Jdi na obsah Jdi na menu
 


základní pojmy ve veterinářství

19. 8. 2013

 

ZÁKLADNÍ POJMY VE VETERINÁŘSTVÍ – PATOLOGICKÉ PROCESY

Patogenní podněty se v postiženém organismu uplatňují 2 způsoby:

·         Přímý účinek vede k přímým funkčním a morfologickým změnám

·         Druhý účinek vyvolává odezvu v neurohumorální regulaci, která se projeví poruchou specifických funkcí orgánů, poruchami oběhovými a poruchou trofiky

= výsledkem obou je patologický proces s různou povahou

a.)    edém (otok)

·         zmnožení – hromadění tekutin ve tkáních, je důsledek změn proudění krve

·         Projevuje se různě velkým zvětšením tkáně

b.)    haemorgia (krvácení)

·         je to výstup krve z cév, vzniká v důsledku traumatického poškození cév nebo v důsledku toxického poškození (infekce, otravy)

·         Značí se menším nebo větším výtokem ven (vnějším) nebo dovnitř (vnitřním)

·         Podle typu poškození cévy rozeznáváme tepenné (přerušovaný proud jasně červené krve, velmi nebezpečné), žilné (stejnoměrný proud namodralé krve), kapilární (při povrchových oděrkách) a smíšené (poškození tepen, žil, kapilár atd.)

·         Velká ztráta končí smrtí v důsledku hypoxie mozku (nedostatek kyslíku)

c.)    atrofie

·         Zmenšení objemu buněk a orgánů a snížení jejich životaschopnosti a funkce

·         Dělí se na 4 :

o   tlaková (mechanický tlak – náraz, kopnutí)

o   z nečinnosti (nehýbe se, úbytek svalů)

o   z nedostatku živin

o   senilní (v pokročilém stáří)

d.)    degenerace

·         Vyznačuje se změnami biochemických vlastností buněk při poruše látkové výměny

·         příčiny různé, např. místní (fyzikální, chemické atd.) nebo celkové (infekce, poruchy výživy atd.)

e.)    nekróza (odúmrť)

·         Je ohraničené, rychlé odumírání buněk v živém organismu

·         Způsobují ji :

o   mechanické vlivy (otlaky, rozdrcení)

o   termické (omrzliny, popáleniny)

o   fyzikální a chemické (toxiny, paraziti, plísně)

·         Následky a východiska různé, v mozku a v srdci i náhlá smrt

·         Zvláštní formou je gangréna (sněť) ->

druhotná forma, po cukrovce, např. zčernalé prsty

f.)     Hypertrofie (zbytnění)

·         Nadměrné zvětšování orgánů nebo tkáně pouhým zvětšováním buněk

g.)    Zánět

·         Je složitá odezva organismu na působení škodlivin (toxiny, infekce…)

·         Vyznačuje se 3 typy

o   poškození tkání (nekróza, atrofie…)

o   místí porucha krevního oběhu (překrvení)

o   množení buněčných elementů

·         značně variabilní, ale pět obecných vnějších projevů:

o   zčervenání

o   zvětšení objemu

o   zvýšená teplota

o   bolestivost

o   porucha funkce (např. záněty v kopytech)

h.)    Absces (hlíza)

·         Vzniká nahromadění hnisu ve tkáni, většinou vzniká a navazuje na předchozí zánětlivý proces

·         Projevuje se jako ohraničené a na pohmat bolestivé zduření

i.)      Píštěl

·         Většinou vzniká při provalení hnisavého abscesu na povrch těla nebo do jiného orgánu

 

j.)      Vřed

·         Je zvláštní forma nejčastěji pozánětlivého procesu, vzniká destrukcí povrchu těla nebo orgánu

·         Vyznačuje se špatným a pomalým hojením

k.)    Ekzém

·         Je chorobný stav kůže většinou plošného charakteru s převážnou lokalizací změn v epidermis (pokožce)

l.)      Kopřivka

·         Je označení kožních změn většinou vnitřního původu

·         Projevuje se náhlým vznikem různě velkých pupenů na pokožce

·         Vzniká působením toxických látek z krmiva, někdy alergie

m.) nádory (tumory)

·         Patologické změny tkání vyznačují se netypickou stavbou a neřízeným růstem

·         2 typy:

o   zhoubné – odlišují se od mateřské tkáně, rostou neohraničeně, mohou být zaneseny do jiných orgánů nebo do celého těla,

o   nezhoubné – podobají se mateřské tkáni, ohraničený růst, po odstranění se z pravidla neobnovují,  u domácích zvířat PAPILAMATOZA (forma nezhoubného bujení)

n.)    rána

·         Nejčastějším důsledkem zranění, jde o porušení kůže i hlouběji uložených tkání

·         rozlišují se bodná, sečná, řezná, tržná, zhmoždění, podle zranění na povrchové a hluboké, důležitá podmínka hojení

o.)    Pohmožděniny

·         Rány způsobené tupým úderem, dlouho trvajícím silným tlakem, rozdrcením atd.

·         kůže bývá porušena jen v malém rozsahu

·         Hlavní změny jsou v podkoží a ve svalech (krevní výrony) mohou zasáhnout kosti a vnitřní orgány, patří sem i proleženiny.

p.)    Subluxace (podvrtnutí)

·         okamžité částečné porušený kostních spojená v kloubech s částečným poškozením dalších útvarů (kloubní pouzdro, vazy, šlachy)

·         Příčinnou může být uklouznutí, pád, špatné zatěžování končetin atd.

q.)    Luxace (vymknutí)

·         podobná změna jako předchozí, rozdíl je, že kloubní plochy jsou od sebe úplně oddáleny

r.)     Zlomenina (fraktura)

·         Porušení citlivosti kostí, vzniká kvůli vnitřním i vnějším faktorům (rachitida, osteomalicia)

s.)     Kýla (nermia)

·         Označení pro výstup části, nebo celého vnitřního orgánu do přirozené dutiny (šourkové) nebo dutiny vzniklé porušením souvislosti stěny, na níž tyto orgány naléhají (poškození svalů břišní stěny) aniž by byla poškozena kůže

·         2 druhy:

o   břišní – u dospělých po úrazu

o   pupeční – u mláďat

t.)     Výhřezy (prolapsus)

·         chorobný stav, proniká část nebo celý orgán mimo tělo

·         může k němu dojít přirozeným tělním otvorem (řitním, poševním nebo proniká ranou tělní dutiny) poranění břišní stěny, šourková břišní stěna

·         u dojnic významné výhřezy pochvy a dělohy

u.)    infarkt (myokardu, srdeční mrtvice)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář