vyzýval dále pak
shromážděných, by co lidé smrtelní na to pamatovali, že jedenkrá-
te všickni zemřeme a že těla naše do země posvěcené uložena budou
ke dni soudnímu, kde opět vstaneme, abychom vzali odplatu zaslou-
ženou. Spolu ale vyzýval k tomu, bychom na zemřelé pamatovali mo-
dlitbou, obětí mše sv. a dobrými skutky. A jelikož od nynějška pochová-
vati se budou věrní zemřelí na hřbitov nově založený pomodlil se
ku konci s celým zástupem jako na rozloučenou za všechny, jichžto
tělesné schránky na hřbitově sv. Jan v trníčku den slavného vzkří-
šení svého očekávají. Po ukončené řeči té následovalo slavné svěcení
hřbitova přísně dle předepsaného obřadu církevního, jež s neunavnou
ochotou vykonal P.T. pan generál vzdor studenému počasí podzimnímu.

Svěcení kaple a vel-
kého kříže na hřbitově.
Po vykonaném svěcení hřbitova, jež přes celou hodinu trvalo, posvětil též
hřbitovní kapli a pak kříž uprostřed hřbitova stojící. V posvěcené kapli
byla ihned po ukončení svěcení k velké radosti všech shro-
mážděných z rozkazu P.T. pana generála mše sv., kterouž sloužil o 11.
hodině P. Ivan Wágner, t.č. prases clericorum studentium, jenž před
tím při svěcení hřbitova, kaple a kříže vys.d. p. světiteli byl assistoval.

strana 13
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298704993516538/
13.
Po dokončených obřadech svěcení konal se ihned pohřeb na nový
hřbitov. Zemřel právě v ten čas majiteli hostince v Nebušicích syn
a skormoucený otec pokornou vznesl na P.T. pana generála prosbu,
aby mu ráčil tu milosť prokázati a v Pánu zesnulého syna jeho
pochovati. Prosbě té vys. důst. pan generál milerád vyhověl a po-
hřební obřady na hřbitově k nemalé radosti všech přítomných a
k velikému potěšení zarmoucených rodičů sám ochotně vykonal.

Ne dlouho po slavnostním tomto svěcení zavítali na nový hřbi-
tov takřka jako strážcové jeho dva členové král. kanonie naší. Dne
10. listopadu 1885 zemřel farář osady strahovské dp. P. Jakub Jan
Dvořák, kterýžto první bezprostředně na hřbitov v Nebušicích pochován
byl, ač hrob jeho v řadě druhý se nachází. Stalo se tak z příčiny ná-
sledující: Dne 5. května 1885. zemřel převor kláštera strahovského
vdp. P. Heřman Adolf Kolenatý a že tehdáž hřbitov nebušický ješ-
tě dokončen a upraven nebyl, a na hřbitově Košířském, jak nahoře
jsme pravili, od 1. ledna t.r. se více pochovávati nesmělo, byly tě-
lesné pozůstatky jeho ve vyzděném hrobě na hřbitově u sv. Jana v tr-
níčku prozatím uloženy, aby v příhodný čas pak na hřbitov v Nebuši-
cích přeneseny býti mohly. Příležitosť ta naskytla se o pohřbu dp.
faráře Jakuba Dvořáka dne 13. listopadu 1885 odbývaném. Toho dne
časně ráno byla na hřbitově u sv. Jana rakev, jež v bedně uza-
vřena byla, z hrobu vyzdvižena a na sv. pole v Nebušicích přenesena a do
hrobu již připraveného uložena. Odpoledne pak vykropil P.T. pan
generál při pohřebních obřadech tělesné pozůstatky obou zesnulých
duchovních synů svých. Dejž Bůh oběma těmto prvním obyvate-
lům posledního obytu našeho lehké odpočinutí, nám pak, kteří jich
dříve neb později následoivati budeme, popřejž Všemohoucí jako
jim tém milosti, abychom s ním smířeni a pokrmem duševním na
cestu posilněni, před soudnou stolici jeho se dostaviti, radostného
s nimi z mrtvých vstání slaviti a se sv. Otcem naším Norbertem
a s jejich i našimi patrony sv. Heřmanem a Jakubem tam ve vla-
sti nadhvězdné na věky se radovati mohli.

