Pro rodiče
Vážení rodiče,
předkládám Vám pár moudrých rad a informací z knihy Zdeňka Matějčka:
Prvních 6 let ve výchově a vývoji dítěte
Od prvního okamžiku oplodnění - přítomno všechno, čím příroda vybavila lidské pokolení - zatím jen v možnostech a v naději.
Osobitá, individuální, jedinečná výbava - dvě složky:
- dědičný vklad + všechno to, co zažilo za devět měsíců svého vývoje v těle matčině
Jestliže se dítěti nedostane dost řečových podnětů z jeho okolí v době, kdy ještě mluvit nedovede a kdy s námi svou řečí nekomunikuje, je nebezpečí, že se jeho vývoj řeči bude opožďovat.
Pět základních duševních potřeb dítěte
zajisté je lépe těžkostem předcházet než je napravovat
dost podnětů; podvýživa - spokojí se s tím málem, kterého se mu dostává; přílišný nápor - brání se tím, že prostě "vypne" nebo jiný (neurotický) obranný postoj
smysluplný svět - potřeba řádu ve věcech a vztazích
životní jistota - "jeho lidé"
pozitivní identita - já, vlastní vůle, svébytná osobnost - podle toho, jak je budou "jeho lidé" přijímat a jak se k němu budou chovat
otevřená budoucnost - životní perspektiva, naděje x zavřená budoucnost - zoufalství, útlum, nicota
TŘI MĚSÍCE
první sociální hry - dívání z očí do očí, úsměvy a povídání, úsměv je pozdrav
začátky řeči - hrdelní zvuky, poslouchá samo sebe celým tělem
dopřejme mu své společnosti dosyta
ČTYŘI MĚSÍCE
- významný předěl
-
- soustředění částečně kontroluje samo - je nejvyšší, když je střední přívod podnětů
- když je unaveno, přestane vnímat
- při opakování podnětů se snižuje pozornost
- podněty mírně obměňovat, ale ! pozor ne stále překvapovat novými podněty
- změny vždy jen mírné a částečné
- radost a smích - hra bububu, kukuk
- smích vyjadřuje osobní zážitek veselosti, vzrušení, radostného překvapení, bujnosti
PĚT MĚSÍCŮ
- do svého prostředí začíná zasahovat aktivně
-
- ať má v dosahu pořád dost věcí, s nimiž může zacházet
- "jeho lidé" se mu nesmí moc měnit
- specifický citový vztah se v plné míře ohlásí až za dva měsíce, ale už nyní se začíná tvořit
- intelektuální radost dítěte - něco znovu poznat dělá dítěti intel. radost - přichází doba, kdy to dokáže dát i najevo
- stálost prostředí a začátky učení - lidé a věci na svém místě
- učení má své zásady - situace se opakují, není příliš mnoho změn a novot, přehledný řád (později se tomu bude říkat důslednost)
- zrcadlení - budeme zvýrazněně a správně dělat to, co ono dělá dosud neuměle
ŠEST MĚSÍCŮ
-
- iniciativa a manipulace - přejímá dítě
- otevírání a uvolňování úchopu
- zkušenost - učení postoupilo o krůček dál - pamatuje si a předpokládá - očekává
- rozlišuje své lidi od cizích
- potřeba intimity - začíná pomyslný společenský obal, do kterého postupně bude vpouštět jen podle svého rozhodnutí
- mazlivé - nemazlivé
- dítě je individualita - ne schéma a ne automat
SEDM MĚSÍCŮ
-
- učíme se pracovat - manipulace s předměty, přendávání, ohmatávání a pozorování
- učíme se mluvit - zvuky mají ráz slabiky
- specifický citový vztah
- úzkost z opuštění - chce si udržet své lidi i přesto, že je zaujato, protestuje, když se mu ztratíme z dohledu, úzkost z opuštění najednou dozrála
- jde o důvěru, či nedůvěru: Jestliže skoro vždy někdo přijde, když dítě přepadne úzkost, trápení, nepohoda, jestliže se (skoro" vždy dovolá pomoci, pak je nasnadě, že bude něco takového očekávat i nadále - bude mít důvěru ve své lidi. Pak je velmi pravděpodobné, že dospěje i k prazákladnímu poznání, že jeho svět není zlý. A odtud je už jen krůček k vyššímu poznání, že svět sám o sobě, svět obecně není zlý - že je možno lidem věřit - a že je možno s důvěrou hledět budoucnosti vstříc. A nic nám nebrání, abychom v této základní důvěře v lidi a svět hledali základy příštího životního optimismu (Erik Erikson - 8 etap čili věků).
OSM MĚSÍCŮ
-
- zvýšený zájem o drobné předměty - ruka
- slabiky - typické dětské žvatlání
- necvičí-li dítě uchopování kuliček a korálků nyní, nebude mít za několik měsíců ani zájem o tužku a jiné jemné pracovní nástroje
- bezpečí a nebezpečí - strach z cizích lidí
- neznámé je nebezpeční - nejistota, podezření - prastarý a hluboce zakořeněný mechanismus, který chrání každé mládě v přírodě před nejrůznějším nebezpečím
- citová jistota - to, co dělá z jakékoli vychovatelské osoby osobu mateřskou, je její schopnost zprostředkovat dítěti onen neznámý, nebezpečný svět a učinit jej svou přítomností "bezpečným"; rozhoduje se o důvěře a nedůvěře ke světu a k lidem
- strach z lidí a výrazný příklon k mateřské osobě - výchovné komplikace: plačtivost, lpění na matce, děsí se cizích, odmítavost a ustrašenost
- dítě se nepotřebuje učit odvaze a samostatnosti - potřebuje pocit jistoty, má dojít k poznání, že jeho lidé jsou stálí, je na ně spolehnutí
DEVĚT MĚSÍCŮ
- učení nápodobou
- sociální učení - dítě něco udělá a rodiče to radostně sledují - bude mít snahu znovu si ten zajímavý, citově osvěžující zážitek zopakovat; začíná chápat, že má v rukou báječný nástroj společenské komunikace.
- nebezpečí - přetažení, únava - místo posílení to vede jen k oslabení původního učebního mechanismu
- domácí hříčky - dítě je dělá ve chvílích klidu a pohody, uvolnění a radostného rozpoložení - pravá, optimální atmosféra pro učení
DESET MĚSÍCŮ
- doba lezení - přestavba domácnosti
- do stoje se vytáhne samo, s oporou stojí; a něco do něčeho - uvolnění úchopu stále dobře nefunguje - švih, shození, zahození, odstrčení, věci létají na všechny strany
- hledá, co je uvnitř, co je skryto
- klasická doba domácích hříček
- to, co dělá, dělá pro radost těm, kdo jsou kolem něho a kdo k němu patří
- jakmile se začne pohybovat z místa, vtiskuje svému okolí pečeť své osobnosti
- vybírá si z okolí podněty, které mu vyhovují
- za věcmi doleze
- cíleně křičí a pláče nebo se usmívá, vříská či na nás všelijak juká a s námi "koketuje"
- jakoby - v radostném a bezpečném ovzduší cvičí to, čeho by se v cizím prostředí děsilo; v pozadí je pochopení, že tady doma se to děje jen jakoby - jen tak, pro zábavu, pro legraci, nezávazně, ne doopravdy
- radostná nálada je učební atmosféra
- nebezpečí: rodiče dobře nevystihnou, kdy u dítěte přestává jakoby a začíná doopravdy
JEDENÁCT MĚSÍCŮ
-
- jedno po druhém - sekvenční hra - popořádku - dlouhý pohled za prováděnou činností - věci padají zřejmě v důsledku jeho vlastního úsilí
- pochvala a pokárání - dítě rozumí pochvale a pokárání - dva výchovné prostředky - odměna a trest: podmínkou jejich účinnosti je citový vztah
- výchovná technologie: aby pochvala měla nějaký účinek, musí ji dítě prožívat jako něco velice příjemného. A příjemnou se může stát jen ve vztahu k lidem, kteří jsou vskutku "jeho", kteří mu dávají pocit životního bezpečí, a kteří dovedou vzbudit jeho radost. Podobně je tomu s pokáráním. To musí dítě prožívat jako něco nepříjemného. A nepříjemným se to může stát jenom tehdy, když je v něm dáno dítěti na vědomí, že onen blahodárný citový vztah mezi ním a "jeho" lidmi byl nějak narušen nebo oslaben právě tím, co teď provedlo, udělalo nebo chtělo udělat.
- pochvala a pokárání učí dítě ovládat samo sebe a vedou je k rozvíjení vyšších citů, jakými bude jednou přátelství, solidarita, obětavost, soucit, ohleduplnost apod.
- kočárkové závody - učení na nočníček - učit se má tehdy, když je ovládání svěračů močového měchýře "zralé" nervově, a to zpravidla není dříve než po dvanáctém měsíci
- je-li něčeho příliš, není to k dobrému a organismus se proti tomu začne bránit - výsledkem pak není vyšší inteligence dítěte, nýbrž neurotické obtíže, které normální učení ztěžují a podlamují
PRVNÍ NAROZENINY
-
- otevření úchopu
- hra na "podávání" aneb "já tobě - ty mně" : nastavíme ruku a řekneme "dej mi"
- nové zábavy - zrcadlo
-
- dítěti se stávají srozumitelnější vztahy jednotlivých členů rodiny → proto je tak důležitá soudržnost rodiny - jednou ze základních podmínek úspěšné výchovy (rozvádějící se rodiče takto malých dětí se mylně domnívají, že tak malé dítě z toho nemá rozum - to je omyl!); dítě přijímá "své" lidi a vztahy mezi nimi bezprostředně, bytostně, ne-rozumově - a tedy velmi hluboce
BATOLE
začátek druhého roku
období kolem patnácti měsíců - poměrná vyrovnanost a ustálení, vývojové zisky se zařazují do nových souvislostí, připravuje se půda pro nové výboje
vývojový uzel
- uvolňování úchopu
- vývoj řeči - dětské monology - zachycují intonaci vět - dítě tomu samo nerozumí - hra se slovními zvuky - cvičení artikulačního aparátu
- knížky a obrázky - radost z poznání, tady začíná čtení - nepotřebuje stále nové a nové, stejně jako nepotřebuje stále nové a nové hračky; naopak je třeba opakování - důležitost znovupoznání - intelektuální potěšení
- nočníček - podmínky patřičné zralosti nervového systému (od roku do patnácti měsíců) - není dobře předbíhat ani se za tím opožďovat (souběžně s tím začíná učení smrkání)
- důležité zásady:
o situace musí být pro dítě srozumitelná a příjemná
o důsledně opakovat
o výrazná pochvala při úspěchu
zlaté pravidlo
ZAŘIĎME VĚCI TAK, ABY JE DÍTĚ UDĚLALO DOBŘE, A NEZAPOMEŇME JE ZA TO POCHVÁLIT! NEDOPUSŤME, ABY JE UDĚLALO ŠPATNĚ, NEBOŤ ŽÁDNÉ DODATEČNÉ NAŠE ZLOBENÍ A ŽÁDNÝ TREST TADY NEPOMŮŽE!!!!!!
uprostřed druhého roku
- některé babičky zanesou dítě všemi možnými drahými hračkami, které by patřily dítěti o dvě či tři vývojové fáze staršímu - dítěti stačí k radosti jeden dva míče, krabice kostek, hračka na kolečkách, kterou může strkat nebo tahat, panenka, zvířátka, výrazné obrázky
- na řadu přichází tužka a papír
- vývoj řeči, v knížce ukazuje na předměty, koordinace ruky - obrací stránky
- všude, kde dítě nemá možnost s knížkami se seznámit a s někým si nad nimi povídat, vzniká nebezpečí, že se vývoj řeči může opožďovat
- kulturní nároky: jídlo - oblékání - mytí - teď jsme na začátku!!!!
- učí se jíst samo lžičkou, učí se pít z hrnečku
- při oblékání víceméně pomáhá, ale je třeba, abychom tak pracovali s ním společně
- HOTOVO - smysl pro konečnost - je třeba povzbuzovat v dokončování - nezapomeňme nikdy pochválit, když "dodělá" to, co začalo
- v tomto období se staví základy: povídání nad knížkou, samostatné jídlo, oblékání, mytí, dokončování, uklízení
- stimulace řeči - nenutíme dítě, aby po nás opakovalo - dítě snáze řekne to, co odpovídá jeho artikulačním možnostem - jednoduché slabiky - hlasy zvířat
- komentujeme jednoduše všechny činnosti dítěte, kdy má radostnou náladu
- jestliže dítě samo něco řekne, byť to bylo artikulačně jakkoliv nedokonalé, my to po něm zřetelně a správně opakujeme
- povzbuzovat, ale nevnucovat; výchova táhne, ale nestrká - láká, ale nevyhrožuje!
- rozdílnosti:
o různost temperamentu - dán charakteristikami nervového systému a pohybuje se na škále od velmi klidného po velmi vzrušivý
o rozdíly v duševních fcích - poznávacích
- výchovně povzbuzovat, podněcovat, posilovat i ty duševní fce svého dítěte, ve kterých zrovna nevyniká a které samo necvičí
blíží se druhé narozeniny
- na jedné noze stojí a druhou uvolní
- staví kostky na sebe, uvolnění úchopu není problém
- norma: v 21. měsíci je 4-6 kostek na sobě
- dovede vysypat kuličku z lahvičky - chápe zákonitost
- hlavní vyučovací předmět: fyzika všedního dne
- slova kladena spíše vedle sebe
- tendence dávat něco na něco, spojovat něco s něčím, strkat do věcí, zasouvat
jídlo
- nechutenství - v případě absence organické závady: nechat vyhladověl, nenutit, nekrmit, neklamat, neslibovat (malý úspěch rad: rodiče vnímají přijímání potravy jako poselství svého rodič. úspěchu, proto se nechtějí smiřovat s opakem - jde tedy o nás a naše blaho)
spánek
- psychologicky má jiný význam než jídlo (je svědectvím o životním elánu, o životní dynamice)
- spánek znamená klid, mír a pohodu
- prosté rozpětí normálnosti (co, je z našeho hlediska optimální a nejvýš žádoucí, zdaleka nemusí být podle přírodních zákonů průměrné a tedy normální)
doba pro nácvik čistoty - 15 měsíců - rychlé učení, trvalý efekt (individuální rozpětí zralosti všech fcí)
dětská úzkost
- úzkost jako prožitek
- úzkostnost jako vlastnost
- mírná úzkost povzbuzuje, silná blokuje!!
- mnohé děti se bojí usnout - zavřít oči znamená ztratit kontrolu nad okolním světem - příliv úzkosti - nepomůže domlouvání, hrozby, tresty, nýbrž dodání jistoty
NE JISTOTU DÍTĚTI UBÍRAT, NÝBRŽ JEHO JISTOTU ZVYŠOVAT!
DVA ROKY
- schody nahoru i dolů jen s malým přidržením
- nejužitečnější hračky - míč (hodit, kopnout) a kostky na stavění (věž, komín) - řadí je i za sebe - směr vertikální a horizontální
- čmárá krouživé pohyby, dovede i svislé čáry, vodorovné čáry
- má oblíbené obrázky a nechce o žádný přijít, ne stále nové a nové objevy, nýbrž opakování a znovupoznávání má stále ještě největší podnětovou sílu
- lžička - z velké části se nají samo, stále ještě nezralý nervový systém - rychlá únavnost
- pije ze skleničky, z hrnečku, už se tolik nepobryndá
- ve dne si na nočníček zpravidla řekne
- dovede si natáhnout čepičku, ponožky, palčáky, kalhotky
- první věty - řazení hraček, řazení slov do vět
o vyslovitelnost jména - artikulační náročnost - první prověrka toho, čím rodiče své dítě natrvalo poznamenali
- sociální zájem a sociální hra - uvědomuje si vztah druhých k sobě, bystře pozoruje jejich jednání
- hračky nejsou jen na manipulaci a rozebírání - přitahují tím, že představují něco lidského
- ve své hře nastavují zrcadlo
- paralelní hra - děti si hrají vedle sebe, jedno napodobí druhé, dělají stejnou věc, k souhře nedorostly
- nedovedou si vyžádat pomoc při nějakém díle nebo v těžkosti - když mu něco nejde, tak batole ještě křičí, pláče nebo se vzteká → jestliže se takhle chová někdo z nás dospělých, pak je to znamení, že v určitých oblastech svého vývoje nepřekročil dosud fázi kolem dvou let
- dítě už dávno není s mámou jeden člověk; nyní kolem dvou let toto jeho vnitřní "já" dostává navíc i vnější označení - když myslí na sebe, začíná si dítě říkat "já" i nahlas
- naše vnitřní já - identita, totožnost - potřeba uspokojení pozitivní identity v náležité míře a ve vhodné době
DVA A PŮL ROKU
- pokroky pomalejší, všechno se připravuje k závěru batolecího věku někdy za 6-10 měsíců
- pokroky v pohybovém vývoji - chodí po špičkách, skáče snožmo, schody - výstup i sestup
- kostky na sebe - komín vyšší, řadí kostky za sebou a dělá vlak
- tendence ke konečnosti - dokončit, vyprázdnit, spotřebovat
- tužku drží většinou v dlani
- pohybové hračky, řízený pohyb
- ve slovníku "já" a "ty"
- typický dětský vzdor, trucování, výbuchy zlosti - období vzdoru
- období, kdy vývoj v oblasti nervové, intelektové i povahové rychle postupuje, ale současně se jeden s druhým poněkud rozcházejí
- dítě se nevzteká proto, že by mu to dělalo nějaké zvláštní potěšení, ale pro to, že nezvládlo "konfliktovou" situaci
- zlostný záchvat je jakýmsi zkratkovitým jednáním; nepatřičným, neúčinným z hlediska žádoucího cíle, kterého by mělo být dosaženo - je jakoby proti jeho vůli
- plyne z toho, že má dost energie a že ji dovede do svých přání náležitě investovat
- těmto situacím (pro dítě neřešitelným) předcházet → to neznamená uvolnit výchovu do krajnosti a povolit, kdykoliv si dítě něco vymáhá - je třeba omezit ty konflikty, které jsou zbytečné
- polovina dětských zlostných záchvatů je vyprovokovány tím, že my dospělí příliš spěcháme; že křičíme, místo abychom mluvili s klidnou rozhodností; příliš úzkostní rodiče nebo babičky vyvolávají reakce vzdoru u dětí nejčastěji - zbytečně je ochraňují a hlídají a tím je i ruší v jejich vlastních objevech a výpravách za poznáním, které jsou jim jedinečným zdrojem tzv. intelektuální radosti
- nemá mnoho výchovného smyslu dítě za tokové chování trestat, nemá smysl mu ustupovat - je to záchvat - přírodní jev - berme ho s nadhledem; rázně změnit situaci (ticho, klid, samota - i sami vyklidíme pole) - zlostný výbuch má jít do prázdna, nemá být posilován žádnou odezvou - bez odezvy ztrácí smysl (první bod programu); pak je třeba umožnit cestu ze záchvatu ven a spořádaný čestný ústup - tzn. po záchvatu přijmeme bez výhrad a výčitek - dáváme dítěti na vědomí, že ono trucovité nebo zlostné chování není zlé, nýbrž zbytečné a jeho nedůstojné - musí se toho zbavit a my mu budeme pomáhat
rozmazlené dítě, vládce rodiny
- příčinou je nedůslednost a nejednotnost ve výchově - členové rodiny si dítě nárokují, vzájemná žárlivost, dítě si kupují, podplácejí, snaží se dítě vyprovokovat k projevům náklonnosti a vděčnosti
- důsledek: tomuto dítěti bude dvacet i třicet let, na rodiče doléhá stáří a potřebovali by, aby jim jejich "mazánek" byl oporou a pomocníkem; a ono kde nic tu nic
- už v tomto věku se dítě učí pomáhat druhým - rozmazlení lidé neměli příležitost se tomu naučit
- vážná překážka dalšího zdravého vývoje osobnosti dítěte
- dítě je "závislé" na posluhující shovívavosti "jeho lidí" - takovou shovívavost už v pozdějším věku nezažije → snižuje se sebejistota a samostatnost, snížení odolnosti vůči nepříznivým vlivům z okolí
- první závislost - takové dítě je pak méně odolné vůči jiným závislostem
za tři roky prvního života získalo dítě tolik, kolik nezíská za celou další dobu až do dospělosti - ve "škole mateřské" získává víc než ve všech školkách, školách i vysokých
od nynějška bude ve vývoji narůstat a vyspívat především to, co je spojeno s lidskou kulturou a civilizací
první výtvory jsou nejčastěji lidé - maminka, tatínek, děda, paní doktorka - hlavonožci
ve třech letech obvykle dozrává do fáze společensky vyšší - tj. k souhře a ke spolupráci ve hře (šíře normy - některé děti později, některé dříve)