Chovatelství

HNOJIVA V ZEMĚDĚLSKÉ PRAXI

Hnojiva jsou látky, které buď přímo obsahují rostlinné živiny nebo zlepšují výživu rostlin svými fyzikálními, chemickými a biologickými účinky

ČLENĚNÍ HNOJIV

Provádí se podle mechanizmu působení a způsobu jejich získávání (původu)

A.)   Přímá hnojiva

·         jsou to látky, které poskytují rostlinám prvky nutné pro živod a podle původu se dělí na:

a.)    statková

b.)    průmyslová

B.)    Nepřímá hnojiva

·         Obvykle neobsahují živiny, ale po dodání do půdy působí na zlepšení podmínek výživy rostlin.

·         Jedná se o :

a.)    bakteriální látky

b.)    látky upravující půdní reakci

c.)     látky usnadňující uvolňování živin z půdy ad.

Statková (organická) hnojiva

·         Do této skupiny zařazujeme hnojiva získávané převážně v zemědělských závodech (podnicích)

·         Jsou rostlinného i živočišného původu a hodnotíme je jako plná hnojiva, protože na jejich tvorbě se zúčastňují tytéž látky jako na tvorbě rostlinné hmoty (krmivo, podestýlka...)

·         Statková hnojiva :

o   Jsou nevyčerpatelným zdrojem organických látek a živin

o   jsou nenahraditelným článkem koloběhu látek v přírodě

o   příznivě ovlivňují biochemické, fyzikální a agrochemické vlastnosti půdy a mikrobiální přeměny látek

o   Kompenzují jednostranné působení průmyslových hnojiv a zvyšují jejich účinnost

o   Příznivým vlivem na půdu a rostlinu mohou být při dodržovaném systému hnojení a celé agrotechniky významným prostředkem ochrany ŽP

·         Z pohledu zemědělských subjektů není využívání těchto hnojiv dostatečné

·         Hlavními statkovými hnojivy jsou :

o   chlévská mrva a hnůj

o   močůvka

o   kejda (hovězí, od prasat, od drůbeže)

·         Jejich použití je dáno zaměřením zemědělského podniku

A.)   Chlévský hnůj

·         Je zušlechtěná směs podestýlky s tuhými a tekutými výkaly HZ

·         Chlévská mrva je substrát nezušlechtěný, vyvezený přímo ze stáje. Fermentací chlévské mrvy vzniká chlévský hnůj

·         Význam

o   obohacuje půdu o uhlíkaté a dusíkaté látky, které jsou zdrojem energie, CO₂ a přijatelných forem dusíku i jiných živin

o   obsahuje v sušině 1-2% mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost

o   Je zdrojem H₂O (60-80%) a obsahuje tzv. růstové látky

·         Při výrobě chlévského hnoje je úkolem

o   uchovat co nejvíce organických látek

o   uchovat co nejvíce živin

·         Výpočet množství chlévského hnoje

o   Sestavování plánu hnojení je důležitý akt pro zemědělský podnik

o   Výpočet odhadu jeho potřeby (výroby) se provádí dvěma způsoby

a.)    podle druhu a počtu dobytčích jednotek (DJ)

b.)    podle množství sušiny zkrmeného krmiva a podestýlky

      množství hnoje = (sušina krmiva / 2 + sušina podestýlky) * koeficient (skot = 4, kůň =3,5, prase = 5)

·         Složení hnoje

o   0,45% N

o   0,10% P

o   0,41% K

o   0,29% Ca

o   0,04% Mg

o   mikroelementy

o   22,5% organických látek

o   75% H₂O

·         Činitelé ovlivňující složení chlévského hnoje

1.)    množství, druh a jakost podestýlky (řezaná obilná sláma, kukuřičná sláma, hobliny atd.) – nejlepší podestýlka je sláma z ozimých obilovin

2.)    Druh, věk a užitkové zaměření chovaných zvířat – hnůj mladých zvířat a dojnic obsahuje méně N než zvířat ve výkrmu

3.)    množství a jakost zkrmovaného krmiva

4.)    největší vliv na kvalitu hnoje má péče o jeho uložení, manipulace a samotná aplikace do půdy

·         Zrání chlévského hnoje

o   zrání hnoje je chemicko-biologický proces

a.)    mineralizační – kde se část látek rozkládá na minerální látky

b.)    humifikační – kde se původní organická hmota přetváří na humus

o   hlavní roli zde sehrává vzduch

a.)    za přístupu vzduchu (mineralizační)

b.)    za sníženého přístupu vzduchu (humifikační)

o   Při zrání hnoje dochází k chemickým procesům, při kterých jsou zaznamenány veliké ztráty dusíku

·         Způsob výroby chlévského hnoje

o   cílem je vyrobit co nejvíce organické hmoty s vysokým obsahem N

o   Existují 3 způsoby

1.)    Výroba hnoje pod HZ (hluboká podestýlka)

§  tento způsob se používá např. u drůbeže, ovcí, mladého skotu a skotu ve výkrmu

§  v rámci tohoto způsobu výroby vznikají nejmenší ztráty N a organické hmoty

2.)    výroba hnoje v blocích za studena na nádvorním nebo polním hnojišti

§  hnůj je vyvážen denně, je ukládán do bloků, do max. výšky 2 metrů, pak je povrch pokryt 20 cm zeminou a v období sucha se kropí vodou nebo močůvkou

§  při tomto způsobu dochází k přiměřené tvorbě humusu a rozvoj mikroorganismů)

3.)    výroba hnoje na nádvorním nebo polním hnojišti

§  hnůj je vyvážen na hnojiště, neorganizovaně, hnůj zůstává nakypřený, povrch je vystaven slunci, větru, dešti a vznikají tak velké ztráty na živinách, organické hmotě a mikroorganismech

§  jeho hnojivá hodnota je velice nízká

B.)