Svěcení nových zvonů
v Nebušicích dne 9.
června 1886.
Když stavba kostela i věže ku konci byla přivedena, byly i zvony pro no-
vý chrám ulité posvěceny a na věž vytaženy. Svěcení dálo se za velikého
účastenství osadníků ve středu dne 9. června 1886. v kostele Nebušickém. No-
vé zvony posvětil P.T. pan generál sám. K slavnosti tak vzácné postave-
no v uvnitř ještě nedokončeném kostele lešení, na něž zvony zavěšeny
byly a vnitřek chrámu samého a zahradu krásné byl proměněn a vkusně
upraven. Vys. důst. p. světitel byl při svém příchodu od očekávajícího jej
obecního výboru slavně přijat a školní mládeží do kostela na místo pro
něho připravené slavnostně uveden. Než svěcení počalo, zapěl zpěvác-
ký spolek Nebušický velebný chorál. Zvony jsou tři, dva velké, jeden
malý t.zv. umíráček. Velké zvony nalézají se na velké věži, malý zvonek
na vížce nad presbyterářem. Zvony velké posvěceny neboli lépe pokřtěny jsou
na jméno a ku cti blahosl. Panny Marie a sv. Václava; malý zvonek
pak ku cti sv. Jana Nepom. Obrazů světců těchto jménovaných lze na

strana 14
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298704986849872/
14.
zvonech spatřiti. Zvolny ulity jsou ve známén závodu zvonařském Josefa Die-
poldta, majícího dílnu svou v bývalém klášteře bl. Anežky na Františku na
Starém městě pražském. Zvon pokřtěný na jméno Panny Marie jest nej-
větší a mimo obraz Panny Bohorodičky následující nápis: Sv. Boží Ro-
dičko, oroduj za nás. Ulil F. Diepoldt v Praze 1886. Zvon Panny Marie váží
336 klg. Zvon druhý pokřtěný na jméno sv. Václava a 112 klg. ztíží má po
jedné straně obraz tohoto sv. patrona českého, po druhé straně pak následu-
jící nápis: Sv. Václave, oroduj za nás. Ulil F.Diepoldt v Praze 1886. Třetí
pak s obrazem sv. Jana Nepom. visí na malé vížce nad presbytářem a
má mimo obraz sv. Jana tento nápis: Jos. Diepoldt 1886. Všecky tři zvony stá-
ly 988 zl.r.m. to jest devět set osmdesát osm zlatých r.m. Po dokončeném po-
svátném úkonu svěcení počalo se, jak obyčejně bývá, s novými zvony po
prvníkráte zvoniti, což přítomné nemalou naplnilo radostí, neboť chšichni
libým souzvukem zvonů mile překvapeni byli; znějíť prý do F-dur v dojem-
ném akordu, plodícím v srdci myšlénky zbožné, slavné a teskné zároveň.
Tohotéž ještě dne byly zvony na věž vytaženy. Jelikož ale zavěšování
samo mnoho opatrnosti a rozvahy a tudíž i delšího času vžaduje, ne-
mohl P.T. pan generál se svou assistencí úkonu tomu býti přítomen a odejel
proto domů nařídiv dříve, aby ráno, v poledne a večer k Anděl Páně s
novými zvony se ještě nezvonilo, nýbrž při obvyklém spůsobu se setrvalo,
ažby chrám úplně dokončen a posvěcen byl, což i svědomitě zachováno
bylo.

Hodiny na věž zakoupeny.
Výbor obce Nebušické usnesl se k návrhu starosty svého Karla Güttlera na tom,
že zakoupí z obecního jmění hodiny na věž. I vstoupil ve vyjednávání s p.
Ludvíkem Hainzem, hodinářem v Praze, jenž také co nejdříve hodiny
v ceně 800 t.j. osm set zlatých r.m. dodal. Stroj hodinový jest ve vkusné,
nevelké, skleněné skříni na velké věži umístěn a má čtyři okrouhlé ci-
ferníky, každý dva metry v průměru, se zlatými číslicemi 32 centimetry ve-
likými. Litovati jest ale toho, že nebijou čtvrtě, nýbrž jen celé hodiny.
Ostatně ale přispívají k okrase celého chrámu nemálo, i zdá se zajisté
celá věž jaksi štíhlejší a vyšší. Po prvníkráte spuštěny byly na den sv. Mi-
chala archanděla ve středu dne 29. září 1886. Nechť osadníci Nebušičtí dle
nich hodně mnoho šťastných hodin v pozemském životě svém napočíta-
jí, aby pak ta poslední, která jim uhodí, byla pro ně ta nejšťastnější a
počátkém slávy nebeské.

Svěcení kostela ss.
Cyrilla a Methoda dne
7. listopadu 1886.
Konečně nadešel toužebně očekávaný radostný den, kteréhož chrám dokonče-
ný posvěcen a posvátnému účelu svému odevzdán býti měl, den to, po němž
zbožní osadníci Nebušičtí již dávno horoucně byli toužili. Bylo to dne
7. listopadu 1886. na den sv. Engelberta, biskupa a vyznavače, na neděli 21.
po sv. Duchu, když časně ráno scházeli se do Nebušic četní zástupové
zbožného lidu okolního, zejména z Prahy, aby slavnosti tak památné
a vzácné a pro obec tak důležité přítomni býti mohli. Nebušice byly okráš-
leny jako nevěsta očekávající ženicha svého; pochopily dobře, že pro ně
dnešním dnem nová počíná epocha. Po prvé měla se dnes přinášeti v nově
zbudovaném chrámu jejich nekrvavá oběť novozakonní, a ode dneška měl Spa-
sitel Ježíš Kristus navždy bytostně přebývati v svatostánku nad nimi bdě

strana 15
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298704976849873/
15.
a jich mocnou rukou svou ostříhaje, Otce svého nebeského prose za milosť
Boží a pokoj jim všem, jež On tak miluje a spasiti sobě žádá, jimž
jest Vykupitelem a Spasitelem. Ačkoli počasí bylo studené a sychravé, jak
v listopadu obyčejně bývá, bylo účastenství věřícího lidu převalné. P.T.
panu generálovi jakožto světiteli vyjelo banderium rolníků naproti a
doprovázelo jej pak až k farní budově, kde za zvuku hudby a střel-
by z hmoždířů uvítán byl cís. král. okr. hejtmanem Smíchovským, panem
Karlem Hermanem, jenž spolu s okresním kommissařem baronem Vil-
lamin a starostou okr. zástupitelstva Smíchovského Dr. Štěpničkou k
slavnosti zavítali, pak osloven byl patronátním kommissařem, Edmun-
dem Pardubou, hospodářkým správcem strahovským a konečně podány
mu byly stavitelem Jaroslavem Kuchtou na krásném polštáři pozla-
cené klíče od fary i kostela. Uvítání tomuto přítomni byli všichni
řemeslníci i dělníci při stavbě chrámu zaměstnaní; dále obecní za-
stupitelstvo se svým starostou Karlem Güttlerem, velitelové hasičských
sborů Nebušického a Horoměřického, kteréž v plném počtu s hudeb-
ními kapelami svými na slavnosti té se podílely a pořádek udr-
žovaly. Uvnitř fary pak podal vys. důst. p. světiteli dp. sekretář
aspergill a po pokropení všech přítomných ubíral se P.T. p. generál v
průvodu očekávající jej assistence do sálu v přízemí, kde v posvátná
roucha se oblekl a rázem deváté hodiny ubíral se pak v slavném
průvodu za prvního hlaholu všech zvonů a střelby z hmoždířů
sub mitra obklíčen četnými družičkami ku hlavním dveřím ko-
stelním. Než tu však svěcení počalo, byl družičkou Bˇoženou Güttlerovou,
dceruškou místního starosty, osloven, kteráž mu jménem všech o-
sadníků nejvřelejší vzdávala díky za jeho upřímnou péči o dušev-
ní jejich blaho, a vděčnosti jejich jej ujišťovala prosíc sv. patrony
naše Cyrilla a Methoda, aby přímluvou svou u Bˇoha jemu hojných
za to darů dobrých vyprosili, oč i vděční osadníci v modlitbách
svých prositi neopomenou. Prosila konečně vys. důst. pana světitele,
aby dokonané velkolepé dílo modlitbou církve sv. požehnal a
posvátnému úkolu zasvětil. Po odpovědi P.T. p. generála počalo
svěcení chrámu vně i uvnitř, jež přes hodinu trvalo. Pak následo-
valo svěcení křížů oltářních a svěcení varhan, po kterémž vně chrámu čeka-
jící věřící lid vpuštěn byl do kostela, v nělmž při svěcení mimo duchovenstvo
nikdo jiný přítomen býti nesmí. Po dokonaných obřadech svěcení zavzněly na
dané zvonkem u sakristie znamení poprvné varhany naplňujíce plnými a moc-
nými zvuky posvátné prostory krásného chrámu a doprovázejíce velebný
chorál "Otče náš, milý Pane" překvapily souladnou hrou svou veškeré pří-
tomné. Varhany postavil slovutný varhanář Pražský Josef Schiffner za
1700 t.j. tisíc sedm set zlatých r.m. Pak vstoupil dp. Norbert Horáček,
řeh. kanovník praemonstrátský a člen král. kanonie Strahovské a toho ča-
su kaplan a katecheta na Strahově na kazatelnu, aby slovo spásy, evange-
lium Kristovo po prvníkráte s tohoto posvátného místa četně shromážděnému
lidu hlásal. Zmíniv se na počátku důkladné a dobře přednešené řeči
své, proč jsme se dnes na tomto nyní posvátném místě sešli a proč tak



