Hnojiva v zemědělské praxi 1.část
HNOJIVA V ZEMĚDĚLSKÉ PRAXI
Hnojiva jsou látky, které buď přímo obsahují rostlinné živiny nebo zlepšují výživu rostlin svými fyzikálními, chemickými a biologickými účinky
ČLENĚNÍ HNOJIV
Provádí se podle mechanizmu působení a způsobu jejich získávání (původu)
A.) Přímá hnojiva
· jsou to látky, které poskytují rostlinám prvky nutné pro živod a podle původu se dělí na:
a.) statková
b.) průmyslová
B.) Nepřímá hnojiva
· Obvykle neobsahují živiny, ale po dodání do půdy působí na zlepšení podmínek výživy rostlin.
· Jedná se o :
a.) bakteriální látky
b.) látky upravující půdní reakci
c.) látky usnadňující uvolňování živin z půdy ad.
Statková (organická) hnojiva
· Do této skupiny zařazujeme hnojiva získávané převážně v zemědělských závodech (podnicích)
· Jsou rostlinného i živočišného původu a hodnotíme je jako plná hnojiva, protože na jejich tvorbě se zúčastňují tytéž látky jako na tvorbě rostlinné hmoty (krmivo, podestýlka...)
· Statková hnojiva :
o Jsou nevyčerpatelným zdrojem organických látek a živin
o jsou nenahraditelným článkem koloběhu látek v přírodě
o příznivě ovlivňují biochemické, fyzikální a agrochemické vlastnosti půdy a mikrobiální přeměny látek
o Kompenzují jednostranné působení průmyslových hnojiv a zvyšují jejich účinnost
o Příznivým vlivem na půdu a rostlinu mohou být při dodržovaném systému hnojení a celé agrotechniky významným prostředkem ochrany ŽP
· Z pohledu zemědělských subjektů není využívání těchto hnojiv dostatečné
· Hlavními statkovými hnojivy jsou :
o chlévská mrva a hnůj
o močůvka
o kejda (hovězí, od prasat, od drůbeže)
· Jejich použití je dáno zaměřením zemědělského podniku
A.) Chlévský hnůj
· Je zušlechtěná směs podestýlky s tuhými a tekutými výkaly HZ
· Chlévská mrva je substrát nezušlechtěný, vyvezený přímo ze stáje. Fermentací chlévské mrvy vzniká chlévský hnůj
· Význam
o obohacuje půdu o uhlíkaté a dusíkaté látky, které jsou zdrojem energie, CO2 a přijatelných forem dusíku i jiných živin
o obsahuje v sušině 1-2% mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost
o Je zdrojem H2O (60-80%) a obsahuje tzv. růstové látky
· Při výrobě chlévského hnoje je úkolem
o uchovat co nejvíce organických látek
o uchovat co nejvíce živin
· Výpočet množství chlévského hnoje
o Sestavování plánu hnojení je důležitý akt pro zemědělský podnik
o Výpočet odhadu jeho potřeby (výroby) se provádí dvěma způsoby
a.) podle druhu a počtu dobytčích jednotek (DJ)
b.) podle množství sušiny zkrmeného krmiva a podestýlky
množství hnoje = (sušina krmiva / 2 + sušina podestýlky) * koeficient (skot = 4, kůň =3,5, prase = 5)
· Složení hnoje
o 0,45% N
o 0,10% P
o 0,41% K
o 0,29% Ca
o 0,04% Mg
o mikroelementy
o 22,5% organických látek
o 75% H2O
· Činitelé ovlivňující složení chlévského hnoje
1.) množství, druh a jakost podestýlky (řezaná obilná sláma, kukuřičná sláma, hobliny atd.) – nejlepší podestýlka je sláma z ozimých obilovin
2.) Druh, věk a užitkové zaměření chovaných zvířat – hnůj mladých zvířat a dojnic obsahuje méně N než zvířat ve výkrmu
3.) množství a jakost zkrmovaného krmiva
4.) největší vliv na kvalitu hnoje má péče o jeho uložení, manipulace a samotná aplikace do půdy
· Zrání chlévského hnoje
o zrání hnoje je chemicko-biologický proces
a.) mineralizační – kde se část látek rozkládá na minerální látky
b.) humifikační – kde se původní organická hmota přetváří na humus
o hlavní roli zde sehrává vzduch
a.) za přístupu vzduchu (mineralizační)
b.) za sníženého přístupu vzduchu (humifikační)
o Při zrání hnoje dochází k chemickým procesům, při kterých jsou zaznamenány veliké ztráty dusíku
· Způsob výroby chlévského hnoje
o cílem je vyrobit co nejvíce organické hmoty s vysokým obsahem N
o Existují 3 způsoby
1.) Výroba hnoje pod HZ (hluboká podestýlka)
§ tento způsob se používá např. u drůbeže, ovcí, mladého skotu a skotu ve výkrmu
§ v rámci tohoto způsobu výroby vznikají nejmenší ztráty N a organické hmoty
2.) výroba hnoje v blocích za studena na nádvorním nebo polním hnojišti
§ hnůj je vyvážen denně, je ukládán do bloků, do max. výšky 2 metrů, pak je povrch pokryt 20 cm zeminou a v období sucha se kropí vodou nebo močůvkou
§ při tomto způsobu dochází k přiměřené tvorbě humusu a rozvoj mikroorganismů)
3.) výroba hnoje na nádvorním nebo polním hnojišti
§ hnůj je vyvážen na hnojiště, neorganizovaně, hnůj zůstává nakypřený, povrch je vystaven slunci, větru, dešti a vznikají tak velké ztráty na živinách, organické hmotě a mikroorganismech
§ jeho hnojivá hodnota je velice nízká
B.)