Byl to hrozný, děsivý a lítý boj. Dva bojovníci, Said a Carl, se na Ruslana vrhli, s jediným cílem. Zabít ho. Vybít si na něm vztek, zlobu a ponížení, které jim připravil po poslední bitvě.

 I když nenávist, v nich pěstovaná roky jejich alfou, v tom měla také velký podíl. Také proto, na svou stranu strhli i Elfrídu s Joachimem. 

I oni dva, neodolali volání divočiny. Jejich vlčí pudy, převládli nad respektem, svého alfy. 

Moc dobře věděli, že Ruslan je velmi silný protivník. A že ani síla dvou, jim není moc platná. Potřebovali ho oslabit. Poranit, a to mohli jen jediným způsobem. Lstí, podlostí a bezcharakterním bojem.

 Ale ani po několika hodinách boje, stále neměli vyhráno. Ruslanova síla v nich budila strach a respekt. 

Byli více a více vyčerpáni, ale stejně tak i Ruslan. Musel se bránit čtyřem zuřivým vlkům, kteří neskončí, dokud nepadne mrtev on, nebo oni.

Teprve podlá lest, ve které se Elfrída s Joachimem, vrhli na jeho záda a každý se z jedné strany zakousl do jeho boku, dovolila Karlovi se Saidem, zaútočit. 

Ruslan zuřivě setřásl dva vlky z jeho zad, a zakousl se Saidovi do hrdla. Když padl mrtev k zemi, si ostatní tři uvědomily, jeho sílu. Ale již bylo pozdě. 

Ruslan nehodlal nechat jediného z nich, na živu. Všichni tři, se na něj vrhli na ráz, a Ruslan několikrát, odrazil jejich útok, ale také ho znovu ošklivě poranily.

Čtyři vlci, se váleli po zemi a bojovali o holý život. Každou chvíli, jeden z nich zakňučel, na chvíli odběhl, ale hned se vrhl, na nenáviděného protivníka znovu.

 Najednou se ozvalo temné zavytí a do klubka bojujících šelem, se vmísil velký, černý alfa. Nehodlal to nechat jen tak. 

Jeho smečka, se mu vzepřela, a i přes jeho výslovný zákaz, si prosadila svou.

 Zuřivě se zakousl do Joachimova krku, a když padl mrtev k zemi, Elfrída s Karlem, vzali nohy na ramena. 

Poraněný šedý vlk se otočil, udělal několik kroků a pak si unaveně lehl do trávy. Divoký a zuřivý boj ho vyčerpal, a jeho zranění, vůbec nevypadala dobře. 

 „Vrať se ke své družce," řekl černý alfa, „nesmí teď, zůstat sama. Je to nebezpečné. Ještě není, všemu konec. Musíš ji ochránit. " 

Změřil si pohledem, svého bývalého protivníka. Tak dlouho proti sobě bojovali, a najednou, vlastně nebylo proč. Nebylo proti čemu bojovat. Oběma šlo o jediné. Ochránit jeho sestru. 

A on už neměl smečku. Byl sám. Mohl jít, kam chtěl a nikdo mu v tom nemohl zabránit. Nic ho nedrželo. Až na jednu protivnou a drzou vlčici. Vztekle vycenil zuby, už jen při vzpomínce na ní. A vlastně už kvůli ní, to také musí udělat.

Musí najít čarodějku, děj se co děj. Musí, protože jestli to neudělá, jeho sestra bude trpět, a to nechtěl. 

Poznal, že ji tento alfa, nade všechno miluje. A také věděl, že by za ní klidně položil život. A to také bude muset udělat, jestli čarodějku nenajde. Jestli ji nenajde a nedonutí ji, zlomit její kouzlo.