strana 16

16.
velkolepá slavnosť na osadě Nebušické se odbývá, projevil pak všeobecnou radosť, již
dnes srdce všech přítomných nad dokonaným překrásným stánkem Božím o-
vládá. Na to pak líčil vhodným a trefným spůsobem cenu a vážnosť chrámu
katolického a zmíniv se pak o návštěvě Pána Ježíše u Zachea poukázal na
milostiplné účinky této návštěvy pro Zachea a celý jeho dům. Podobné milosti
dostalo se i domu tomuto, ve kterém jste se ponejprv shromáždili; dům tento
právě byl požehnán a tím se stal příbytkem Pána Ježíše, tak že od dnešního
dne počínaje Pán Ježíš stále mezi vámi přebývati a hojných milostí vám udě-
lovati bude 1.) co nejvyšší kněž 2.) co nejlepší učitel a 3.) co nebeský král. V první
části poukázáno na milosti, kterých Pán Ježíš osadníkům poskytovati bude co
kněz při mši sv. a osadníci vybídnuti k hojnému a nábožnému účastenství
při službávh Bˇožích a na srdce jim vloženo, aby nábožným zpěvem služby
Boží oslavovali. V části druhé poukázáno na účinek slova Bˇožího a důle-
žitosť kázaní a dáno navedení, jak katolický křesťan slovo Boží poslou-
chati má, aby z něho prospěch a užitek duchovní měl. V části třetí mluvil
kazatel o milostech, kterýchž jim Pán Ježíš jakožto král ve sv. svátostech
udělovati bude a zároveň vylíčil prospěch častého a hodného přijímá-
ní sv. svátostí, zvláště svátosti sv. pokání. Na to opakoval kazatel krátce
všechny ty milosti, jichž v chrámu tomto účastnými se státi mohou,
upozornil na vysokou důstojnosť a důležitosť chrámu Páně poučiv osad-
níky, jakým spůsobem úctu svou k němu na jevo dáti mají. K závěr-
ku dány osadníkům dvě otázky: 1.) skrze koho udělovati bude Pán Ježíš
milosti ty? Kněz jest a bude zde zástupcem Pána Ježíše; osadníkům na pa-
měť uvedeny povinnosti, které ku svému duchovnímu pastýři mají.
V 2.) otázce tázal se shromážděných, kdo jim k tomu dobrodiní, ža ma-
jí vlastní velkolepý chrám farní, dopomohl? A nejménovav nikoho vyz-
val všecky přítomné posluchače, aby dnes všech dobrodinců, kteří o
zbudování tohoto svatostánku velkých zásluh si získali a podnik
ten šťastně ku konci dovedli, a jež on, aby skromnosť jejich neurazil,
jménovati nebude, při mši sv. v modlitbách svých pamětlivi byli.
Hned pak následovala první slavná mše sv., již sloužil dp. farář andě-
lecký P. Sarkandr Zedníček, při níž mu opatský tajemník P. Lohel
Schmidt dělal paranymfu a P. Ivan Wagner a P. Emerik Frič assistova-
li. P.T. pan generál byl mši sv. přítomen in faldistorio. Hlavní oddí-
ly mše sv. označovaly rány z hmoždířů, jež i všem, kteří v chrámě
místa nenalezli, jakož i celému okolí postup slavnosti hlásaly. Po skon-
čených službách Bˇožích navrátil se vys. důst. p. světitel s assistencí svou,
provázen jen družičkami a jménovanými již nahoře hodnostáři, do
farní budovy, kdež mu od dp. faráře Sarkandra Zedníčka a místního
starosty Karla Güttlera projeveny srdečné díky osadníků za velko-
lepé dílo, kteréž v péči své o duševní blaho lidu jemu svěřeného prá-
vě vykonaným svěcením posvátnému účelu byl odevzdal a jímž si
osadníky k veliké vděčnosti zavázal a sobě pomník nehynoucí a nej-
krásnější zbudoval. Odpovídaje P.T. pan generál na oslovení to nej-
prve díky vzdával Všemohoucímu za milosť, již mu tím prokáza-
ti ráčil, že mu podnik na oslavu jubilea svatomethodějského

strana 17
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298704956849875/
17.
roku 1885. započatý též ku konci přivésti dopřál. Pravil výslovně, že tím-
to dílem částečně zadost učiniti mínil přání sv. Otce Lva XIII., kterýž v
lásce své k národům slovanským, a zvláště k národu našemu českému,
vydal věčně památnou okružnici "Grande munus", jíž povznesl poctu
ss. apoštolů našich Cyrilla a Methoděje po veškerém oboru sv. církve
katolické vyzývaje nás, abychom vděčně slavili památku sv. mužů
těchto. Vyjevilť spolu srdečné přání své, aby ta víra, kterou hlásali ss.
apoštolové Cyrill a Methoděj předkům našim (a která v právě posvě-
ceném stánku Bˇožím lásati se bude po všecky budoucí časy) hlu-
boko se zakotvila v srdcích osadníků, aby všickni po životě časném
do stánků věčných se dostali a se sv. patrony svými Cyrillem a Metho-
dějem v slávě nebeské na věky věkův se radovali. Jako slávné by-
lo uvítání P.T. pana generála co světitele a patrona, tak i slavné,
srdečné a radostné bylo loučení jeho. Za hlučného volání "Sláva",
za zvuku hudby, hlaholu zvonů a střelby z hmoždířů odjížděl
po 12. hodině se svým tajemníkem, s assistencí a hostmi svými na
Strahov.

Popis kostela vně
i vnitř.
Kostel ss. Cyrilla a Methoděje v Nebušicích dle plánů stavitele Jarosla-
va Kuchty z Prahy, jenž i stavbu řídil, v letech 1885 a 1886 zbudovaný,
jest vkusná a prostranná budova, na níž znalci chválí přesné tvary
slohu románského. V průčelí proti západu strmí štíhlá, 38m vysoká
věž, na níž dva velké zvony a hodiny se nacházejí. Na čtyřech stra-
nách věže, pokryté břidlicí a ozdobené pozlacenou bání, jsou malé
věžičky. Nad presbytářem jest pak vkusná, velmi úhledná vížka s malým
zvonkem 40 klg. těžkým. Střecha kostela kryta jest taškami. Uvnitř jed-
nolodní této svatyně stojí tři bohatě polychromované oltáře za dřeva,
zhotovené ve chvalně známém rezbářském závodu Jos. Krejčíka v
Praze. Na hlavním oltáři stojí sochy ss. Cyrilla a Methoděje, onoho
v rouchu řeholním, tohoto v rouchu biskupském spolu s palliem;
dále jsou na tomto oltáři sochy sv. Vojtěcha a ss. Sigismunda, pat-
ronů dvou v zbudování tohoto chráu zasloužilých prelátů strahov-
ských Vojtěcha Hrona totiž a jeho nástupce v důstojnosti opatské Si-
gismunda Starého. Oltář sv. Cyrilla a Methoděje stál 2550 t.j. dva ti-
síce pět set padesát zlatých r.m. Po levé straně lodi stojí oltář sv. Nor-
berta, zakládatele řádu praemonstrátského a po pravé straně oltář Pan-
ny Marie, neposkvrněně počaté, zvláštní ochránkyně řádu našeho. I
sochy na těchto oltářích, jakož i oltáře samy jsou vkusně a nádherně
polychromovány. Zkrátka, vše co tu oko spatřuje, jest krásné a umělecké.
Každý z postranních oltářů přišel na 1860 zl. r.m. V stejném slohu ja-
ko oltáře jest i kazatelna u oblouku dělícího loď od presbytáře posta-
vená, jest dřevěná a má na dvou ze šesti náplní A a Ω, naznačující
slova Krista Pána: Ego sum A et Ω, initium et finis, a přes čtyry ostat-
ní náplně vine se pentle, na které napsána jsou jména čtyř sv. evange-
listů: Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Na tétéž straně naproti po-
stranním dveřím stojí i zpovědnice, vkusná a přísně dle předpisu
zřízená. Kazatelna stála sedm set zlatých, zpovědnice dvě stě padesát.

strana 18
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298704946849876/
18.
Stěny presbyteria jsou polychromií na spůsob koberců okrášleny; loď jest sice jed-
noduše, ale vkusně a chrámu důstojně vymalována. Na oblouku dělícím
loď od presbyteria vymalován jest znak král. kanonie strahovské, mistr-
ná to práce akad. malíře Jana Nep. Heřmana z Prahy; dále tam lze
spatřiti čtyry medaliony s příhodnými nápisy naznačujícími příčinu
jako i dobu založení chrámu ku cti sv. apoštolů slovanských Cyrilla a
Methoděje, a obrátí-li se čtenář nápisů těch po jejich přečtení ku kóru,
uvidí tak i rok dokonané stavby chrámu, jakož i jméno zakladatele
i dokonatele jeho. Zní pak nápis ve čtyrech medalionech doslovně takto:
1.) In hononrem ss. Cyrilli et Methodii 2.) Slavica gentis Apostolorum 3.) Anno
jubilaei millenarii obitus 4.) s. Methodii die 6. Aprilis fundavit. (nápis na
kóru pak) et anno 1886 feliciter consumavit Sigismund Starý),
Abbas Strahoviensis. Délka celého kostela obnáší 27.80m a sice jest
presbyterium 7 metrů dlouhé a loď až ku dveřím pod kruchtou 20.80m.
Výška lodi obnáší 11.20m a šířka 10.19m; presbyterium jest 9.50m vysoké
a 6.67m široké. V presbyteriu je sedm oken, každé 2.50m zvýši a jeden
metr široké. Všechna okna zasklena jsou krásným, silným a barevným
sklem kathedrálním. Chrám pojme v sebe 600 osob. Na straně
epištolní v lodi u oltáře Panny Marie postavena jest křtitel-
nice z červeného mramoru. Z takovéhožto mramoru jsou i vkus-
né kropenky u vchodu do kostela ve zdi se nalézající. V lodi jest
konečně čtrnáct úhledných lavic, po každé straně stojí jich
sedm. U posledních dvou připevněny jsou prapory kostelní z čer-
veného sukna s obrazy svatých. Vchody jsou do chrámu tři a sice
hlavní vchod od stany západní, pak od jihu vchod postranní, nad nímž
spatřujeme znak král. kanonie strahovské z kamene a třetí vchod na
straně východní vede do sakristie, která za hlavním oltářem se na-
chází. Chrám ss. Cyrilla a Methoděje v Nebušicích náleží bez odpo-
ru svou lepotvárností mezi nejpřednější kostely venkovské oblasti
naší ceské. Mocně a velebně vypíná se na krásném mírném návr-
ší, že z daleka jej spatřiti lze; i poskytuje příznivou polohou svou
utěšený pohled a my uviděvše jej po úplném dokončení jeho zvo-
lali jsme v duchu: "Es ladet dem Pilger zum Bˇeten ein."

Farní budova a zah-
rada.
Dosti starostí a obtíží spůsobilo P.T. panu generálovi hledání příhodného
místa pro farní budovu. Naproti panskému dvoru vedle silnice stála
nedaleko od nově zbudovaného chrámu dřevěná klášteru Strahovskému
náležející stodola, která k okrase arciť nesloužila a jsouc na blízku ko-
stela tomuto někdy i nebezpečnou a soudnou se státi mohla. Chtěje mí-
ti farní budovu na blízku kostela dal P.T. pan prelát v panském dvoře
vedle již stávající velké stodoly vystavěti ještě jednu novou stodolu a
svrchu dotčenou starou dřevěnou odkliditi, čímž získal okolo kostela
mnoho volného místa. A zde na prostoře takto nabyté vystavena byla
farní budova. Plány k ní pocházejí od Rosenberga, c.k. inženýra při
místodržitelství v Praze, stavba sama provedena byla pod dohlídkou sta-
vitele kostela Jarosl. Kuchty z Prahy. Jest to prostranná, elegantní

strana 19
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298704933516544/
19.
budova jako zámeček, jíž se dalo široko v celém okolí žádné farní oby-
dlí nevyrovná; jest jednopatrová s dvěma velkými sály. Dole v pravo od
vchodu jest prostranný sál s krásným tabulovým stropem s pokoj pro vys.
důst. pana preláta; v levo od vchodu nalézá se kancelář pro farní úřad,
dále kuchyň se světničkou pro hospodyni. Nahoře v prvním poschodí jest
pak prostranné, světlé obydlí pro faráře sestávající z tří pokojů pro něho
samého, z jednoho hostinského pokoje a sálu tak prostranného a velkého
jako v přízemí. Dole pod přízemím upraveny jsou rozsáhlé a suché
sklepy a skladiště na dříví a uhlí i jiné v domácnosti potřebné věci.

Bezprostředně za budovou farní zřízena byla pro faráře zahrada. Jež-
to ale pozemek k ní potřebný klášteru Strahovskému nepřináležel, mu-
sil teprve od majetníků vykoupen býti. Dva z nich, jak jsme příležitost-
ně nahoře se byli zmínili, postoupili pozemek svůj k účelu takové-
mu ihned za cenu slušnou. Byli to rolníci Václav Farka čís. d. 14 a Jos-
sef Fomek čís. d. 19. Obtížnější ale bylo vyjednávání s Josefem Chundelou čís. d.
18., kterému též jeden k zahradě farní potřebný kus pozemku patřil. Po
dlouhém a mrzutém s ním smlouvání a vyjednávání konečně na tom
se byli s povolením vys. důst. pana praeláta s patronátním komissařem
usnesli, že za svůj 410 sáhů ve výměře mající pozemek dostal z panského
pole pozemek 1600 sáhů obsahující. Toto sobecké a špinavé jednání Josefa
Chundely velmi nemile se dotklo P.T. pana generálního opata a ještě více
zabolelo šlechetné srdce jeho, když po dokončené výměně pozemků a uza-
vřené koupi zmíněný Josef Chundela chtěl na pozemku od něho zakou-
peném stojící ovocné stromy vymýtiti tvrdě, že arciť prodal pozemek,
ale nikoli stromy na něm stojící, Bˇylť však s nestydatým požadavkem svým
odmrštěn a ovocné stromy zůstaly jako na pozemku dvou ostatních dvou jmé-
novaných rolníků státi tvoříce ihned krásnouu ovocnou zahradu. Celá zahra-
da má 1200 sáhů výměry a jest ze všech stran zdí obehnána. I po obou stra-
nách hlavního vchodu do fary jsou zahrádky zřízeny a nízkou zdí ohra-
zeny, ve kterýchž farář květiny a pro domácnosť svou potřebnou zeleni-
nu pěstovati může. Nad hlavním vchodem do fary též spatřiti lze
znak král. kanonie Strahovské.

Tím končíme zprávu svou o založení a vyzdvižení kostela sv. Cyrilla a Metho-
děje v Nebušicích a zřízení farní osady tamtéž podavše všecko, co se nám jen
poněkud s velkolepým podnikem tímto souviseti zdálo a v pozdějších dobách čte-
náře nejen zajímalo a pobavilo, ale i jasný obraz o nynějších poměrech
mu podalo. Nemálo byli jsme poctěni a potěšeni laskavým vyzváním vys.
důst. pana generála, vybídnuvšího nás, abychom do pamětní knihy této, ur-
čené pro nově zřízenou farní osadu v Nebušicích, zanesli vše, co by se nám
pamětihodno býti zdálo. Rádi jsme se v úkol tento uvázali a se vší pílí shle-
dávali vše, co se nám k účelu tomu potřebné býti vidělo a zde tedy poněkud
obšírněji, jak důležitá věc sama toho vyžadovala, příčinu vyzdvižení kostela
sv. Cyrilla a Methoděje věrně vylíčili přičinivše spolu, pokud jsme se jich dopí-
diti mohli, i dějiny fary Šárka-Nebušice od zřízení její v předešlém (18.)
století až po dnešní dobu. Kéž by podnik P.T. panem generálem Sigismun-
dem Starým ku cti sv. apoštolů našich Cyrilla a Methoděje a k oslavě jubilej-

strana 20
https://www.facebook.com/groups/122904931096546/permalink/298704923516545/
20.
ního roku 1885 započatý a s pomocí Boží šťastně dokonaný účelu svého také
v hojné míře dosáhl; kéž by posloužil, aby na luzích, vzdělaných syny sv.
Norberta, s novoou silou se zakotvila víra, kterou otcům našim byli hlá-
sali sv. apoštolové naši Cyrill a Method; kéž by i všude veškeré ty liché pro-
ti ní předsudky ustoupily jasné zoře historické pravdy a kéž by z pří-
kladu otců učili se synové znáti věkovitou onu pravdu, že jedině v Kri-
stu Ježíši nám a národu našemu českému kyne spása. Stůjmež tedy
jakožto duchovní synové sv. Cyrilla a Methoděje vždy věrně pod praporem kříže,
ku kterému se hlásili praotcové naši po tolika století, napomáhejme dle
příkladu sv. patriarchy Norberta, seč síly naše jsou, k udatnému boji pro-
ti všem nepřátelům; při tom neustávejmež prosbami vroucími volati k Pá-
nu, aby řádu našemu praemonstrátskému žehnal, aby vlasť naši českou,
tuto posvátnou roli od bratří Solunských vzdělanou, mučenickou krví
sv. Ludmily, sv. Václava a Jana Nepom. zúrodněnou, v pravé křeťan-
ské víře zachovati a nám podle slov starobylé písně hojnosť, pokoj v
naší zemi uštědřiti ráčil po všecky časy budoucí. A nyní nezbývá nám
než z upřímného srdce vzdáti P.T. panu generálovi nejvřelejší díky, že
vší rázností ujal se podniku námi na těchto listech líčeného; posta-
vilť si jím zajisté monumentum aere perennius, "Zlatými literami,
tak psal politický denník "Čech" dne 5. listopadu 1886. čís. 254., podá-
vaje zprávu o dokončené stavbě kostela, zlatými zajisté literami
zůstane jméno vys. důst. pana generála Sigismunda Starého na vždy
zapsáno v knize dějin staroslavné kanonie Strahovské. I kdy-
by ústa lidská mlčela a zásluhy jeho nezvěstovala, chrámy v Nebu-
šicích, sv. Rocha ba Strahově, Panny Marie a sv. Jiljí v Milevsku, v
Sepekově, Hodušíně, na Smilových Horách, v Stankovicích, Holedeč-
ku, v Radonicích, kaple na Pátku, v Ředhošti, na Hradišťku a v Zducho-
vicích snahou jeho zbudované, obnovené a ozdobené hlásati budou
pokolením budoucím horlivosť jeho ve službě Boží.

Ukončivše zprávu svou přičiníme nyní i i seznam veškerých se stavbou kostela
a farní budovy spojených výloh, aby i příští věky a budoucí pokolení vědomy
zůstaly velikých obětí v jubilejním roce 1885, tisící ročnici úmrtí sv. Me-
thoděje, pro Nebušice činěných, a při nejsv. oběti mše sv. v modlitbách svých
štědrého dárce vždy pamětlivy byly. Co obětovalo se, obětováno k Bˇohu,
z vděčnosti a na oslavu sv. apoštolů našich slovanských a k duchovnímu
prospěchu nesmrtelných duší prozřetelností Bˇoží správě a péčí vys. důst. pana
preláta Strahovského svěřených. Jak velké jsou dary obětované, tak velký,
ano větší, mnohem větší nechť učiní užitek símě Bˇožího, v stánku ku
cti sv. apoštolů našich zbudovaném rozsívané, nechť ani zrníčko, ani slovíčko
nepadne ani vedle cesty, ani na skálu, ani mezi trní, ale nechť padne vždy v
zemi dobrou, aby vzešlo a učinilo užitek stonásobný.

1. Kostel s příslušenstvím - - - - - - - - - - - - zl. 40.513˙68
2. Farní budova - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 19.024˙89
3. Hřbitov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 9.790˙20
4. Hradební zeď - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 1.322˙90
5. Roucha mešní a drobnější náčiní - - - - - - - 1.322˙05
-----------------------------------------------------------------------------
úhrnem - - - - - - - zl. 71.755˙75

Bˇůh dejž hojného požehnání!



=================================


Jan Josef Jiří Pospíšil
nepříjemná vlastnost skupiny je, že nelze vytvářet fotoalba (tedy skupiny fotek podle událostí a datumů), ale jen nepřehledný velký chumel fotek, něco s tím udělám
Sdílet · 11. listopad 2010 v 17:47


Jan Josef Jiří Pospíšil
fotoalba farnosti definitivně tady
http://www.facebook.com/photos.php?id=100001836963515
www.facebook.com
Sdílet · 11. listopad 2010 v 19:30



=================================

Matěj Mikeš
Ahoj Honzo:) koukám, že jsi ve střehu:) jsem tu
Sdílet · 7. listopad 2010 v 21:34

Jan Josef Jiří Pospíšil
pan farář dělá interview s paní sbormistryní
https://www.facebook.com/photo.php?v=1676282432620&set=o.122904931096546&type=2&theater



=================================

Jan Josef Jiří PospíšilFarnost Praha-Nebušice, ss. Cyrila a Metoděje
7. listopad 2010
POSVÍCENÍ 7.11.2010, video 41, ašáci zpívají


https://www.facebook.com/groups/122904931096546/?fref=ts




=================================

Jan Josef Jiří Pospíšil
strana 21
pomůže někdo, prosím, s rozluštěním a vysvětlením symboliky erbu, kterým začíná strana 21?
(a každá druhá strana kroniky farnosti nebušické)
Sdílet · 7. listopad 2010 v 9:08